č. j. 3 A 50/2018‑ 51-53

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ  REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM  REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobkyně:  A. H., narozená dne XXX

bytem XXX

zastoupená advokátem Mgr. Štěpánem Mládkem

sídlem Skořepka 7, 110 00  Praha 1

proti
žalovanému:  Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský

kraj a hlavní město Praha

   sídlem nám. W.Churchilla 1800/2, 130 00 Praha 3

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného ze dne 31. 10. 2017,

 takto: 

  1. Soud určuje, že zásah žalovaného ze dne 31. 10. 2017, který spočívá ve vyloučení žádosti žalobkyně pro neplatnost z důvodu, že byla zaslána na nesprávnou adresu, je nezákonným.
  2. Žalovanému se přikazuje, je-li to možné, aby obnovil stav před zásahem.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 228 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spočíval ve vyloučení žádosti žalobkyně ze dne 4. 10. 2017 pro neplatnost, kterou žalobkyně jako oprávněná osoba žádala o převod nabízeného pozemku p. č. x v k.ú. L. Nezákonný zásah žalobkyně spatřuje v tom, že žalovaný vyloučil její žádost pro neplatnost z důvodu, že byla zaslána na nesprávnou adresu.
  2. Žalobkyně nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že žádost nebyla doručena řádně a včas. Dle ust. § 11a odst. 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) musí být žádost o nabídnutý pozemek doručena na určenou adresu. Zákon však pojem „určená adresa“ nedefinuje, a proto je nutno vycházet z poučení, které bylo součástí nabídky.
  3. V bodu 1 veřejné nabídky je uvedeno: „Oprávněné osoby a právní nástupci žádají písemně o nabízené pozemky a současně dokládají své nároky na místně příslušném Krajském pozemkovém úřadu (KPÚ) nebo pobočce KPÚ, které pozemek nabízí. Lze tak učinit nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění nabídky na úřední desce obecního úřadu. Podle ustanovení § 11a odst. 7 zákona o půdě žádost o nabídnutý pozemek musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Adresa pro doručení (tj. určená adresa) je uvedena na seznamu pozemků vyvěšeném na úřední desce obce. Kompletní seznam doručovacích adres je zveřejněn na webových stránkách SPÚ (http://spucr.cz).“ Žalobkyně je toho názoru, že již z první věty je zcela zřejmé, že žadatel má tak na výběr, zda jako adresáta žádosti zvolí konkrétní pracoviště, které pozemek nabízí nebo místně příslušný KPÚ.
  4. Žalobkyně dále odkazuje na text poučení v aktuálním vzorovém formuláři žádosti o převod pozemku dle § 11a zákona o půdě, který je vyvěšen na stránkách žalovaného, v němž stojí: „Žádost musí být doručena místně příslušnému krajskému pozemkovému úřadu (KPÚ), event. pobočce KPÚ do doby uplynutí lhůty stanovené pro její podání, tak jak je uvedeno ve veřejné nabídce, jinak je neplatná. V žádosti doručené KPÚ, event. pobočce KPÚ, budou akceptovány pouze ty pozemky, které tento KPÚ nabízí. Pokud v této žádosti budou obsaženy pozemky nabízené jiným KPÚ, nebude na ně brán zřetel.“ I zde je žalobkyně přesvědčena, že z poučení jednoznačně vyplývá, že žádost lze podat jak na pobočce KPÚ, tak na místě příslušném KPÚ samotném.
  5. Z výše zmíněných důvodů žalobkyně jednání žalovaného považuje za nezákonné a navrhuje, aby soud určil, že zásah spočívající ve vyloučení žádosti žalobkyně pro neplatnost byl nezákonný a rovněž, aby soud žalovanému uložil povinnost obnovit stav před nezákonným zásahem, tedy aby považoval žádost žalobkyně za řádně a včas uplatněnou.
  6. Žalovaný v písemném vyjádření uvádí, že žádost nebyla podána na určenou adresu uvedenou v seznamu pozemků vyvěšeném na úřední desce obce a v seznamu doručovacích adres zveřejněném na webových stránkách SPÚ, tedy na adresu Pobočky Mladá Boleslav, Bělská 151, Mladá Boleslav. Z tohoto důvody byl pozemek ze žádosti vyřazen.  Proti vyřazení podala žalovaná Prostest, který posoudilo Ústředí SPÚ – Odbor převodu majetku státu. Z posouzení vyplývá, že žalobkyně žádost zaslala na nesprávnou adresu a tudíž nesplnila zákonnou podmínku, což vedlo k neplatnosti žádosti.
  7. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalobkyně ani žalovaný po výzvě soudu takový způsob projednání věci nenavrhli. (§ 51 s. ř. s.).
  8. Městský soud v Praze posoudil věc takto:
  9. Podle ust. § 87 odst. 1 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; rozhoduje-li soud pouze o určení toho, zda zásah byl nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu.
  10. Podle ust. § 87 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná.
  11. Podmínky pro účely ochrany proti nezákonnému zásahu stanoví § 82 a násl. s. ř. s. Těmto  podmínkám se blíže věnuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 2 Aps 1/2005. Pro účely ochrany dle § 82 a násl. s. ř. s. je nutné, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), který zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka).
  12. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, sp. zn. 2 Aps 1/2005 judikoval, že „není-li splněna byť jen jediná z kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle § 82 s. ř. s., je nutno takovou ochranu odepřít a žalobu, která se jí domáhá, zamítnout.“ Soud se proto zabýval splněním jednotlivých podmínek pro přiznání ochrany podle § 82 a násl. s. ř. s.
  13. Jednáním žalovaného došlo k přímému zkrácení práv žalobkyně, neboť byla vyřazena její žádost o předmětný pozemek. Rovněž se zde nejednalo o rozhodnutí, nýbrž zásah správního orgánu, kterým bylo přímo žalobkyni znemožněno účastnit se na převodu předmětného pozemku, zásah byl tedy zaměřen přímo proti osobě žalobkyně.
  14. Bylo třeba dále posoudit, zda se v daném případě jednalo o zásah nezákonný, tedy zda je splněna i poslední, třetí podmínka.
  15. Podle ust. § 11a odst. 7 zákona o půdě účinného v době tvrzeného zásahu žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků.
  16. Z tohoto ustanovení vyplývá, že zákon ponechává na pozemkovém úřadu, aby určil, kam zasílat žádosti o nabídnuté pozemky. Bylo třeba se proto zabývat otázkou, zda je v nabídce jednoznačně uvedeno, kam předmětné žádosti zasílat, případně kde lze takovou informaci zjistit.
  17. V posuzované nabídce uveřejněné Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) dne 4. 9. 2017 je v bodu 1 uvedeno: „Oprávněné osoby a právní nástupci žádají písemně o nabízené pozemky a současně dokládají své nároky na místně příslušném Krajském pozemkovém úřadu (KPÚ) nebo pobočce KPÚ, které pozemek nabízí. Lze tak učinit nejpozději do jednoho měsíce od zveřejnění nabídky na úřední desce obecního úřadu. Podle ustanovení § 11a odst. 7 zákona o půdě žádost o nabídnutý pozemek musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Adresa pro doručení (tj. určená adresa) je uvedena na seznamu pozemků vyvěšeném na úřední desce obce. Kompletní seznam doručovacích adres je zveřejněn na webových stránkách SPÚ (http://spucr.cz).“
  18. Z poučení ve smyslu výše citovaného textu nelze podle soudu jednoznačně určit, na jakou adresu mají být žádosti zasílány. V úřadem zvýrazněné části nabídky je pouze citováno znění zákonného ustanovení, na něž navazuje konkretizace „určené adresy“, případně uvedení, kde lze tuto informaci nalézt. Samo o sobě by takto formulované poučení jednoznačné bylo. Nelze však přehlédnout první větu v tomto bodu, dle níž oprávněné osoby žádají a dokládají své nároky na místně příslušném Krajském pozemkovém úřadu (KPÚ) nebo pobočce KPÚ. Z této věty je naopak zřejmé, že žadatel má právo volby, kam žádost zaslat, zda to bude konkrétní pobočka (uveřejněná na seznamu pozemků) nebo přímo Krajský pozemkový úřad. Z tohoto důvodu vzal soud v úvahu i text v samotném formuláři žádosti a poučení v něm obsažené.
  19. Poučení v žádosti ve znění tehdy dostupném (C – příloha č. 33 (01112017)) je následující: „Žádost musí být doručena místně příslušnému krajskému pozemkovému úřadu (dále jen KPÚ), event. pobočce KPÚ, do doby uplynutí lhůty stanovené pro její podání, tak jak je uvedeno ve veřejné nabídce, jinak je neplatná. V žádosti doručené KPÚ, event. pobočce KPÚ, budou akceptovány pouze ty pozemky, které tento KPÚ nabízí. Pokud v této žádosti budou obsaženy pozemky nabízené jiným KPÚ, nebude na ně brán zřetel.“
  20. Z tohoto poučení naopak jednoznačně vyplývá, že lze žádost doručit místně příslušnému KPÚ, eventuálně jeho pobočce. Zkratka event. zde naznačuje možnost volby, kam oprávněná osoba může žádost zaslat.
  21. Soud proto dospěl k závěru, že na základě výše citovaných poučení mohl být žadatel důvodně  přesvědčen, že je mu zde poskytnuta možnost volby.
  22. V souladu s principem dobré správy zakotveném v § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jsou správní orgány povinny podle možností vycházet dotčeným osobám vstříc. V tomto případě se jedná o jeden a tentýž správní orgán: Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha. Pobočka v Mladé Boleslavi na adrese Bělská 151, Mladá Boleslav je pouze pracovištěm KPÚ pro Středočeský kraj a hl. m. Praha. Z tohoto důvodu nemohlo být obtížné, aby KPÚ přeposlal uvedenou žádost na příslušnou pobočku., kde s ní mělo být adekvátně nakládáno.
  23. Pro úplnost soud dodává, že v současném znění nabídky uveřejněné SPÚ dne 25. 5. 2018 je v první větě poučení uvedeno: „Oprávněné osoby a právní nástupci žádají písemně o nabízené pozemky a současně dokládají své nároky na místně příslušném pracovišti Státního pozemkového úřadu (SPÚ), které pozemek nabízí.“ Rovněž došlo ke změně poučení v žádosti samotné: „Žádost musí být doručena místně příslušnému pracovišti Státního pozemkového úřadu (SPÚ). V případech, kdy pozemek nabízí Krajský pozemkový úřad (KPÚ), doručuje se žádost pouze tomuto KPÚ. Jestliže pozemek nabízí pobočka KPÚ, je třeba žádost doručit pouze této pobočce.“
  24. Z výše uvedeného vyplývá, že v citovaném textu již došlo k eliminaci žalobkyní tvrzeného rozporu, a sice k odstranění možnosti zaslat žádost na dvě různá pracoviště KPÚ. Z těchto poučení je zcela zřejmé, že žádosti lze zaslat pouze na jednu určenou adresu. Není na místě spekulovat, co vedlo správní orgán ke změně znění těchto poučení, nicméně z této změny lze usuzovat, že předchozí znění poučení mohlo vyvolat důvodnou pochybnost či nejistotu u oprávněných osob ve způsobu a místu doručení žádostí.
  25. S ohledem na ne zcela jednoznačné vymezení orgánu, kterému bylo třeba doručit žádost oprávněné osoby, soud uzavírá, že zásah ze dne 31. 10. 2017 tak jak byl popsán žalobkyní, byl nezákonný.
  26. Soud žalovanému ukládá, aby pokud nezákonný zásah trvá, je-li to možné, obnovil stav před zásahem, např. pohlížel na žádost žalobkyně jako řádně a včas podanou.
  27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tu představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby – § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)]) po 3 100 Kč [§ 7 bod 5 ve vazbě na § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu] a dále režijní paušál ve výši 2 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, odměna za zastoupení se zvyšuje o 21% z 6 800 Kč, tedy o 1 428 Kč. Žalobci tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovaným celková částka 10 228 Kč.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 1. června 2018

 

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r.

předsedkyně senátu

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: M. H.