č. j. 57 Ad 11/2018 - 13

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci

žalobce:   J. G.

bytem X

proti

žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem na Poříčním právu 1, 128 01  Praha 2

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 1. 2018, č. j. x, sp. zn. x,

takto:

 

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 3. 2018 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Příbrami (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 10. 2017, č. j. 22092/2017/NYM. Správní orgán I. stupně tímto rozhodnutím žalobci nepřiznal dávku mimořádné okamžité pomoci z důvodu vážné újmy na zdraví ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
  2. Žalobce v rámci žaloby jako „žalobní důvod“ uvedl, že došlo ke zkrácení a porušení jeho práv v předcházejícím řízení, přičemž napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy ČR a EU. Podle žalobce z výroku i odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že došlo k porušení čl. 2, 3, 4 a 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, přičemž napadené rozhodnutí je v rozporu i s čl. 52 odst. 1, 3 a 4, čl. 53 a 54 Listiny základních práv EU.
  3. Vzhledem k tomu, že žaloba neobsahovala všechny zákonem požadované náležitosti, vyzval soud žalobce usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. 57 Ad 11/2018-8, k odstranění vad (mimo jiné ke konkretizaci žalobních bodů), a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení, a poučil jej
    o následcích nesplnění této výzvy. Žalobce pak v reakci na tuto výzvu podáním datovaným dnem 29. 4. 2018 soud požádal o ustanovení zástupce a současně o prodloužení lhůty pro odstranění vad žaloby.
  4. Krajský soud v Praze se v dané věci musel nejprve zabývat otázkou, zda je daná žaloba bez vad, resp. zda lze s ohledem na absenci některých náležitostí žaloby v daném řízení pokračovat. Jak v této souvislosti plyne z § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
  5. Žaloba, která dle svého označení i obsahu představuje v dané věci žalobu dle § 65 a násl.
    s. ř. s., musí pro možnost vedení řízení ústícího do věcného projednání splňovat zákonem předvídané náležitosti. Jak v této souvislosti plyne z § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., „žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné“, přičemž uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu představuje jednu ze zvláštních náležitostí žaloby (viz též rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. 3Azs 66/2017-31). Požadavky, které je třeba klást na formulaci žalobních bodů, se přitom již taktéž opakovaně zabývala judikatura správních soudů. V tomto ohledu je třeba poukázat především na rozsudek rozšířeného senátu NSS, čj. 4 As 3/2008-78, podle něhož „smyslem uvedení žalobních bodů je jednoznačné ustavení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby. Zákonný požadavek je proto naplněn i jen zcela obecným a stručným - nicméně srozumitelným a jednoznačným - vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých hledisek se má soud věcí zabývat“.  Jak v citovaném rozsudku NSS dále dovodil, „náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum“.
  6. V návaznosti na to lze tedy uvést, že žalobním bodem je pouze konkrétní a ve vztahu
    k projednávané věci individualizované skutkové tvrzení doprovázené konkrétní argumentací. Nelze se spokojit jen s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Z formulace žalobního bodu musí být zřejmé, jaké aspekty skutkových dějů považuje žalobce za základ nezákonnosti správního rozhodnutí. V projednávané věci přitom žalobce v podané žalobě pouze odkazuje na ustanovení právních předpisů (Listiny základních práv a svobod a Listiny základních práv EU), aniž by jakkoliv přiblížil, jaká jeho práva a jakým způsobem měla být v řízení před správním orgánem porušena. Svá tvrzení o nezákonnosti neopřel o vymezení konkrétních skutečností či bližší individualizaci případu. Podaná žaloba tedy požadavky plynoucí z výše citovaného § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nesplňuje. Bylo tedy na místě uvedenou vadu žaloby odstraňovat postupem dle citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s., což mimo jiné
    i ve vztahu k absenci žalobních bodů zdejší soud již výše označeným usnesením učinil.
  7. Pokud jde o reakci žalobce na výzvu soudu k odstranění vad žaloby, která spočívá v žádosti žalobce o ustanovení zástupce a o prodloužení lhůty k odstranění vad žaloby, je třeba předně zrekapitulovat, že žalobou napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci (dle jeho žalobního tvrzení) doručeno dne 29. 1. 2018, přičemž dle připojené obálky podal žalobu proti tomuto rozhodnutí k poštovní přepravě dne 26. 3. 2018. Usnesení zdejšího soudu obsahující výzvu k odstranění vad žaloby ve lhůtě 10 dnů od doručení pak bylo žalobci doručeno dne 19. 4. 2018, přičemž žalobce na tuto výzvu reagoval svým podáním předaným dle připojené obálky k poštovní přepravě dne 30. 4. 2018.
  8. K otázce lhůty k uplatnění projednatelného žalobního bodu (jakožto náležitosti žaloby) se aktuálně vyslovil rozšířený senát NSS ve shora již zmiňovaném rozsudku č. j. 3 Azs 66/2017-31, v němž především setrval na tom, že žalobce musí ve lhůtě pro podání žaloby uplatnit alespoň jeden projednatelný žalobní bod. Lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnut správního orgánu přitom stanoví § 72 odst. 1 s. ř. s., a to v délce dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí. S ohledem na výše uvedené je tedy především zřejmé, že v projednávané věci žalobce podal žalobu včas (3 dny před koncem žalobní lhůty, která v jeho případě končila dne 29. 3. 2018). Usnesením vyzývajícím k odstranění vad žaloby zdejší soud stanovil žalobci lhůtu 10 dnů
    od doručení k odstranění těchto vad, a to včetně konkretizace žalobních bodů, čímž fakticky žalobci zákonnou lhůtu k uplatnění alespoň jednoho projednatelného žalobního bodu prodloužil, a to konkrétně do 30. 4. 2018 (dané usnesení mu bylo doručeno dne 19. 4. 2018). Jak již nicméně bylo výše uvedeno, žalobce v zákonné lhůtě pro podání žaloby ani ve lhůtě stanovené nad její rámec soudem tuto vadu neodstranil, pouze poslední den soudem stanovené lhůty požádal o její prodloužení a současně o ustanovení zástupce.
  9. Ve vztahu k žádosti žalobce o prodloužení lhůty je nutno v návaznosti na výše již citovanou judikaturu připomenout, že zákonem stanovenou lhůtu pro možné uplatnění žalobních bodů rozšířit nelze. Ve vztahu k žádosti žalobce o ustanovení zástupce za účelem odstranění vad žaloby pak soud nemohl přehlédnout, že tato žádost byla učiněna v poslední den, kdy bylo odstranění vad žaloby možné. Z uvedeného lze dovodit, že za těchto okolností objektivně již není možné vady žaloby odstranit, ani pokud by soud návrhu žalobce vyhověl a zástupce mu ustanovil (srov. odst. [58] citovaného rozsudku rozšířeného senátu NSS, č. j. 3 Azs 66/2017-31). Jinak řečeno
    i v případě, že by soud žalobci k jeho žádosti zástupce ustanovil, fakticky by ve lhůtě stanovené
    v § 72 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 71 odst. 2 téhož zákona nemohla být vada žaloby spočívající
    v neuvedení projednatelného žalobního bodu napravena. Nad rámec uvedeného lze ostatně dodat, že návrhy téhož žalobce na ustanovení zástupce v obdobných věcech již zdejší soud opakovaně zamítl (viz např. usnesení ze dne 9. 8. 2017, č. j. 48 Ad 25/2017-17, a ze dne
    18. 8. 2017, č. j. 48 Ad 27/2017-17, resp. navazující rozsudky NSS ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 As 312/2017-12, a ze dne 5. 10. 2017, č. j. 10 As 274/2017-17).
  10. S ohledem na výše uvedené tedy nezbývá, než uzavřít, že žaloba v dané věci obsahuje vady, které jsou již objektivně neodstranitelné, přičemž pro tento nedostatek není možno v řízení pokračovat a žalobu je nutno odmítnout (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).
  11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 24. května 2018

JUDr. Milan Podhrázký v. r.

samosoudce

 

Shodu s prvopisem potvrzuje B. K.