USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D.,  v právní věci

žalobce:                J. P., narozený „X“,

                             bytem „X“,

                             zastoupený JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem Masarykova

                             43, 400 01  Ústí nad Labem, 

proti     

žalovanému:         Odvolací finanční ředitelství,  

                             se sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno,  

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2017, č. j. 39224/17/5300-22441-708274, o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro toto řízení,

takto:

Soud  přiznává  žalobci částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 50%.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 13. 11. 2017 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 9. 2017, č. j. 39224/17/5300-22441-708274, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Ústecký kraj, Územního pracoviště v Děčíně (tehdy Finančního úřadu v Děčíně), ze dne 10. 11. 2011, č. j. 172590/11/178912501008, jímž bylo částečně vyhověno odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru téhož správního orgánu I. stupně ze dne 13. 12. 2010, č. j. 122529/10/178912501008, kterým byla vyměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2007.

2. Z této žaloby byl žalobce povinen zaplatit soudní poplatek, který dle položky 18 bod 2 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (ve znění k datu podání žaloby) činil 3 000 Kč, když dle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Poplatek je podle ust. § 7 odst. 1 téhož zákona splatný vznikem poplatkové povinnosti, tj. v daném případě podáním žaloby. Ačkoli žalobce již přímo v odůvodnění žaloby žádal soud o osvobození od soudních poplatků z důvodu, že je nemajetný, svoji žádost nijak nedoložil.   Proto soud žalobci přípisem ze dne 15. 11. 2017, č. j. 15 Af 120/2017-15, uložil, aby svoji žádost o osvobození od soudních poplatků řádně doložil vyplněným formulářem potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech  a daňovými přiznáními k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 a 2016. 
3. Na tuto výzvu soudu ze dne 15. 11. 2017 žalobce zareagoval tak, že podáním ze dne 12. 12. 2017 předložil vyplněné potvrzení a daňová přiznání k dani příjmů z fyzických osob za zdaňovací období roku 2014, 2015 a 2016. V této věci žalobce ještě doplnil, že v současné době je jeho stálým měsíčním příjmem starobní důchod ve výši 13 526 Kč, z něhož jsou však prováděny exekuční srážky ve výši 4 935 Kč, přičemž žalobce sdílí společnou domácnost se svojí manželkou Z. P., která je rovněž starobní důchodkyní s přiznaným důchodem ve výši 10 697 Kč. Z předložených daňových přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014, 2015 a 2016 soud zjistil, že základ daně činil ve zdaňovacím období roku 2014  částku 6 056 Kč, ve zdaňovacím období roku 2015 pak žalobce uplatňoval daňovou ztrátu ve výši 8 941 Kč a ve zdaňovacím období roku 2016 byl základ daně 0 Kč.   
4. Podle ust. § 36 odst. 3 věty první a druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), platí, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
5. Jak již bylo shora zmíněno, žalobce sice navrhl, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, nicméně blíže neuvedl, zda má být soudem osvobozen od soudních poplatků zcela nebo zčásti. Z formulace žádosti obsažené v žalobě ze dne 13. 11. 2017 se lze spíše přiklonit k možnosti, že žalobce měl na mysli osvobození od soudních poplatků zcela. Po prostudování veškerých žalobcem předložených dokumentů soud shledal, že v daném případě je u žalobce dán (pouze) důvod pro částečné osvobození od soudních poplatků ve výši 50%. Jinak řečeno – soud u žalobce neshledal zvlášť závažné důvody, které by výjimečně v tomto konkrétním případě odůvodňovaly osvobození od soudních poplatků zcela. Skutečnosti, že žalobce je starobním důchodcem a že z jeho starobního důchodu je prováděna exekuce v měsíční výši 4 935 Kč, dle názoru soudu ještě nepředstavují ve svém souhrnu takové zvlášť závažné důvody presumované ust. § 36 odst. 3 s. ř. s., na jejichž podkladě by soud mohl žalobci přiznat úplné osvobození od soudních poplatků, když na druhé straně žalobce žije ve společné domácnosti se svojí manželkou, jejíž starobní důchod měsíčně činí 10 697 Kč.  Vzhledem ke skutečnosti, že ve smyslu § 20 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“),  je daňovým subjektem pouze žalobce,  starobní důchod manželky jakožto třetí osoby ve smyslu § 22 DŘ nepodléhá exekuci. Celkový měsíční příjem této domácnosti proto představuje minimálně 19 288 Kč. Stejně tak nelze zohlednit ani skutečnost, že žalobce je nemajetný, když ve zdaňovacím období roku 2014, 2015 a 2016 ve skutečnosti dosáhl příjmů z podnikání ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 843 921 Kč, 682 042 Kč a 916 000 Kč. Tyto příjmy jsou např. ve smyslu § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů považovány za započitatelné příjmy, z důvodu jejichž existence nemohou být přiznány např. dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Ostatně ani žalobce sám příjemcem žádných takových dávek není. Jinými slovy s příjmy v rozmezí 682 042 až 916 000 Kč ročně žalobce nemajetný být nemůže a přiznaný nízký základ daně z důvodu vysokých výdajů souvisejících s podnikáním vůbec neznamená, že žádné příjmy žalobcem obdrženy v příslušném roce nebyly. Ostatně vzhledem k povaze a charakteru podnikatelské činnosti provozované žalobcem (specializované stavební činnosti), lze v případě delší doby splatnosti faktur (pokud by se o nich správce daně dozvěděl včas) nařídit daňovou exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky ve smyslu 191 DŘ na dosud nezaplacenou cenu zakázky. Z tohoto důvodu tedy soud nemohl žalobci přiznat osvobození od soudních poplatků zcela, ale jen zčásti.
6. Jelikož soudní poplatek za podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu činí částku ve výši 3 000 Kč, soud je přesvědčen, že osvobození od soudních poplatků zčásti, a to do výše 50% poplatkové povinnosti, tj. v případě soudního poplatku za žalobu do výše 1 500 Kč, je v tomto případě plně adekvátní, když naprosto reflektuje stávající majetkové poměry žalobce. Současně soud zohlednil i skutečnost, že žalobce souběžně s předmětnou žalobou podal i další 3 žaloby, kdy u každé z nich jej má bez dalšího tížit poplatková povinnost rovněž ve výši 3 000 Kč. Celkově by tak měl žalobce bez dalšího v jeden okamžik hradit za čtyři žaloby částku ve výši 4 x 3 000 Kč, což by již představovalo pro žalobce nezanedbatelnou finanční zátež vzhledem k jeho osobním a majetkovým poměrům. Lze proto uzavřít, že úhrada soudního poplatku za předmětnou žalobu ve zbývající výši 1 500 Kč po 50% osvobození od poplatkové povinnosti je za současných okolností ve finančních možnostech žalobce, a tudíž úhrada této částky nemůže pro žalobce znamenat odepření přístupu k soudu.
7. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobci přiznal dle ust. § 36 odst. 3 s. ř. s. osvobození od soudního poplatku zčásti, a to ve výši 50% poplatkové povinnosti. V této souvislosti soud poznamenává, že s ohledem na skutečnost, že osvobození od poplatkové povinnosti se vztahuje na celé řízení, tedy včetně případného řízení před Nejvyšším správním soudem, soud uvážil, že praktickým řešením bude definovat osvobození od poplatkové povinnosti procentuálně oproti fixnímu osvobození od poplatkové povinnosti skrze stanovení konkrétní částky, které ze své podstaty není sto zohlednit i vznik případně dalších poplatkových povinností (např. poplatek za návrh na vydání předběžného opatření, poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, poplatek za kasační stížnost). Toto procentuální vydefinování částečného osvobození od poplatkové povinnosti žalobce zamezí nehospodárné nutnosti dalšího soudního rozhodování o poplatkové povinnosti žalobce při jeho nezměněných osobních a majetkových poměrech, v situacích, kdy by u žalobce vznikly následné poplatkové povinnosti pro učinění rozličných úkonů, jak byly soudem příkladmo předestřeny shora.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Soud přiznané osvobození od soudních poplatků kdykoliv za řízení  odejme, a to i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.

Ústí nad Labem dne 29. ledna 2018

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

předsedkyně senátu