č. j. 55 A 42/2018 – 25

 

 

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl  v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobců:  a) M. A.

bytem T.

 

b) J. A.

bytem T

 

c) B. P.

bytem T.

 

d) L. M.

bytem Š.

 

e) I. K.

bytem Ú.

 

f) Mgr. T. Š.

bytem T.

 

g) H. M.

bytem T.

 

všichni zastoupeni advokátem Mgr. Martinem Valem

sídlem Korunní 810/104, 101 00 Praha 10

proti

žalovaným: 1) Městský úřad Úvaly

  sídlem Pražská 276, 250 82 Úvaly

 

2) Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 21. 9. 2017, č. j. MEUV 12208/2017 STU, sdělení žalovaného 1) ze dne 23. 1. 2018, č. j. MEUV/978/2018/STU, a sdělení žalovaného 2) ze dne 13. 3. 2018, č. j. 034696/2018/KUSK,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 

  1. Společnou žalobou označenou jako „Žaloba proti rozhodnutí“ a „Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“ doručenou zdejšímu soudu dne 5. 4. 2018 se žalobci domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 21. 9. 2017, č. j. MEUV 12208/2017 STU, kterým tento žalovaný rozhodl o umístění stavby „T. – kNN- pro p.p.č. x– IP-12-6010882“ na pozemcích parc. č.  xx v k. ú. T. u Š. (dále také „územní rozhodnutí“). Dále napadají sdělení žalovaného 1) ze dne 23. 1. 2018, č. j. MEUV/978/2018/STU, kterým tento žalovaný nevyhověl podnětu žalobců a postoupil jej žalovanému 1). Stejnou žalobou se pak žalobci domáhají i zrušení sdělení žalovaného 2) ze dne 13. 3. 2018, č. j. 034696/2018/KUSK, kterým tento žalovaný sdělil žalobcům, že neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení a podnět na přezkoumání rozhodnutí odložil.
  2. Žalobci se danou žalobou současně domáhají i ochrany proti nečinnosti žalovaných 1) a 2) spočívající v tom, že tito žalovaní „neprovedli řádně přezkumnou činnost a svou nečinností nenapravili pochybení správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.“ Vzhledem k tomu, že podáním uvedené žaloby fakticky došlo k zahájení dvou samostatných řízení, a to jednak řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a jednak řízení na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 s. ř. s., zdejší soud usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. 55 A 42/2018-13, vyloučil část žaloby brojící proti nečinnosti žalovaných správních orgánů k samostatnému projednání. Předmětem tohoto řízení pod sp. zn. 55 A 42/2018 je tedy žaloba proti rozhodnutím žalovaných 1) a 2).
  3. V žalobě proti rozhodnutí žalobci ve vztahu ke shora označenému územnímu rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 21. 9. 2017 namítají, že byli účastníky územního řízení, nesprávným postupem žalovaného 1) jim však byla odňata možnost účastnit se řízení stavebního. S ohledem na skutečnost, že se žalobci nedozvěděli o vydání územního rozhodnutí z důvodu porušení procesních pravidel pro doručování, nemohli včas podat opravný prostředek, proto podali podnět k zahájení přezkumného řízení. Počet účastníků územního řízení byl nižší než 31, nejednalo se o řízení s velkým počtem účastníků ve smyslu § 144 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a stavební úřad byl proto povinen provádět doručování jednotlivě způsobem uvedeným v § 19 odst. 1 a 2 správního řádu. Stavební úřad však v rozporu s těmito ustanoveními doručoval veřejnou vyhláškou. Nadto účastníky řízení nesprávně rozdělil do dvou skupin podle způsobu doručování a zvýhodnil tak město Škvorec, jemuž doručoval jednotlivě, zatímco zbylým účastníkům řízení doručoval veřejnou vyhláškou (s výjimkou žadatele a společnosti AZ E., a. s., které nemělo být jako účastníku doručováno). V důsledku nesprávného doručování se účastníci řízení nedozvěděli o zahájení řízení a ústním jednání, a nemohli tak v řízení uplatňovat svá práva. K vydání rozhodnutí došlo bez toho, aby se žalobci mohli seznámit s podklady pro rozhodnutí. Podnět k zahájení přezkumného řízení podali žalobci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděli o zamýšlené realizaci stavby. Územní rozhodnutí je dle žalobců nezákonné, postup stavebního úřadu byl zcela formální, správní orgán nesledoval zájmy dotčených osob ani veřejný zájem. Žalovaný se nezabýval řadou věcných otázek a s ohledem na jeho postup bylo zamezeno tomu, aby mohly být relevantní námitky v řízení vůbec projednány. Rozhodnutí je také věcně nesprávné. Po dobu provádění stavby není žádným způsobem zajištěn přístup k rodinným domům ani přístup složek integrovaného záchranného systému. Stanovená podmínka pro zabezpečení průjezdnosti je neslučitelná s prováděním stavby. Obyvatelé domů a chat budou zcela odříznuti od pomoci. Provádění stavby znemožňuje obyvatelům běžné denní činnosti a dopravu. Žalovaný se nezabýval dosažením účelu stavby alternativní cestou přes jiné pozemky, na nichž by provádění stavby nezasahovalo do přírody a krajiny. Z podmínek rozhodnutí není zřejmé, zda žalovaný disponoval informací, že pozemek, na němž má být stavba, je nezpevněnou komunikací. Žalobci následně podali podnět k přezkoumání rozhodnutí, ani žalovaný 1), ani žalovaný 2) však neprovedli řádně přezkumnou činnost a svou nečinností tak nenapravili pochybení žalovaného 1). Spolu s podanou žalobou žalobci požádali o vydání předběžného opatření.
  4. Krajský soud v Praze byl v dané věci nejprve nucen ověřit, zda jsou splněny podmínky pro věcné projednání žaloby, přičemž dospěl k závěru, že daná žaloba není věcně projednatelná.
  5. Předně se soud zabýval částí žaloby směřující proti rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 21. 9. 2017, č. j. MEUV 12208/2017 STU, jímž byla umístěna výše specifikovaná stavba.
  6. Podle § 5 s. ř. s. platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
  7. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný, přičemž dle § 68 písm. a)
    s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
  8. Žalobou napadené územní rozhodnutí je v dané věci toliko prvoinstančním rozhodnutím, bylo vydáno správním orgánem v I. stupni a bylo možné jej napadnout řádným opravným prostředkem. Skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí je prvostupňovým, plyne rovněž z poučení, jež je součástí tohoto rozhodnutí, v němž je uvedeno, že se proti němu lze odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho oznámení. Nutnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby ke správnímu soudu přitom opakovaně konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích (např. rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004 - 65, publ. pod
    č. 672/2005 Sb. NSS).
  9. K námitce účastníků, že jim rozhodnutí nebylo řádně oznámeno, je pak nutno zdůraznit, že na tzv. opomenuté účastníky se výslovně vztahuje § 84 správního řádu, dle něhož osoby, které byly účastníkem, ale rozhodnutí jim nebylo správním orgánem oznámeno, mohou podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděly, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán oznámil; zmeškání úkonu nelze prominout. Rovněž tzv. opomenutí účastníci jsou povinni před podáním žaloby ke správnímu soudu vyčerpat řádné opravné prostředky, což žalobci neučinili.
  10. Vzhledem k výše uvedeným zjištěním soud dospěl ve vztahu k části žaloby směřující proti územnímu rozhodnutí k závěru, že je nutno ji odmítnout, a to s poukazem na § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. v návaznosti na § 68 písm. a) s. ř. s.
  11. Dále se soud zabýval částí žaloby směřující proti sdělení žalovaného 1) ze dne 23. 1. 2018,
    č. j. MEUV/978/2018/STU, a sdělení žalovaného 2) ze dne 13. 3. 2018,
    č. j. 034696/2018/KUSK.
  12. Podle § 68 e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno, přičemž podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
  13. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudek ze dne 14. 2. 2008,
    č. j. 7 As 55/2007-71, publ. pod č. 1831/2009 Sb. NSS, či rozsudek ze dne 17. 6. 2011,
    č. j. 5 As 27/2011-122, publ. pod č. 249/2011 Sb. NSS) je přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení, pouhým sdělením straně a není tak rozhodnutím (úkonem správního orgánu, jímž by se zakládaly, měnily, rušily nebo závazně určovaly práva a povinnosti) ve smyslu § 65 s. ř. s. Tímto sdělením se totiž nikterak nezasahuje do hmotněprávních oprávnění a povinností účastníka (jeho práva a povinnosti jsou závazně určeny předcházejícím pravomocným rozhodnutím, které nedoznalo žádné změny).
  14. Jelikož je návrh i v této části nepřípustný, soud část žaloby směřující proti sdělením obou žalovaných podle § 46 odst. 1 písm. d) v návaznosti na § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl.
  15. Vzhledem k tomu, že soud žalobu odmítl, nerozhodoval již o návrhu žalobců na vydání předběžného opatření, neboť by takový postup byl neúčelný a nadbytečný (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Ans 6/2008-48, publ. pod
    č. 17471/2009 Sb. NSS).
  16. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 27. dubna 2018

 

JUDr. Milan Podhrázký v. r.

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.