USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobce:  V. K., narozený dne ...

státní příslušnost Ukrajina

hlášený k pobytu v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí, Rudé armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí

proti

žalovanému:   Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2017, č. j. OAM-1016/ZA-ZA12-ZA16-2017

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 27. 12. 2017 žalobce napadl v záhlaví specifikované rozhodnutí žalovaného. Žalovaný shledal žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a tak rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) téhož zákona. Podle odůvodnění napadeného rozhodnutí se jednalo již o druhou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany na území ČR. Žalobce v této žádosti uvedl stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se na Ukrajinu vrátit, jako uváděl v průběhu správního řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany (svou sexuální orientaci a snahu zůstat žít v ČR). Žalovaný tak neshledal důvody pro opakované posuzování žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ve vztahu k jím uváděným důvodům.

Krajský soud usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. 43 Az 16/2017 – 20, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce a současně jej vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil a náležitě odůvodnil svou žalobu. V uvedeném usnesení dále žalobce upozornil na skutečnost, že žalobu, která obsahuje prostý výčet paragrafů příslušného zákona, případně jejich parafrázi, bez jakékoliv specifikace a odůvodnění, nelze považovat za žalobu způsobilou k projednání. Zároveň konstatoval, že přesně těmito nedostatky trpí rovněž žalobcem podaná žaloba. Předmětné usnesení bylo žalobci doručeno dne 5. 2. 2018. Do dnešního dne žalobce na výzvu soudu k doplnění žaloby nijak nereagoval.

Podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku.

Soud konstatuje, že žaloba podaná v nynější věci není způsobilá k řádnému projednání, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobci správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobce rovněž neuvedl, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobce o vadách jím podané žaloby, usnesením jej vyzval k doplnění žaloby, stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu a současně jej poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s.).

Z výše uvedených důvodu krajský soud odmítl žalobu podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž v případě, kdy dojde k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 23. března 2018

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce