[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr. Gabriely Bašné ve věci

o žalobě proti rozhodnutí odvolacího senátu odvolací kárné komise České advokátní komory ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. K 20/2015

takto:

1. Rozhodnutí odvolacího senátu odvolací kárné komise České advokátní komory ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. K 20/2015, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 9 800 Kč do rukou jeho zástupce Mgr. Gabriela Brenky, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Odvolací senát odvolací kárné komise České advokátní komory (dále též „odvolací kárný senát“) zamítl rozhodnutím ze dne 31. 5. 2017, sp. zn. K 20/2015, odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí senátu kárné komise České advokátní komise ze dne 4. 3. 2016, sp. zn. K 20/2015 (dále též „rozhodnutí I. stupně“). Kárný senát v rozhodnutí I. stupně shledal žalobce vinného tím, že
   1. ačkoli mu bylo známo, že společnost W. a. s. je ve sporu s jeho klientem Ing. J. H. CSc. o zaplacení nedoplatku kupní ceny za převod 50 % obchodního podílu ve společnosti S. s. r. o. právně zastoupena advokátem JUDr. Ing. O. H., v zastoupení svého klienta odeslal bez předchozího souhlasu tohoto advokáta přímo společnosti W a. s. dopisy ze dne 25. 8. 2014 a 4. 9. 2014. v nichž W. a. s. sdělil stanovisko svého klienta k vlastní právní věci a navrhl řešení sporu,
   2. ačkoli již několik let právně zastupuje společnost S. s. r. o., jejímž 50 % společníkem je společnost W. a. s., v soudních sporech s Českou republikou - ministerstvem financí, z jejichž výsledku Ing. J. H. CSc. nárokuje vůči W. a. s. nedoplatek kupní ceny za převod 50 % obchodního podílu ve společnosti S. s. r. o., který převedl na společnost W. a. s. i přes nesouhlas společnosti S. s. r. o., jakožto svého klienta, převzal právní zastoupení Ing. J. H. CSc. ve sporu se společností W. a. s. o zaplacení nedoplatku kupní ceny za převod 50 % obchodního podílu ve společnosti S. s. r. o.,

čímž žalobce spáchal kárný delikt dle § 16 odst. 1 a 2 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve spojení s čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Etického kodexu (v bodě 1) a dle § 16 odst. 1 a 2 a § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 Etického kodexu a dále dle § 19 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii, za což mu kárný senát uložil pokutu 50 000 Kč.

2. Odvolací kárný senát v napadeném rozhodnutí vycházel z toho, že žalobce proti rozhodnutí I. stupně podal blanketní odvolání, které přes výzvu předsedy kárné komise ze dne 31. 1. 2017 neodůvodnil. Odvolací kárný senát proto rozhodnutí I. stupně přezkoumal toliko v obecné rovině. Přitom neshledal žádná pochybení, která by měla mít za následek jeho zrušení.

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobou podanou dne 22. 12. 2017 u soudu napadl žalobce nadepsané rozhodnutí. Předem poukazuje na průtahy řízení na straně kárných senátů žalované a dále namítá, že neodpovídá skutečnosti, že neodůvodnil své podané odvolání. Pokud se odvolací kárný senát neseznámil s odvoláním žalobce, jedná se o takové porušení základních principů zákona o advokacii a advokátního kárného řádu, které je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.
4. Žalobce uvádí, že rozhodnutí I. stupně bylo vydáno v rozporu s právem žalobce na spravedlivý proces a jeho soudní ochranu zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Napadené rozhodnutí nepřineslo nápravu, ale porušení těchto práv ještě znásobilo.
5. Nakonec žalobce uvádí, že žalobu podává i z důvodů, že řízení v obou stupních mělo vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, v řízeních byl neúplně zjištěn skutkový stav, skutková zjištění kárných senátů jsou v rozporu s provedenými důkazy a věc nebyla odvolacím kárným senátem správně právně posouzena.
6. Žalobce proto navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
7. Žalovaná ve vyjádření ze dne 14. 2. 2018 k žalobě uvedla, že v rámci odvolacího kárného řízení skutečně došlo nedopatřením k přehlédnutí listiny, která je označena jako podání a je odůvodněním odvolání podaného do protokolu. Žalovaná proto nemá námitek proti zrušení napadeného rozhodnutí.

III.

Posouzení žaloby

8. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
9. Dne 2. 5. 2017 obdržel soud návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žaloby. Žalobce poukázal na skutečnost, že byť žalovaná neměla námitek proti zrušení napadeného rozhodnutí, zahájila proti žalobci exekuční řízení, v jehož rámci Okresní soud Praha - západ rozhodnutím ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. 206 EXE 5166/2017, pověřil vedením exekuce exekutora JUDr. V. P. Exekutor již proti žalobci podnikl jistá exekuční opatření. Žalobce podal návrh na odklad exekuce, který však Okresní soud Praha - západ zamítl usnesením ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 206 EXE 5166/2018. Žalobce se domnívá, že za dané situace, kdy soud napadené rozhodnutí pravděpodobně zruší, jsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku žaloby, neboť žalobci hrozí újma, že v exekučním řízení bude zbaven svého majetku, přičemž žalované by takový postupem soudu nevznikla žádná újma.
10. Soud shledal, jak bude osvětleno níže, že žalobcem předložená věc je po skutkové i právní stránce na první pohled jasným případem pochybení žalované, které ostatně i sama žalovaná uznala. Pokud však přesto byla proti žalobci na základě napadeného rozhodnutí zahájena exekuce, soud shledal ve smyslu § 56 odst. 1 s. ř. s. závažné důvody pro přednostní projednání a rozhodnutí věci. Vzhledem k tomu, že soud věcně rozhodl ve lhůtě stanovené v § 74 odst. 4 s. ř. s., akcesorickým návrhem na přiznání odkladného účinku žaloby se již nezabýval.
11. Soud rozhodl ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. bez jednání, neboť shledal v postupu odvolacího kárného senátu žalované závažné procesní pochybení, které mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
12. Žaloba je důvodná.
13. Ze správního spisu zjistil soud tyto podstatné skutečnosti:
14. Dne 13. 2. 2015 byla podána proti žalobci kárná žaloba pro výše popsaná jednání.
15. V protokolu z jednání kárného senátu dne 4. 3. 2016, sp. zn. K 20/2015, vyplývá, že toho dne kárný senát ústně vynesl výše popsané rozhodnutí I. stupně. Žalobce do protokolu uvedl, že proti tomuto rozhodnutí podává odvolání.
16. Rozhodnutím senátu kárné komise České advokátní komise ze dne 4. 3. 2016, sp. zn. K 20/2015, byl žalobce uznán vinným z výše uvedených skutků, byla mu uložena pokuta 50 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení. Podle doručenky bylo dané rozhodnutí žalobci doručeno dne 14. 1. 2017.
17. V podání ze dne 26. 1. 2017 žalobce uvedl, že trvá na svém odvolání podaném dne 4. 3. 2016 proti rozhodnutí I. stupně.
18. Výzvou ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. K 20/2015, byl žalobce kárnou komisí vyzván, aby odůvodnil své odvolání ve lhůtě 8 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalobci doručena dne 31. 1. 2017.
19. Součástí spisu je nakonec listina ze dne 15. 2. 2017 nazvaná na titulní straně jako Podání. Obsahem tohoto podání je odvolání proti rozhodnutí I. stupně, čítá celkem 15 stran a obsahuje podrobné zdůvodnění podaného odvolání.
20. Podle § 35 odst. 1 zákona o advokacii proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem.
21. Podle § 28 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., advokátní kárný řád, odvolací senát přezkoumá výrok odvoláním napadeného rozhodnutí, jakož i správnost kárného řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
22. Podle § 5 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
23. Soud konstatuje, že mezi stranami není sporné, že žalobce své odvolání podané dne 4. 3. 2016 ústně do protokolu proti rozhodnutí I. stupně následně doplnil písemným podáním a že odvolací kárný senát tuto skutečnost nezohlednil, neboť v napadeném rozhodnutí vycházel toliko z banketního odvolání. Přitom tuto skutečnost dokládá i kárný spis, neboť v protokolu z jednání kárného senátu dne 4. 3. 2016, sp. zn. K 20/2015, je zaznamenáno ústní odvolání žalobce (č. l. 161 kárného spisu) a součástí kárného spisu je i podrobně odůvodněné odvolání žalobce ze dne 15. 2. 2017 (č. l. 192 kárného spisu).
24. Soud uvádí, že zejména z § 35 odst. 1 zákona o advokacii vyplývá, že advokátní kárné řízení je dvoustupňové. To znamená, že rozhodnutí vydané v prvním stupni kárnými senáty je možné nechat přezkoumat na podkladě opravného prostředku – odvolání. Soud shledal z napadeného rozhodnutí, že byť se odvolací kárný senát odvolacími námitkami žalobce nezabýval, dle § 28 advokátního kárného řádu rozhodnutí I. stupně do určité míry přezkoumal. Tato iniciativa odvolacího kárného senátu však nemůže zhojit skutečnost, že byl žalobce zásadním způsobem zkrácen na svém právu nechat přezkoumat rozhodnutí I. stupně na základě svých odvolacích námitek. Došlo tak fakticky k popření principu dvouinstančnosti kárného advokátního řízení a vyloučení žalobcova práva dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který garantuje možnost se domáhat svých práv i u jiných orgánu než soudů, pokud to právní předpisy umožňují. Je totiž patrné, že smyslem odvolání není iniciovat jakýkoli přezkum rozhodnutí I. stupně, ale konkretizovat jeho přezkum právě prostřednictvím odvolacích námitek, byť je odvolací kárný senát vázán i obecnou přezkumnou povinností dle § 28 advokátního kárného řádu. Soud proto shledal námitku důvodnou.
25. Jestliže žalobce vedle této primární námitky uvádí i důvody, kterými různými způsoby poukazuje na nesprávnost rozhodnutí I. stupně, soud odkazuje na zásadu subsidiarity správního soudnictví (§ 5 s. ř. s.), která s jistým zjednodušením znamená, že správní soudy jsou povolány poskytovat ochranu subjektivním právům až tehdy, pokud se dotčená osoba nedomohla svých práv opravnými prostředky v rámci veřejné správy. Jak soud konstatoval, odvolací kárný senát se odvolacími námitkami žalobce vůbec nezabýval. Pokud tedy žalobce neměl reálně možnost využít účinku odvolání, ingerence ze strany soudu by v tuto chvíli nahrazovala rozhodovací, resp. přezkumnou činnost žalované. Soud se proto v této procesní fázi věcnými námitkami žalobce nezabýval.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

26. Soud uvážil, že žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před odvolacím kárným senátem [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s.], které spočívalo v tom, že odvolací kárný senát v odvolacím kárném řízení nezohlednil zdůvodnění žalobcova odvolání. Soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.), v němž je žalovaná vázána právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Žalovaná v dalším řízení bude vycházet ze skutečnosti, že žalobce své odvolání podané do protokolu dne 4. 3. 2016 řádně doplnil.
27. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl plný úspěch žalobce, a proto soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení 9 800 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
28. Výše nákladů řízení o žalobě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích] a z odměny za zastoupení advokátem, jež náleží za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) ve výši 3 100 Kč za úkon dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) na základě § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Dále k nákladům řízení patří i 2 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož zástupce žalobce není plátcem DPH, nezvyšují se náklady řízení v rozsahu odměny za právní zastoupení ve smyslu § 57 odst. 2 s. ř. s. o částku odpovídající této dani.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. května 2018

JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu