[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci
žalobců: a) J. R.
b) Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Ústřední hasičská škola
Jánské Koupele, IČO 66144591
sídlem Moravice 136, 747 84
zastoupeni advokátkou JUDr. Hanou Reclíkovou
sídlem Masařská 323/6, 746 01 Opava
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28.října 117, 702 18 Ostrava
za účasti: Ing. T. V.
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23.5.2014 č.j. MSK 33844/2014, ve věci nakládání s povrchovými vodami,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Žalobci se domáhali přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Vítkov ze dne 23.1.2014 č.j. MUVI 1572/2014. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím bylo Ing. T. V. (dále jen „zúčastněná osoba“) povoleno nakládání s povrchovými vodami k využívání jejich energetického potenciálu na pozemku parc.č. X v k.ú. Moravice.
- Žalobci v žalobě namítli, že 1) správní řízení trvalo od roku 2008, tedy po dobu 6 let byla zablokována jakákoliv jiná řízení. Komunikace mezi zúčastněnou osobou a prvostupňovým orgánem byla podle žalobců více než přátelská, řízení nemělo být přerušováno, ale zastaveno pro nedodání podkladů. Žalobce a) chtěl zabezpečit provoz odchovny ryb, žalobce b) měl zájem o obnovení malé vodní elektrárny, žalobci byli nad míru povolenou zákonem obtěžováni délkou řízení. 2) Dojde k nedostatku vody v řece – podstatným způsobem se v ní změní průtokové poměry. 3) Bylo rozhodnuto na základě neaktuálních, zastaralých posudků a vyjádření, které neodrážely současný stav věci. 4) Prvostupňový správní orgán odmítl převzít od žalobců jejich žádost s tím, že nebude projednávat nové žádosti, dokud nebude ukončeno toto řízení. Správní orgán mylně informoval žalobce, že si nemohou podat žádost o další povolení nakládat s povrchovými vodami. 5) Prvostupňový správní orgán nevyslyšel návrh žalobců na společné jednání se zúčastněnou osobou dne 6.1.2014.
- Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, když žalobní námitky kopírují námitky odvolací. Zdůraznil k námitce 4), že není ničím podložena, nesouvisí s napadeným rozhodnutím, žalobcům nic nebránilo v podání žádosti. K námitce 5) poukázal na to, že dne 6.1.2014 žalobci pouze požádali o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.
- Zúčastněná osoba ve vyjádření podrobně zrekapitulovala vývoj správního řízení a veškeré své aktivity, které nakonec vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Zdůraznila problémy spojené se získáním výjimky ministra zemědělství a následně vyjádření Povodí Odry s.p. (správce toku). Žalobci si velikost svých odběrů v letech 2007-2008 stanovili zcela sami a nebyli nijak ovlivněni zúčastněnou osobou, která podala žádost o odběr vody až v 8/2008. Žalobce b) je spolu se zúčastněnou osobou spoluzodpovědný za dodržování povolení. Žalobce a) má povolen odběr až jako „druhořadý“, tj. povolení pro žalobce b) v sobě obsahuje i množství vody pro žalobce a). Zúčastněná osoba se zcela ohradila proti poznámce o protěžování vodoprávním úřadem a navrhla zamítnutí žaloby.
- Krajský soud rozhodl ve věci rozsudkem dne 15.9.2016 č.j. 22 A 82/2014-59, který byl však Nejvyšším správním soudem zrušen dne 26.10.2017 pod č.j. 5 As 244/2016-43, a to s odůvodněním, že krajský soud neoslovil všechny v úvahu přicházející zúčastněné osoby, konkrétně Český rybářský svaz, územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko, dále Obec Moravici a Povodí Odry, státní podnik.
- Krajský soud tedy vyzval osoby zmíněné v odstavci 5. v souladu s § 34 odst.2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), zda hodlají uplatnit právo zúčastněných osob, avšak ve stanovené lhůtě a ani později do dne rozhodnutí se žádná z těchto osob nepřihlásila jako zúčastněná osoba.
- Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Soud považuje za vhodné předeslat, že žalobní námitky (s výjimkou bodu 5) jsou formulovány velmi obecně, a ve stejném duchu budou soudem vypořádány, neboť není povinností soudu dohledávat či domýšlet za žalobce jednotlivosti, které by takto koncipované námitky konkretizovaly – to je věc úvahy žalobců a jejich zástupkyně – právní profesionálky.
- Z obsahu správních spisů soud zjistil, že zúčastněná osoba podala žádost o nakládání s povrchovými vodami k využívání jejich energetického potenciálu dne 11.8.2008, prvostupňový správní orgán vydal rozhodnutí poprvé v roce 2013, to bylo zrušeno žalovaným, poté opět v roce 2013, i toto rozhodnutí bylo zrušeno, následně dne 23.1.2014, o němž k odvolání žalobců rozhodl žalovaný nyní napadeným rozhodnutím. Součástí správních spisů je Technicko ekonomické posouzení záměru na zřízení MVE Jánské Koupele z 15.12.2008 (Energotis, s.r.o., Ing. J. H., autorizovaný inženýr v oboru vodních staveb), v němž se autor zabýval rovněž vlivem záměru na platná povolení k nakládání s vodami žalobců a) a b), a to se závěrem, že nebudou ovlivněna, když koryto je pro požadovaný průtok dostatečně kapacitní. Dále se ve spisech nachází Hydrotechnický výpočet rozdělení průtoků – MVE Jánské Koupele z června 2012 (Ing. J. N., autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství), z jehož závěrů plyne, že s ohledem na doporučenou minimální hladinu vzdouvané vody nebude budoucím provozem MVE nijak dotčena možnost povoleného odběru vody z náhonu. Povodí Odry, státní podnik jako správce povodí a správce vodního toku Moravice ve stanovisku ze dne 4.10.2010 souhlasil s předmětným nakládáním s vodami a stanovil podmínky (např. aby bylo respektováno stávající povolení k nakládání s vodami, aby při provozu MVE nedocházelo k tzv. špičkování – tato podmínka byla převzata do podmínek rozhodnutí prvostupňového správního orgánu ze dne 23.1.2014 – pozn. soudu). Stanovisko bylo dále doplněno dne 25.11.2010 a 3.10.2011, s tím, že Povodí Odry, státní podnik nemá námitek proti vydání povolení k nakládání s vodami.
- K žalobní námitce 1) je možno uvést, že zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), potažmo s.ř.s., obsahují nástroje, které jsou k dispozici účastníkům řízení pro případ, že shledávají v postupu správních orgánů průtahy. Žalobci v žalobě neuvedli, zda, případně s jakým výsledkem těchto nástrojů využili. K průběhu řízení se vyjadřoval žalovaný již v předchozím rozhodnutí ze dne 13.5.2013 (řízení bylo dvakrát přerušeno z moci úřední z důvodu vyřešení vyvstalých předběžných otázek, dále vodoprávní úřad vyhověl žádostem osoby zúčastněné o prodloužení lhůt k dodání podkladů, a dále byly průtahy v řízení zapříčiněny zčásti opatřením Ministerstva zemědělství ČR, což nemohl ovlivnit ani vodoprávní úřad, ani osoba zúčastněná). Žalobci poté již žádnou námitku k délce řízení či průtahům v něm nevznesli, a to ani v odvolání proti rozhodnutí prvostupňového orgánu ze dne 30.7.2013, ani ze dne 23.1.2014. Také k tvrzení, že komunikace mezi zúčastněnou osobou a prvostupňovým orgánem byla více než přátelská, neuvedli žalobci cokoli konkrétnějšího, takže lze opět jen obecně poukázat na institut námitek podjatosti, uplatnitelný ve správním řízení. Žalobní námitka 1) je nedůvodná.
- Námitkami obdobnými jako jsou nyní žalobní námitky 2) a 3) se žalovaný zabýval již v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to podrobně na str. 4-5, kdy zejména poukázal na oba posudky předložené zúčastněnou osobou, a k namítané neaktuálnosti podkladů zdůraznil, že správce dotčeného vodního toku byl povinným účastníkem řízení a měl po celou dobu možnost se vyjadřovat. Soud souhlasí se závěry učiněnými žalovaným, a vzhledem k tomu, že žalobci v žalobě na toto téma již nic nového nevznesli, nepovažuje za nutné se k věci dále vyjadřovat. Pokud jde o „důkaz“ – vyjádření žalobce b) ze dne 9.6.2014, který je zmíněn v žalobě, tím se soud nezabýval, neboť z povahy věci nejde o důkazní návrh, ale o žalobní tvrzení, které by bylo třeba vtělit přímo do žaloby, což se v daném případě nestalo. Žalobní námitky 2) a 3) jsou nedůvodné.
- Žalobní námitka 4) se poprvé objevila až v žalobě, proto na ni žalovaný mohl reagovat jen ve vyjádření, kde ji rezolutně odmítl. Tvrzení žalobců i zde zůstalo pouze ve velmi obecné rovině a nebylo podpořeno žádnými relevantními důkazními návrhy, které by bylo třeba provést v soudním řízení. To, že žalobce b) hodlal obnovit malou vodní elektrárnu (vyjádření Povodí Odry a.s. z roku 1997 a 1998, návrh na změnu územního plánu obce Moravice z roku 2011) nevypovídá zhola ničeho o tom, zda prvostupňový správní orgán odmítl převzít žádost žalobců. Ani z obsahu správních spisů se nic takového nepodává, proto soud považuje žalobní námitku 4) za nedůvodnou.
- Pokud jde o 6.1.2014, podle obsahu správních spisů se tohoto dne dostavili žalobci spolu se svou právní zástupkyní k prvostupňovému správnímu orgánu a požádali o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům do 13.1.2014. Nic jiného se v písemnosti neuvádí a žalobci v žalobě nenavrhli k tomuto tvrzení žádné důkazní návrhy. Žalobní námitka 5) je nedůvodná.
- Krajský soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.
- O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.
- Výrok o náhradě nákladů osoby zúčastněné je odůvodněn § 60 odst. 5 s.ř.s., když soud jí neuložil žádné povinnosti v řízení a neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro přiznání náhrady nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ostrava 8. března 2018
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje