[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci

žalobce: D. P.

zastoupený opatrovnicí V. P.

bytem tamtéž

zastoupeni Mgr. Jiřím Klegou, advokátem

sídlem Bohumínská 1553, 735 32  Rychvald

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2

k žalobě ze dne 4. 9. 2017 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7.  2017, sp. zn. SZ/MPSV-2016/151117-923, č.j. MPSV-2017/146860-923, ve věci příspěvku na péči

t a k t o :

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

1. Žalobce se domáhá jiné výše příspěvku na péči. 

2. U zdejšího soudu byla v zákonné lhůtě podána žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterou se žalobce v zastoupení advokátem domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Zpochybnil objektivní posouzení zdravotního stavu posudkovými komisemi MPSV, přičemž poukázal na závažnost zdravotního stavu. Vytknul jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen PK MPSV), které se uskutečnilo bez přítomnosti jeho opatrovnice, která ohlásila svou účast u jednání PK, dále bezdůvodné zpochybnění sociálního šetření ze dnů 4. 4. 2016 a 7. 12. 2016 a domáhal se uznání dalších šesti základních životních potřeb (dále jen ZŽP), konkrétně ZŽP b), c), d), e), f) g).

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 25. 10. 2017 popřel oprávněnost žalobních bodů v žalobě a zrekapituloval podrobně průběh správního řízení v dané věci, když zejména odkázal na zhodnocení zdravotního stavu posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dnů 16. 11. 2016 a 31. 3. 2017 a PK MPSV v Praze dne 12. 6. 2017. Navrhl žalobu zamítnout a vyslovil souhlas s rozhodnutím věci bez jednání.

II.

4. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítnul a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 23. 6. 2016, č.j. 339743/2016/OOI, kterým byl zamítnut jednak návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči a jednak byl příspěvek na péči snížen ze 4 000 Kč na 800 Kč ode dne 1. 7. 2016. V odůvodnění uvedl, že v řízení před úřadem práce bylo prokázáno, že se jedná o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost) a v rámci odvolacího řízení bylo posudkem posudkové komise MPSV v Ostravě ze dnů 16. 11. 2016 a 31. 3. 2017 a PK MPSV v Praze ze dne 12. 6. 2017 prokázáno, že od 15. 2. 2016 žalobce nezvládal toliko dvě ZŽP, a to osobní aktivity (j) a péči o domácnost (j), a tudíž se nejednalo o osobu, jejíž zdravotní stav odůvodňuje nadále poskytovat příspěvek na péči.

III.

5. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb., osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v

a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění, při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

a) mobilita,

b) orientace,

c) komunikace,

d) stravování,

e) oblékání a obouvání,

f) tělesná hygiena,

g) výkon fyziologické potřeby,

h) péče o zdraví,

i) osobní aktivity,

j) péče o domácnost.

7. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

8. Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

9. Posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby je vymezeno v příloze č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb. následovně:

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. 

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. 

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. 

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. 

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat

běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

10. Podle ust. § 1 odst. 4 vyhl. č. 505/2006 Sb. za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu.

IV.

11. Z obsahu správního spisu žalovaného, správního orgánu 1. stupně  a posudkové komise MPSV v Ostravě, soud zjistil, že

• k žádosti ze dne 26. 2. 2014 byl přiznán příspěvek na péči od 1. 2. 2014 ve výši 4 000 Kč měsíčně (v odvolacím řízení uznána středně těžká závislost – stupeň II, oproti posouzení prvostupňového orgánu, kdy byla zjištěna jen závislost lehká – I. stupeň);
• dne 15. 2. 2016 podána žádost o změnu výše přiznaného příspěvku na péči, k žádosti přiložen stejnopis části rozsudku Okresního soudu v Ostravě o omezení ve svéprávnosti D. P. v rozsahu, že není schopen činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a opatrovníkem byla ustanovena V.P.;
• bylo provedeno sociální šetření v domácnosti žalobce dne 3. 3. 2016; 
• dle posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě (posudek ze dne 24. 3. 2016 a 18. 5. 2016) posuzovaná osoba nezvládá 4 ZŽP: e) oblékání a obouvání, f) tělesnou hygienu, i) osobní aktivity a j) péči o domácnost, a to ode dne 15. 2. 2016;
• dne 28. 4. 2016 pod č.j. 222037/2016/OOI bylo zahájeno správní řízení ve věci snížení příspěvku na péči a dne 21. 4. 2016 pod č.j. 222072/2016/OOI bylo vydáno usnesení o spojení z moci úřední správní řízní dle § 140 správního řádu ve věci návrhu na změnu výše příspěvku na péči a řízení ve věci snížení příspěvku na péči, které se týkají stejného účastníka řízení, z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení, neboť obě věci spolu souvisejí;
• rozhodnutím Úřadu práce – Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Ostrava,  ze dne 23. 6. 2016 (vypraveno 27. 6. 2016) sp.zn. UP/14503/2014/SS, č.j. 339743/2016/OOI byl výrokem 1) návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči podaný dne 15. 2. 2016 zamítnut a výrokem 2) poskytovaný příspěvek na péči ode dne 1. 7. 2016 byl snížen ze 4 000 Kč na 800 Kč měsíčně;
• v odvolání ze dne 4. 7. 2016 zástupkyně účastníka řízení nesouhlasila s posouzením zdravotního stavu, se zdůrazněním, že syn je omezen ve svéprávnosti s výjimkou práva samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života, jedná se u něj o postižení trvalého rázu, kdy medikací nelze dosáhnout zlepšení zdravotního stavu, a proto je ve všech doposud přiložených lékařských i soudních zprávách kladen důraz na nutnost dohledu a celodenní péče;
• v rámci odvolacího řízení bylo vyžádáno nové posouzení stupně závislosti u posudkové komise MPSV ČR v Ostravě a tato dne 16. 11. 2016 posoudila stupeň závislosti tak, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – daný lehkou mentální retardací. Dg: Lehká mentální retardace (CIQ = 68, MQ = 62) s poruchami chování, projevující se především výraznou konfabulační produkcí a s poruchou psychosexuálního vývoje s parafilními obsahy. Byl zbaven způsobilosti k právním úkonům Okresním soudem v Ostravě v r. 2008 a tento rozsudek byl změněn v březnu 2016 ve smyslu, že je omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen činit žádná právní jednání s výjimkou práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Vadné držení těla. Polinóza. Stav po operaci tříselné kýly oboustranně a dermoidální cysty. PK MPSV uvedla, že nesouhlasí s plným nezvládáním čtyř ZŽP e), f), i), j), kdy za prokázané považuje od 15. 2. 2016 k datu jednání PK z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby jen při dvou ZŽP – i) a j). Dle opakovaných psychiatrických vyšetření, včetně znaleckých posudků z oboru psychiatrie, byla v dospělosti hodnocena mentální retardace jako lehká, používá internet, navazuje známosti s ženami, chodí a orientuje se samostatně bez dohledu v prostoru, pohybuje se po městě, po obchodech, jezdí za otcem, kde mu pomáhal na stavbě, sám opakovaně dochází na úřad práce, k praktickému lékaři, sám chodí na pivo, používá MHD a dojede na místo určení. Intelektové schopnosti jsou natolik dostatečné, že je schopen, dle informací psychologa MUDr. Č., mystifikovat své okolí, které se stává opakovaně obětí jeho manipulací, vidí, slyší, horní končetiny jsou plně funkční, je plně mobilní. Posuzovaný byl v minulosti posouzen pro příspěvek na péči PL OSSZ Ostrava dne 5.5.2014 (aprobace 14.5.2014) jako závislý v I. stupni pro výše uvedené dg. pro nezvládání 4 základních životních potřeb (e, f, i, j). Toto hodnocení považujeme za posudkově a medicínsky mylné, nebyl důvod pro nezvládání oblékání, obouvání a tělesné hygieny, jak zdůvodňujeme výše. Při jednání PK MPSV 31.10.2014 byl uznán závislým ve II. stupni pro stejný diagnostický souhrn při nezvládání 6 základních životních potřeb (b, e, f, h, i, j). Nebyl medicínský důvod pro nezvládání ZŽP písm. b), e), f), h). Byl plně orientovaný, absolvoval 9 tříd normální základní školy s podprůměrným prospěchem, byl schopen čtení i psaní, viděl, slyšel, horní končetiny, včetně jemné motoriky nebyly nepostiženy, neurologické ani jiná vyšetření neprokázaly poruchu jemné motoriky rukou, byl plně mobilní, chodil po městě, po obchodech, léky dle dokumentace nebyly podávány. Není medicínský důvod pro nezvládání orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, péče o zdraví – je plně orientovaný, absolvoval 9 tříd normální základní školy s podprůměrným prospěchem, je schopen čtení i psaní, má vlastní telefon a používá ho, seznamuje se na internetu, vidí, slyší, horní končetiny, včetně jemné motoriky jsou nepostiženy, neurologické ani jiná vyšetření neprokazují matkou tvrzenou poruchu jemné motoriky rukou, je plně mobilní, pohybuje se po městě, po obchodech, jezdí za otcem, kde mu pomáhal na stavbě, sám opakovaně dochází na úřad práce, k praktickému lékaři pro léky, sám chodí na pivo, používá MHD, a dojede na místo určení, má kapacitu pro užívání dvou druhů perorálních léků, intelektové a přesvědčovací schopnosti jsou natolik dostatečné, že je schopen, dle informací psychologa MUDr. Č., mystifikovat své okolí, které se stává opakovaně obětí jeho manipulací. Tvrzení matky při sociálním šetření jsou rozporná, na jedné straně tvrdí, že syn navazuje kontakty s neznámými osobami, oslovuje cizí ženy a dívky, je schopen odejít s neznámou osobou, na druhé straně tvrdí, že potřebuje stálou kontrolu, dohled, neustálé vysvětlování, neustále matkou kontrolu, nechce zůstávat sám ve svém pokoji, vyžaduje přítomnost matky, a že má pod dohledem denní aktivity syna. Ve znaleckém posudku MUDr. M. je uvedeno, že matka jej každý druhý týden posílá k otci, aby mu tam pomohl na baráku, aby si vydechla, rád jezdí s otcem na ryby, má pejska a s tím chodí na vycházky, někdy si zajde na jedno pivo. Z uvedeného plyne, že svém synovi neposkytuje dlouhodobou nepřetržitou 24 hodinovou péči. Nezvládání osobních aktivit a péče o domácnost PK uznala. Objektivní nález navzdory potížím a námitkám, uvedeným v odvolání, neodůvodňuje kladné hodnocení závislosti posuzovaného dle zákona č. 108/2006 Sb. přílohy č. 1 vyhl. č. 505/2006 Sb. Důvodem přijetí posudkového závěru PK MPSV v neprospěch účastníka řízení je nesprávný posudkový závěr OSSZ, který nevycházel ze správné aplikace posudkových kritérií;
• v doplňujícím posudku PK MPSV ze dne 31. 3. 2017 z důvodu předložení nových lékařských nálezů, konkrétně MUDr. S. ze dne 7. 12. 2016 a praktické lékařky MUDr. J. ze dne 6. 12. 2016, z neurologické ambulance MUDr. T. z 13. 12. 2016 a 22. 12. 2016 a sdělení sociální pracovnice L. H. ze dne 4. 4. 2016 setrvala PK MPSV na svém závěru o nezvládání pouze dvou ZŽP.

12. U jednání soudu účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích.

V.

13. Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Žalobou je rozporováno hodnocení ZŽP jen pro stupeň I, když dle názoru žalobce jsou splněny podmínky pro uznání závislosti ve stupni III, nezvládáním 8 ZŽP. Žalobci je uznáno nezvládání ZŽP i) osobní aktivity a j) péče o domácnost, žalobce se domáhá uznání nezvládání i ZŽP b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena a g) výkon fyziologické potřeby.

15. Především soud nemůže přehlédnout skutečnost, že posudkové orgány posuzovaly schopnost zvládat ZŽP žalobce, aniž by provedly vlastní vyšetření žalobce. V této souvislosti soud  poukazuje na dosud v judikatuře zastávaný názor, že vyšetření posuzované osoby v řízení o příspěvku na péči lékařem okresní správy sociálního zabezpečení a posudkovou komisí MPSV by mělo být pravidlem, jež však neplatí bezvýjimečně a vždy musí být náležitě zohledněny konkrétní okolnosti projednávaného případu (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2011, č. j. 4 Ads 82/2011-44, dostupné na www.nssoud.cz). S ohledem na samotné tvrzení v žalobě, že žalobce byl z jednání komise omluven na základě lékařského doporučení, že žalobce není s ohledem na zdravotní stav schopen se jednání zúčastnit, soud proto nevytýká správnímu orgánu posouzení věci bez přítomnosti žalobce. Pokud však v žalobě je vytýkáno projednání věci PK MPSV bez přítomnosti opatrovnice žalobce, která uvedla, že jednání PK se zúčastní, také k jednání komise se dostavila, ale projednání věci komisí již bylo ukončeno, ač se opatrovnice dostavila dokonce v předstihu, pak soud tuto námitku, byť oprávněnou, nehodnotí jako důvodnou pro zpochybnění samotného posouzení zvládání ZŽP. PK MPSV posuzuje schopnost zvládání ZŽP na základě odborných lékařských nálezů, výsledků sociálního šetření a event. vlastního vyšetření žalobce. Vyjádření jiných osob ke zvládání ZŽP posuzované osoby, které nemají odraz v lékařských nálezech, jsou irelevantní. Nicméně projednání věci v časovém předstihu před plánovanou hodinou, navíc při vědomí, že se dostaví zástupce posuzované osoby, by jistě bylo věcí šetření stížnosti na postup PK dle správního řádu.

16. Žalovaný převzal pro své rozhodnutí bezezbytku závěry posudkových komisí MPSV v Ostravě i Praze. V průběhu správního řízení byl opakovaně zdravotní stav žalobce hodnocen různými posudkovými orgány. V odvolacím řízení pak konkrétně posudkovou komisí v Ostravě dne 16. 11. 2016 a 31. 3. 2017. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení bylo zjištěno, že příspěvek na péči byl přiznán neoprávněně, žalovaný si vyžádal i srovnávací posudek u PK MPSV v Praze a tento posudkový orgán vydal posudek dne 12. 6. 2017, naprosto se shodným závěrem s posudkovou komisí v Ostravě, že v posuzované věci nejde o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby a z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, není však neschopna zvládat aspoň tři nebo čtyři ZŽP.

17. Rozhodnutí o příspěvku na péči je vázáno na posouzení zdravotního stavu žadatele, k jehož posouzení jsou příslušné posudkové orgány. Soudy rozhodující ve správním soudnictví si nemohou proto učinit vlastní úsudek o zdravotním stavu žalobce samy. Soudy však jsou při své rozhodovací činnosti posudky vyhotovené v předcházejícím správním řízení povinny hodnotit jako každý jiný důkaz. Posudkové hodnocení zdravotního stavu a schopnosti zvládat či nezvládat ZŽP musí mít svou vypovídající hodnotu, musí být úplné, celistvé a přesvědčivé a musí se vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zejména s námitkami účastníků řízení. Jak vyplývá z uvedeného, ve věci došlo k opakujícímu se posudkovému hodnocení posudkovou komisí MPSV, a to posudkovými komisemi v různých regionech. Soud v tomto řízení s ohledem na odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotil, zda posudky posudkové komise jsou přesvědčivé a úplné a jsou natolik vypovídající, že mohou být oporou pro rozhodnutí žalovaného správního orgánu. V prvé řadě soud nemá pochybnost o odbornosti posudkových komisí a jejich způsobilosti hodnotit omezení způsobené onemocněním žalobce ve vztahu k právní úpravě příspěvku na péči. Soud posudky, jak již ostatně vyznělo z výše uvedeného, nezpochybnil a přisvědčil žalovanému správnímu orgánu, že rozhodl na základě úplného zjištění skutkového stavu věci.

18. Soud nevyhověl důkaznímu návrhu o výslechu svědků, neboť jak již uvedeno výše, rozhodující je posouzení zdravotního stavu posudkovými orgány na základě odborných lékařských nálezů, nikoliv svědků. Soud dále nepřihlédl ani k listinným důkazům vydaným po vydání napadeného rozhodnutí, neboť v dané věci je rozhodující skutkový stav přede dnem 14. 7. 2017 dle § 75 odst. 1 s.ř.s.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

20.O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto mu náhrada náklad řízení nenáleží a úspěšná žalovaná nemá rovněž právo na náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 2 s.ř.s.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 13. června 2018

JUDr. Jana Záviská

samosoudkyně