č. j. 19 A 34/2017 - 25

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  Ing. E. S.,

 

proti

 

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje,

sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117,

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.5.2017 č. j. MSK 62721/2017 ve věci přestupku,

 

 

takto:

 

 

 I.  Rozhodnutí žalovaného ze dne 29.5.2017 č. j. MSK 62721/2017 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částku 3.214 Kč.

 

 

 

Odůvodnění:

 

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo změněno rozhodnutí Městského úřadu Český Těšín ze dne 11.4.2017 č. j. MUCT/13921/2017, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a to tak, že výroková část o pokutě byla nahrazena textem: Podle § 11 odst. 1 písm. b) za použití § 50 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., se za spáchání uvedeného přestupku Ing. E. S. ukládá pokuta ve výši 800 Kč, která je splatná do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Dále došlo ke změně výroku ohledně nákladů řízení tak, že podle § 79 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., je Ing. E. S. povinen uhradit náklady ve výši 1.000 Kč, splatné do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Ve zbytku bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno.

2. Žalobce namítal, že stříhání keřů nebylo prováděno ani svévolně, ani úmyslně, opatřením chtěl jenom zabránit stínění skleníku, ve kterém pěstuje pro své potřeby ekologickou zeleninu a některé druhy je třeba vysazovat již na podzim. Stříhání prováděl od roku 2012 na výšku stávajícího oplocení, tj. 1,2 m. Zdůraznil, že vlastník keřů MUDr. S. se zavázal při jednání na městském úřadu dne 2.12.2009, že stříhání živého plotu bude do této výšky provádět sám. Ovšem už v roce 2012 cypřiše dosahovaly výšky 1,5 m. MUDr. S. se tázal, kdy provede ostříhání keřů. Ten mu odpověděl, že je zaneprázdněn a neví. Proto přistoupil ke stříhání keřů sám od roku 2012, a to pouze v rozsahu, ke kterému se manželé S. v roce 2009 sami zavázali. Žalobce rovněž namítal, že nedošlo k žádné škodě hmotné ani nehmotné.

3. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný odkázal plně na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jednání žalobce nelze kvalifikovat jako jednání v krajní nouzi, ale jako jednání, které naplnilo skutkovou podstatu přestupku proti majetku dle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, když živý plot svým jednáním úmyslně poškodil, jak sám doznal při ústním jednání dne 5.4.2017, a tudíž znehodnotil jeho funkci. Žalobce žádným způsobem neprokázal, že by okrasné jehličnany z čeledi cypřišovitých poškozovaly jeho plodiny ve skleníku. Dle názoru žalovaného tudíž projevil svévoli, když ostříhání okrasných jehličnanů provedl sám, aniž by dostal svolení manželů S., neboť se jedná o jejich majetek, který je právními předpisy i chráněn proti projevům svévole, kterou žalobce uskutečnil. K námitce žalobce, že ostříháním neznehodnotil středovou část okrasných jehličnanů, že ostříhání provedl dle stanovených postupů a nevznikla škoda, žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž vyslovil závěr, že škoda vznikla nemajetkového rázu. Poukázal na to, že funkce jehličnanů z čeledi cypřišovitých je taková, že 1) slouží jako živý plot mezi dvěma pozemky, z tohoto důvodu tudíž nějakým způsobem zastupuje funkci plotu, tzn., odděluje 2 pozemky od sebe, a to tak, aby případně z jednoho pozemku nebylo na ten druhý vidět. Druhá funkce živého plotu je taková, že slouží na zvelebení zahrady, tudíž má jakousi okrasnou funkci pro jejich majitele. V případě, že žalobce svým jednáním poškodil tento živý plot, tak de facto znehodnotil jeho funkce. Žalovaný odkázal na přiloženou fotodokumentaci obsaženou ve správním spise, dle níž je podle jeho názoru už na první pohled jasné, že obě funkce, pro které si manželé S. vysadili živý plot, již nyní nemůže po určitou dobu naplňovat, protože jednak byla porušena jeho okrasná funkce, a jednak jeho funkce, aby byly pozemky odděleny. Z úředního záznamu pořízeného Policií ČR dne 27.12.2016 je dostatečně zřejmé, kde ke škodě mělo dojít. Žalobce ve správním řízení nepředložil žádný důkaz či poznatek, že by toto místo nemělo odpovídat místu z úředního záznamu. Nadto se žalobce k jednání sám doznal, tudíž by mu mělo být jasné, kde ke znehodnocení okrasných jehličnanů došlo.

4. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je zatíženo vadou podle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s., neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí nemá ve správním spisu oporu.

6. Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím Městského úřadu Český Těšín ze dne 11.4.2017 č. j. MUCT/13921/2017 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, kterého se dopustil tím, že v přesněji nezjištěné době v časovém rozmezí od 10.00 hodin dne 24.12.2016 do 12.40 hodin dne 27.12.2016 na zahradě u domu na ulici M. 20 v Českém Těšíně vystříhal středovou část tzv. živého plotu z okrasných jehličnanů čeledi cypřišovitých, následkem čehož způsobil škodu v přesněji nezjištěné výši manželům MUDr. R. S., nar. X a MUDr. L. S., nar. X, oba trvale bytem S. 1963, Český Těšín, čímž úmyslně způsobil škodu na cizím majetku poškozením věci z takového majetku. Podle § 11 odst. 1 písm. b) za použití § 50 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., byla žalobci za spáchání uvedeného přestupku uložena pokuta ve výši 2.000 Kč. Dále mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1.000 Kč a správní orgán rovněž rozhodl o splatnosti pokuty a nákladů řízení. Ze spisu plyne, že přestupek byl správnímu orgánu I. stupně odevzdán k projednání Policií ČR, obvodním oddělením Český Těšín dne 27.12.2016 pod č. j. KRPT-288726-3/PŘ-2016-070311. Součástí spisového materiálu Policie České republiky je úřední záznam policisty o tom, že poškozený MUDr. R. S. oznámil 27.12.2016 kolem 12.40 hodin, že na jeho zahradě za domem č.X na ulici S. v Českém Těšíně, ve kterém má ordinaci, někdo ostříhal horní část okrasných dřevin, které tvoří živý plot podél hranice se sousedním pozemkem. Rovněž sdělil své podezření, že dřeviny poškodil vlastník sousedního pozemku pan E. S., s nímž měl kvůli okrasným dřevinám již v minulosti drobné spory. Škodu vzniklou poškozením okrasných dřevin vyčíslil předběžně na 2.000 Kč. Úřední záznam dále obsahuje konstatování, že na místě samém bylo zjištěno, že je vystříhána středová část živého plotu o délce zhruba 3 m s tím, že přibližně na 5 „tújích“ byly odděleny jejich vršky o délkách zhruba 1 m. Byla pořízena fotodokumentace. Součástí spisu jsou tři fotografie, na nichž je zachycen bujný porost cypřišů, který přerůstá výšku oplocení oddělující sousední pozemek. Středová část porostu je vystříhána zcela zjevně na výšku pletivového plotu mezi pozemky. Z protokolu o jednání plyne, že správní orgán I. stupně kromě výpovědí svědků manželů S., provedl dále důkaz uvedenými listinami ze spisového materiálu Policie ČR, konkrétně označenými třemi fotografiemi a dále rozhodnutím odboru právního Městského úřadu Český Těšín ze dne 15.3.2011, jímž nebylo vyhověno návrhu žalobce na ochranu ve smyslu § 5 občanského zákoníku a dále protokolem z ústního jednání ze dne 2.12.2009 na Městském úřadě v Českém Těšíně, který byl sepsán ve věci návrhu žalobce na ochranu podle § 5 občanského zákoníku, přičemž z tohoto protokolu vyplývá, že MUDr. S. kromě jiného prohlásil, že „túje“ mezi parcelami č. X a X budou zastříhávány tak, aby byly v přiměřené výšce obvyklé v této lokalitě, konkrétně do výšky stávajícího oplocení. Ze správního spisu správního orgánu I. stupně se rovněž podává, že manželé S. se s nárokem na náhradu škody nepřipojili. Žalobce v průběhu správního řízení kromě jiného namítal, že ostříháním jehličnanů tyto nijak nepoškodil, manželům S. jeho jednáním nevznikla žádná škoda, poukazoval na to, že oni byli povinni stříhání jehličnanů provádět, k čemuž se zavázali během ústního jednání na Městském úřadu v Českém Těšíně v roce 2009, a že konkrétně MUDr. S. se zavázal, že jehličnany bude udržovat v přiměřené výšce do výšky stávajícího plotu, tedy do výšky 1,2 m. Žalobce se dále bránil tvrzením, že vzhledem k tomu, že MUDr. S.a toto nedodržoval, jehličnany výrazně vzrostly do výšky přesahující oplocení, v důsledku čehož došlo k nadměrnému stínění v místech, kde má umístěn skleník, proto jej kontaktoval a žádal o nápravu. Protože k tomu nedošlo, přistoupil k ostříhání živého plotu a takto jeho úpravu prováděl každoročně, naposledy živý plot ostříhal v období zimních svátků roku 2016. Na základě uvedených podkladů a důkazů byl žalobce správním orgánem I. stupně uznán vinným ze spáchání předmětného přestupku proti majetku dle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích. Správní orgán I. stupně učinil závěr, že „byť nebyla během správního řízení manžely Sirotovými vyčíslena majetková škoda S. vyčíslena majetková škoda a tito se taktéž k přestupkovému řízení s nárokem na náhradu škody nepřipojili, je nepochybné, že tím, že žalobce ostříhal středovou část živého plotu, tento značně znehodnotil a takto nepochybně zasáhl do cizí majetkové hodnoty“. Správní orgán se dále vyjadřoval k obraně žalobce, že se manželé S. v minulosti v rámci řízení o jeho návrhu na ochranu pokojného stavu zavázali udržovat jehličnany ve výšce stávajícího plotu, tedy do 1,2 m, což neučinili. K tomu správní orgán uvedl, že v daném případě neexistuje žádný právní titul, který by takovou povinnost manželům S. stanovil a poznamenal, že pokud má žalobce za to, že je zasahováno do jeho práv, měl by se obrátit na příslušný soud, pokud manželé S. jeho žádosti, aby nezasahovali do jeho vlastnických práv, nevyhoví. Správní orgán dále dovodil, že jednání, které je žalobci kladeno za vinu nevykazuje známky krajní nouze.

7. Podle ust. § 50 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění k datu spáchání přestupku (tj. ve znění k 27.12.2016), přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že hlavní podmínkou naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku je skutečnost, že protiprávním jednáním byla způsobena škoda. Pojem škody je judikaturou vymezen tak, že se jedná o újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi. Jak výše uvedeno, správní orgán I. stupně učinil závěr, že žalobce ostříháním středové části živého plotu tento značně znehodnotil a takto nepochybně zasáhal do cizí majetkové hodnoty. Ze správního spisu žalovaného plyne, že žalovaný žádné další podklady v průběhu odvolacího řízení do spisu nezakládal. Co se týče hlavní podmínky k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, tj. podmínky, že protiprávním jednáním byla způsobena škoda, žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že škoda může být majetková či nemajetková. K námitce žalobce, že jeho jednáním škoda nevznikla, že nebyla přesně zjištěna a nebyla vyčíslena, žalovaný dovodil, že tato škoda vznikla a oproti názoru správního orgánu I. stupně učinil závěr, že je nemajetkového rázu. V rámci této své úvahy argumentoval funkcí jehličnanů z čeledi cypřišovitých. Ta je dle názoru žalovaného taková, že jednak slouží jako živý plot mezi dvěma pozemky, z tohoto důvodu tudíž nějakým způsobem zastupuje funkci plotu, tzn. odděluje dva pozemky od sebe, a to tak, aby případně z jednoho pozemku nebylo na ten druhý vidět, druhá funkce spočívá v tom, že slouží na zvelebení zahrady, tudíž má jakousi okrasnou funkci pro jejich majitele. Žalovaný dále dovodil, že v případě, že žalobce svým jednáním živý plot poškodil, tak de facto znehodnotil jeho funkce. Poznamenal, že ostatně z přiložené fotodokumentace ze spisového materiálu vyplývá,  že obě funkce, pro které si manželé S. vysadili živý plot, již nyní nemůže po určitou dobu naplňovat, protože byla porušena jak jeho okrasná funkce, tak funkce spočívající v oddělení pozemků. Dle žalovaného není ani rozhodující, že žalobce ostříhání živého plotu provedl odborně. Za podstatné žalovaný považoval tu okolnost, že původní stav živého plotu bez toho, aby k tomu měl žalobce předchozí zmocnění, porušil. S námitkou žalobce, že škoda nevznikla, žalovaný nesouhlasil.

8. Jak výše uvedeno hlavní podmínkou k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 50 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích je skutečnost, že protiprávním jednáním byla způsobena škoda. Z citovaného obsahu správních spisů a odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů výše citovaných plyne, že správní orgány žádné důkazy k podmínce, že jednáním žalobce byla způsobena škoda, neprovedly. Soud zastává názor, že nashromážděné důkazy závěr o odpovědnosti žalobce za předmětný přestupek nepotvrzují a správní orgány při svém rozhodování vyšly z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Ust. § 50 odst. 3 správního řádu ukládá správnímu orgánu povinnost i bez návrhu zjišťovat všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho, komu v řízení z moci úřední správní orgán ukládá nějakou povinnost. V § 3 správního řádu je uvedeno, že správní orgán má postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu, tedy s požadavky na zákonnost jeho postupu. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobce vystříhal středovou část živého plotu ve vlastnictví manželů S. V jakém rozsahu takto učinil a zda uvedeným jednáním byla způsobena škoda, správní spisy žádné podklady neobsahují. Úvaha správního orgánu I. stupně, že manželům S. jednáním žalobce, který ostříhal středovou část živého plotu, vznikla škoda, není podepřena žádným podkladem, stejně tak ani úvaha žalovaného, který na rozdíl od správního orgánu I. stupně učinil závěr, že v projednávané věci vznikla škoda nemajetkového rázu, neboť došlo k znehodnocení funkce živého plotu. Soud zastává názor, že posuzovaná otázka, tedy zda jednáním žalobce byla způsobena škoda, je otázkou odbornou a správní orgán rozhodující v dané věci si pro její posouzení vyžadující odborných znalostí, měl vyžádat jako důkaz buď odborné vyjádření, či znalecký posudek. Pro závěr, že se žalobce dopustil předmětného přestupku, kdy hlavní podmínkou k naplnění skutkové podstaty je skutečnost, že protiprávním jednáním byla způsobena škoda, nebyl spolehlivě zjištěn skutkový stav. Soud souhlasí se závěry správních orgánů, které kvalifikovaly předmětné jednání žalobce jako protiprávní. Měl-li totiž žalobce za to, že manželé S. nad míru přiměřenou poměrům stíněním ruší jeho vlastnická práva, bylo na místě požadovat (případně i soudní žalobou) ve smyslu § 1012 a následujících občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 uložení povinnosti zdržet se přesně vymezeného rušení. Ve vztahu k projednávané věci je bez právního významu okolnost, že se v roce 2009 MUDr. S. zavázal zastříhávat dřeviny do výšky stávajícího plotu, čili do výšky 1,2 m. Soud sdílí názor správního orgánu, že uvedený příslib není žádným právním titulem, který by byl vynutitelný. Pro projednávanou věc je rovněž bez právního významu okolnost, že v minulosti manželé S. proti tomu, že žalobce živý plot ostříhává, nic nenamítali. Krajský soud z důvodů výše uvedených dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, neboť skutkový stav, který vzal žalovaný za základ napadeného rozhodnutí, tedy že protiprávním jednáním byla způsobena škoda, nemá ve správním spisu oporu. Tato okolnost je důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení dle § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s.

9.  O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že procesně úspěšnému žalobci přiznal na nákladech řízení částku 3.214 Kč a uložil žalovanému povinnost zaplatit ji žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Tato částka sestává ze soudního poplatku 3.000 Kč, náhrady jízdného vlakem z Českého Těšína do Ostravy a zpět ve výši 84 Kč za cestu k jednání soudu, poštovného v celkové výši 90 Kč a hotových výloh ve výši 40 Kč za pořízení fotokopií příloh.

 

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 17.04.2018

 

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje