[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Ladislava Hejtmánka ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2014, č. j. 1642/560/13 64004/ENV/13

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Rozhodnutím České inspekce životní prostředí, oblastní inspektorát Brno, ze dne 22. 7. 2013, č. j. ČIŽP/47/OOO/SR0l/1307080.003/13/BTN, byla žalobci podle § 25 odst. 7 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, uložena pokuta ve výši 80 000 Kč za správní delikt podle § 25 odst. 2 písm. a) téhož zákona, kterého se žalobce dopustil tím, že provozoval vyjmenovány stacionární zdroj znečišťování ovzduší uvedený v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. pod kódem 5.11. – úpravárenskou linku na drcené přírodní kamenivo na adrese Kamenolom Luleč, Luleč, PSČ 683 03 v rozporu s § 17 odst. 3 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., a tedy v rozporu s podmínkou č. 2 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 7. 2012 (č. j. JMK 62320/2012), neboť:

-          neodstranil netěsnost zakrytování třídiče EDT 1800x4000, který je součástí uzlu tříděni 0-4 a zajišťuje rozdělení frakce 0/4D na frakce 0/2 a 2/4,

-          nezajistil funkčnost trysek na výsypu frakcí 0-8 a 4-8 mm z expedičních zásobníků na vozidla.

2. Dále žalobce v rozporu s podmínkou č. 5 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 10. 2010 (č. j. JMK 143057/2010) neodstranil kamenivo, které převyšovalo výšku instalovaného ohrazení a bylo skladováno mimo ohraničený prostor skládky přetříděné frakce 0/2 z uzlu třídění 0/4.
3. Tento protiprávní stav byl zjištěn při kontrole provedené dne 10. 5. 2013.
4. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo toto rozhodnutí k odvolání žalobce změněno tak, že text „Dále provozovatel v rozporu s podmínkou č. 5 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 109071/2010 vyhotoveného dne 27. 8. 2010 a změněného rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 143057/2010 vyhotoveným dne 18. 10. 2010, neodstranil kamenivo, které převyšovalo výšku instalovaného ohrazení a bylo skladováno mimo ohraničený prostor skládky přetříděné frakce 0/2 z uzlu třídění 0/4.“ byl nahrazen textem: „Dále provozovatel v rozporu s podmínkou č. 5 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 10. 2010 (č. j. JMK 143057/2010) neodstranil kamenivo, které převyšovalo výšku instalovaného ohrazení a bylo skladováno mimo ohraničený prostor skládky přetříděné frakce 0/2 z uzlu třídění 0/4.“.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

