41 Ad 13/2017-45

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

 

J M É N E M    R E P U B L I K Y

 

 

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou ve věci

 

žalobkyně:  B. B.,

 bytem …………

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 6. 2017, č. j. X,

 

t a k t o :

 

  1. Žaloba   s e   z a m í t á .

 

  1. Žádnému z účastníků   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.

 

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

  1. Ve včas podané žalobě žalobkyně napadala rozhodnutí žalované označené v záhlaví tohoto rozsudku, rozhodnutí, kterým jí nebyl přiznán invalidní důchod, jež jí byl přiznán 3. 11. 2006 a odejmut od 18. 2. 2017, a to invalidní důchod pro invaliditu I. stupně.

 

  1. Žalobkyně má za to, že její zdravotní stav invaliditě odpovídá, kvůli jejím dlouhotrvajícím těžkým zdravotním obtížím a právě proto se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí.

 

  1. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně namítá výhradně posouzení svého zdravotního stavu, žalovaná navrhuje jeho přezkoumání PK MPSVČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a rozhodnutí proto ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu.
  2. Pokud jde o přezkoumávané rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 6. 2017, bylo tímto rozhodnutím o námitkách žalobkyně rozhodnuto tak, že se její námitky zamítají a rozhodnutí ČSSZ č. j. X ze dne 28. 3. 2017 se potvrzuje.

 

  1. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak mj. uvedeno, že ČSSZ rozhodnutím č. j. X ze dne 28. 3. 2017 zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě OSSZ Třebíč ze dne 22. 3. 2017, podle kterého není účastnice řízení invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %.

 

  1. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas se zamítnutím žádosti o invalidní důchod a žádala přešetření napadeného rozhodnutí, neboť se domnívala, že její zdravotní stav už delší čas neodpovídá tomu, že by byla zdravá a zařadila se do normálního pracovního procesu. Její názor je, že po několikaletém pobírání invalidního důchodu, který jí byl přiznán už natrvalo, není možné, aby byla zdravá. Nesouhlasila také s vydaným posudkem o invaliditě OSSZ Třebíč, že není invalidní a také s chováním posudkových lékařů v Třebíči a žádala přešetření zdravotního stavu.

 

  1. ČSSZ po podaných námitkách proti rozhodnutí ze dne 28. 3. 2017 nechala znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a nechala znovu vypracovat posudek o invaliditě, a to ČSSZ dne 6. 6. 2017. Z tohoto posudku bylo zjištěno, že u účastnice řízení jde sice o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ale nejedná se u ní o invaliditu dle ust. § 39 odst. 1 citovaného zákona, neboť míra poklesu pracovní schopnosti byla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena ve výši pouze 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti i zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddílu E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1b) (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének – s lehkým funkčním postižením, kdy jde o postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervů, kdy jsou některé denní aktivity vykonávány s obtížemi), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 10 – 20 %. Míru poklesu pracovní schopnosti lze pak s ohledem i na ostatní potíže uvedené výše ve skutkových zjištěních a při zohlednění i profese žalobkyně, stanovit až na samé horní hranici daného procentního rozmezí, tj. 20 %. Takto stanovená základní procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu ust. § 3 citované vyhlášky již dále nemění, neboť k tomu nebyl shledán žádný medicínský ani jiný důvod.

 

  1. Krajský soud v Brně s ohledem na podanou žalobu nechal znovu zkoumat zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a požádal o vypracovní posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně.

 

  1. Posudková komise posudek vypracovala dne 4. 4. 2018, přičemž jednala ve správném složení, když předsedkyní posudkové komise byla posudková lékařka a další lékařka přítomná u jednání byla lékařka pracující v oboru neurologie. Posudková komise v posudku uvedla všechny odborné lékařské nálezy, z nichž vycházela při posuzování zdravotního stavu a na základě nich v diagnostickém souhrnu stanovila, jaké zdravotní problémy žalobkyně má.
  2. V posudkovém zhodnocení a posudkovém závěru se posudková komise vypořádala s odbornými lékařskými nálezy tak, že uvedla, že v případě žalobkyně se jedná o 43letou ženu vyučenou v oboru truhlářka s praxí v četných profesích, která udává dlouhodobé četné zdravotní potíže, ve kterých dominují zejména bolesti páteře a kloubů, dušnost, poruchy vidění, střevní a kožní potíže. Byla vyšetřena ve více odborných ambulancích.

 

  1. Posuzovaná byla uznána částečně invalidní v roce 2016 z důvodu alergických kožních projevů a potravinové intolerance, při kontrole v roce 2011 jako hlavní diagnóza bylo uveden lichen ruber planus a uznána invalidní I. st, o rok později v rámci žádosti o vyšší stupeň invalidity uznána nadále invalidní v I. stupni s platností trvalou, v 11/2016 nová žádost o změnu výše invalidního důchodu, na základě doložených zdravotních záznamů, prokazujících zlepšení a stabilizaci zdravotního stavu byla invalidita oduznána. V 3/2017 znovu posouzena na OSSZ z důvodu nové žádosti o invalidní důchod – opět s výsledkem nejedná se o žádný stupeň invalidity, jako dominující onemocnění byly shledány bolesti zad. Námitkové řízení v 6/2017 tuto skutečnost – tedy žádný stupeň invalidity potvrzuje.

 

  1. K datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 6. 2017 byl u posuzované prokázán vertebrogenní algický syndrom v oblasti krční a bederní páteře při prokázaných degenerativních změnách lehčího až středního stupně, s lehce až středně těžce omezenou dynamikou uvedených úseků páteře, zcela bez průkazu útlaku nervových struktur, zcela bez průkazu neurologického deficitu, provedená EMG vyšetření negativní. Subjektivně posuzovaná udávala vystřelování bolestí do horních i dolních končetin, parestezie končetin, event. zakopávání pravé dolní končetiny, dle opakovaných objektivních neurologických vyšetření však vždy bez přítomnosti paretických jevů na končetinách, neprokázán ani syndrom karpálního tunelu na horních končetinách.

 

  1. Dle vyšetření na klinice pracovního lékařství neprokázána žádná funkčně významná vasoneuróza horních končetin.

 

  1. Stran udávaných četných bolestí kloubních byla posuzovaná opakovaně vyšetřena revmatologicky i ortopedicky, nebyla prokázána žádná závažná patologie kloubní ani známky zánětlivého kloubního onemocnění, hybnost kloubní byla přiměřená.

 

  1. Dále vyšetřena pro pocit rozmazaného vidění, provedena MRI mozku bez nálezu patologie, úroveň zraku s případnou korekcí dobrá, neurologické onemocnění neprokázáno.

 

  1. Stran kožních projevů tj. atopického ekzému a lichen ruber planus byl stav dlouhodobě stabilizován, následně v období 1-4/2017 byla dokladována přítomnost ložisek atopického ekzému končetin a počínající ložiska lichen ruber planus na zápěstí a kolem kotníků, posléze ještě pod prsy, zavedena léčba v ambulantních podmínkách, nutnost případné hospitalizace není dokladována, bez průkazu známek generalizovaného postižení, bez známek postižení kloubního, bez průkazu vysoké aktivity onemocnění.

 

  1. Pro udávané dechové potíže opakovaně vyšetřena na plicním pracovišti bez přítomnosti ventilační poruchy nebo jiné plicní patologie.

 

  1. Stran trávicích potíží byla dlouhodobě prokázána intolerance laktózy, která řešena vynecháním této složky stravy, jiné intolerance neprokázány. Stav výživy byl přiměřený.

 

  1. Stran alergií trvala alergie na ořechy, plísně, trávy a roztoče, v 7/2016 byla posuzovaná hospitalizována pro lokální alergickou reakci po štípnutí komárem bez celkové alterace stavu.
  2. Snížená činnost štítné žlázy byla kompenzována substituční terapií.

 

  1. Posuzovaná byla přešetřena interně i kardiologicky, zjištěna dobrá činnost srdeční a zachovalá kardiopulmonální kompenzace.

 

  1. Ze závěrů některých odborných vyšetření vyplývá, že uvedené potíže posuzované měly významný psychosomatizační podklad.

 

  1. Z výše uvedeného vyplývá – v popředí dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované byly chronické bolesti zad víceetážové s lehkým funkčním postižením – přítomnost blokád s omezením pohyblivosti daného úseku páteře, svalové dysbalance, porucha statiky i dynamiky páteře. Omezení páteře však nebylo závažného ani těžkého stupně, v případě posuzované nebyly ani přítomny známky poškození nervu, stav byl bez neurologického nálezu – tj. zcela bez paretické symptomatologie. Tento stav zcela jednoznačně odpovídal lehkému funkčnímu postižení dle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1b) (pokles pracovní schopnosti v rozmezí 10 % - 20 %), kritéria středně těžkého nebo těžkého postižení nebyla naplněna.

 

  1. Stran postižení kožního byl prokázán stav s lehkým funkčním postižením – kožní projevy pouze v predilekčních lokalizacích s malou intenzitou projevu, bez průkazu častých exacerbací nebo dlouhodobé aktivity, bez průkazu rozsáhlejších postižení, bez průkazu kloubních změn. Stav odpovídal lehkému funkčnímu postižení dle kapitoly XII., položka 4a) s poklesem pracovní schopnosti v rozmezí 5 % - 10 %.

 

  1. Ostatní sledovaná onemocnění neměla svým charakterem ani tíží podstatný dopad na pracovní schopnost.

 

  1. Lékařské nálezy, které byly provedeny po datu vydání napadeného rozhodnutí, neprokazovaly nové posudkově významné skutečnosti a byly v souladu s předchozími vyšetřeními.

 

  1. Dle záznamu lékaře OSSZ, námitkového řízení ze dne 8. 6. 2017 je jako hlavní příčina v dg souhrnu uveden vertebrogenní algický syndrom, dle statické značky rovněž VAS-M 54, zvolená kapitola a procentní hodnocení odpovídá rovněž VAS, ve zhodnocení je však uvedeno, že hlavní příčinou DNZS je nadále kožní postižení, PK MPSV tuto skutečnost považuje pouze za přepis, tedy za administrativní chybu, neboť veškerá posudková hodnocení jsou jinak směřována k bolestem zad.

 

  1. V posudkovém závěru pak uvedeno, že na základě prostudované zdravotní dokumentace MPSV došla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ šlo u posuzované o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl vertebrogenní algický syndrom víceetážový s lehkým funkčním postižením.

 

  1. Pokles pracovní schopnosti posuzovaného PK hodnotí dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 následovně:

kapitola XIII., oddíl E, položka 1b) ve výši 20 % (rozpětí 10 – 20 %).

 

  1. Rozhodující postižení funkcí hodnotí PK na dolní hranici rozpětí pro absenci neurologické symptomatologie, s ohledem na ostatní zdravotní postižení a předchozí vykonávané výdělečné činnosti je zvolena horní hranice rozpětí.

 

  1. Pro další navýšení procentního hodnocení nebyl shledán podklad v prokázaném zdravotním stavu.
  2. Nejedná se o žádný stupeň invalidity.

 

  1. Krajský soud v Brně ve věci nařídil jednání na den 2. 5. 2018.

 

  1. K tomuto jednání se dostavila jak žalobkyně, tak zástupkyně ČSSZ.

 

  1. Žalobkyně u tohoto jednání uvedla, že s posudkem PK MPSV ČR ze dne 4. 4. 2018 nesouhlasí. Trvala na tom, že má nejenom potíže s krční a bederní páteří, ale má také potíže s hrudní páteří, což se v posudku neobjevilo. Pokud jde o zprávu z Kliniky pracovního lékařství FN Brno od MUDr. P. M., v posudku nebyla citována novější zpráva, kterou má z roku 2018, kdy dle názoru žalobkyně z novější zprávy vyplývá zhoršení zdravotního stavu. Žalobkyně pak dále uvedla, že není spokojená s lékařskou péčí, kdy lékaře navštěvuje v Brně-Bosonohách, kam přešla od lékaře z Třebíče. Nyní bude podstupovat vyšetření na neurologii ve Znojmě, kam přešla od lékaře z Bosonoh. Trvala na tom, že má i po zlomenině obratle, což v posudku není také uvedeno a došlo k tomu v důsledku laktózové intolerance, kdy se jí v podstatě „sesypala páteř“, protože v té době velmi zhubla. Uvedla, že je v domácnosti, pečuje o dceru, která pobírá příspěvek na péči ve výši 3.300 Kč. V domácnosti je však také proto, že mívá výrazné bolesti. Zaměstnána byla do ledna 2017, pracovala jako OSVČ – zprostředkování úvěrů, v lednu 2017 tuto činnost přerušila. Evidována na úřadu práce není. Trvala na tom, že odborné lékařské zprávy, které jsou v posudku uvedeny, nebyly posudkovou komisí řádně zhodnoceny. Předložila soudu k nahlédnutí Rozhodnutí ze dne 21. 11. 2017, č. j. 47010/19047/17/120/KOU, z něhož soud konstatoval, že bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně je osobou zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, a to ode dne právní moci uvedeného rozhodnutí do 31. 10. 2022. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, že podle posudku lékaře OSSZ Třebíč ze dne          30. 10. 2017 má žalobkyně zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využívat dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

 

  1. Žalobkyně pak soudu předložila k nahlédnutí lékařskou zprávu od MUDr. V. B., Psychiatrická ambulance Jemnice ze dne 30. 4. 2018 a poukázala na to, že jí byla stanovena diagnóza depresivní porucha, středně těžká deprese. Uvedla pak, že na psychiatrii v Jemnici byla celkem 2x, zpráva, kterou předkládá, je z její druhé návštěvy.

 

  1. Zástupkyně žalované u soudního jednání uvedla, že k posudku PK MPSV ČR ze dne 4. 4. 2018 žádné výhrady nemá. Tento posudek hodnotil zdravotní stav žalobkyně k datu 14. 6. 2017 a vyšel ze všech odborných lékařských nálezů k tomuto datu, přičemž i předtím již byl 2x hodnocen zdravotní stav žalobkyně v rámci řízení o invaliditě a výsledky všech tří posouzení byly naprosto shodné v tom, že zdravotní stav žalobkyně v uvedené době neodpovídal žádnému stupni invalidity a s tímto není ani v rozporu posouzení pracovní způsobilosti žalobkyně, které u soudního jednání předložila. Z těchto důvodů žalovaná má za to, že posudek PK MPSV ČR ze dne 4. 4. 2018 je posudkem objektivním, srozumitelným, posudkem, který se vyčerpávajícím způsobem vyjadřuje ke všem lékařským zprávám, z nichž vyplývá zdravotní stav posuzované žalobkyně.

 

Posouzení věci krajským soudem

 

  1. Žaloba není důvodná.

 

  1. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  2. Soud při posuzování věci vyšel z posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně, ze dne 4. 4. 2018. Tento posudek byl vypracován posudkovou komisí, která jednala ve správném složení, jak jí ukládá zákon, vypořádala se se všemi odbornými lékařskými zprávami ohledně zdravotního stavu posuzované žalobkyně a v posudkovém zhodnocení a závěru srozumitelným způsobem vysvětlila, proč určila jako zásadní zdravotní postižení žalobkyně vertebrogenní problémy a proč její zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity, přičemž posudková komise nepopírala, že u posuzované žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

 

  1. Posudek PK MPSV ČR soud pokládá za posudek objektivní, celistvý a srozumitelný a proto ho vzal za podklad svého rozhodnutí.

 

  1. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně důvodná není, a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.

 

  1. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. žalobkyně ve věci neměla úspěch, náklady řízení proto nebyly přiznány, a pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.

 

P o u č e n í :

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

 

Brno dne 2. května 2018

 

 

 

JUDr. Jana Kubenová v.r.

samosoudkyně