[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci

žalobce:  D. R.

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Praha 5, 125 08 Křížová 25

o žalobě ze dne 30. 1. 2018 proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 1. 2018, o výši invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované  ze dne 17. 1. 2018 se zrušuje a věc se žalované vrací k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění :

1. Žalobci byl snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 

2. Žalobce se včasnou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Žalobce v žalobě vytknul nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, jelikož zdravotní stav je neměnný. Uvedl, že zlepšení nenastalo, naopak jsou dny, kdy je zdravotní stav ještě horší, minimálně 1 – 2x týdně má ataky slinivky při kterých zvrací a má průjem. Nemůže vykonávat časově určenou pravidelnou práci.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2018 vzhledem k námitkám žalobce ohledně posouzení zdravotního stavu navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV.

4. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 17. 10. 2017 s odůvodněním, že rozhodnutím č. j. R-17.10.2017 – 425/X ze dne 17. 10. 2017 snížila od 20. 10. 2017 účastníku řízení podle § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp) invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Opava  ze dne 5. 9. 2017 poklesla účastníku řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost o 65 %. V rámci námitkového řízení bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 2. 1. 2018 zjištěno, že účastník řízení je invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejde již o invaliditu třetího stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona, ale jedná se o invaliditu druhého stupně dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 60 %. Účastník řízení je schopen po vzniku invalidity II. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatě menším rozsahu a intenzitě. Den změny stupně invalidity byl dne 5. 9. 2017.

5. Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že při kontrolní lékařské prohlídce lékař OSSZ Opava dne 5. 9. 2017 vypracoval posudek o zdravotním stavu a invaliditě žalobce s posudkovým hodnocením dle kap. XI, odd. E, položka 1 písm. d) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. se závěrem, že pokles pracovní schopnosti činí 65 %  Rozhodnutím ze dne 17. 10. 2017 došlo ke snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní  důchod pro invaliditu druhého stupně od 20. 10. 2017 s odvoláním na posudek OSSZ Opava ze dne 25. 9. 2017..   V námitkovém řízení posudkově zdravotní stav hodnotil lékař žalované dne 2. 1. 2018 se zcela shodným závěrem, že pokles pracovní schopnosti je hodnocen dle kapitoly XI, odd. E, pol 1d) cit. vyhlášky, avšak s poklesem pracovní schopnosti o 60 %, což však nemá vliv na celkový posudkový závěr. 

7. Posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále jen PK MPSV) v Ostravě ze dne 20. 4. 2018 ve znění opravného sdělení ze den 17. 5. 2018, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickou kalcifikující fibroproduktivní pankreatitidou - stav po operačních zákrocích (resekce kaudy pankreatu a cholecystektomie, opakovaně pankreatické stenty 2011, cystoid v kaudě a regresi), uzávěr veny lienalis, známky levostranné portální hypertenze a recidivující obtíže při dietních chybách. Dále úplavicí cukrovou sekundární, léčenou dietou a střední energetickou podvýživou – 178 cm, 55 kg – BMI = 17,35, nadúžívání Tramalu v.s. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla chronická kalcifující pankreatitida s často recidivujícími obtížemi a bolestmi, zejména v zátěži, ale i při dietních chybách, avšak i neočekávaně. Stav výživy je významně snížen, došlo k dalšímu poklesu hmotnosti z 61 kg na 55 kg (zvážen při jednání PK). Stav odpovídal příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitole XI., oddílu E, položce 1, písm. d), kdy s přihlédnutím k výše uvedenému hodnotí posudková komise z rozmezí 60-70 % horní hranicí 70 % pro závažné snížení stavu výživy a celkové výkonnosti, podstatnému omezení denních aktivit. Od doby uznání invalidity třetího stupně (2012) je stav jen částečně stabilizován, avšak není zlepšen, obtíže s recidivami bolestí trvají. PK MPSV došla k závěru, že postižení nedovoluje vykonávat soustavnou pracovní činnost, v hodnocení se liší od závěrů lékaře OSSZ a ČSSZ (zejména další úbytek na váze). K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp a doba platnosti posudku je do 31. 7. 2020.

8. Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl další odborný lékař, a to z oboru interního lékařství. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce. Posudková komise, která dospěla k odlišnému názoru oproti posudkovým lékařem ve správním řízení, svůj názor přesvědčivě odůvodnila. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. 

9. Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce byla prokázána invalidita třetího stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření. Pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 359/2009 Sb.). Protože pro uznání třetího stupně invalidity je nutno, aby pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % (§ 39 odst. 2 písm. c) zdp.), žalobce je nadále invalidním ve třetím stupni.  PK MPSV ve svém posudku řádně odůvodnila stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, odůvodnila i svůj odlišný závěr oproti posudkovým lékařům ve správním řízení.

10. Vzhledem k tomu, že v soudním řízení byl prokázán jiný skutkový stav oproti správnímu řízení před žalovanou, soud uznal důvodnost žaloby.  Napadené rozhodnutí soud zrušil pro vady řízení dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s., neboť žalovaná ve správním řízení nezjistila správně skutkový stav. Soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalovaná v dalším řízení znovu rozhodne o nároku na invalidní důchod, přičemž bude vycházet z právního názoru soudu, že žalobce je nadále invalidní ve třetím stupni.

11. Výrok II. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., dle kterého úspěšný účastník má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Úspěšný žalobce se náhrady nákladů výslovně vzdal, proto nebyly přiznány náklady  žádnému z účastníků řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava dne 23. května 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně