U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, PhD., ve věci

žalobkyně:   O. L.

sídlem B., L.

zastoupena advokátem JUDr. Tomášem Davidem

sídlem Dlážděná 4, 100 00  Praha 1

proti

žalovanému:  Magistrát města Mladá Boleslav

sídlem Havlíčkova 1307, 293 01  Mladá Boleslav

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného – kolaudačnímu souhlasu žalovaného ze dne 21. 11. 2017, č. j. X,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou dne 2. 2. 2018, domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, a to (po opravě žaloby podáním ze dne 4. 4. 2018) konkrétně určení, že kolaudační souhlas žalovaného ze dne 21. 11. 2017, č. j. X (dále jen „sporný kolaudační souhlas“), je nezákonný, a uložení povinnosti žalovanému provést nové kolaudační řízení ve věci stavby „Místní komunikace pro X a veřejné osvětlení – část – větev „X“ před X, na parc. č. X v k. ú. L.“.
2. Žalobkyně namítala, že žalovaný povolil užívání stavby umístěné na pozemku žalobkyně široké veřejnosti, ačkoliv byla provedena nekvalitně a trpí značnými a zásadními vadami a žalobkyně na to žalovaného upozornila, a v důsledku toho vystavil žalobkyni jako vlastníka pozemku riziku odpovědnosti za škody, které by třetím osobám v souvislosti s využíváním stavby (např. pádem veřejného osvětlení) mohly vzniknout. Podle žalobkyně byl kolaudačním souhlasem nastolen stav trvajícího zásahu, a lhůty pro podání žaloby nemohou uplynout, dokud tento zásah trvá.
3. Na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že sporný kolaudační souhlas byl doručen zástupci žalobkyně, Ing. H., prostřednictvím datové schránky dne 22. 11. 2017. Žalovaný na shodnou výzvu zaslal soudu doklad o doručení sporného kolaudačního souhlasu do datové schránky společnosti H. & P. A. s.r.o. dne 22. 11. 2017.
4. Žalovaný se k otázce včasnosti žaloby nevyjádřil.
5. Soud se před meritorním projednáním věci musel zabývat mimo jiné i tím, zda je žaloba přípustná. V tomto směru přitom vyšel z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. X, který dal najevo, že považuje koncepci trvajících zásahů pro účely běhu žalobních lhůt za nadále neudržitelnou a že při identifikaci konkrétního nezákonného zásahu je třeba rozlišovat samotné jednání (předmět zásahové žaloby) od jeho následku, který je s jednáním spojen příčinnou souvislostí (viz odst. 76-77). „Soud si musí nejprve ujasnit, zda projednávaná žaloba je „zápůrčí“, tj. směřuje proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, anebo „určovací“, tedy směřuje proti zásahu, který již ukončen byl. Zatímco u určovací žaloby nezkoumá, zda se žalobce ochrany před zásahem či jiné formy nápravy mohl domáhat jinými právními prostředky, a pokud ano, zda tak učinil, u zápůrčí žaloby takové zkoumání provést musí. Zjistí-li, že uvedené právní prostředky měl žalobce k dispozici, avšak nevyužil jich, musí být žaloba odmítnuta podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 85 s. ř. s.“ Dále pak rozšířený senát konstatoval, že „subjektivní lhůta k podání této žaloby (§ 84 odst. 1 věta první s. ř. s.) počíná běžet okamžikem, kdy se do sféry žalobce dostanou takové informace, na jejichž základě mohl seznat, v čem jednání veřejné správy, jež má být nezákonným zásahem, spočívá a že je zaměřeno proti němu. Povědomost o protiprávnosti, tedy znalost práva, není v tomto kontextu podstatná.“
6. Žalobkyně sice v žalobě proti spornému kolaudačnímu souhlasu nepožaduje jen vyslovení jeho nezákonnosti, nýbrž se domáhá i uložení povinnosti odstranit důsledky tvrzeného nezákonného zásahu provedením nového kolaudačního řízení. Pouhou volbou konkrétního znění petitu zásahové žaloby však nelze změnit povahu žalovaného zásahu jako takového. Z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. X, totiž vyplývá též to, že soud je povinen povahu nezákonného zásahu posoudit objektivně a není v tomto směru absolutně vázán jeho subjektivním popisem ze strany žalobce. Možnost užívání sporné stavby širokou veřejností je přitom následkem vydání kolaudačního souhlasu jakožto jednorázového úkonu žalovaného. Zásah, proti němuž žalobkyně fakticky brojí, byl finalizován již samotným vydáním kolaudačního souhlasu a nadále přetrvávají pouze jeho důsledky, které však již nemají vliv na běh žalobní lhůty. Podaná žaloba tak směřuje proti již ukončenému zásahu a je žalobou určovací. Není proto důvodu se zabývat tím, zda žalobkyně vyčerpala prostředky ochrany ve správním řízení, a zohledňovat délku řízení o eventuálních opravných prostředcích na běh žalobní lhůty. Část žalobního petitu domáhající se, aby soud žalovanému přikázal provést nové kolaudační řízení, je nedůvodná, neboť ustanovení § 87 odst. 2 s. ř. s. v případě žaloby proti ukončenému zásahu připouští pouze deklaratorní výrok soudu.
7. Z data vydání kolaudačního souhlasu je zjevné, že dvouletá objektivní lhůta pro podání žaloby nemohla ještě uplynout. Je však nezbytné se ještě zabývat splněním dvouměsíční subjektivní lhůty, která v intencích názoru rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu počala běžet okamžikem, kdy se žalobkyně seznámila se sporným kolaudačním souhlasem, neboť tím okamžikem jí muselo být zřejmé, že žalovaný povolil veřejné užívání stavby na jejím pozemku a nereflektoval její předchozí námitky proti kvalitě a bezpečnosti stavby. Mezi stranami je nesporné, že s napadeným kolaudačním souhlasem se žalobkyně seznámila prostřednictvím svého zástupce dne 22. 11. 2017, dvouměsíční subjektivní lhůta vymezená v ustanovení § 84 odst. 1 s. ř. s. tak doběhla v pondělí dne 22. 1. 2018. Žaloba však byla odeslána až dne 2. 2. 2018, tedy 11 dnů po uplynutí žalobní lhůty.
8. Nezbývá tedy než konstatovat, že žaloba proti popsanému nezákonnému zásahu je opožděná, což brání jejímu meritornímu projednání. Proto ji soud postupem podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 84 odst. 1 větou první s. ř. s. odmítl.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., jež stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
10.            Posledním výrokem soud rozhodl ve smyslu § 6a odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Tento poplatek bude žalobkyni vrácen podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve lhůtě 30 dnů od právní moci výroku o vrácení poplatku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 12. dubna 2018

JUDr. Milan Podhrázký, PhD. v. r.

předseda senátu