[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové v právní věci žalobkyně: A. M. S., zastoupena Mgr. E. D., obecnou zmocněnkyní, Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s., se sídlem Kovářská 939/4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, 

    takto:

I. Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]      Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 15. 2. 2016 domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, kterou spatřovala v tom, že žalovaný nerozhodl o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 16. 10. 2014.

[2]      Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 16. 10. 2014 podala žádost o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky a následně s ní byl proveden podrobný rozhovor, během něhož vysvětlila důvody, pro které se nemůže vrátit do země svého původu. Od té doby obdržela od žalovaného pouze dopis, ve kterém bylo bez odůvodnění uvedeno, že se řízení prodlužuje do 14. 4. 2015, přičemž ani posléze nebylo rozhodnutí vydáno. Dále uvedla, že se dne 15. 10. 2015, tj. 6 měsíců po vypršení lhůty pro vydání rozhodnutí, obrátila na nadřízený správní orgán s podnětem k opatření proti nečinnosti. Do dne podání žaloby však nedostala odpověď.

[3]      Žalobkyně dále v podané žalobě, že řízení o její žádosti trvá takřka již 16 měsíců, tj. déle než 90 dnů, což je lhůta, kterou stanoví zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění do 31. 12. 2015 (dále jen „zákon o azylu“). Uvedla, že ve složitých případech je možné tuto lhůtu prodloužit, avšak takové prodloužení by mělo být řádně odůvodněno, což se v daném případě nestalo. Dále namítla, že žalovaný správní orgán postupuje v rozporu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a že dále porušuje také ustanovení čl. 23 odst. 2 směrnice Rady 2005/85/ES ze dne 1. 12. 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka.

[4]      Z uvedených důvodů žalobkyně navrhovala, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci její žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

[5]      Žalovaný v písemném vyjádření k podané žalobě uvedl, že pro účely řízení šetří, zda žalobkyně splňuje podmínky, které zákon o azylu stanoví pro řízení ve věci žádosti o udělení mezinárodní ochrany, koná nezbytné úkony pro vydání požadovaného rozhodnutí a provádí důkazy, které jsou nezbytné ke zjištění skutkového stavu věci. Žalovaný dále stručně shrnul obsah správního spisu a také namítl, že žaloba na ochranu proti nečinnosti byla podána po lhůtě stanovené k jejímu podání podle ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“).

[6]      Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl, pokud ji neodmítne jako opožděně podanou.

[7]      K dotazu Městského soudu v Praze žalovaný dne 6. 3. 2018 sdělil, že ve věci žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany vydal dne 22. 11. 2016, pod č.j. OAM-228/LE-LE05-ZA08-2014, rozhodnutí, jímž bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 25 písm. j) zákona o azylu zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 12. 2016.

[8]      Ze správního spisu, který byl soudu předložen, vyplývá, že žalobkyně dne 14. 10. 2014 letecky přicestovala ze Švýcarska na území České republiky, kam byla předána na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 18. 2. 2003, kterým se stanoví kritéria a mechanismy pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti o azyl, podané státním příslušníkem třetího státu na území členských států. Dne 16. 10. 2014 podala žalobkyně žádost o udělení mezinárodní ochrany. Téhož dne byl se žalobkyní v Přijímacím středisku P.-R. proveden pohovor.

[9]      Ze spisu dále vyplývá, že dne 10. 3. 2015 vyrozuměl žalovaný žalobkyni o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do 14. 4. 2015, a to z důvodu obstarávání aktuálních informací o zemi původu žalobkyně. Ze stejného důvodu žalovaný dne 28. 4. 2015 lhůtu opětovně prodloužil, a to do 28. 7. 2015.

[10]  Správní spis dále obsahuje rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2016, č.j. OAM-228/LE-LE05-ZA08-2014, kterým bylo řízení o žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle ustanovení § 25 písm. j) zákona o azylu, a to z toho důvodu, že žalobkyně dne 2. 11. 2016 bez povolení správního orgánu opustila pobytové středisko K. n. O., od tohoto dne tak není správnímu orgánu známo místo pobytu žalobkyně. Dne 23. 11. 2016 se žalovaný neúspěšně pokusil toto rozhodnutí doručit žalobkyni s tím, že jí téhož dne předvolal k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany na den 7. 12. 2016 s poučením podle ustanovení § 24a odst. 2 zákona o azylu. Jelikož se žalobkyně nedostavila k převzetí rozhodnutí, nabylo tohoto dne rozhodnutí právní moci.

[11]  Podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[12]  Oba účastníci řízení s rozhodnutím o věci samé bez jednání souhlasili, a proto soud postupoval podle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. a rozhodl o věci samé bez jednání.

[13]  Soud nejprve k návrhu žalovaného na odmítnutí podané žaloby pro opožděnost uvádí, že podle ustanovení § 80 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Jak bylo uvedeno výše, žalovaný správní orgán dne 28. 4. 2015 žalobkyni vyrozuměl o prodloužení lhůty do 28. 7. 2015. Lhůtu pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti je tak v daném případě třeba počítat od marného uplynutí této žalovaným stanovené (prodloužené) lhůty pro vydání rozhodnutí. Posledním dnem pro podání žaloby v nyní projednávané tak byl den 28. 7. 2016, žaloba podaná dne 15. 2. 2016 tak byla podána včas a není opožděná.

[14]  Soud dále uvádí, že řízení o žalobách na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je upraveno v ustanoveních § 79 až 81 s.ř.s. V těchto ustanoveních jsou stanoveny podmínky pro podání žaloby, náležitosti žaloby a možný způsob rozhodnutí soudem. V případech, kdy se soud zabývá otázkou důvodnosti žaloby z hlediska věcného, pak z ustanovení § 81 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Podle ustanovení § 81 odst. 2 s.ř.s. soud v případě, je-li návrh důvodný, uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Podle ustanovení § 81 odst. 3 s.ř.s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

[15]  Z ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s. vyplývá, že v případě věcného posuzování žaloby může soud rozhodnout rozsudkem buď tak, že uloží správnímu orgánu vydat rozhodnutí nebo osvědčení se stanovením přiměřené lhůty nebo tak, že žalobu zamítne. Zamítnutí žaloby je vázáno na nedůvodnost podané žaloby. Žalobu je nutno považovat za nedůvodnou také tehdy, bylo-li rozhodnutí nebo osvědčení do doby, než soud ve věci rozhodl, již správním orgánem vydáno. Tomuto výkladu svědčí i samotná znění ustanovení § 81 odst. 2 a 3 s.ř.s., ze kterých vyplývá, že jiný způsob rozhodnutí, je-li rozhodováno ve věci, soudu nepřísluší. Soud tedy buď může uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení nebo musí žalobu zamítnout. V případě, že rozhodnutí nebo osvědčení v mezidobí správní orgán vydal, je pojmově vyloučeno, aby mu soud rozsudkem uložit toto rozhodnutí vydat a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu, neboť rozhodnutí bylo již správním orgánem vydáno. Pak nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Ochrana práv žalobkyně spočívá v přijetí rozsudku, kterým by soud uložil správnímu orgánu zjednat nápravu, tedy vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Účelem žaloby proti nečinnosti není konstatování, zda k nečinnosti správního orgánu došlo či nikoliv.

[16]  Vzhledem k tomu, že ze správního spisu vyplývá, že o žádosti žalobkyně bylo již rozhodnuto, nelze žalovanému uložit, aby o této žádosti znovu rozhodl. Proto soud žalobu podle ustanovení § 81 odst. 3 zamítl.

[17]  Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 12. dubna 2018

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu