č. j. 17 A 22/2016 - 93
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: T.S., nar…., …, zastoupeného: Mgr. Jaroslav Topol, advokát, Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.1.2016 č.j. DSH/267/16,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako opožděné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Horšovský Týn, přestupkové oddělení, sp.zn. PO644/2015, přest.č. 26/2015/PD ze dne 14.10.2015, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod třetí, § 125c odst. 1 písm. f) bod sedmý a § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), za což mu byla uložena pokuta 7.000,-Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na 7 měsíců a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč.
Žalobce v žalobě uvedl, že jeho zmocněnec podal odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně dne 16.11.2015 elektronicky bez uznávaného elektronického podpisu a lhůta k potvrzení tohoto podání podle § 37 odst. 4 správního řádu (dále jen „s.ř.“) uplynula dne 23.11.2015. Žalobce namítal, že jeho zmocněnec podal poštovní zásilku adresovanou správnímu orgánu I. stupně, která obsahovala potvrzení odvolání držiteli poštovní licence – České poště, s.p., již 23.11.2015, a nikoliv až 24.11.2015, jak vzal žalovaný za zjištěné. Podle žalobce tak byla odvolací lhůta zachována, když odvolání bylo potvrzeno písemným podáním podaným k poštovní přepravě 23.11.2015. Žalobce poukázal na § 40 ods.t 1 písm. d) s.ř., podle něhož pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence. Jako důkaz o skutečném podání potvrzení odvolání žalobce přiložil k žalobě podací lístek a dále navrhl, aby soud vyžádal od České pošty vyjádření, zda údaje na podacím lístku jsou pravdivé a zda je podací lístek originální v podobě vygenerované Českou poštou. Podle žalobce tak nebyly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání pro jeho opožděnost.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že zjistil dotazem u České pošty, že se jednalo o podání prostřednictvím služby on-line, kdy jsou jednotlivá elektronická podání prostřednictvím servisu, jehož zřizovatelem je Česká pošta, transformována do listinné podoby. Na stránkách www.postaonline.cz se uvádí, že korespondent, která se napíše na počítači, už není třeba tisknout, používat obálku, známku, nosit něco na poštu nebo do schránky. Dokumenty stačí uložit ve formátu pdf a služba dopis on-line zajistí vytištění, vložení do obálky a odeslání adresátovi. Z obchodních podmínek služby dopis on-line, kterou žalobce přiložil, jak přílohu č. 1 vyplývá, že zásilky přijaté do 16 hod. je Česká pošta povinna zpracovat ještě týž den a předat k další poštovní přepravě. Česká pošta žalovanému telefonicky sdělila, že podání bylo elektronicky doručeno České poště 23.11.2015 v 19:02 hod. a ke zpracování do písemné podoby a předání k další poštovní přepravě došlo až 24.11.2015. O tomto svědčí otisk razítka na obálce.
V replice žalobce namítal, že není rozhodný údaj na razítku na obálce podání, ani v elektronickém systému pošty Track & Trace. Rozhodné podle žalobce je, kdy skutečně k podání odvolání došlo. V tomto směru je více než výmluvný podací lístek, z něhož jasně vyplývá, že k podání této zásilky došlo již 23.11.2015. Žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – v Liberci ze dne 14.7.2016 č.j. 60A 4/2016-109 s tím, že se jednalo o totožný případ. Dále žalobce poukázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24.10.2014 č.j. 51A 15/2013-29, podle něhož je podací lístek veřejnou listinou a svědčí mu tedy presumpce správnosti. Žalobce tedy měl za to, že v dobré víře, pokud se spoléhal na to, že údaj o podání odvolání na podacím lístku je v souladu se skutečností. Pokud bylo podáno odvolání opožděně, bylo tomu v důsledku pochybení pošty, které nelze žalobci klást k tíži. Žalobce poukázal i na nález Ústavního soudu ze dne 2.4.1998 sp.zn. 3 ÚS 456/97, podle něhož navrhovatelé podali odvolání opožděně v důsledku mylné informace o datu právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterou jim podal okresní soud úřední formou – vyznačením doložky právní moci na rozsudku. Doložka právní moci není sice právní skutečností zakládající, měnící či rušící právní vztahy, je však úředním osvědčením o právní skutečnosti a jako takové jí svědčí presumpce správnosti a strana soudního sporu není povinna zkoumat či ověřovat, zda tato právní skutečnost nastala, jak je v osvědčení uvedeno. Z toho důvodu bylo dovoláním nutno se zabývat meritorně, jinak jde o tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci, tedy porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tj. znemožnění domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu. Žalobce v replice dále odmítl účelovost podání po 16 hod.
Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 5.1.2015, podle něhož žalobce v tento den řídil motorové vozidlo Alfa 166 RZ … v 15:39 hod na silnici I./26 v obci Staňkov v ulici Americká ve směru na Krežovy. Řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci, když mu byla změřena před odečtením odchylky rychlost 75 km/h. Dále žalobce neuposlechl výzvy, která mu byla dána zvláštním výstražným světlem modré barvy i zvukovým výstražným znamením a nápisem STOP a pokračoval v jízdě ve směru až na Horšovský Týn, kdy docházelo nebezpečnou jízdou k ohrožení ostatních účastníků silničního provozu a k nerespektování dopravní značky „Zákaz předjíždění“, vozidlo bylo zastaveno až v obci Domažlice po cca 20 km. K tomu je ve spise přiložen dvakrát úřední záznam, záznam o přestupku pořízený radarem, ověřovací list k radaru, mapa ujeté trasy.
Ve správním řízení zmocnil žalobce pana M.J. plnou mocí z 21.4.2015 k zastupování. Při jednání 21.4.2015, jehož se zmocněnec nezúčastnil, byli vyslechnuti svědci J.T. a P.Š. a žalobce se k věci následně vyjádřil sdělením podaným 22.4.2015 a další jednání proběhlo 2.7.2015, kdy byli vyslechnuti další svědci J.H. a R.M., již za účasti zástupce žalobce, následovalo ještě jedno jednání.
Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 14.10.2015 byl žalobce částečně uznán vinným ze spáchání přestupku, řízení bylo zastaveno ohledně přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod sedmý zákona o silničním provozu, tedy podle § 76 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona, tj. ohledně skutku, kdy měl žalobce předjíždět v místě, kde je to dopravní značkou „Zákaz předjíždění“ zakázáno. Prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky zmocněnce 30.10.2015. Žalobce podal elektronicky odvolání bez zaručeného podpisu 16.11.2015 a následně v písemné podobě prostřednictvím pošty – zásilka je označená č. RR 921835380CZ a podacím razítkem 24.11.2015. Výzvou ze dne 30.11.2015 byl žalobce vyzván podle § 37 odst. 3 k odstranění nedostatků podání, kdy měl současně doplnit důvody odvolání a současně podepsat odvolání, a to ve stanovené lhůtě 10 dnů, a to podle usnesení z téhož dne. Výzva s usnesením byly doručeny zmocněnci dne 9.12.2015. Na to reagoval zmocněnec žalobce podáním stejného blanketního odvolání, ale podepsaným elektronickým podpisem dne 17.12.2015.
Žalobou napadeným rozhodnutím bylo posouzeno odvolání jako opožděné, kdy žalovaný konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 30.10.2015 a dne 16.11.2015 byla správnímu orgánu doručena elektronická zpráva bez uznávaného elektronického podpisu obsahující odvolání zmocněnce. Podle § 44 správního řádu lze podání učinit prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu za podmínky, že je takové podání do pěti dnů potvrzeno, případně doplněno písemně do protokolu v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem. Jelikož pátým dnem od doručení nepodepsané elektronické zprávy byla sobota 21.11.2015, uplynula lhůta pro potvrzení pondělkem 23.11.2015. Jelikož v této lhůtě nebyla elektronická zpráva ze dne 16.11.2015 potvrzena či doplněna, nelze na ni pohlížet jako na podání podle § 37 správního řádu. Zmocněnec předal odvolání k poštovní přepravě až 24.11.2015, tedy je nutno na tento den nahlížet jako na den podání odvolání. Vzhledem k tomu, že 16.11.2015 uplynula lhůta pro podání odvolání, bylo zamítnuto jako opožděné. Současně žalovaný konstatoval, že žalobce podal blanketní odvolání, tedy nesdělil důvody odvolání a byl k tomu správním orgánem I. stupně v písemnosti ze dne 30.11.2015 vyzván. Uvedení odvolacích námitek však má podle žalovaného význam pouze v tom případě, že se odvoláním bude odvolací orgán věcně zabývat. Vzhledem k tomu, že bylo odvolání opožděné, byla výzva k doplnění odvolacích důvodů nadbytečná, neboť opožděné odvolání nemůže zpětně projednat, byla tedy výzva bezpředmětná. Přesto žalobce odvolání nedoplnil.
Soud ve věci doplnil dokazování. Žalobce k žalobě přiložil podací lístek ze dne 23.11.2015 s podací poštou České Budějovice od odesílatele Ing. J., s adresátem správním orgánem I. stupně – Městský úřad Horšovský Týn. Pokud jde o číslo zásilky, je zde uvedeno 921835380CZ, tedy shoduje se s číslem na obálce ve správním spise.
Soud dále doplnil dokazování o listiny doložené žalovaným do spisu zdejšího soudu sp. zn. 17 A 12/2016. Jedná se o výtisk z Obchodních podmínek pro poskytování služby Dopis Online. V bodě 2.3 se uvádí, že Dopis Online umožňuje zákazníkovi si elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek. Česká pošta zabezpečí i zpracování a podání do poštovní sítě. Zpracováním je tedy tisk a kompletace. Služba probíhá podle bodu 4 tak, že se zákazník přihlásí do aplikace a má možnost provádět jednotlivé elektronické objednávky ve službě Dopis Online. Podáním zásilky k poštovní přepravě mezi Českou poštou a zákazníkem je uzavřena poštovní smlouva podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v době podání zásilky. V bodě 5.2 se uvádí, že zásilky přijaté do 16 hod je Česká pošta povinna zpracovat a předat k další poštovní přepravě ještě týž den.
Dále žalovaný předložil do zmíněného spisu 17 A 12/2016 vyjádření České pošty s.p., ze dne 4.5.2016, kde se uvádí, že zpracováním dat a kompletací zásilek je uzavřena smlouva mezi zákazníkem a Českou poštou. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy Česká pošta akceptuje řádně vyplněnou elektronickou objednávku podáním zásilky do poštovní přepravy. V současné době není na podacím lístku skutečné datum podání, vždy je ale uváděno datum převzetí do zpracování. Data převzetí a podání mohou být podle obchodní formy rozdílná. Na základě tohoto zjištění, kdy je Českou poštou, s.p. zákazníkovi podána mylná informace, bylo rozhodnuto, že je nutná neprodlená úprava softwaru hybridní pošty tak, aby na podacích lístcích, tedy na stvrzenkách, bylo datum dne předání zásilek k poštovní přepravě, tedy datum podání zásilky, a nikoliv datum předání zásilky ke zpracování. Podáním zásilky se podle pošty rozumí přijetí podkladů k tisku na server www.postservis.cz. Zásilky podané do 16 hod. jsou vyrobeny, tedy vytištěny, předány do poštovního provozu týž den, pokud klient rozhodnou dobu překročí, jsou vyrobeny a předány k rozvozu následující pracovní den.
Žalobu soud neshledal důvodnou.
Soud je vázán v dané věci výrokem závazného stanoviska rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu vydaného pod č.j. 10As 20/2017-49 ze dne 19.12.2017 (dostupné na www.nsoud.cz), podle kterého "den elektronické objednávky služby DopisOnline přes webovou stránku www.http\\onlinepostservis.cz není okamžikem podání zásilky k poštovní přepravě ve smyslu ust. § 40 odst. 1 písm. d) s.ř."
V odůvodnění tohoto stanoviska NSS dále uváděl v odst. 29, že „služba dopis on-line umožňuje zákazníkovi elektronicky objednat zpracování a podání poštovních zásilek uvedených v poštovních podmínkách. Jedná se o kombinaci několika dílčích služeb, v rámci kterých česká pošta zabezpečí zpracování zásilek a dále jejich podání do poštovní sítě. Zpracováním zásilky se rozumí její tisk a kompletace, balení a potisk obálky. Elektronickou objednávkou se rozumí objednávka služeb české pošty prostřednictvím elektronického formuláře na webu článek 3 obchodních podmínek služby dopis on-line.“
Podle odst. 36 předmětného stanoviska NSS „veřejnoprávní regulací silně ovlivněných zpráv upravených zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami vznikne až ve chvíli předání úplné listinné zásilky k poštovní přepravě, kdy je uzavřena poštovní smlouva. Teprve uzavřením poštovní smlouvy je zásilka podána k poštovní přepravě a pouze tento okamžik je rozhodný pro posouzení včasnosti podání z hlediska dodržení veřejným právem stanovených lhůt. Bez významu není ani okolnost, že odesláním elektronické objednávky časově předchází okamžiku vytvoření poštovní zásilky, o jejíž doručení a předání k poštovní přepravě jde. Aby mohla vůbec nějaká zásilka být předána k poštovní přepravě, musí být nejprve vytvořena. Rozšířený senát opakuje, že poštovní zásilkou dle § 2 písm. a) zákona o poštovních službách se rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána.“
V odstavci 40 stanoviska se uvádí: „Podací lístek není veřejnou listinou, které svědčí presumpce správnosti. Charakter veřejné listiny vymezuje správní řád v § 53 odst. 3 jako listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávních celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné. Pro podací lístek, stejně jak pro každou jinou soukromou listinu platí, že určitou důkazní sílu má, ovšem stačí formální popření jeho správnosti, aby nastoupila důkazní povinnost a důkazní břemeno toho, kdo tvrdil skutečnosti, jež měly být podacím lístkem doloženy. Není žádný rozumný důvod se domnívat, že v případě služby DopisOnline, která je službou ryze soukromé povahy, má být za okamžik podání zásilky k poštovní přepravě považován z hlediska veřejného práva již v den objednání toto služby bez ohledu na to, kdy pošta skutečnou zásilku zpracuje a předá ve smyslu zákona o poštovních službách k poštovní přepravě“.
V souladu se závazným výrokem označeného stanoviska NSS je nutné v daném případě dovodit, že dnem podání zásilky, která obsahovala potvrzení odvolání, byl až den 24.11.2015, tedy den, který je uveden na razítku na obálce ČP, nikoliv tedy den 23.11.2015, kdy byla učiněna pouze elektronická objednávka služby DopisOnline. Z toho důvodu nebylo možné již nahlížet na toto podání jako na včasné potvrzení odvolání podaného bez zaručeného podpisu emailem. Následné písemně zaslané odvolání bylo pak správně žalovaným vyhodnoceno jako nové odvolání a jako takové zamítnuto pro opožděnost.
Na základě výše uvedeného soud neshledal žalobní námitky důvodnými, a žalobu proto zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.
P o u č e ní : | Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. |
V Plzni dne 12. března 2018
Za správnost vyhotovení: | Mgr. Jana Komínková v.r. |
Martina Kerberová | samosoudkyně |
Shodu s prvopisem potvrzuje M. K.