[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci

žalobce: O. D. narozen x

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 225 08  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 9. 2017, č. j. x,

t a k t o :

1. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 9. 2017, č. j. x, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1          Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 23. 10. 2017, domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 26. 9. 2017, č. j. x (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3. 7. 2017, č. j. x(dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobce ze dne 10. 5. 2017 o přiznání invalidního důchodu na základě závěrů posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Příbram (dále jen „OSSZ“) ze dne 22. 6. 2017, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %.

2          Žalobce namítal, že posudek o zdravotním stavu se řádně nevypořádal se zprávou oční lékařky ze dne 3. 8. 2017, podle níž je žalobce prakticky nevidomý (má zachováno pouze centrální vidění na očním pozadí v rozsahu méně než 5°), má výrazně zhoršenou orientaci v prostoru a jeho stav je stacionární bez naděje na zlepšení. V řízení o námitkách má pak žalobce za to, že byl žalovanou uveden v omyl, když byl předvolán k přezkoumání zdravotního stavu s tím, že pokud se nedostaví, má předložit potvrzení ošetřujícího lékaře a vyjádření, zda má být rozhodováno bez jeho účasti. O následcích neúčasti nebyl žalobce řádně poučen, takže nepředpokládal, že jeho nepřítomnost bude vykládána výhradně k jeho tíži a že se žalovaná nebude zajímat o to, z jakých zdravotních důvodů se žalobce nemohl jednání zúčastnit. Žalobce má za to, že žalovaná vycházela z jeho nedostatečně a nesprávně zjištěného zdravotního stavu.

3          Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, neboť má za to, že bylo rozhodnuto v souladu s právními předpisy. S ohledem na námitky žalobce navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 259/2017 Sb. (dále jen „organizační zákon“). Jinak odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a vyjádřila přesvědčení, že žalobcův zdravotní stav byl posudkovými lékaři plně posouzen.

4          V průběhu jednání žalobce setrval na podané žalobě a zdůraznil své výhrady vůči posudkovému lékaři OSSZ a jeho hodnocení, stejně jako ke zmínkám posudkových lékařů o alkoholickém postižení jater. Žalovaná konstatovala, že zvažovala s ohledem na diametrální rozdíl v závěrech posudkových lékařů v průběhu správního řízení a závěrech posudkové komise MPSV navržení vypracování srovnávacího posudku, nicméně s ohledem na blízkost termínu stanovené kontrolní prohlídky nakonec jen ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

5          Soud ze správního spisu zjistil, že dne 10. 5. 2017 byla se žalobcem na OSSZ sepsána (v pořadí již třetí) žádost o přiznání invalidního důchodu od data vzniku nároku. Posudkový lékař OSSZ v posudku ze dne 22. 6. 2017 dospěl k závěru, že pracovní schopnost žalobce trvale poklesla
o 30 % v důsledku alkoholického postižení jater lehkého stupně a slinivky břišní bez komplikací s lehce sníženou výkonností a únavou. Dále konstatoval těžké postižení vidění levého oka, které však při nevýrazném postižení pravého oka žádný stupeň invalidity nezpůsobuje. Proto k němu přihlédl pouze v rámci stanovení poklesu pracovní schopnosti žalobce použitím horní hranice podle položky 1a oddílu F kapitoly XI přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), přičemž s ohledem na toto souběžné zdravotní postižení ještě navýšil míru poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 procentních bodů podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity.

6          S odkazem na závěr posudku lékaře OSSZ žalovaná vydala prvostupňové rozhodnutí ze dne 3. 7. 2017, jímž žádost o invalidní důchod zamítla s ohledem na zjištěný pokles pracovní schopnosti pouze o 30 %. Žalobce toto rozhodnutí napadl námitkami, v nichž argumentoval dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem, který se zhoršuje. Poukázal na to, že jeho zdravotní stav byl projednán v jeho nepřítomnosti, a k důkazu přiložil lékařskou zprávu z oční – sítnicové ambulance Oblastní nemocnice v Příbrami ze dne 3. 8. 2017, podle níž žalobce po oboustranném uzavření centrální sítnicové tepny trpí praktickou nevidomostí, když pouze na pravém oku má zachován okrsek zorného pole v centru s rozsahem méně než 5°, zatímco levé oko je postiženo totálním výpadkem zorného pole. Stav byl označen za stacionární bez naděje na zlepšení.

7          Dne 13. 9. 2017 posudková lékařka žalované zpracovala (bez vyšetření žalobce, který se z jednání omluvil z blíže nepopsaných zdravotních důvodů) posudek, v němž ve shodě posudkovým lékařem OSSZ uzavřela, že pracovní schopnost žalobce trvale poklesla o 30 % v důsledku alkoholického postižení jater s následkem lehké poruchy podle položky 1a oddílu F kapitoly XI přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. S ohledem na profesi žalobce vyšla z horní hranice intervalu, jež stanoví 20 % pokles pracovní schopnosti, a tento dále navýšila s ohledem na souběžná zdravotní postižení o 10 procentních bodů. K postižení zraku posudkový lékař žalované poukázal na nesrovnalosti mezi předkládanými zprávami z očních vyšetření, kdy v žádosti o vyšetření bylo uváděno levostranné uzavření sítnicové cévy, ve zprávách z května 2017 oboustranné postižení s levostrannou slepotou, zatímco zpráva ze srpna uvádí oboustrannou slepotu. Zúžení zorného pole na méně než 5° však není doloženo kontrolním perimetrem a v květnu 2017 nebylo popisováno. Zřejmě se tak podle posudkového lékaře jednalo o přechodný stav a indikovaná léčba uzavření sítnicových cév vytváří předpoklad ústupu obtíží. Ve zprávě praktického lékaře byla schopnost orientace hodnocena jako neomezená. Na základě tohoto posudku následně žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 26. 9. 2017, jež žalobce převzal dne 29. 9. 2017, námitky zamítla a v odůvodnění odcitovala posudkové závěry s tím, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní.

8          Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.

9          Soud s ohledem na argumentaci žalobce provedl důkaz posudkem Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 27. 2. 2018, která po osobním vyšetření žalobce odbornou přísedící (oční lékařkou) dne 12. 1. 2018 a po rozboru předložených lékařských zpráv včetně zprávy oční lékařky ze dne 3. 8. 2017 a dožádaného vyšetření oční ambulancí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ze dne 14. 2. 2018 uzavřela, že rozhodujícím zdravotním postižením žalobce bylo koncentrické zúžení zorného pole jediného oka do 5-10° od bodu fixace ve smyslu položky 3i kapitoly VII přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jíž odpovídá snížení pracovní schopnosti žalobce o 70 % s tím, že tím jsou zohledněna i další souběžná zdravotní postižení žalobce a nejsou dány předpoklady pro postup podle § 3 či § 6 vyhlášky o posuzování invalidity. Datum vzniku invalidity III. stupně pak bylo určeno ode dne lékařského vyšetření předloženého žalobcem, tj. od 3. 8. 2017. Posudková komise s ohledem na shromážděné zprávy o vyšetřeních žalobce konstatovala, že nález na perimetru z vyšetření na oční klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze potvrdil poškození zorného pole, které odpovídá zrakovým funkcím i objektivnímu očnímu vyšetření absolvovanému dne 3. 8. 2017. Lze uzavřít, že žalobce absolvoval vyšetření pro náhle vzniklou slepotu levého oka při postižení tepny zásobující krví sítnici a následně i výraznou poruchu funkce pravého oka. Po oboustranné embolii centrální tepny vpravo byla prokazatelně objektivizována atrofie smyslového epitelu sítnice a terčů zrakových nervů.

10          S ohledem na uvedené závěry posudku Posudkové komise MPSV v Praze, v nichž soud neshledal žádné zjevné vady (naopak posudek lze s ohledem na osobní vyšetření žalobce a prověření původně zpochybňované lékařské zprávy nezávislým odborným vyšetřením hodnotit jako přesvědčivý a vycházející z úplných podkladů), soud uzavírá, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Žalovaná v napadeném rozhodnutí (resp. posudkoví lékaři) nezohlednila možné progresivní zhoršení zraku žalobce v důsledku embolie sítnicových tepen potvrzované lékařskou zprávou z 3. 8. 2017, nezajistila ověření této lékařské zprávy, pokud ji považovala za nedostatečně podloženou, a v důsledku toho založila své závěry na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).

11          V navazujícím řízení žalovaná bude povinna mezi podklady svého rozhodnutí přihlédnout i k posudku Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 27. 2. 2018 a očnímu nálezu ze dne 3. 8. 2017, který byl kontrolním vyšetřením ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze potvrzen jako správný (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

12          O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, však žádné významné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 11. dubna 2018

Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r.

samosoudce