13A 12/2018 - 24

    

[OBRÁZEK]

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobce:  D. M.

státní příslušností Ruská federace

trvale bytem R.

zastoupen Mgr. Petrem Václavkem, advokátem

sídlem Opletalova 25, 110 00  Praha 1

proti
žalovanému:  Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie

sídlem Olšanská 2, P.O.BOX 78, 130 51 Praha 3,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2018 č.j. CPR-20761-2/ČJ-2017-930310-V243

takto:

  1. Rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 16. 1. 2018 č.j. CPR-20761-2/ČJ-2017-930310-V243 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
  2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 2. 7. 2017 č.j. KRPA-244183-14/ČJ-2017-000022 ve věci správního vyhoštění. 
  2. Žalobce v žalobě namítal, že obě rozhodnutí (I. a II. stupně) jsou v rozporu s právními předpisy, konkrétně § 2 odst. 1 a 4, § 3, § 68 odst. 3 správního řádu a především s § 119a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. Podle žalobce žalovaný jednak sám tato ustanovení porušil a jednak se nedostatečně zabýval odvolacími námitkami žalobce, respektive naprosto špatným způsobem právně posoudil námitky žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, toto rozhodnutí nedostatečně přezkoumal a tím, že neodstranil již zjevnou nezákonnost a nepřiměřenost prvoinstančního rozhodnutí, zatížil i zejména z tohoto důvodu podle žalobce své rozhodnutí nezákonností a nepřezkoumatelností. Podle žalobce pak nebyl náležitě zjištěn skutečný stav věci, všechny rozhodné skutečnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu je povinnost ukládána. Nedostatečně zjištěný skutkový stav pak vedl ke zmatečnosti celého rozhodnutí. Vzhledem k vágně zjištěnému stavu věci má žalobce za to, že nalézací správní orgán ani nemohl přezkoumatelným způsobem posoudit zásah rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce, neboť na základě zjištěného si o tomto nemohl vytvořit ucelený přehled a posouzení přiměřenosti zásahu správního vyhoštění do rodinného a soukromého života žalobce tak mohlo proběhnout pouze v rovině spekulací a domněnek.
  3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě měl za to, že protiprávní jednání žalobce bylo nalézacím správním orgánem řádně zjištěno, spisovým materiálem doloženo a dostatečně odůvodněno. Současně nebyla zjištěna taková procesní pochybení, která by odůvodňovala nezákonnost vedeného řízení, potažmo rozhodnutí, které z takového řízení vzešlo. Z uvedeného důvodu bylo také ředitelstvím rozhodnuto tak, jak je ve výroku žalovaného rozhodnutí uvedeno. K žalobním námitkám žalovaný odkázal nejen na odůvodnění rozhodnutí nalézacího správního orgánu, ale také na odůvodnění ředitelství, neboť měl za to, že v rámci vedeného správního řízení se zcela nedostačujícím způsobem vypořádal se vším, co v řízení vyšlo najevo i s tím, co uvedl žalobce. Navrhl žalobu zamítnout.
  4. Při jednání konaném dne 22. 3. 2018 setrval žalobce na svých právních názorech a procesních stanoviscích, žalovaný se jednání neúčastnil. Ve své omluvě z neúčasti při jednání plně odkázal na své písemné stanovisko.
  5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá s.ř.s.), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
  6. Pokud jde o věc samotnou, správní spis pak obsahuje pro danou věc tyto podstatné dokumenty: oznámení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl.m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort o zahájení správního řízení ze dne 2. 7. 2014 č.j. KRPA-244183-9/ČJ-2017-000022, protokol o výslechu účastníka správního řízení sepsaný Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie hl. m. Prahy, Odborem cizinecké policie, Oddělením pobytové kontroly, pátrání a eskort se žalobcem dne 2. 7. 2017 č.j. KRPA-244183-10/ČJ-2017-000022, závazné stanovisko Ministerstva vnitra k možnosti vycestování cizince ze dne 2. 7. 2017, informace týkající se Ruské federace Human Rights Watch ze dne 27. 1. 2016 – Výroční zpráva Human Rights Watch 2016, informace MZV ČR, č.j. 98677/2016-LPTP ze dne 3. 6. 2016 k č.j. MV – 43233-1/OAM-2016, Výroční zpráva Amnesty International 2015/2016 ze dne 24. 2. 2016, Freedem House 27. 1. 2016 – Svoboda ve světě 2016-Rusko, seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 2. 7. 2017, rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort ze dne 2. 7. 2017 č.j. KRPA-244183-14/ČJ-2017-000022, odvolání žalobce ze dne 4. 7. 2017 vč. jeho doplnění ze dne 12. 7. 2017, žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 1. 2018 č.j. CPR-20761-2/ČJ-2017-930310-V243.
  7. Soud posoudil předmětnou věc následovně.
  8. V dané věci dne 2. 7. 2017 v 9 hod. 30 min. byla hlídka OHS Vinohrady vyslána OD Luna do ulice N. V. p. v Praze, do servisu autobazaru, kde se ozývalo broušení a následovně hlasitý křik. Po příjezdu na místo se hlídce podařilo spojit s mužem, který je členem historického klubu a v areálu mají pronajatý prostor, kde vyrábí historické předměty. Tento muž hlídce uvedl, že se přes telefon pohádal se svou přítelkyní a následně hlasitě nadával a křičel. Hlídka vyzvala muže k prokázání totožnosti, přičemž muž hlídce předložil cestovní pas č. 711511038, dle kterého byl v muži zjištěn žalobce. Jelikož žalobce měl propadlé povolení k pobytu CZE 1335379 platnost do 28. 11. 2014 a ani následnou lustrací přes OCP se nepodařilo zjistit, že se žalobce pohybuje na území České republiky legálně, byl žalobce zajištěn. Dne 2. 7. 2017 s ním bylo zahájeno správní řízení ve věci správního vyhoštění dle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb. V rámci správního řízení byl se žalobcem sepsán protokol o výslechu účastníka správního řízení, ve kterém žalobce mimo jiné uvedl, že je svobodný, děti nemá. V České republice a ani v jiném členském státě nemá povolen žádný pobyt, přicestoval sem naposledy před čtyřmi roky za studiem. V České republice vystudoval obor umělecký kovář, zdržuje se na adrese M., P. neoficiálně, jde o pronájem jednoho pokoje, kde bydlí jeho český kamarád. Za pokoj platí 6.500 Kč měsíčně. Bydlí sám, ale v bytě se zdržuje ještě český spolubydlící. V Rusku má matku, otce a staršího bratra, s rodinou je v kontaktu. V České republice ani jiném členském státě nemá žádnou rodinu. Na území České republiky nemá žádnou blízkou osobu, ale má zde Sportovní klub historického šermu, klub založil v roce 2011. V současné době není veden jako zastupující osoba nebo jako osoba, která by klub řídila. Je trenérem a vyrábí zbraně na šerm. Je si vědom toho, že pobyt na území České republiky nemá již dlouho. Není rodinným příslušníkem občana EU, nežije ve společné domácnosti s občanem EU, nemá na území České republiky žádnou vyživovací povinnost. V České republice nemá žádné závazky, pohledávky, dluhy, nezaplacené pokuty, finančně je dostatečně zajištěn. V Rusku má byt, který pronajímá a na účet mu chodí pravidelně peníze z pronájmu. Nemá žádné pracovní povolení, v České republice nepracuje, pouze studuje střední školu. V žádném členském státě EU nežádal o azyl. Má omezenou hybnost pravé ruky následkem úrazu, k lékaři nechodí, drogy nebere. Zdravotní pojištění v současné době nemá platné. V České republice nikdy nic nespáchal. Je si vědom toho, že je v České republice bez víza. V Rusku nemá žádný majetek. Překážkou ve vycestování je sportovní klub, který zde založil a také to, že by chtěl dostudovat druhou střední školu.
  9. Žalovaný na str. 6 svého rozhodnutí pak uvedl: „Cizinec na území České republiky pobýval v řádu několika dní neoprávněně bez víza a k námitce odvolání, že neoprávněný pobyt byl ukončen z popudu cizince, který se osobně dostavil ke správnímu orgánu I. stupně, odvolací orgán uvádí, že cizinec se sice dostavil ke správnímu orgánu dobrovolně, bylo to však v době, kdy již v České republice pobýval neoprávněně. Dobrovolné dostavení cizince a spolupráce se správním orgánem I. stupně byla zohledněna při stanovení doby, po kterou cizinci nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie. Cizinec není osobou vysokého věku, aby ho to v možnosti cestování zásadně limitovalo. Z pohledu ekonomického bylo ve správním řízení zjištěno, že v České republice nemá movitý ani nemovitý majetek, není na území vázán pracovněprávním nebo obchodním vztahem a žije zde na dluh. V Uzbekistánu cizinec vlastní pozemek, na kterém zahájil stavbu domu a prací v České republice chce získat finanční prostředky na jeho dostavbu. Ve správním řízení neuvedl a ani nebyla zjištěna společenská ani kulturní vazba cizince na Českou republiku, kterou by bylo možno považovat za zásadní. V Uzbekistánu má cizinec rodinu (manželka má čtyři děti), se kterou před svým odjezdem žil a které se v případě návratu může vrátit. Cizinec neuvedl žádnou překážku, kvůli které by se nemohl vrátit do domovského státu.“
  10. Městský soud v Praze je nucen konstatovat, že výše citované skutečnosti správní spis neobsahuje. Jak z výpovědi žalobce a ostatních zjištění vyplývá, žalobce na území České republiky přicestoval naposledy před čtyřmi roky, vystudoval zde obor umělecký kovář, začal studovat další střední školu. V České republice se zdržoval neoprávněně ode dne 9. 10. 2014 do dne 2. 7. 2017, tedy ne v řádu několika dní, jak tvrdí v odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný, ale téměř tři roky (33 měsíců). Žalobce nemá v České republice žádného rodinného příslušníka či osobu blízkou, je svobodný (nemá tedy manželku) a nemá děti (podle žalovaného má rodinu, manželku, čtyři děti). Je Rus a v Rusku má rodiče a staršího bratra, se kterým je v kontaktu. V Rusku vlastní byt, který pronajímá. V roce 2011 založil v České republice Sportovní klub historického šermu. Z čeho žalovaný vyvozuje, že žalobce v Uzbekistánu má rodinu, vlastní tam pozemek, na kterém zahájil stavbu, není ze spisového materiálu zřejmé.
  11. S poukazem na shora uvedené důvody proto Městský soud v Praze napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) a b) s.ř.s.  a to jednak pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti a jednak proto, že správním orgánem uvedený skutkový stav nemá oporu ve spisu, zrušil. V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).

 

  1. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s.ř.s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují náklady zastoupení žalobce advokátem. Náklady právního zastoupení činí za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání před soudem) á 3.100 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a za 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 10.200 Kč se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s.ř.s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb. Náklady řízení tedy celkem činí 12.342 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Praha 22. března 2018

 

 

 

JUDr. Marcela Rousková v. r.

samosoudkyně