5. Žalobce v podané žalobě nejprve namítá, že pokud jde o neodstranění netěsnosti zakrytování třídiče EDT 1800x4000, již v předchozím řízení opakovaně uváděl, že k závadě muselo dojít bezprostředně před kontrolou ČIŽP, neboť při ranní směnové kontrole bylo zakrytování třídiče v pořádku, což bylo doloženo zápisem v provozním deníku. Žalovaný však k obdobné odvolací námitce žalobce uvedl, že „je velmi nepravděpodobné, že by závada na zakrytování třídiče ve zjištěném rozsahu vznikla zrovna v časovém období od provedení zápisu do provozního deníku do zjištění této závady inspektoři“. Dle žalobce v případě správního trestání je nepřijatelné, aby správní orgán rozhodoval na základě pravděpodobnosti či nepravděpodobnosti nějaké skutečnosti či jednání, tedy na základě domněnky správního orgánu; skutkový stav musí být spolehlivě zjištěn.
6. Pokud jde o nefunkčnost trysek na výsypu frakcí 0-8 a 4-8 mm z expedičních zásobníků na vozidla, žalobce se v odvolání bránil tím, že ČIŽP nesprávně vyhodnotila žalobcem předložené listiny, a to protokol ze dne 9. 5. 2013, který zachycuje servis primárního uzlu technologické linky, který je provozován samostatně a odděleně, a protokol ze dne 10. 5. 2013, který se týká samostatných segmentových uzávěru, tzv. finální a expediční (neboli sekundární) části linky. ČIŽP nesprávně vyhodnotila, že jde o pokračování stejného servisu, který se odehrál 9. 5. 2013, což je v rozporu s realitou i předloženými důkazy. Nelze učinit závěr, který učinila ČIŽP, že „servis zařízení pokračoval dne 10. 5. 2013“. Výše uvedené zmínil žalobce i v odvolání proti rozhodnutí ČIŽP, žalovaný se však s jeho argumenty o dvou různých protokolech týkajících se dvou různých části výrobní linky žádným způsobem nevypořádal. V rozhodnutí napadeném žalobou pouze opakuje to, co ČIŽP uvedla v odůvodnění rozhodnutí o udělení pokuty, aniž by se jakýmkoliv způsobem zabýval tvrzením žalobce a jeho odkazem na dva předmětné protokoly.
7. Pokud jde o neodstranění kameniva, které převyšovalo výšku instalovaného ohrazení a bylo skladováno mimo ohraničený prostor skládky, tvrdí žalobce, že rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jímž byla tato podmínka provozu uložena, nikde blíže nespecifikuje, co se má na mysli termínem „ohraničení“ u volné plochy. Žalobce trvá na tom, že žádný dokument mu závazně nestanovuje, jak má ohraničení volné plochy u skládky přetříděné frakce vypadat, tj. jaký materiál má být na toto ohraničení použit, včetně toho, zda má jít o ohraničení umělé, nebo přirozené.
8. Žalobce navrhuje zrušení rozhodnutí obou stupňů.
9. Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný uvádí k námitce týkající se doby trvání závady na zakrytování třídiče, že sice považuje za velmi nepravděpodobné, že by závada vznikla až těsně před neohlášenou kontrolou, ale že správní delikt byl spatřován jen v závadě trvající v době kontroly a k případnému trvání mimo dobu kontroly inspekce nepřihlížela.
10. K námitce týkající se nefunkčnosti skrápěcích trysek žalovaný konstatuje, že výsyp materiálu ze zásobníků probíhal v době kontroly bez skrápění a podle záznamů provozní evidence probíhal v době kontroly servis a oprava skrápění pod zásobníky firmou ENGAS. Přitom ovšem měla společnost v době servisu tohoto skrápěcího zařízení odstavit technologický uzel z provozu. Žalovaný trvá na tom, že ze záznamu servisní společnosti ENGAS s. r. o. ve spojení s kontrolními zjištěními plyne, že daná porucha trvala více než 24 hodin a žalobce tedy nesplnil podmínku č. 2 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 62320/2012 ze dne 18. 7. 2012. Navíc žalobce nesplnil také podmínku č. 4 povolení Krajského úřadu Jihomoravského kraje vydaného rozhodnutím č. j. JMK 109071/2010 ze dne 27. 8. 2010, podle níž musí být skrápění v provozu po celou dobu expedice materiálu ze zásobníku.
11. K námitce týkající se skladovacího prostoru a jeho ohraničení žalovaný poukazuje na fotodokumentaci s tím, že ohraničení je tvořeno jednoznačně betonovými panely. Žalobcem míněná izolační zeleň nemůže souvisle ohraničovat navážený materiál, který by pak např. z trávy vůbec nešlo odebrat a odvézt. Izolační zeleň také postrádá výšku ohraničení, uvedenou výslovně v závazné podmínce č. 5 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 143057/2010 ze dne 18. 10. 2010.
12. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby.

III.

Posouzení žaloby

13. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
14. Při jednání, které se u zdejšího soudu konalo dne 15. 11. 2017, setrvaly obě strany na svých dosavadních návrzích a argumentech. Žalobce zdůraznil, že nebyla vypořádána odvolací námitka ohledně servisních protokolů. Žalovaný zdůraznil, že pokud na technologické lince nebyly funkční trysky, bylo třeba ji ihned odstavit; nadto dle žalovaného nestačí 24 hodin na odstranění závady uvedené v servisních protokolech, tj. závady přívodního potrubí. Žalobce k průběhu servisních prací a k povaze technologické linky navrhl výslech svědka pana G. ze servisní společnosti ENGAS, který byl servisu přítomen. Soud tento důkazní návrh zamítl pro nadbytečnost, a to jednak z důvodu, že pro značný časový odstup nelze předpokládat, že by tento výslech mohl mít pro posouzení věci přínos, a jednak především z důvodu, že považuje za dostatečné podepsané servisní protokoly, které jsou součástí správního spisu a které dokládají druh a rozsah příslušných servisních prací.
15. Žaloba není důvodná
16. K žalobní námitce, v níž žalobce napadá text, že „je velmi nepravděpodobné, že by závada na zakrytování třídiče ve zjištěném rozsahu vznikla zrovna v období od provedení zápisu do provozního deníku do zjištění této závady inspektory“, soud uvádí, že tento text vytrhává žalobce z celkového kontextu odůvodnění rozhodnutí obou stupňů. V této souvislosti soud považuje za rozhodující dvě skutečnosti.
17. Za prvé, je to výroková část rozhodnutí prvního stupně, v níž se výslovně uvádí, že protiprávní stav byl zjištěn při kontrole; je tak patrno, že případné delší trvání závady na zakrytování není zahrnuto do pokutovaného období a bylo přihlíženo toliko ke stavu v době provádění kontroly.
18. Za druhé, je to odůvodnění rozhodnutí obou stupňů. Z nich je totiž patrno, že žalobci nebyl nikterak přičítán k tíži případný dřívější výskyt závady na zakrytování třídiče. Žádné takovéto úvahy nejsou v odůvodnění těchto rozhodnutí obsažené. Lze proto shrnout, že není na místě vytýkat správnímu orgánu nedostatečně zjištění skutkového stavu ve spojitosti s dobou trvání závady na zakrytování třídiče.
19. K námitce týkající se nefunkčnosti trysek na výsypu frakcí soud shledal, z obsahu správního spisu tyto rozhodující skutečnosti:

-          z kontrolního protokolu (kontrola u žalobce dne 10. 5. 2013) je patrno, že výsyp materiálu ze zásobníků probíhal v době kontroly ČIŽP bez skrápění,

-          ze servisního protokolu společnosti ENGAS ze dne 9. 5. 2013 je patrno, že od 8 do 17 hodin probíhaly servisní práce u žalobce na provozu „Luleč skrápění“, konkrétně „čištění skrápěcích trysek na výsypech, montáž a výměna poškozených trysek na výsypkovém pásu nad tunelem, čištění solenoidového ventilu“,

-          ze servisního protokolu společnosti ENGAS ze dne 10. 5. 2013 je patrno, že od 8 do 16 hodin probíhaly servisní práce u žalobce na provozu „Luleč skrápění“, konkrétně „kontrola, seřízení a oprava sekvenčních uzávěrů, čištění skrápěcích trysek solenoidu, vystříhání popraskaného potrubí na páteřním rozvodu a zavaření PPR, potrubí bylo poškozeno materiálem (kámen)“,

-          v záznamech o provozu zařízení pořizovaných žalobcem je u data 9. 5. 2013 uvedeno „dobrý stav“ a dále „kontrola trysek skrápění pod zásobníky, bez závad“ a u data 10. 5. 2013 je uvedeno „dobrý stav“ a „10.00-13.30 servis a oprava skrápění pod zásobníky finální úpravny, Fa. ENGAS“,

-          podmínka č. 2 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 62320/2012 ze dne 18. 7. 2012 zní: „Pokud tato oprava nebude moci být provedena do 24 hodin, bude technologický uzel odstaven z provozu (rovněž se záznamem do provozní evidence s časovými údaji o odstavení z provozu a o náběhu zdroje do řádného provozního stavu.“

20. Z citovaných součástí správního spisu je především patrno, že záznamy o provozu zařízení pořízené žalobcem nejsou vedeny dostatečně, věrně a v souladu se servisními protokoly servisní společnosti, např. uvádějí dobrý stav zařízení, ačkoli bylo třeba vyměnit poškozené trysky, uvádějí jiné časové údaje servisu atd. Nelze z nich proto vůbec vycházet. Naproti tomu má soud ve shodě se žalovaným za to, že obsah servisních protokolů je se zjištěními inspekce při kontrole v souladu a že se vzájemně v časových souvislostech doplňují. Konkrétně v době servisu skrápěcího zařízení byl odstaven technologický uzel z provozu a podle záznamu servisní společnosti ENGAS prováděla tato společnost dne 9. 5. 2013 od 8:00 hod. do 17:00 hod. v kamenolomu Luleč čištění skrápěcích trysek na výsypech a montáž a výměnu poškozených trysek na výsypkovém pásu pod tunelem a čištění solenoidového ventilu. Inspektoři ČIŽP následný den, tedy v den kontroly 10. 5. 2013, zjistili a také do protokolu uvedli jako nedostatek nefunkčnost trysek na výsypu frakcí 0-8 a 4-8 mm z expedičních zásobníků na vozidla, kdy výsyp zásobníků na vozidla probíhal bez skrápění. Z toho vyplývá, že trysky na výsypu frakce 0-8 nebyly funkční jak 9. 5. 2013 od 8:00 hod. tak i 10. 5. 2013 (po dobu kontroly ČIŽP), porucha tedy musela trvat více než 24 hodin a žalobce tedy nesplnil citovanou podmínku č. 2 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. K tomu je třeba připomenout, že tato podmínka má legitimní a velmi žádoucí účel, totiž v maximální míře ochránit ovzduší před rozšiřováním tuhých znečišťujících látek, k čemuž má sloužit právě skrápění materiálů v provozovně žalobce.
21. K právě uvedenému soud dodává, že nepovažuje za důvodné ani tvrzení žalobce, že se žalovaný nezabýval jeho odvolací námitkou týkající se obsahu servisních protokolů společnosti ENGAS. Žalovaný se obsahem těchto protokolů a jeho konfrontací s přímými zjištěními na místě učiněnými inspektory zabýval na str. 7 napadeného rozhodnutí.
22. I v případě druhé žalobní námitky lze uzavřít, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn a žalobcem zmiňované servisní protokoly jej nijak nezpochybňují.
23. K námitce, že nikde není specifikováno, co je ohraničený prostor, soud opět ve shodě s žalovaným shledal, že z fotodokumentace založené ve spisovém materiálu je patrno, že ohraničení skladovacího prostoru je jednoznačně tvořeno betonovými panely a nikoli vzrostlou zelení, jak tvrdí žalobce. Z fotodokumentace je taktéž patrno, že skladované kamenivo převyšovalo instalované panelové ohrazení a že bylo skladováno i mimo prostor tohoto ohrazení. Přitom v podmínce č. 5 rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. j. JMK 143057/2010 ze dne 18. 10. 2010 bylo stanoveno: „Přetříděná frakce 0/2 z nově instalovaného uzlu bude skladována v expedičním zásobníku, nebo na ohraničené volné ploše a skladovaný materiál pro eliminaci sekundární prašnosti nebude převyšovat výšku ohrazení.“ Soud ke zjištěním správních orgánů doplňuje, že ona vzrostlá zeleň, kterou žalobce považuje za ohraničení skladovacího prostoru, se z fotodokumentace jeví spíše jako náletová, než kulturní nebo akulturaovaná k plnění účelu ohrazení. Soud má tedy za to, že správní orgány prokázaly, že je porušena podmínka, dle níž pro eliminaci sekundární prašnosti nesmí skladovaný materiál převyšovat ohrazení a že námitka žalobce popisující vzrostlou zeleň jako požadované ohraničení je účelová.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 15. listopadu 2017

JUDr. Eva Pechová, v.r.

předsedkyně senátu