[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: R.B., bytem ..,. zastoupeného JUDr. Jaroslavem Ortmanem, advokátem se sídlem Hořovice, Husovo náměstí 65/2, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem v Plzni, Škroupova 18, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2014, čj. VVŽÚ/13022/14,

t a k t o:

I. Žaloba s e   z a m í t á .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení .

O d ů v o d n ě n í

[I] Předmět řízení

Žalobou ze dne 13. 2. 2015 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 11. 12. 2014, čj. VVŽÚ/13022/14 (dále též jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Hrádek (dále též jen „prvoinstanční správní orgán“), ze dne 23. 10. 2014, čj. 1380/2014/MÚ Hrádek (dále též jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím byla povolena změna příjmení žalobcova syna.

[II] Žaloba

Žalobce nejprve zrekapituloval skutkový stav a konstatoval, že byl matkou dítěte uveden v omyl, že mu řekla, že nezletilý bude mít příjmení B. nadále s tím, že se připojí po pomlčce druhé příjmení V. Žalobce má k synovi citový vztah, stýká se s ním, platí výživné, má plná rodičovská práva. Postupem správního orgánu je toto rodičovské právo kráceno, změna příjmení bude nepochopitelná dítěti, současný manžel matky dítěte není biologickým otcem, nemá k dítěti rodičovská práva, ze strany matky došlo k oklamání druhého rodiče dítěte, a to žalobce. Ten si předloženou listinu nepřečetl, jeho projev vůle vyjádřený podpisem neodpovídá realitě.

[III] Vyjádření žalovaného k žalobě

 Žalovaný se k žalobě vyslovil v podání ze dne 25. 3. 2015. Navrhoval její zamítnutí, když argumentačně vycházel z odůvodnění napadeného rozhodnutí.

[IV] Posouzení věci krajským soudem

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).

Podle § 75 odst. 1 soudního řádu správního soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Podle § 75 odst. 2 soudního řádu správního věty prvé soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé bez jednání.

Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

 Žalobce uplatnil v žalobě jedinou námitku, podle které byl matkou dítěte uveden v omyl, listinu, kterou dal se změnou synova příjmení souhlas, si nepřečetl, a projev jeho vůle neodpovídá realitě.

 Součástí správního spisu je listina označená jako „Souhlas druhého rodiče“ (dále též jen „Souhlas“) podepsaná žalobcem. Pravost jeho podpisu byla stvrzena ověřovací doložkou pro legalizaci (vystavenou Českou poštou s. p.), podle níž byl Souhlas žalobcem vlastnoručně podepsán dne 6. 8. 2014. Podle této listiny žalobce výslovně souhlasil se změnou příjmení jeho syna (uvedeny údaje o jménu, datu narození, rodném čísle a bydlišti) z příjmení „B…“ na „V…“. Usnesením ze dne 2. 10. 2014 vydaným pod čj. 1279/2014/MÚ Hrádek, prvoinstanční správní orgán uvědomil účastníky řízení, tedy i žalobce, o tom, že byly shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu a stanovil lhůtu k vyjádření se k těmto podkladům. Žalobce této možnosti nevyužil a svůj souhlas se změnou synova příjmení nezpochybnil. Městský úřad Hrádek následně vydal prvoinstanční rozhodnutí, v němž mj. akcentoval žalobcův souhlas se změnou, k čemuž rovněž uvedl, že právě žalobcův souhlas podporuje závěr o tom, že změna příjmení není v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. Teprve v odvolání žalobce uvedl, že s onou změnou nesouhlasí.

 Žalovaný správní orgán pak v napadeném rozhodnutí shledal tuto odvolací námitku nedůvodnou, k čemuž mj. uvedl (s odkazem na § 82 odst. 4 správního řádu), že k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů uvedených v odvolání nebo průběhu odvolacího řízení se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

Soud při posouzení žalobní námitky vycházel z jejího znění. Žalobce nenamítal, že by se odvolací správní orgán jeho námitkou nezabýval (buď vůbec, nebo nikoliv dostatečně), příp. že jsou závěry žalovaného v tomto směru chybné. Podstata žalobního bodu spočívala v tvrzení, že žalobce byl matkou dítěte uveden v omyl, listinu, kterou dal se změnou synova příjmení souhlas, si nepřečetl a projev jeho vůle neodpovídá realitě.

Takto koncipovaná námitka byla soudem shledána nedůvodnou.

Předně, text Souhlasu, který byl přílohou žádosti o povolení změny příjmení nezletilého dítěte, je textem naprosto srozumitelným, z něhož je patrné, co žalobce svým podpisem stvrdil. Změna příjmení měla evidentně spočívat ve změně z „B.“ na „V.“, nikoliv z „B.“ na „B. -V.“. Byl-li text Souhlasu v rozporu s tím, co žalobci, dle jeho tvrzení, sdělila jeho bývalá manželka, pak nebylo nic snazšího, než listinu nepodepisovat. A tvrdí-li žalobce, že si text Souhlasu nepřečetl, pak jde toto jeho chování pouze k jeho tíži. Žalobce k podpisu nikdo nenutil (nic takového není tvrzeno), listinu „úředně“ podepsal na místě k tomu určeném a tím dal jednoznačně najevo svoji vůli, tedy souhlas se změnou synova příjmení z „B.“ na „V.“. Žalobní námitka, tak jak byla v žalobě formulována, proto nebyla důvodná.

Jelikož na základě výše uvedené argumentace neshledal žalobu důvodnou, podle § 78 odst. 7 s. ř. s. ji rozsudkem zamítl.

[V] Náklady řízení

Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovanému správnímu orgánu však žádné specifické náklady soudního řízení nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.

 P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 29. ledna 2016

           JUDr. Václav Roučka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

H. K.