[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

Rozsudek

jménem republiky

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce:     L.K.

sídlem XX

    

proti

žalovanému:     Odvolací finanční ředitelství

      sídlem Masarykova 427/31, Brno

 

 

o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 1. 2017, č. j. 1959/17/5000-10470-703359  a č. j. 1960/17/5000-10470-703359,

takto:

 

  1. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 1. 2017, č. j. 1959/17/5000-10470-703359 a č. j. 1960/17/5000-10470-703359, se pro vady řízení zrušují a věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím č. j. 1959/17/5000-10470-703359 bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 15. 12. 2015, č. j. 1342603/15/2600-31471-506673, kterým byl žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 45 963 Kč. Rozhodnutím č. j. 1960/17/5000-10470-703359 bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj rovněž ze dne 15. 12. 2015, č. j. 1342753/15/2600-31471-506673, kterým byl žalobci vyměřen odvod do Národního fondu za porušení rozpočtové kázně ve výši 260 456 Kč.
  2. Žalobce v žalobě především namítal, že se žalovaný v napadených rozhodnutích vůbec nezabýval jeho argumenty obsaženými v odvolání. Žalovaný zřejmě omylem použil v napadených rozhodnutí nesouvisející text odůvodnění týkající se neoprávněných výdajů, nikoli veřejných zakázek. Odůvodnění napadených rozhodnutí se tak vůbec nevztahuje k odvolání žalobce a napadená rozhodnutí jsou tak nepřezkoumatelná. Žalobce proto navrhoval zrušení napadených rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
  3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě konstatoval, že v napadených rozhodnutích opravdu omylem nebyly vypořádány odvolací námitky z odvolání podaného dne 13. 1. 2016. Žalovaný zdůraznil, že výrok obou rozhodnutí je ale správný a vychází ze zjištění správce daně při daňové kontrole. Dle žalovaného došlo pouze k omylu při vypracování odůvodnění napadených rozhodnutí. Žalovaný uzavřel, že z důvodu právní jistoty uvádí závěry z daňové kontroly týkající se veřejných zakázek a své vyjádření k odvolacím námitkám ve vyjádření k žalobě.  Navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
  4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s dispoziční zásadou, kterou je správní soudnictví ovládáno, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  5. Z rozhodnutí správního orgánu musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008 - 71). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být ovšem vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006 - 76, publikované pod č. 1566/2008 Sb. NSS).
  6. Krajský soud shledal, že napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů, protože vůbec nereagují na námitky žalobce vznesené v odvolání proti prvostupňovým rozhodnutím. Je nerozhodné, že se tak stalo zřejmě nedopatřením. Na dodatečné zdůvodnění provedené v rámci vyjádření k žalobě nemůže soud brát zřetel (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 8. 1994, č. j. 6 A 592/1993 - 23). Obdobně judikoval také Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002 - 25, publikovaným pod č. 73/2004 Sb. NSS. Podle Nejvyššího správního soudu byla odvolací námitka v podstatě zodpovězena až v rámci vyjádření k žalobě a v kasační stížnosti. Takový postup správních orgánů je nepřijatelný a odporuje požadavkům dobré správy.
  7. Soud z uvedených důvodů napadené rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení dle § 78 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. soud vyslovil, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, který bude v dalším řízení podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vysloveným právním názorem soudu vázán.
  8. V dalším řízení bude třeba, aby se žalovaný všemi odvolacími námitkami žalobce zabýval a v novém rozhodnutí se s nimi také řádně vypořádal.
  9. Ve věci soud rozhodoval bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 ve spojení s § 76 odst. 1 s. ř. s.
  10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.  Ve věci měl úspěch žalobce, soud mu proto proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které důvodně vynaložil. Za tyto náklady je nutno považovat uhrazený soudní poplatek za podání žaloby ve výši 6 000 Kč.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec 3. května 2018

 

 

Mgr. Lucie Trejbalová,

předsedkyně senátu