č. j. 22 A 32/2017 - 44
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci
žalobce: J. K.
zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně
sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.1.2017, č.j. MSK 72508/2016, ve věci záznamu bodů v registru řidičů
takto:
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
a přehledné; dále se žalovaný nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i povinností stanovených zákonem.
- Žalobce dále zpochybnil pokutový blok ze dne 1. 9. 2015, kde je podle něj uvedena vadná právní kvalifikace, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal, není seznatelné místo spáchání přestupkového jednání, není uvedena ani kilometráž komunikace. Rovněž právní kvalifikace uvedená v kolonce pro vylíčení události citovaného rozhodnutí je chybně uvedena jako „§7/1c z.č. 361/2000 Sb.“, což není správně.
- K pokutovému bloku ze dne 20. 1. 2015 žalobce namítal, že v kolonce „uložena za přestupek podle §“ je uveden údaj „125c/1f4“ a dále vadnou právní kvalifikaci, užití zkratky „RJ“. Rovněž právní kvalifikaci ve formátu „§18/4 z. č. 361/2000Sb. považuje žalobce za chybnou.
- Žalobce dále zpochybnil pokutový blok ze dne 8.10.2013, kde je podle něj uvedena vadná právní kvalifikace, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal, není seznatelné místo spáchání přestupkového jednání, je zde užito popisu skutku ve formátu „jízda v pruzích“, což nepopisuje porušení jakékoli povinnosti řidiče stanovené zákonem. Rovněž právní kvalifikace „§12/5 z.č. 361/2000 Sb.“ je chybná.
- K pokutovému bloku ze dne 30. 7. 2013 žalobce rovněž uvedl, že tento obsahuje vadnou právní kvalifikaci, vyvstává z něj pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal a nespecifikování místa spáchání přestupkového jednání.
- K pokutovému bloku ze dne 29. 11. 2012 žalobce uvedl, že také tento obsahuje vadnou právní kvalifikaci, vyvstává z něj pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, jež rozhodnutí v blokovém řízení vydal a nespecifikování místa spáchání přestupkového jednání.
- Závěrem žalobce uvedl, že zpochybňuje způsobilost pokutových bloků být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů, neboť přestupky nejsou jako konkrétní a individualizované jednání vůbec vymezeny.
- Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení Policie ČR o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku. Žaloba tak z tohoto důvodu důvodná není.
- Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěl k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité. S tím se krajský soud ztotožňuje.
a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.
8. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:
- v pokutovém bloku ze dne 21. 10. 2015 série GE/2014 č. E2605132 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „Dne 21.10.2015 v 15:25 hod, silnice č. I/34 Božejov-Nová Ves § 18/3 zák. č. 361/2000 Sb. – rychlost mimo obec (90/139/134) km/h)). RZ X. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c/1f3 zák. č. 361/2000 Sb.“,
- v pokutovém bloku ze dne 1. 9. 2015 série FC/2013 č. C0608868 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „1.9.2015, 9:40 hod, v obci Opava-Komárov na ulici Ostravské 74/15, držel hovorové zařízení za jízdy, § 7/1c, z. č. 361/2000 Sb. RZ X. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „123f/3 zák. č. 361/2000 Sb.“,
- v pokutovém bloku ze dne 20. 1. 2015 série GE/2014 č. E1727227 je v kolonce „přestupkové jednání – doba, místo a popis“ text „20.1.2015 13:50 Lomnice, sil. 1/45, obchod-překročení rychlosti v obci, R 50/69/66, vozidlo 1SN 77 62, § 18/4 z.č. 361/2000 Sb. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c/1/f/4 zák. č. 361/2000 Sb.“,
- v pokutovém bloku ze dne 8. 10. 2013 série FC/2013 č. C0523715 je uvedeno v kolonce „přestupkové jednání – doba, místo a popis“ text „7:50 hod, 8.10.2013, O-V Polom, Josefovický kopec, ul. Opavská, § 12/5 z.č. 361/2000 Sb., jízda v jízdních pruzích - DN RZ: X. Octavia. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ uvedeno „125c/1k zákona č. 361/2000 Sb.“,
- v pokutovém bloku ze dne 30. 7. 2013 série FC/2013 č. C0107974 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „RZ X, 30.7.13, 9:04, § 4 c z.č. 361/2000 Sb., RJ 100/134/129, R 46,5 km směr Vyškov. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c 1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“
- v pokutovém bloku ze dne 29. 11. 2012 série AL/2009 č. L4528564 je v kolonce „doba, místo a popis přestupkového jednání“ uveden text „29.11.2012 křiž. Dolní x Horymírova, Ostrava, § 22/1 z. č. 361/2000 Sb. V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ text „125c 1f8 zák. č. 361/2000 Sb.“
9. Z bloku ze dne 21. 10. 2015 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 90 km/h mimo obec, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka
„§ 18/3“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, zkratka „§ 125c/1f3“ určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „90/139/134“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá překročení nejvyšší povolené rychlosti v daném místě, která činí 90 km/h (první číselný údaj) jízdou
o rychlosti naměřené 139 km/h (druhý číselný údaj), která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 134 km/h (třetí číselný údaj). Matematickým výpočtem dospěl správní orgán k závěru o překročení nejvyšší povolené rychlosti o 44 km/h. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.
10. Z pokutového bloku ze dne 1. 9. 2015 jednoznačně vyplývá, že zkratka „telefonování“ na něm nebyla vůbec použita, naopak, jednání bylo popsáno slovy „držel hovorové zařízení za jízdy“, což v kombinaci s odkazem ustanovení § 7 odst. 1 písm. c), zákona o silničním provozu, ze kterého vyplývá řidiči zákaz při jízdě vozidlem držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení, krajský soud shodně s žalovaným považuje za dostatečně srozumitelný a nezaměnitelný popis skutku; v této části tak žaloba není důvodná.
11. Z bloku ze dne 20. 1. 2015 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 50 km/h v obec, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/4“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 3 zákona
o silničním provozu, zkratka „§ 125c/1f3“ určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „50/69/66“, dostatečnou určitost těchto zkratek a jejich srozumitelnost v kombinaci na příslušnou právní kvalifikaci shledal NSS v rozsudku, na nějž krajský soud odkazuje již v bodě 9 tohoto rozhodnutí. Ze zkratky vyplývá překročení nejvyšší povolené rychlosti v daném místě, která činí 50 km/h (první číselný údaj) jízdou o rychlosti naměřené 69 km/h (druhý číselný údaj), která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 66 km/h (třetí číselný údaj). Matematickým výpočtem dospěl správní orgán k závěru o překročení nejvyšší povolené rychlosti o 16 km/h. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.
12. Z bloku ze dne 8.10.2013 jednoznačně vyplývá, tedy žalobce se vytýkaného jednání, tedy že při přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého ohrozil řidiče jedoucího v jízdním pruhu, do kterého předjížděl, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 12/5“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ust. § 12 odst. 5 zákona o silničním provozu. Co se týká popisu skutku ve formě „jízda v jízdních pruzích“, krajský soud uvádí, že toto považuje rovněž za dostatečně určité a srozumitelné, když jednak je takto pojmenován § 12 zákona o silničním provozu a za druhé je k tomu v bloku uvedena zkratka „§ 12/5“ z. č. 361/2000 Sb. Kombinaci výše uvedené zkratky a pojmenování považuje krajský soud za dostatečně určitou a srozumitelnou. Žaloba ani v této části důvodná není.
13. Z bloku ze dne 30. 7. 2013 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti 100 km/h mimo obec, dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je ve všech případech explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 18/3“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu, zkratka „§ 125c/1f3“ určuje ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3. zákona o silničním provozu. Co se týká užití zkratek „100/134/129“, dostatečnou určitost těchto zkratek a jejich srozumitelnost v kombinaci na příslušnou právní kvalifikaci shledal NSS v rozsudku, na nějž Krajský soud odkazuje již v bodě 9 tohoto rozhodnutí. Ze zkratky vyplývá překročení nejvyšší povolené rychlosti v daném místě, která činí 100 km/h (první číselný údaj) jízdou o rychlosti naměřené 134 km/h (druhý číselný údaj), která je po odečtu odchylky tolerance měření stanovena na 139 km/h (třetí číselný údaj). Matematickým výpočtem dospěl správní orgán k závěru o překročení nejvyšší povolené rychlosti o 29 km/h. Užití těchto zkratek není důvodem pro nedostatečnou srozumitelnost v popisu jednání, jak správně žalovaný dovodil, a žaloba tak v této části důvodná není.
14. Z bloku ze dne 29.11.2012 jednoznačně vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy nedání přednosti v jízdě vozidlům na hlavní pozemní komunikaci, dopustil, když v bloku bylo uvedeno místo nedání přednosti takto: „křiž. Dolní a Horymírova, Ostrava“ a blok obsahuje také odkaz na ustanovení § 22 odst. 1 zákona o silničním provozu, ze kterého vyplývá řidiči povinnost dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějících po hlavní pozemní komunikaci nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím po hlavní pozemní komunikaci. Krajský soud shodně s žalovaným považuje za dostatečně srozumitelný a nezaměnitelný popis skutku; ani v této části tak žaloba není důvodná.
15. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že předložené pokutové bloky, u kterých měl NSS shledat nedostatečnou individualizaci skutku, na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky, a rozhodnutí žalovaného tak není v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.
16. Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v předposledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G1498901 a série GF/2013 číslo bloku F0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.
17. Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
s. ř. s. zamítl (výrok I.).
18. V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Ostrava 10. května 2018
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje