[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: R. V.

zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem

sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00  Praha 4

proti

žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 00  Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 1.12.2015, sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015, o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov ze dne 25.8.2015, č.j. MURY21036/2015, o dopravním přestupku

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 1.12.2015, sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015 žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy, zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov ze dne 25.8.2015, č.j. MURY21036/2015 jako opožděné. Tímto rozhodnutím městský úřad uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, jehož se měl dopustit tím, že dne 9.7.2015 v 8:25 hod. v obci Rýmařov na ulici Opavská před domem č.p. 43 na dálnici I./11 v blízkosti přechodu pro chodce ve směru od Bruntálu jako řidič motorového vozidla tovární značky Mercedes, RZ X při jízdě tímto vozidlem překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci 50 km/h o více než 20 km/h, neboť mu byla naměřena silničním laserovým rychloměrem ProLaser III. PL – DOK I. rychlost 81 km/h a po odečtení možné odchylky měřícího zařízení 78 km/h. Žalobce měl tímto jednáním porušit ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 2 800 Kč. Uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky dne 30.8.2015 a lhůta pro podání odvolání marně uplynula dnem 14.9.2015. Správní orgán I. stupně obdržel z adresy X prostý elektronický nepodepsaný e-mail, k němuž nebylo přihlíženo jako k podání dle správního řádu, neboť nebyl do pěti dnů potvrzen způsobem stanoveným v § 37 odst. 4 správního řádu. K potvrzení tohoto prostého e-mailu měl žalobce lhůtu do 21.9.2015 včetně. Jestliže zaslal zmocněnec žalobce odvolání až dne 23.9.2015 prostřednictvím České pošty, jedná se již o odvolání opožděné, a proto jej žalovaný zamítl.

2. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které znespornil, že mu prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 30.8.2015, a že tedy posledním dnem lhůty pro podání odvolání byl den 14.9.2015. Téhož dne učinil žalobce odvolání e-mailem prostým zaručeného elektronického podpisu a na odvolání by bylo možno pohlížet jako včas podané jen tehdy, pokud by byl tento e-mail nejpozději 21.9.2015 potvrzen způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 větě první správního řádu. Mezi žalobcem a žalovaným je sporné to, kterého dne bylo podání potvrzeno doporučeným dopisem. Zatímco dle žalovaného byl dopis odeslán dne 23.9.2015 prostřednictvím České pošty, státní podnik, žalobce tvrdí, že dopis odeslal již dne 21.9.2015. Na podporu svého tvrzení předložil žalobce spolu s podanou žalobou podací lístek vygenerovaný držitelem poštovní licence, tedy společností Česká pošta, s.p., z něhož je zjistitelné, že „datum podání“ bylo dne 21.9.2015. Podle žalobce je zcela nerozhodné, jaké datum je na poštovním razítku, když podle § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je lhůta k podání zachována i tehdy, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu držiteli. Česká pošta, státní podnik, je tímto držitelem poštovní licence a pro účely splnění lhůty je dostačující, aby v poslední den lhůty byla zásilka České poště, s.p. dodána a není pak vůbec rozhodné, kterého dne držitel poštovní licence na obálku umístí razítko nebo kterého dne jí odešle.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě ze dne 5.4.2016 namítal, že datum 21.9.2015, které je jako „datum podání“ uvedeno na podacím lístku předloženém žalobcem, není datem podání zásilky ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Datum podání zásilky podle žalovaného je datum uvedené v razítku na obálce listovní zásilky, tj. datum 23.9.2015, z něhož žalovaný vycházel. Zmocněnec žalobce v daném případě využil služby DopisOnline (Postservis), která umožňuje elektronicky objednat zpracování a podání poštovní zásilky. Žalovaný poukázal na obchodní podmínky a sdělení České pošty, z nichž vyplývá, že datum uvedené na podacím lístku je pouze datem „objednání podání zásilky“, nikoliv datem samotného „podání zásilky“. V případě objednání podání zásilky do 16 hodin je zásilka podaná v následující den, v daném případě však zmocněnec žalobce objednal podání zásilky až po tomto časovém limitu a zásilka byla proto podána až dva dny po dni objednávky. Kdyby však žalobce objednal podání zásilky dne 21.9.2015 před 16. hodinou, byl by datem podání den 22.9.2015 a odvolání by i tak bylo podáno opožděně.

4. Krajský soud poté, kdy provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 1.12.2015, sp. zn. DSH/25541/2015/Blá, č.j. MSK 120248/2015, jakož i připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího a připojeným správním spisem města Rýmařov sp. zn. DASH 317/2015 MAC, rozsudkem ze dne 22.9.2016, č.j. 18 A 2/2016-38, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vycházel přitom ze skutkových zjištění, která vyplynula z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně, dokumentujícího průběh správního řízení o přestupku žalobce, které bylo ukončeno vydáním rozhodnutí Města Rýmařov, odboru dopravy a silničního hospodářství ze dne 25.8.2015. Toto rozhodnutí bylo obecnému zmocněnci žalobce T. S. doručeno dne 30.8.2015 v 9:58 hod. Z téhož správního spisu vyplynulo, že správnímu orgánu I. stupně bylo doručeno odvolání podané e-mailem bez ověřeného podpisu T. S., v němž je pouze uvedeno: „odvolávám se do rozhodnutí ve věci vedené Městským úřadem Rýmařov pod sp. zn. DASH 317/2015 MAC/3, obviněný R. V., nar. X, bytem J. W. 1746/3, X  B.“. Krajskému soudu byl předložen podací lístek, ze kterého bylo zjištěno, že jako odesílatel je na něm uveden T. S., bytem V. R. 857, K. a jako adresát Městský úřad Rýmařov, Náměstí Míru 230/1, Rýmařov. Jako podací pošta na něm byla uvedena pošta 370 20 České Budějovice 90, podací číslo RR346106275CZ a datum podání 21.9.2015, pod kterým je uveden kód objednávky. Dále bylo krajskému soudu předloženo e-mailové sdělení České pošty, s.p., Postservis České Budějovice, adresované žalovanému na jeho žádost, z něhož bylo zjištěno, že pokud jde o zpracování zakázky zvané DopisOnline, probíhá tak, že Postservis sdružuje zásilky zasílané malými podateli přes webové rozhraní. Tato zakázka má nastaven rozhodný čas zpracování 16 hodin. Znamená to, že všechny zásilky podané elektronicky do této zakázky, jsou na dispečinku v 16 hodin staženy, zpracovány a předány k přepravě přes listovní třídírnu druhý den. V témže sdělení se uvedená pošta vyjadřuje k podacímu lístku předloženému žalobcem tak, že: „podáno na lístku 21.9.2015 a u TMT se ale objeví 22.9.2015. Podatel tuto zásilku zadal sice 21.9.2015, ale ve 23:12 hod., tudíž její stažení a zpracování proběhlo až 22.9.2015, do přepravy 23.9.2015“. Ze shora uvedených skutkových zjištění krajský soud dovodil, že žalobce o poskytnutí poštovní služby DopisOnline požádal dne 21.9.2015 a tento den držitel poštovní licence, tj. pošta České Budějovice 90, vyznačila na podacím lístku jako den podání zásilky. Den 23.9.2015, který byl vyznačen na zásilce poštovním razítkem, není pro posouzení včasnosti podání odvolání rozhodující a krajský soud proto uzavřel, že žalobce prostřednictvím svého zmocněnce podal zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně obsahující jeho odvolání držiteli poštovní licence ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) věty první správního řádu, a že lhůta k podání tohoto odvolání byla zachována.

5. K podané kasační stížnosti žalovaného Nejvyšší správní soud v Brně rozsudkem ze dne 1.2.2018, č.j. 10 As 221/2016-31 rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud odkázal na to, že v průběhu řízení o kasační stížnosti bylo vydáno usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12.2017, č.j. 10 As 20/2017-49, v němž bylo vysloveno, že „den elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku https://online.postservis.cz není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu“.

6. Podle ust. § 81 odst. 1 správního řádu, účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.

7. Podle ust. § 83 odst. 1 věty první správního řádu, odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

8. Podle ust. § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu, pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Podle písm. d) téhož ustanovení je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně podstoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

9. V projednávané věci je nesporné, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo doručeno obecnému zmocněnci žalobce prostřednictvím datové schránky dne 30.8.2015. 15 denní lhůta k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí tedy započala běžet dnem 31.8.2015 a posledním dnem této lhůty byl den 14.9.2015. Jak shora uvedeno, obecný zmocněnec prostým e-mailem bez zaručeného podpisu doručil správnímu orgánu I. stupně nijak nezdůvodněné blanketní odvolání v poslední den lhůty k podání odvolání, tj. 14.9.2015. Žalobce tvrdil, že jeho odvolání bylo v souladu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu doplněno o uvedený elektronický podpis do 5 dnů, a to podáním na poště 370 20 České Budějovice 90 s datem podání 21.9.2015. Podle žalobce tak bylo odvolání podáno včas, zatímco dle názoru žalovaného nikoliv, neboť za datum podání podle něj bylo nutno považovat datum uvedené v razítku na obálce listovní zásilky, tj. datum 23.9.2015.

10.                      Názory na řešení shora uvedené sporné otázky byly v dosavadní soudní judikatuře krajských soudů i Nejvyššího správního soudu nejednoznačné až do vydání výše uvedeného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12.2017, č.j. 10 As 20/2017-49. Služba DopisOnline je v tomto usnesení charakterizována jako služba umožňující zákazníkovi elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek uvedených v poštovních podmínkách. Jedná se o kombinaci několika dílčích služeb, v rámci kterých Česká pošta zabezpečí zpracování zásilek, a dále jejich podání do poštovní sítě. Zpracování zásilky se rozumí její tisk a kompletace, tj. balení a potisk obálky. Elektronickou objednávkou se rozumí objednávka poštovních služeb České pošty prostřednictvím elektronického formuláře na webu (článek 3 obchodních podmínek služby DopisOnline). Prvotní smlouva je mezi zákazníkem a Českou poštou uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje objednatelem řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku odeslanou přes adresu https://online.postservis.cz. Do okamžiku poštovního podání se smluvní stav řídí občanským zákoníkem. Poštovní smlouva podle zákona o poštovních službách je mezi Českou poštou a zákazníkem uzavřena teprve podáním zásilky do poštovní přepravy. Tato druhá smlouva se řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami platnými v den podání. Nejvyšší správní soud poukázal na ust. § 2 písm. a) zákona o poštovních službách, dle něhož se poštovní zásilkou rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Podle § 2 písm. m) téhož zákona, se poštovním podáním rozumí převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby. Zpracování elektronických souborů do podoby listinných zásilek (tedy tisk, vložení do obálky a opatření adresou) Českou poštou v rámci služby DopisOnline není poštovní službou ve smyslu zákona o poštovních službách, resp. ve smyslu poštovních podmínek. Podle Nejvyššího správního soudu vztah upravený zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami vznikne až ve chvíli předání vytvořené listovní zásilky k poštovní přepravě, kdy je uzavřena poštovní smlouva. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podaná k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. Nejvyšší správní soud se taktéž vyjádřil k charakteru podacího lístku tak, že se nejedná o veřejnou listinu, které svědčí presumpce správnosti. Odkázal na ust. § 53 odst. 3 správního řádu, které vymezuje veřejné listiny jako listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávních celků v mezích jejich pravomocí, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné. Pro podací lístek platí, že určitou důkazní hodnotu má, ovšem stačí formální popření jeho správnosti, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho, kdo tvrdil skutečnosti, jenž měly být podacím lístkem doloženy. Nejvyšší správní soud uzavřel, že není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby DopisOnline, která je službou ryze soukromé povahy, má být za okamžik podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již den objednání této služby bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě. Den elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku https://online.postservis.cz není okamžikem podání k poštovní přepravě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.

11.                      V souladu s výše uvedeným právním názorem Nejvyššího správního soudu proto nelze uznat žalobní tvrzení žalobce, že odvolání nepodal opožděně, když z podacího lístku vyplývá datum podání 21.9.2015. Šlo totiž o den elektronické objednávky služby DopisOnline, zatímco rozhodným okamžikem pro posouzení včasnosti podání jeho odvolání bylo zpracování této objednávky do podoby listinné zásilky dne 23.9.2015 a předání této zásilky k poštovní přepravě téhož dne, tedy po marném uplynutí lhůty k podání odvolání.

12.                      Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

13.                      Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Ostrava 5. dubna 2018

JUDr. Petr Indráček

samosoudce