USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci

žalobkyně:  Mgr. H.E.

proti
žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství

   se sídlem Masarykova 427/31, Brno,

                                  (dříve Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 2, Praha 2)

v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 18.4.2011, č.j. 1801/11-1100/205222 o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost

t a k t o:

1. Žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost  s e   o d m í t á.
2. Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne 19.2.2018, podala návrh na obnovu řízení, současně podala žalobu pro zmatečnost, oboje proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61. Projevila nesouhlas se zdaněním pozemku, který s rodinným domkem tvořil jeden celek. Daňoví a stavební odborníci, kteří na základě její žádosti problém prošetřili, dospěli k závěru, že dodanění prodeje bylo chybné. Žádá o posouzení a opravu chybného rozsudku, přikládá nové důkazy, které získala po rozhodnutí Městského soudu v Praze a po zamítnutí kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem v Brně. Žádá o zrušení chybného rozsudku.
2. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby se mohl žalobou na obnovu řízení a pro zmatečnost, která směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61, zabývat. Po posouzení věci dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Postup soudů, jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví, je upraven zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s.ř.s.“). Tento zákon upravuje několik typů žalob, které lze ve správním soudnictví projednat. Patří mezi ně žaloby proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem (§ 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.), žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu (§ 4 odst. 1 písm. b) s.ř.s.), na ochranu před nezákonným zásahem (§ 4 odst. 1 písm. c) s.ř.s.), kompetenční žaloby (§ 4 odst. 1 písm. d) s.ř.s.), žaloby ve věcech volebních a referenda, ve věcech politických stran a hnutí, o zrušení opatření obecné povahy (§ 4 odst. 2s.ř.s.).

4. Ve věci, která byla vedena pod sp. zn. 11 Af 47/2011, projednal soud správní žalobu žalobkyně, kterou se domáhala přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, tedy žalobu podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s.. Konkrétně žaloba byla podána proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 18.4.2011, č.j. 1801/11-1100/205222, kterým bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu ve Vlašimi, ze dne 12.1.2010, č.j. 35744/10/022971204738 ve věci daně z příjmu fyzických osob za rok 2007. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61 byla žaloba zamítnuta.
5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně nyní projednávanou žalobu, podanou k Městskému soudu v Praze dne 19.2.2018, kterou označila za žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost. Soudní řád správní však žalobu na obnovu řízení ve vztahu k rozsudku soudu, vydaném v řízení o žalobě na přezkoumání správního rozhodnutí ani žalobu pro zmatečnost nepřipouští.
6. Pokud jde o obnovu, lze konstatovat, že soudní řád správní sice upravuje i obnovu řízení (§ 111 až § 119 s.ř.s.), ovšem jen ve vztahu k vyjmenovaným typům žalob, mezi něž žaloba na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu nepatří.
7. Z ustanovení § 114 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku, který byl vydán buď v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu nebo v řízení vydaném ve věcech politických stran a politických hnutí. To znamená, že v případě jiného tytu žaloby (zde žaloby na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu) obnova řízení není přípustná. Není-li obnova řízení přípustná, není přípustná ani žaloba na obnovu řízení, která je podána ve vztahu k rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žaloba žalobkyně na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu.
8. Pokud jde o žalobu pro zmatečnost, je nutno konstatovat, že soudní řád správní podání takovéto žaloby vůbec nepřipouští. Podle § 64 s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, lze sice použít pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně občanský soudní řád, jehož se žalobkyně dovolává, ale jen ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Žaloba pro zmatečnost je však v občanském soudním řádu upravena v části čtvrté, tedy v části, ve vztahu k níž ve správním soudnictví nepřichází ani přiměřené použití občanského soudního řádu. Shodně to platí o obnově řízení, která je upravena rovněž v části čtvrté občanského soudního řádu, kterou nelze ve správní soudnictví použít.
9. To znamená, že žaloba pro zmatečnost není vůbec přípustným opravným prostředkem ve vztahu k rozsudku, který byl vydán ve správním soudnictví, žaloba na obnovu řízení je možná jen omezeně ve výslovně uvedených případech (§ 114 odst. 1 s.ř.s.), mezi něž rozsudek ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61 nepatří.
10. Podle § 64 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. S přihlédnutím k tomu, co bylo výše uvedeno, soud učinil závěr o tom, že ani žaloba na obnovu řízení ani žaloba pro zmatečnost není přípustným návrhem, kterým by se bylo možno domáhat přezkoumání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61. Soud proto rozhodl s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. o odmítnutí podaného návrhu.
11. Pokud žalobkyně poukazuje na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, je nutno konstatovat, že jde o procesní předpis, podle něhož postupují správní orgány a nikoliv soudy. Pokud žalobkyně v podaném návrhu poukazuje na zákon č. 82/1998  Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, je nutno uvést, že v případě, že jí byla způsobena škoda, musí postupovat podle uvedeného zákona, soudy ve správním soudnictví nejsou oprávněny o případných nárocích podle uvedeného zákona rozhodovat.
12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
13. Soud netrval na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost, když přihlédl k ustanovení § 6a odst. 4 a § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterých se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne s tím, že pokud žalobce poplatek zaplatí, soud ho v těchto případech vrátí z účtu soudu.
14. Závěrem soud považuje za vhodné konstatovat, že soudní řád správní upravuje opravné prostředky, které může účastník řízení uplatnit proti rozsudku, vydanému krajským soudem (Městským soudem v Praze) k jím podané žalobě. Takovým opravným prostředkem je kasační stížnost, o které rozhoduje Nejvyšší správní soud (§ 102 až § 110 s.ř.s.). Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10.12.2013, č.j. 11 Af 47/2011-61 žalobkyně soudním řádem správním upravený opravný prostředek využila. Podala kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22.5.2014, č.j. 2 Afs 4/2014-84, následně pak Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti oběma zmíněným rozsudkům usnesením ze dne 2.12.2014 sp.zn. II. ÚS 2168/14.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 12. března 2018

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu