[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce:  P. B.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 11. 2017, o invalidním důchodu,

takto:

I.            Žaloba  s e   z a m í t á .

II.            Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 22. 11. 2017, č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 8. 2017, kterým zamítla žalobci žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 26. 7. 2017 žalobce není invalidní, neboť u žalobce nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že má „pracovní omezení. Byl na operaci, 2 roky byl na neschopence, nyní ÚP Vítkov.“ Žalobce doložil spolu se žalobou lékařské zprávy a požadoval přezkoumání jeho zdravotního stavu.

3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 22. 11. 2017, č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Opavě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 15. 2. 2018, žalobcem doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne 28. 6. 2017 podal žádost o přiznání invalidního důchodu. Dne 26. 7. 2017 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Opava se závěrem, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť u něho nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Na základě tohoto závěru přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 8. 2017 k zamítnutí žádosti žalobce. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 14. 11. 2017 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20% a dále podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšil tuto hodnotu o 10% na celkových 30%. Následně o těchto námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.

5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace obvodní lékařky MUDr. Š., poslední záznam dekurzu ze dne 31. 1. 2018 a z jejího nálezu ze dne 11. 7. 2017 a 9. 10. 2017 a dále z nálezů: internisty MUDr. R. ze dne 16. 10. 2017, 20. 10.2017 a 27. 10. 2017, MUDr. N., EMG nervů dolních končetin ze dne 10. 1. 2017, neurochirurga MUDr. B. ze dne 13. 2. 2017, 19. 6. 2017 a 6. 11. 2017 a z jeho dekurzu od 15. 12. 2015 do 1. 2. 2018, neurologa MUDr. P. ze dne 4. 7. 2016, 18. 10. 2016, 2. 1. 2017, 14. 2. 2017, 20. 6. 2017, 7. 11. 2017 a 27. 11. 2017. Posudková komise vycházela také z propouštěcí zprávy z neurochirurgického oddělení FN Ostrava od 24. 4. 2017 do 30. 4. 2017, z propouštěcí zprávy z Léčebny rehabilitačního sanatoria Darkov od 2. 8. 2017 do 30. 8. 2017, z propouštěcí zprávy z Rehabilitačního ústavu Hrabyně, pracoviště Chuchelná od 11. 5. 2016 do 28. 6. 2016, z dekurzu ortopeda MUDr. L. od 15. 12. 2015 do 1. 2. 2018 a z úplné spisové dokumentace OSSZ a Krajského soudu v Ostravě včetně žaloby. PK MPSV ČR měla k dispozici i lékařské nálezy, které jí u jednání předložil žalobce, mj. žádanku k rentgenovému vyšetření ze dne 26. 2. 2018 a podepsaný informovaný souhlas s provedením MR vyšetření ve FN Ostrava ze dne 21. 2. 2018. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 22. 11. 2017 (pozn. soudu, v posudku posudkové komise je uvedeno datum napadeného rozhodnutí ČSSZ 20. 4. 2011, přičemž se jedná o zjevnou chybu v psaní, neboť ve výroku posudku je uvedeno datum správné 22. 11. 2017) byl podle posudkové komise bolestivý páteřní syndrom po operaci bederní páteře pro bolesti dolních zad bez průkazu kořenové léze EMG vyšetřením uvedený v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které z rozmezí 10-20% stanovila míru poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k dalším chorobným stavům na horní hranici uvedeného rozmezí, tj. 20%. Posudková komise procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. nezvýšila.

6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 22. 11. 2017 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobce odlišně od lékařského posudku OSSZ Opava, neboť PK MPSV ČR hodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý a dále PK MPSV ČR na rozdíl od lékaře ČSSZ celkový pokles pracovní schopnosti u žalobce nezvýšila podle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., protože celkový 20% pokles pracovní schopnosti považovala za dostatečný. Závěrem svého posudku posudková komise uvedla, že souhlasí s žalobcem, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, avšak pokles pracovní schopnosti u žalobce nedosahuje míry pro uznání invalidity jakéhokoli stupně. Žalobce u ústního jednání uvedl, že diagnostický souhrn jeho onemocnění uvedený v posudku PK MPSV ČR ze dne 15. 2. 2018 považuje za úplný a jiným zdravotním omezením, než tam uvedeným, netrpí. Není mu také znám žádný další lékařský nález, který by posudková komise při vypracování posudku opomenula, či o něm nevěděla a který by podstatně mohl ovlivnit závěr tohoto posudku.

7. Jelikož u žalobce k datu 22. 11. 2017 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 15. 8. 2017, jímž byla žalobci žádost o invalidní důchod zamítnuta.

8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.

9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu  soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.                           

Ostrava 15. března 2018

JUDr. Petr Indráček

samosoudce