č. j. 15 A 7/2018-37

U S N E S E N Í

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Mgr. Václava Trajera  ve věci

žalobkyně:           Mgr. S. W., narozená „X“,

                            bytem „X“,

                            zastoupená JUDr. Janem Walterem, advokátem,

                            sídlem Volyňských Čechů 837, 438 01 Žatec,

proti

žalovanému:        Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj,

                            sídlem SNP 2720/21, 400 11 Ústí nad Labem,  

 

v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

 

takto:

  1. Řízení  se  zastavuje.
  2. Žalobkyni  se  vrací  zaplacený soudní poplatek v částce 1 000 Kč. Částka 1 000 Kč bude žalobkyni vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
  3. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

        Odůvodnění:

  1. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce podala žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve smyslu ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se žalobkyně domáhala, aby soud vyslovil, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí na základě její žádosti o informace ze dne 13. 11. 2017, a to podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „InfZ“), o poskytnutí přípisu žalovaného č. j. 22747/7.30/17-2 ze dne 29. 8. 2017 a odpovědi společnosti Daben Kovářská, s. r. o., a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku soudu. Současně se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení.
  2. Žalobkyně podala svou žalobu poté, co nebyla úspěšná při uplatnění ochrany před nečinností u nadřízeného orgánu žalovaného, Státního úřadu inspekce práce, a to prostřednictvím stížnosti ze dne 29. 11. 2017 podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ. Žalobkyně uvedla, že k její stížnosti vydal Státní úřad inspekce práce jako nadřízený správní orgán žalovaného rozhodnutí ze dne 15. 12. 2017, č. j. 8362/1.30/17-3, kterým žalovanému uložil, aby žádost vyřídil ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. V době podání žaloby však žádost vyřízena nebyla, v čemž žalobkyně shledávala nečinnost žalovaného.
  3. Podáním ze dne 17. 1. 2018, které soud obdržel tentýž den, ovšem žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vzala výslovně předmětnou žalobu zpět s odůvodněním, že dne 17. 1. 2018 obdržela žalobkyně sdělení žalovaného ze dne 17. 1. 2018, č. j. 624/7.30/18-2, o odložení žádosti dle § 14 odst. 5 písm. c) InfZ, čímž odpadla jeho nepřípustná nečinnost. Zároveň žalobkyně opětovně vznesla požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady za předmětné soudní řízení.
  4. Protože projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud v souladu s ust. § 47 písm. a) s. ř. s. ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.
  5. Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl výrokem ad II. usnesení o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen ve výši 2 000 Kč, toliko ve výši 1 000 Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu dle ust. § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě třiceti dnů dne právní moci tohoto usnesení.
  6. Výrok ad III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta první s. ř. s., podle níž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Ačkoli si žalobkyně nárokovala přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., tj. z důvodu, že vzala podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného, soud má za to, že tento případ v projednávané věci nenastal. 
  7. Z obsahu spisu totiž vyplynulo, že na základě stížnosti žalobkyně ze dne 29. 11. 2017 podle § 16a odst. 1 písm. b) InfZ vydal Státní úřad inspekce práce dne 15. 12. 2017 rozhodnutí o stížnosti, č. j. 8362/1.30/17-3, kterým žalovanému uložil, aby vyřídil žádost žalobkyně ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí.  Toto rozhodnutí bylo sice vypraveno dne 15. 12. 2017, a téhož dne taky doručeno zmocněnci žalobkyně, nicméně žalovanému bylo vzhledem k odeslání předmětného správního spisu prostřednictvím držitele poštovní licence, fyzicky doručeno až dne 9. 1. 2018. Lhůta pro vyřízení stížnosti v délce 15 dnů započala svůj běh až dne 10. 1. 2018 a nemohla uplynout dříve než dne 25. 1. 2018. Žaloba však byla podaná ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem již dne 4. 1. 2018, tj. sice po uplynutí 15 denní lhůty od dne doručení rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce žalobkyni, nikoli však v době, kdy tato lhůta již uplynula i žalovanému.  Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta pro vyřízení stížnosti nemohla uplynout dříve než dne 25. 1. 2018, přičemž k podání žaloby došlo dne 4. 1. 2018 a k jejímu zpětvzetí dne 17. 1. 2018, dospěl soud k závěru, že v daném případě nenastala situace předvídaná v § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s., a proto požadovanou náhradu nákladů soudního řízení skládající se z nevrácené části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů vynaložených na právní zastoupení JUDr. Janem Walterem ve výši 10 200 Kč nepřiznal.  

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Ústí nad Labem 10. dubna 2018  

 

 

 JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v. r.

 předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.