[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Petra Indráčka a JUDr. Jany Záviské v právní věci

žalobce: Z.M.

zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem

sídlem Černého 517/13, 182 00  Praha 8

proti

žalovanému: Magistrát města Ostravy

sídlem Prokešovo náměstí 8, 729 30  Ostrava

o žalobě proti nečinnosti správního orgánu

takto:

 I.  Žaloba se zamítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 19.6.2017 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-SMO/015298/16/DSČ. Žalovaný vyhotovil dne 24.3.2016 příkaz, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku. Proti tomuto příkazu žalobce podal dne 18.4.2016 odpor a následně mu bylo doručeno usnesení ze dne 25.4.2016, kterým byl vyzván k doplnění odporu, konkrétně o doplnění jeho podpisu. Žalobce podal podepsaný odpor dne 29.4.2016, avšak obdržel vyrozumění o vrácení spisové dokumentace ze dne 4.11.2016, které obsahovalo sdělení, že krajský úřad doplněný odpor považuje opět za nepodepsaný, neboť nenese vlastnoruční podpis žalobce. Žalobce je toho názoru, že odpor byl podán řádně a včas, a že obsahoval všechny potřebné náležitosti. Nesouhlasí s tím, že by tento odpor vykazoval vady podání ve formě chybějícího podpisu. Poukázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu, č.j. 4 As 171/2014-26 ze dne 17.10.2014 a č.j. 2 As 110/2015-42 ze dne 5.11.2015, ze kterých analogicky vyvozuje, že pokud ani plná moc nemusí být v originále nebo ověřené kopii, „aplikuje se toto i na samotné podání“. Pokud měl žalovaný ohledně podpisu žalobce pochyby, měl jej vyzvat k odstranění vad, což neučinil. Žalovaný ostatně ani originální podpis nežádal, když v usnesení ze dne 25.4.2016 uvedl, že součástí podání žalobce nebyl jeho podpis, a že je toto podání nutno o jeho podpis doplnit ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu. Ačkoliv tak žalobce učinil, žalovaný přesto podaný odpor neakceptoval. Žalobce se proto obrátil se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného, což dokládá podacím lístkem ze dne 7.6.2017. Protože jeho odpor byl podán řádně a včas, vznikla žalovanému povinnost příkaz ve věci přestupku zrušit a vydat nejpozději ve lhůtě 60 dnů meritorní rozhodnutí podle § 71 odst. 3 písm. a) správního řádu. Jelikož tak žalovaný neučinil, je dle názoru žalobce nečinný.

2. Žalovaný znespornil, že dne 24.3.2016 vydal příkaz ve věci přestupku žalobce pro porušení ust. § 4 písm. c) a naplnění skutkové podstaty přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento příkaz žalobce převzal dne 1.4.2016 a následně dne 22.4.2016 byl žalovanému doručen odpor proti tomuto příkazu, přičemž na obálce s označením pošty České Budějovice byl vyznačen den 19.4.2016. Podání nebylo podepsané a žalovaný dospěl k závěru, že se jedná o po lhůtě podaný odpor. Jelikož věc hodlal předložit správnímu orgánu II. stupně jako případný podnět k přezkumnému řízení, vyzval žalobce k doplnění odporu o podpis. Žalobce podpis na původní písemnosti doplnil a žalovaný podaný odpor se spisovým materiálem předložil svému nadřízenému správnímu orgánu, který konstatoval, že podpis na písemnosti je sken podpisu, a že podání neobsahuje vlastnoruční podpis podatele. Jedná se o takovou vadu řízení, v důsledku které učinil správní orgán II. stupně závěr, že proti příkazu nebyl podán řádný odpor a v důsledku toho příkaz nabyl právní moci dne 19.4.2016. Žalovaný dále podotkl, že podaný odpor jakožto zásilka držiteli poštovní licence, byl předán až dne 19.4.2016 (nikoliv tedy dne 18.4.2016, jak tvrdil žalobce), neboť toto podání bylo učiněno prostřednictvím služby DopisOnline a s poukazem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. 10 As 20/2017-40 (pozn. soudu: správně č.j. 10 As 20/2017-49 ze dne 19.12.2017), poukázal na to, že k poštovní přepravě byla v daném případě zásilka předána dne 19.4.2016, tj. po marném uplynutí lhůty k podání odporu. Není proto možno souhlasit s námitkou žalobce, že odpor byl podán včas.

3. Krajský soud provedl důkaz předloženým správním spisem Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností, sp. zn. S-SMO/015298/16/DSČ a podacím lístkem předloženým právním zástupcem žalobce při ústním jednání dne 10.4.2018, a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Z obsahu správního spisu správního orgánu I. stupně krajský soud zjistil, že žalovaný vydal dne 24.3.2016 příkaz č.j. SMO/113325/16/DSČ/Mih, sp. zn. S-SMO/015298/16/DSČ, kterým žalobce uznal vinným tím, že dne 10.1.2016 ve 21:38 hod. z nedbalosti řídil v obci v Ostravě – Moravské Ostravě, na ulici Místecké, v blízkosti autobusového nádraží, motorové vozidlo tovární značky Volkswagen RZ: X, přičemž v místě, kde je stanovena nejvyšší dovolená rychlost jízdy svislým dopravním značením (B20a) – „nejvyšší dovolená rychlost“ na nejvýše 80 km/h, mu byla silničním radarovým rychloměrem AD9C naměřena okamžitá rychlost 100 km/h. Po odečtu možné odchylky měřícího zařízení ± 3 km/h, jel rychlostí nejméně 97 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlosti jízdy v obci o 17 km/h. Žalobce měl tímto jednáním porušit ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku v provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Podle doručenky žalobce, tento příkaz převzal osobně oproti vlastnoručnímu podpisu dne 1.4.2016. Dne 22.4.2016 byl žalovanému doručen přípis ze dne 18.4.2016, jímž žalobce podal odpor proti uvedenému příkazu. Tento odpor nebyl podepsán a podle obálky, na které je vyznačeno datum 19.4.2016 je vyznačena pošta České Budějovice 90 a podací číslo RR92236743 1 CZ. Usnesením ze dne 25.4.2016 vyzval žalovaný žalobce k doplnění podaného odporu o podpis podatele ve lhůtě 5 dnů. Následně dne 5.5.2016 byl doručen žalovanému odpor ze dne 18.4.2016 ve stejném vyhotovení, na němž byl uveden sken podpisu žalobce.

5. Krajskému soudu byl k důkazu předložen podací lístek, podle něhož měl žalobce za to, že podal odpor včas. Z tohoto podacího lístku soud zjistil poznámku „podáno po rozhodné době“, jako podací pošta je na něm uvedena pošta 370 20 České Budějovice 90, podací číslo RR 92236743 1 CZ, cena poštovného, datum podání 18.4.2016, kód objednávky 20160418162703_31313, soubor requset.xml a počet listů/stran 1/1. Jako odesílatel je na tomto podacím lístku uveden žalobce a jako adresát žalovaný Magistrát města Ostravy.

6. V projednávané věci je nesporné, že příkaz žalovaného ze dne 24.3.2016 byl žalobci doručen dne 1.4.2016. 15 denní lhůta k podání odporu proti tomuto příkazu započala běžet dne 2.4.2016 a uplynula dnem 18.4.2016 (pondělí). Spornou otázkou mezi účastníky řízení bylo však to, zda v daném případě byla tato lhůta zachována, když žalovaný ve svém vyjádření k podané žalobě tvrdil, že odpor byl podán k poštovní přepravě dne 19.4.2016, zatímco žalobce oponoval shora uvedeným podacím lístkem, na němž jako datum podání je uvedeno 18.4.2016. Z podacího lístku a z obálky připojené k předmětnému odporu je přitom nepochybné, že žalobce při podání tohoto odporu využil služby DopisOnline; při využití této služby vyvstala zásadní otázka, zda podáním ve smyslu ust. § 37 odst. 4 správního řádu, měl být považován den, kdy žalobce zadal do webového rozhraní systému DopisOnline svou zásilku – odpor (tedy den 18.4.2016) anebo den, kdy Česká pošta jeho podání zpracovala a vypravila (tj. den 19.4.2016).

7. Odpověď na shora uvedenou spornou otázku dalo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12.2017, č.j. 10 As 20/2017-49. Služba DopisOnline je v tomto usnesení charakterizována jako služba umožňující zákazníkovi elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek v uvedených poštovních podmínkách. Jedná se o kombinaci několika dílčích služeb, v rámci kterých Česká pošta zabezpečí zpracování zásilek, a dále jejich podání do poštovní sítě. Zpracování zásilky se rozumí její tisk a kompletace, tj. balení a potisk obálky. Elektronickou objednávkou se rozumí objednávka poštovních služeb České pošty prostřednictvím elektronického formuláře na webu (článek 3 obchodních podmínek služby DopisOnline). Prvotní smlouva je mezi zákazníkem a Českou poštou uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje objednatelem řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku odeslanou přes adresu https://online.postservis.cz. Do okamžiku poštovního podání se smluvní vztah řídí občanským zákoníkem. Poštovní smlouva je podle zákona o poštovních službách mezi Českou poštou a zákazníkem uzavřena teprve podáním zásilky do poštovní přepravy. Tato druhá smlouva se řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami platnými v den podání. Nejvyšší správní soud poukázal na ust. § 2 písm. a) zákona o poštovních službách, dle něhož se poštovní zásilkou rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána. Podle § 2 písm. m) téhož zákona, se poštovním podáním rozumí převzetí poštovní zásilky nebo poukazované peněžní částky provozovatelem k poskytnutí poštovní služby. Zpracování elektronických souborů do podoby listinných zásilek (tedy tisk, vložení do obálky a opatření adresou) Českou poštou v rámci služby DopisOnline není poštovní službou ve smyslu zákona o poštovních službách, resp. ve smyslu poštovních podmínek. Podle Nejvyššího správního soudu vztah upravený zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami vznikne až ve chvíli předání vytvořené zásilky k poštovní přepravě, kdy je uzavřena poštovní smlouva. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podaná k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. Nejvyšší správní soud se taktéž vyjádřil k charakteru podacího lístku tak, že se nejedná o veřejnou listinu, které svědčí presumpce správnosti. Odkázal na ust. § 53 odst. 3 správního řádu, které vymezuje veřejné listiny jako listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávních celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné. Pro podací lístek platí, že určitou důkazní hodnotu má, ovšem stačí formální popření jeho správnosti, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho, kdo tvrdil skutečnosti, jež měly být podacím lístkem doloženy. Nejvyšší správní soud uzavřel, že není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby DopisOnline, která je službou ryze soukromé povahy, má být za okamžik podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již den objednání této služby, bez ohledu na to, kdy pošta skutečně zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě. Dle elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku https://online.postservis.cz není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu.

8. V souladu s výše uvedeným právním názorem Nejvyššího správního soudu proto nelze uznat žalobní tvrzení žalobce, že jím podaný odpor byl podán včas, když z podacího lístku vyplývá datum podání 18.4.2016. Šlo totiž o den elektronické objednávky služby DopisOnline, kdy navíc z poznámky uvedené na tomto podacím lístku „podáno po rozhodné době“ lze dovodit, že v tento den nemohlo již dojít je zpracování objednávky do listinné podoby a předání této zásilky k poštovní přepravě, k čemuž fakticky došlo až dne 19.4.2016. K podání odporu proti předmětnému příkazu došlo tedy až po marném uplynutí lhůty k jeho podání a za této situace nemohl být žalovaný nečinný ve věci dopravního přestupku žalobce.

9. Ze shora uvedených důvodů krajský soud proto žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust. § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl.

10.                      V souladu s ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. krajský soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 10. dubna 2018

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu