ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský so ud v Ostravě rozhodl v se nátě slo že ném z předsedkyně senátu
JUDr. Moniky Ja voro vé a soudců JUDr. Miroslavy Ho nuso vé a JUDr. Daniela
Spratka, Ph.D., v právní věci žalobkyně Z. Š., proti žalo va nému Městskému úřadu
Frýdlant nad Ostravicí se s ídlem Náměstí 3, Frýdlant nad Os tra vic í, o ža lobě na
ochranu před nezákonným zásahem,
t a k t o :
I. Určuje se, že nevydání vyrozumění ža lo va ného na podnět žalobkyně
ze dne 17. 3. 2016 ve lhůtě 30 dnů od předání věci žalo va nému
k dalšímu postup u, bylo ne záko nným zása hem.
II. Ve zb ytk u se ža loba zamítá.
III. Žádný z účas tník ů nemá prá vo na ná hrad u nák lad ů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 18. 7. 2016 se žalobkyně domáhala oc hra ny před
ne záko nným zása hem ža lo va ného , který měl spoč íva t v tom, že žalo va ný ve
stano ve né lhůtě nereagoval na podnět ža lobk yně ze dne 17. 3. 2016 adresovaný
Krajskému úřadu Mo ra vskosle zské ho kraje, který byl postoupen k vyřízení
žalo va nému. Žalobkyně uvedla, že o postoupení podnětu b yla vyro zumě na dne
26. 4. 2016, přičemž ža lo vaný ve lhůtě 30 dnů, sta no vené v § 42 zákona č. 500/2004
Sb., správního řád u, ve znění po zdějš íc h předpisů (dále jen „s. ř.“), na podnět nijak
nereagoval. Domáhala se proto, aby so ud ulo žil žalo va nému po vinnos t vydat
vyro zumě ní o tom, jak b ylo s podnětem žalobkyně na lo že no.
pokračování - 2 - 22 A 91/2016
Žalo va ný ve své m vyjádření k žalobě ze dne 10. 10. 2016 uved l, že žalobkyně
se v podnětu ze dne 17. 3. 2016 domá ha la pře zko umá ní rozhodnutí či jiné ho úko nu,
týka jíc ího se dělení a scelo vá ní po zemk ů parc. č. X v k. ú. No vá Ves u Frýdlantu nad
Ostra vic í, a dále umís tě ní a provedení sta vb y oplocení na týc hž po zemc íc h.
Žalo va ný obdržel toto podání, posto upe né mu Kra jsk ým úřadem Moravskoslezského
kraje, dne 25. 4. 2016. Ve spisovně o vě řil, že žád né ro zhod nutí ani opatření ve věci
dělení či scelování nadepsaných po zemk ů neb ylo vydá no. Ko ntro lní pro hlídko u
uvedených po zemk ů dne 19. 5. 2016 b ylo zjištěno, že na po zemc íc h parc. č. X a st.
X se nac há zí nepovo le ná sta vba oplocení, a pro to za hájil říze ní o je ho odstranění.
Jelikož sta veb ník požádal o je ho dodatečné povo le ní, říze ní o odstranění b ylo
přeruše no . Protože žádost o dodatečné povo le ní neobsaho va la všechny ná le žitosti,
stavební úřad vyzva l sta veb níka k jejich doplnění a řízení přerušil. Sta veb ní úřad
žalobkyni nevyrozuměl, neboť měl za to, že us ta no vení § 42 s. ř. bylo naplně no tím,
že žalobkyně b yla vyro zumě na o postoupení věci. Takovéto vyro zumě ní dle
žalo va né ho tvoří jednu z a lterna tiv, jak m ůže správní orgán reagovat na podnět, a
tím, že b ylo takto reagová no , bylo uči ně no právům žalobkyně jakožto podatelky
podnětu dle § 42 s. ř. zadost. Dále žalo va ný podotkl, že ža lobk yně s ta vební úřad
často na vště vuje a mohla se na uvedené věci zep tat.
Žalobkyně v podání ze dne 3. 11. 2016 uvedla, že by jí měl ža lo va ný sdělit
lhůtu, sta no ve no u stavebníkovi plotu k doplnění jeho žádosti o dodatečné povo le ní
stavby, a dále sdělit, zda ona bude nebo neb ude za hr nuta do okruhu účastníků řízení
o dodatečném povo le ní sta vb y. Po uká zala na to, že před civilními soudy vede řízení
o určení nepla tnos ti dohody o zrušení a vypořádání pod ílo vé ho spoluvlastnictví. Dále
nesouhlasila s ná zorem, že na je jí podnět postačilo reagovat sdělením o postoupení
věci, neboť z jejího podnětu je zřejmé, že ji za jíma lo věc né vyřízení to hoto podně tu.
Konečně nam ítla , že na sta vb u oplocení upo zorňo vala žalo va né ho již v roce 2014.
U jednání dne 21. 2. 2017 setr va li účastníci na svých s tano visc íc h.
Krajský so ud posoudil na míta ný ne záko nný zása h na základě sk utko vé ho
stavu zjištěného ke dni své ho ro zhod nutí (§ 87 odst. 1 záko na č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve zně ní pozdějších předpisů, dá le jen „s. ř. s.“)
Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrd í, že byl př ímo zk ráce n na svýc h prá vec h
ne záko nným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který ne ní
rozhodnutím, a b yl zaměřen p římo proti němu nebo v je ho d ůs ledku b ylo proti němu
př ímo zasaže no , může se žalobou u so udu domáhat oc hra ny proti němu nebo určení
toho , že zása h byl ne záko nný.
Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepříp us tná, lze-li se oc hra ny nebo nápravy domáhat ji nými právními prostředky.
Podle § 42 věty první a druhé s. ř. je správní orgán je po vine n p řijíma t podněty, aby b ylo za háje no říze ní z moci úřední; pok ud o to ten, kdo podal podnět,
pokračování - 3 - 22 A 91/2016
požádá, je správní orgán povi ne n sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode d ne, kdy podnět
obdržel, že říze ní za há jil, nebo že neshledal d ůvod y k za há jení říze ní z moci úřed ní,
popřípadě že podnět postoupil příslušnému sp rá vnímu orgánu.
Ze spisové dokumentace so ud zjistil, že se žalobkyně podáním ze dne 17. 3.
2016 obrátila na Krajský úřad Moravskoslezského kraje se žádostí o pře zk um
zákonnosti jaké hokoli v úko nu žalo va né ho, týka jíc ího se dělení a sce lo vá ní výše
uvedených poze mk ů a sta vb y oplocení na těchto po zemc íc h. Krajský úřad ža lobk yni
přípisem ze dne 22. 4. 2016 vyrozuměl, že z podnětu žalobkyně není zřejmé, zda
vůbec b ylo ze strany žalo va né ho nějaké rozhodnutí vydáno a krajskému úřad u
z úřední činnosti to to rovněž ne ní známo. Proto věc předává žalo va nému, který
prošetří, zda sta vba oplocení ne ní „černou sta vbo u“ a pokud vydal ně jaké ro zhod nutí
o dělení či scelo vá ní předmětných po ze mků, toto předá krajskému úřadu ke zvá že ní
za háje ní pře zk umné ho říze ní.
Povaha žalobou tvrze né ho zásahu spočívá v nekonání správního orgánu,
který podle usta no ve ní § 42 s. ř. ko nat mě l. Jedná se tedy o tvrzený omisivní zása h.
Pokud se týče příp us tnos ti žalob y, dospěl so ud k zá věru, že správní řád
neposkytuje žalobkyni žádný p rá vní prostředek oc hra ny či nápravy. Na proces
vydá vá ní sdělení se dle § 154 s. ř. us ta nove ní o oc hra ně před nečinností, obsažené
v § 80 s. ř., ne užije. Právní prostředek k oc hra ně před nezákonným zása hem či
k je ho nápra vě musí b ýt nárokovatelným procesním institutem (s ro v. ro zs udek
Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Aps 2/2010-44 ze dne 17. prosince 2010).
Neobstojí proto námitka ža lo va ného , že kdyby se žalobkyně při ná vš tě vě sta veb ního
úřad u na věc zeptala, požado va né i nformace by se jí dostalo.
Usta no ve ní § 42 věty druhé s. ř. zakládá podateli podnětu veře jné subjektivní
právo na sdělení, jak b ylo s je ho pod něte m nalo že no (pokud o to to sdělení požádá).
Správní orgán m ůže sdělit – slo vy záko na – „že říze ní zahá jil, nebo že neshledal
důvod y k za há jení říze ní z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil přís luš nému
správnímu orgánu“. Žalo va ný se hájil tím, že bylo-li ža lobk yni sděleno kra jsk ým
úřadem, že věc b yla postoupena žalo va nému, bylo tím cito va nému usta no ve ní
učině no zadost a již dále neb ylo potřeba žalobkyni dále o osudu jejího podnětu
vyrozumívat. S takovýmto právním ná zore m se so ud nemůže ztotožnit. Čistě
jazykový výk lad by sice mohl nas vědčo vat tomu, že podatel podnětu má být
vyro zumě n jen jedním ze tří v zákoně uvedených zp ůsob ů, nicméně již použití
příslo več né spře žk y „popřípadě“ v textu záko na m ůže indikovat, že sdělení
o postoupení ne ní ro vnoce nné sděle ním o zahá je ní či ne za háje ní řízení z moci
úřední. Na víc ja zyko vý výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované
právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujas ně ní si jejího smyslu
a úče lu (k čemuž slouží i řada dalších postup ů, jako logický a systematický výklad,
výk lad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. ne uvědomujíc í si,
a to buď úmys lně, nebo v d ůsledk u nevzdělanosti, s mysl a účel právní normy, činí
z práva nástroj odci ze ní a absurdity (nále z Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze
dne 17. 12. 1997, p ubl. pod č. 30/1998 Sb.). Z po va hy věci je v případě podnětu
zřejmé, že podatel ne má zájem dozvědět se po uze o jed nom z proces níc h úko nů
pokračování - 4 - 22 A 91/2016
v rámci vyři zová ní žádosti (jímž je postoupení věci), nýbrž chce vědě t, jak b ylo
s podnětem na lože no meritorně. Ukládá-li záko n správnímu orgánu vyrozumět
podatele podnětu o postoupení to hoto pod nětu, ro zumí se tím, že mu ukládá kromě
jedné ze dvou va riant, jak b ylo s podnětem nalo že no věc ně (za háje ní či neza há je ní
říze ní ex offo), uvědomit jej též o nejd ůle žitějš ím procesním úko nu v rámci vyři zo vá ní
podnětu tak, aby podatel věděl, kde b ude o je ho podnětu s ko neč nou platností
rozhodnuto a také aby věděl, proč jej adresát je ho podnětu v zákonné lhůtě
ne vyro zumě l o tom, zda říze ní z moci úřední za hájil či ne za hájil. Vyrozumění
správního orgánu o tom, že postupuje věc přís luš nému správnímu orgánu,
ne zba vuje správní orgán, jemuž b yla věc postoupena, povi nnosti vyrozumět podatele
podnětu, zda říze ní za há jil nebo zda neshledal d ůvod y k za háje ní říze ní z moci
úřední.
Soud proto dospěl k zá věru a dle § 87 odst. 2 s. ř. s. určil, že žalo va ný se
dopustil ne záko nné ho zása hu tím, že ve sta no ve né lhůtě žalobkyni ne vyro zuměl
o tom, zda v ná va znosti na je jí podnět bylo nebo nebylo za há jeno řízení z moci
úřední.
Protože so ud ro zhod uje na základě sk utko vého stavu zjištěného ke dni své ho
rozhodnutí, nepřehlédl, že žalobkyni se již dostalo věc né informace o tom, že na
základě podnětu žalobkyně jed nak 1) neb ude vedeno pře zk umné řízení ve věci
rozhodnutí o dělení či scelo vá ní předmětných po zemk ů, neboť žádné tako vé
rozhodnutí neexistuje, jed nak 2) bylo za há je no říze ní o odstranění sta vb y plotu na
předmětných po zemc íc h. Tuto i nfo rmaci žalo va ný uvedl ve s vém vyjádření k žalobě,
které bylo žalobkyni doručeno dne 21. 10. 2016. Pok ud ža lobk yně trva la na tom, aby
soud zavá za l žalo va né ho k tomu, aby up řesni l některé okolnosti říze ní o odstranění
stavb y a ná va zné ho říze ní o dodatečném po vo le ní sta vb y, pak soud takovémuto
žalobnímu žádání vyho vět nemůže. Prá vo podatele podnětu na informaci o tom, jak
bylo na lo že no s jeho podnětem se totiž vyčerpává sdělením, že říze ní b ylo za háje no
nebo že neb yly s hledá ny d ůvody pro za háje ní říze ní. Na další podrobnosti o průběhu
za háje né ho říze ní ji ž z titulu podaného podnětu nárok nemá. Proto byla ve zb ytk u
žaloba podle § 87 odst. 3 s. ř. s. pro ned ůvodnos t zam ítnuta .
O ná hradě nákladů říze ní me zi účastníky b ylo ro zhod nuto podle § 60 odst. 1
s. ř. s. tak, že náhrada nákladů neb yla ani jednomu z nic h přiznána, neboť procesní
úspěch obou účastníků byl částečný (polo vič ní).
P o u č e n í : Proti tomuto ro zs udku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týd nů od je ho doručení k Ne jvyšš ímu správnímu soudu v Brně.
Krajský so ud v Ostra vě
dne 21. února 2017
JUDr. Mo nika Ja voro vá předsedkyně senátu