č. j. 22 A 65/2017 - 30

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci

 

žalobce:             O. W.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 148, 280 02  Kolín

 

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

 

 

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 28.2.2017 č.j. MSK 105787/2016, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

 

takto:

 

I. Žaloba se zamítá.

 

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobce se domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku (dále jen „správní orgán 1. stupně“) ze dne 22.6.2016 č.j. MMFM 86455/2016, kterým byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst.3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).
  2. Žalobce (kromě řady zcela obecných tvrzení o náležitostech pokutových bloků a o porušení svých práv) namítl, že žalovaný posuzoval jen oznámení od věcně příslušných oddělení policie, aniž by je porovnal s předmětnými rozhodnutími. Dále žalobce zpochybnil způsobilost pokutových bloků ze dne 18.8.2014, 12.11.2013, 23.10.2012, 17.1.2012, 8.4.2011, 16.7.2010 a 3.10.2009 být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Namítl, že obsahují chybnou právní kvalifikaci, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, který rozhodnutí vydal (na soukromém pozemku či na pozemní komunikaci), není seznatelné jednoznačné místo spáchání přestupku, není uvedena kilometráž komunikace ani vylíčené přesné místo spáchání přestupku. Popis skutku ve formátu „rychlost“, „R“, „RJ“, „telefon“ nepopisuje porušení jakékoli povinnosti řidiče stanovené zákonem.  Žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č.j. 4 As 127/2014-39 a přiložil kopie pokutových bloků jiných subjektů, které podle NSS splňují či nesplňují zákonné požadavky.
  3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že formulace na pokutových blocích jsou dostatečné a jednoznačné.
  4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  5. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že se tam nacházejí nejenom jednotlivá oznámení Policie ČR, ale také všechny předmětné pokutové bloky. Správní orgán 1. stupně v odůvodnění rozhodnutí ze dne 22.6.2016 citoval konkrétní údaje z jednotlivých bloků a také je konkrétně hodnotil. Správní orgány obou stupňů dospěly k závěru, že všechny pokutové bloky jsou dostatečnými podklady pro rozhodnutí.
  6. Pokud jde o porovnávání oznámení policie a pokutových bloků, ze spisu i z rozhodnutí správních orgánů obou stupňů jednoznačně vyplývá, že správní orgány takto postupovaly. Žalobcova námitka je nedůvodná.
  7. Dále soud považuje za zcela obecnou námitku, že uvedené bloky obsahují chybnou právní kvalifikaci, když z žaloby není zřejmé, v čem konkrétně má tato vada spočívat. Ani to, že je na blocích užito lomítko místo slova „odstavec“ či zkratka z.č. místo slov „zákon číslo“, nic nemění na srozumitelnosti a jednoznačnosti dané informace. Obecně tedy soud jen podotýká, že každý z bloků obsahuje konkrétní právní kvalifikaci přestupku podle konkrétních ustanovení silničního zákona. Žalobní námitka je nedůvodná.
  8. Z obsahu pokutových bloků založených ve správním spise pak také jednoznačně vyplývá, že všechny přestupky byly spáchány na pozemní komunikaci, nikoli na soukromém pozemku, když označení pozemních komunikací v blocích koresponduje se zákonem č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 4 – dálnice : bloky ze dne 12.11.2013 a ze dne 8.4.2011, § 5 odst. 2 písm. a/ - silnice 1.třídy : bloky ze dne 18.8.2014, 17.1.2012, 16.7.2010 a 3.10.2009, §  6 odst.1 – místní komunikace : blok ze dne 23.10.2012). Žalobní námitka je nedůvodná.
  9. Pokud jde o místo spáchání a rychlost, soud ve shodě s žalobcem poukazuje na rozsudek NSS ze dne 28.8.2014 č.j. 4 As 127/2014-39. Tam NSS řešil obdobnou situaci jako v nyní projednávané věci a uvedl: Jak setrvale judikuje Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20), je blokové řízení zjednodušeným řízením, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky
     

přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména  v ust. § 84 a § 85. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta   v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo          v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost, pokud se jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují. K tomu krajský soud doplňuje, že v případě NSS se jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti, místo spáchání bylo vymezeno „Č. Krumlov“ a k rychlosti bylo uvedeno „50/69/66“. Tyto údaje, spolu s uvedením konkrétních ustanovení zákona o pozemních komunikacích (právní kvalifikace), považoval NSS za dostatečné. Krajský soud proto vyhodnotil údaje uvedené na blocích z 18.8.2014, 12.11.2013, 23.10.2012, 17.1.2012, 8.4.2011 a 3.10.2009 jako dostatečné, neboť obsahují uvedení míst a rychlostí natolik jednoznačně, že jednání není zaměnitelné s jiným. Pokud jde o rychlosti, již NSS ve výše citovaném rozhodnutí uvedl, že v pořadí 1. číslo označuje nejvyšší povolenou rychlost v daném místě, 2. číslo rychlost naměřenou, a 3. číslo rychlost při zohlednění odchylky měření. Žalobní námitka je nedůvodná.

  1. Pokud jde o pokutový blok z 16.7.2010, u nějž žalobce namítal, že popis skutku ve formátu „telefon“ nepopisuje porušení jakékoli povinnosti řidiče stanovené zákonem, zde je nutno uvést, že popis skutku na daném bloku zní „řidič držel v ruce za jízdy hovorové zařízení (mobilní telefon)“, což plně odpovídá právní kvalifikaci uvedené na tomto bloku (§ 7 odst. 1 písm. c/zákona o silničním provozu). Také místo spáchání je určeno jednoznačně (silnice I/35 ve Vysokém Mýtě). Žalobní námitka je nedůvodná.
  2. Pokud jde o žalobcem přiložené kopie pokutových bloků jiných subjektů, soud souhlasí s tím, že pokutový blok musí obsahovat takové náležitosti, aby skutek byl jednoznačný, určitý a nezaměnitelný, což ovšem v nyní přezkoumávané věci bylo zcela splněno.
  3. Krajský soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.
  4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly v řízení žádné náklady přesahující jeho běžnou úřední činnost.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Ostrava 12. dubna 2018

 

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje