[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci

žalobce:  D. Š.

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Praha 5, 125 08  Křížová 25

o žalobě ze dne 29. 10.  2017 proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2017, o výši invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění :

1. Žalobci byla snížena výše invalidního důchodu z důvodu změny stupně invalidity.

2. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalobce v žalobě vytknul nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, se zdůrazněním a omezení výkonu denních aktivit. Poukázal především na postižení páteře a dále  na astma a zhoršení vidění.  Dle jeho názoru dochází ke zhoršování zdravotního stavu. Navrhl  zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení se zavazujícím právním názorem, že se u něj jedná nadále o invaliditu třetího stupně.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 30. 11. 2017 vzhledem k námitkám žalobce ohledně posouzení zdravotního stavu navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV ČR.

4. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 6. 2017  s odůvodněním, že rozhodnutím č. j.  X snížila účastníkovi řízení od 18. 7. 2017 výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3  zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp),  neboť  podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 22. 5. 2017 není již účastník řízení  invalidní pro invaliditu třetího stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale je invalidní pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zdp; podle uvedeného posudku poklesla účastníkovi řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost o 50 %. V rámci námitkového řízení bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 22. 8.  2017 zjištěno, že se  jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zdp. K datu vydání napadeného rozhodnutí je účastní řízení invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp. Nejde již o invaliditu třetího stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale jde o invaliditu druhého stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zdp. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50 %.

5. Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel  ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. U jednání soudu účastníci řízení setrvali na svých procesních návrzích.

6. Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce byl původně  uznán invalidním třetího stupně posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Ostravě dne 9. 4. 2014 od 10. 12. 2013.  V rámci kontrolní lékařské prohlídky  byl znovu posuzován lékařem OSSZ Ostrava dne 22. 5. 2017 tak, že je již jen invalidní ve druhém stupni s poklesem pracovní schopnosti o 50 %, s posudkovým hodnocením dle kapitoly XIII, odd. E, pol. 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem 40 % a navýšením dle § 3 cit. vyhl. o dalších 10 %.   Rozhodnutím ze dne 16. 6. 2017 tak došlo ke snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invaliditu druhého stupně od 18. 7. 2017.  V námitkovém řízení posudkově zdravotní stav hodnotil lékař žalované dne 22. 8. 2017 se závěrem, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k  poklesu pracovní schopnosti o 50 % s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E,  položky 1 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. 40 % a s navýšením
o dalších 10 procentních bodů dle § 3  odst. 1 cit. vyhlášky.

7. Posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV) v Ostravě ze dne 23. 2. 2018, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný vleklým bolestivým páteřním syndromem při degenerativních změnách (stav po operaci páteře 12/2013, reoperace 11/2015 mini TLIF), stavem po úrazu  29. 7. 2012 (zlomenina krčku levé kosti stehenní léčená osteosyntézou, reoperace, kov ponechán, poúrazová koxartróza vlevo III. IV. st., zlomenina V-VII žebra vpravo a hrudní kosti, kontuze plic, zhojeno), alkoholovou závislostí, chronickou hepatopatií, polyneuropatií v.s., průduškovým astmatem při léčbě, s opakovanou spirometrií v normě a stabilizovaným stavem, stavem po operaci pro valgózní palec pravé nohy 03/2015, stavem po operaci Duppuytrenovy kontraktury vpravo v minulosti, stavem po traumatické amputaci V. prstu pravé ruky v dětství, žilními městky dolních končetin a susp. polyneuropatií dolních končetin, kožní lupénkou bez léčby a presbyopatií a smíšeným astigmatismem obou očí a tupozrakostí vlevo. Žalobce pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí žalované ze dne 5.9.2017 nebyl schopen práce fyzicky nadměrně náročné, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, ve vynucených polohách, s nutností dlouhé chůze a chůze po nerovném terénu, v nepříznivých klimatických podmínkách, mimo riziko vibrací. Byl schopen práce fyzicky až středně náročné, s výše uvedeným omezením. Je schopen např. obsluhovat jednoduchá strojní zařízení či provádět montáže vsedě. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vleklý bolestivý páteřní syndrom po dvou operacích páteře, kdy v listopadu roku 2015 byla provedena operační náhrada ploténky a stabilizace, trvá porucha statiky a dynamiky, lumboischialgiemi vlevo. Stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole XIII, oddílu E, položce 1, písm. c), kdy z rozmezí 30-40 % a stanovila horní hranici 40 %, kterou zvýšila o 10 % pro ostatní zdravotní postižení na celkových 50 %. Nadále se jedná
o invaliditu druhého stupně. Ve srovnání s rokem 2013, kdy byla uznána invalidita třetího stupně, došlo po druhé operaci páteře ke zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu. Žalobce je schopen vykonávat výdělečnou činnost, je schopen fyzické zátěže, jak o tom svědčí i známky fyzické práce na rukou. Žalobce je pracovně omezen, jak i odpovídá invaliditě druhého stupně, jeho pracovní potenciál je však zčásti zachován. Není potvrzeno závažné průduškové astma ani významná porucha zraku, jeho zdravotní stav se od roku 2016 nezhoršil. Nebylo prokázáno omezení pohyblivosti končetin a při vyšetření při jednání komise sice vyžadoval pomoc při svlékání a oblékání, ta však nebyla nutná, jeho fyzická zdatnost je uspokojivá. Je otázkou, zda používá berle, neboť ty nenesly známky pravidelného používání.

8. Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař neurolog. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě rozsáhlé  zdravotní dokumentace žalobce a žalobce  byl i u jednání posudkové komise vyšetřen přísedící neuroložkou. Posudková komise vyslovila zcela shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem OSSZ i žalované v námitkovém řízení a pokles pracovní schopnosti s určením rozhodujícího onemocnění hodnotila zcela ve shodě s těmito lékaři. Svá zjištění opřela o odborné lékařské nálezy několika odborníků, na které posudková komise ve svém posudku odkázala. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. 

9. Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce nebyla nadále prokázána invalidita třetího stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby. Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě
 

nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 359/2009 Sb.). U žalobce rozhodující příčinou, jak již uvedeno v odstavci 7 tohoto rozsudku, k datu napadeného rozhodnutí byl vleklý bolestivý páteřní syndrom po dvou operacích páteře, když ve srovnání s rokem 2013, kdy byla uznána invalidita třetího stupně, došlo po druhé operaci páteře ke zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu.  V příloze vyhlášky o posuzování invalidity č. 359/2009 Sb. jsou stanoveny procentní míry poklesu pracovní schopnosti. Kapitola XIII je věnována postižení svalové a kosterní soustavy, oddíl E dorzoopatii a spondylopatii. Posudkové orgány shodně žalobce hodnotily v uvedené kapitole a oddílu dle položky 1 – bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének. S ohledem na závěry odborných lékařských nálezů pak pokles pracovní schopnosti byl hodnocen dle písmene c) – se středně těžkým funkčním postižením (závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu,, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny). Míra poklesu pracovní schopnosti pro toto postižení je dána v rozmezí 30 - 40 %. Posudková komise MPSV  hodnotila horní hranicí, tj. 40 % a s ohledem na další onemocnění toto procento při využití ust. § 3 vyhl. č. 359/2009 Sb. navýšila o dalších maximálně možných 10 procentních bodů. Protože pro uznání třetího stupně invalidity je nutno, aby pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % (§ 39 odst. 2 zákona č. 155/19995 Sb.), žalobce není invalidní ve třetím stupni, nýbrž toliko ve stupni druhém, kde je postačující pokles pracovní schopnosti alespoň 50 %.

10. Vzhledem k výše uvedenému soud nepřisvědčil žalobci, že žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení nezjistila dostatečně skutkový stav či tento nesprávně posudkově zhodnotila. Ke zcela shodnému závěru ve svém posudku dospěla i posudková komise MPSV. Žalovaná rozhodla na základě posudku o invaliditě, který pro ni v námitkovém řízení vypracoval její posudkový lékař. Zdravotní stav a pracovní schopnosti fyzických osob za účelem posouzení invalidity dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb. posuzují okresní správy sociálního zabezpečení a v námitkovém řízení invaliditu posuzuje samotná Česká správa sociálního zabezpečení (§ 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb.). V souzené věci nejdříve invaliditu posoudil lékař OSSZ dne 22. 5. 2017 a v námitkovém řízení lékař žalované dne 22. 8. 2017. Pro jednání soudu pak zdravotní stav hodnotila posudková komise MPSV v řádném složení dne 23. 2. 2018.

11. Soud neshledal v řízení před správním orgánem procesní vady, v důsledku kterých by bylo přezkoumávané rozhodnutí nezákonné.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu ze zákona.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 28. března 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně