USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobkyně:  Mgr. et Mgr. M. E., narozená dne ...

bytem R. 785/2, P. 4

Zastoupená JUDr. Pavlem Pohorským, advokátem

sídlem Opletalova 1284/37, Praha 1

proti
žalovanému:  Ministerstvo vnitra České republiky

   sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 18. 1. 2018, č. j. MV-140036-8/SO-2017,

 takto: 

1. Žaloba  s e    o d m í t á .

2. Žádný z účastníků  n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 18. 1. 2018, č. j. MV-140036-8/SO-2017, kterým zrušil rozhodnutí ředitele Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze ve věcech kázeňských ze dne 7. 3. 2017, č. 1/2017, jímž byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání kázeňského přestupku pro porušení základních povinností příslušníka podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „ zákon o služebním poměru“) a byl jí uložen kázeňský trest písemné napomenutí, a řízení zastavil.
2. V prvé řadě se Městský soud v Praze zabýval posouzením otázky, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby mohl rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení) a přitom dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Z ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“)  vyplývá, že „kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.“
4. Zároveň z ustanovení § 70 písm. c) vyplývá, že „ze soudního přezkoumávání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.“
5.  Z výše citovaných ustanovení je zřejmé, že pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu musí být zároveň splněna podmínka, že se nejedná o rozhodnutí, kterým se vede řízení před správním orgánem, tedy o rozhodnutí procesní. Jak rovněž uvedl žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí, zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení podle ustanovení § 188 písm. g) zákona o služebním poměru je rozhodnutím čistě procesní povahy, které není na překážku novému projednání věci v kázeňském řízení, pokud by věc byla opětovně postoupena příslušnému funkcionáři ke kázeňskému řízení.
6. Z předloženého správního spisu vyplývá, že žalobkyně byla rozhodnutím ředitele Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze ve věcech kázeňských ze dne 7. 3. 2017, č. 1/2017 uznána vinnou ze spáchání kázeňského přestupku pro porušení základních povinností příslušníka podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, za což jí byl uložen kázeňský trest písemné napomenutí. Proti tomu se žalobkyně odvolala. O odvolání rozhodl ministr vnitra s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně je současně stíhána Generální inspekcí bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“) pro podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit jednáním, které je předmětem tohoto kázeňského řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že není možné, aby bylo současně vedeno kázeňské řízení a trestní řízení v téže věci, žalovaný ministr vnitra s ohledem na ustanovení § 188 písm. g) zákona o služebním poměru, které stanoví, že „Služební funkcionář zastaví řízení o kázeňském přestupku, jestliže zjistí, že věc byla postoupena podle § 187 po zahájení řízení“ řízení o kázeňském přestupku žalobkyně zastavil.
7. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, je-li návrh podle tohoto zákona nepřípustný. Protože v daném případě byla žaloba podána proti procesnímu rozhodnutí a nikoliv proti rozhodnutí ve věci samé, nebyla splněna podmínka přípustnosti žaloby a městský soud na základě výše uvedeného ustanovení podanou žalobu odmítl.
8. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
9. Pro úplnost soud uvádí, že netrval na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby, když přihlédl k ustanovením § 6a odst. 4 a § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, podle nichž se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 16. květen 2018

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu