č. j. 31 A 104/2016-69

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci

žalobce: J. B.
zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem
sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4

proti  

žalovanému: Magistrát města Jihlavy
sídlem Masarykovo náměstí 97/1, 586 01 Jihlava

v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu

 

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
  3. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1. Žalobou ze dne 2. 9. 2016 doručenou zdejšímu soudu dne 5. 9. 2016 se žalobce domáhá ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu Magistrátu města Jihlavy v řízení vedeném pod sp. zn. MMJ/OD/23367/2014, přičemž se domáhá vydání rozsudku, aby soud rozhodl, že zásah žalovaného spočívající v neposkytnutí informací ohledně stavu řízení ve věci sp. zn. MMJ/OD/23367/2014, byl nezákonný, a dále aby soud žalovanému zakázal pokračovat v protiprávním jednání spočívajícím v neposkytnutí informací ohledně stavu řízení v označené věci.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce spatřuje nezákonný zásah v jednání žalovaného, který na žádost žalobce ze dne 3. 8. 2015 ohledně stavu řízení vedeného pod sp. zn. MMJ/OD/23367/2016-2 (v jakém stavu se momentálně řízení nachází s ohledem na nevědomost o vydaném rozhodnutí v dané věci) reagoval sdělením č. j. MMJ/OD/23367/2016-42 JID: 126019/2016/MMJ, v němž odkázal žalobce na svého zástupce, který by mu měl poskytnout informace o řízení. Žalobce je však přesvědčen, že disponoval právem být informován o momentálním stavu daného řízení, přičemž zastoupení účastníka řízení zástupcem jej nezbavuje práva dotazovat se správního orgánu na stav řízení a požadovat odpověď.

III. Vyjádření žalovaného

  1. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 5. 10. 2016 předně shrnul dosavadní stav vedeného řízení, následoval výklad slova „tedy“ a posléze se vyjádřil, že mu není zřejmé, v čem měl svým postupem zkrátit žalobce na jeho právech, poukázal na ustanovení § 85 s. ř. s. a navrhl soudu, aby žalobu jako nepřípustnou odmítl.

IV. Dosavadní průběh řízení u soudu

  1. Krajský soud usnesením ze dne 18. 1. 2017, č. j. 31 A 104/2016-21, žalobu odmítl, když v odůvodnění tohoto usnesení poukázal na subsidiaritu zásahové žaloby, existenci využití institutu stížnosti dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kterého však žalobce nevyužil, a také to, že žalobci nikterak nebylo ze strany žalovaného bráněno získat ze správního spisu jakékoli informace.
  2. Proti tomuto usnesení následně žalobce podal kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl, když toto usnesení svým rozsudkem ze dne 24. 5. 2017, č. j. 2 As 57/2017-29, zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozsudku Nejvyšší správní soud odkázal na rozsudek ze dne 17. 12. 2010, č. j. 4 Aps 2/2010-44. Podání stížnosti podle § 175 správního řádu není podmínkou přípustnosti zásahové žaloby, jak uvedl krajský soud, který se tak odchýlil od judikatorní praxe. Navíc v části týkající se dalších okolností, ke kterým přihlédl krajský soud ve svém rozhodování, seznal Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu za nepřezkoumatelné.
  3. Následně krajský soud usnesením ze dne 21. 9. 2017, č. j. 31 A 104/2016-44, řízení přerušil s ohledem na předložení posouzení žalob na ochranu před nezákonným zásahem rozšířenému senátu Nejvyššího správního soudu.
  4. O pokračování v řízení soud rozhodl usnesením ze dne 10. 1. 2018, č. j. 31 A 104/2016-47.
  5. Na 23. 5. 2018 bylo v dané věci nařízeno ústní jednání, kterého se však žalobce, ani jeho zástupce, bez omluvy nezúčastnili.

V. Posouzení věci krajským soudem

  1. Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 84 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 82 s. ř. s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 85 s. ř. s.
  2. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal postup žalovaného v mezích žalobních bodů, na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  3. Žaloba byla podána podle § 82 s. ř. s., dle něhož každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
  4. Podle § 87 odst. 2 věty prvé s. ř. s. soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Dle § 87 odst. 3 s. ř. s. soud žalobu zamítne, není-li důvodná.
  5. Spornou otázkou v projednávané věci je to, zda se žalovaný dopustil nezákonného zásahu tím, jakým způsobem vyřídil předmětnou žádost žalobce.
  6. Ze správního spisu krajský soud ověřil, že žalobce dne 2. 8. 2016 adresoval žalovanému dopis (č. l. 92 správního spisu), v němž požádal o sdělení informací, když konkrétně v dopise uvedl: „Tímto bych se tedy rád dotázal, v jakém stavu se celý přestupek nachází, neboť si nejsem vědom faktu, že by v této věci bylo vydáno jakékoliv rozhodnutí, či jiná písemnost, na jejímž podkladě by byl správní orgán oprávněn nedoplatek vymáhat. Rád bych tedy od správního orgánu dostal informaci, komu bylo rozhodnutí, o kterém se hovoří v upomínce na nedoplatek, doručováno.“
  7. Žalovaný na tuto žádost reagoval sdělením ze dne 8. 8. 2016, č. j. MMJ/OD/23367/2016-42 JID: 126019/2016/MMJ (na chybu v označení tohoto sdělení následně upozornil sám žalovaný, když namísto č. j. MMJ/OD/23367/2016-42 mělo být uvedeno správné č. j. MMJ/OD/23367/2014-42), když konkrétně uvedl: „K Vaší žádosti o sdělení komu bylo rozhodnutí ve věci sp.zn. MMJ/OD/23367/2014 doručováno odkazujeme na ust. § 34 odst. 1 a 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), dle kterého správní orgán doručoval veškeré listiny zmocněnci, kterého jste si zvolil. Obraťte se tedy v dané věci na Vašeho zmocněnce.

§ 34 správního řádu:

(1) Zástupce podle § 32 a 33 v řízení vystupuje jménem zastoupeného. Z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému.

(2) S výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví-li zákon jinak.

(3) V pochybnostech o rozsahu zastoupení platí, že zástupce je oprávněn vystupovat jménem zastoupeného v celém řízení.

Případně Vás správní orgán odkazuje na ust. § 38 odst. 1 a 4 správního řádu

1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Není-li účastník zastoupen, může spolu s účastníkem nahlížet do spisu i jeho podpůrce.

4) S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.

Konkrétní termín (den a hodina) nahlédnutí do spisu je možno domluvit telefonicky s oprávněnou úřední osobou: E. J., tel. „X“.“

  1. Žalovaný tak na žádost žalobce o zaslání informací reagoval, přičemž tak učinil podle názoru zdejšího soudu adekvátně a dostatečně, neboť žalobci bylo sděleno doručování rozhodnutí pod sp. zn. MMJ/OD/23367/2014, z čehož žalobce mohl seznat momentální stav řízení, a komu toto rozhodnutí bylo doručováno.
  2. Soud nemůže souhlasit s tvrzením žalobce, že na jeho žádost žalovaný reagoval toliko odkazem na zástupce žalobce v probíhajícím správním řízení, který by mu měl poskytnout informace o řízení. Z výše uvedeného textu sdělení je zřejmé, že žalovaný kromě odkazu na právního zástupce žalobci sdělil, že rozhodnutí v dané věci bylo doručováno tomuto zástupci v souladu s plnou mocí udělenou žalobcem zvolenému zástupci pro řízení, dále žalobce poučil o možnosti nahlédnutí do spisu včetně možnosti pořizování si výpisů a uvedl také kontakt na úřední osobu, s níž je možné se na nahlížení do spisu dohodnout.
  3. Tvrdí-li žalobce v podané žalobě, že disponoval právem být informován o momentálním stavu daného řízení, má krajský soud za to, že žalovaný žalobce tohoto práva nijak nezbavil, na jeho žádost o sdělení informací jej prostřednictvím předmětného sdělení informoval a rovněž jej poučil o možnosti zjištění podrobnějších informací prostřednictvím využití institutu nahlížení do spisu.
  4. Z podané žaloby současně nevyplývá, jaké informace žalovaný žalobci neposkytl. Uvedl-li žalobce, že „disponoval právem být informován o momentálním stavu daného řízení“, má zdejší soud za to, že na tuto otázku žalovaný reagoval dostatečně, když uvedl zaslání rozhodnutí ve věci právnímu zástupci žalobce. Žádné další konkrétní dotazy, které žalovaný nezodpověděl, žalobce neuvádí.
  5. Navíc soud připomíná, že žalovaný nabídl žalobci možnost nahlédnutí do spisu ve smyslu § 38 odst. 1 a 4 správního řízení, když žalobci sdělil jméno oprávněné úřední osoby a kontakt na ni, aby si žalobce mohl sjednat konkrétní termín. Podle názoru zdejšího soudu tak žalovaný žalobci nabídl nad rámec informací uvedených ve sdělení ze dne 8. 8. 2016 možnost, jak může zjistit jednotlivé detaily vedeného správního řízení. Základní informace poskytnuté ve sdělení ze dne 8. 8. 2016 proto mohly být dále konkretizovány poznatky z nahlédnutí do spisu. Žalobce však této možnosti nevyužil.
  6. Judikatura správních soudů dovodila, že žaloba proti nezákonnému zásahu podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, je-li zároveň naplněno 5 znaků nezákonného zásahu. Lze tak odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, ve kterém Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li, a to kumulativně, splněny následující podmínky: „Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Citovaný rozsudek považuje zdejší soud za návodný i po změně úpravy řízení o ochraně před nezákonným zásahem nebo donucením správního orgánu a s účinností od 1. 1. 2012 [srov. např. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2013, č. j. 2 Aps 5/2012 – 52, dle kterého „Zákonodárce, počínaje dnem 1. 1. 2012, umožnil žalovat i jen na určení, že zásah byl nezákonný (čímž byla odstraněna shora uvedená 6. podmínka důvodnosti návrhu) a rozšířil podmínky přípustnosti žaloby tak, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný (§ 85 s. ř. s.).“]. Podmínka trvání zásahu, jejíž naplnění judikatura správních soudů taktéž požadovala, tak již v důsledku novelizace soudního řádu správního provedené zákonem č. 303/2011 Sb. dána není. Není-li splněna byť jen jediná z takto kumulativně formulovaných podmínek důvodnosti ochrany podle § 82 s. ř. s., je nutno takovou ochranu odepřít a žalobu, která se jí domáhá, zamítnout (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 - 65, publ. pod č. 603/2005 Sb. NSS).
  7. V souzené věci není splněna již druhá podmínka uvedené definice, neboť zásah žalovaného, tedy způsob vyřízení žádosti žalobce o poskytnutí informací, žalobce jakýmkoliv způsobem nezkrátilo na jeho právech. Žalovaný na žádost žalobce o poskytnutí informací reagoval, sdělil mu požadované informace a dokonce mu nabídl možnost nahlédnout do spisu. V takovém postupu zdejší soud nespatřuje jakékoliv zkrácení práv žalobce.
  8. Navíc v dané věci není splněna ani třetí podmínka uvedené definice, jelikož zásah žalovaného (způsob poskytnutí informací) není nezákonný, žalovaný v souladu se zákonem reagoval na žádost žalobce o poskytnutí informací a tyto informace žalobci sdělil.
  9. S ohledem na nesplnění druhé a třetí podmínky, jejichž kumulativní splnění je nutné pro konstatování nezákonného zásahu, naplněním dalších podmínek se soud již dále nezabýval, neboť by to bylo zcela nadbytečné.
  10. Nad rámec posouzení sporných skutečností v dané věci krajský soud poukazuje na celkovou pasivitu žalobce, a to v průběhu správního i soudního řízení, když se žalobce bez omluvy nedostavil na původně nařízený termín ústního jednání u soudu dne 28. 3. 2018, ani na ústní jednání konané dne 23. 5. 2018. Co se týče průběhu správního řízení, soud ze správního spisu ověřil, že žalobce byl informován o průběhu správního řízení, rovněž byl předvolán k nařízenému ústnímu jednání. Pro zajištění svých práv si zvolil zástupce. K nařízenému ústnímu jednání dne 28. 1. 2015 se však žalobce ani jeho zástupce ve správním řízení nedostavili, následně bylo vydáno žalovaným rozhodnutí, kterým byla žalobci stanovena pokuta ve výši 2 500 Kč a náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí však žalobce nepodal ani odvolání. Nadto soud ze správního spisu zjistil, že proti sdělení žalovaného ze dne 8. 8. 2016 podal žalobce dne 15. 8. 2016 stížnost na postup úřední osoby, v níž namítal právě způsob vypořádání jeho žádosti o poskytnutí informace. O této stížnosti, vyhodnocené jako stížnosti dle § 175 správního řádu, žalovaný rozhodl přípisem ze dne 5. 9. 2016, č. j. MMJ/OD/23367/2014-44 JID: 139005/2016/MMJ (doručeno žalobci dne 14. 9. 2016), přičemž ji neshledal jako důvodnou, když dále v tomto přípise žalobci sdělil vydání rozhodnutí dne 28. 1. 2018, uložení pokuty za přestupek, nabytí právní moci rozhodnutí dne 4. 3. 2015, doručování zvolenému zmocněnci, tj. žalobci byl podrobněji sdělen momentální stav řízení.

VI. Shrnutí a náklady řízení

  1. S ohledem na vše shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že sdělení žalovaného ze dne 8. 8. 2016, č. j. MMJ/OD/23367/2016-42 JID: 126019/2016/MMJ, kterým reagoval na dopis žalobce ze dne 2. 8. 2016, v němž žalobce požádal o sdělení informací, bylo vydáno zcela zákonně a uplatněné žalobní námitky jsou nedůvodné. Krajskému soudu proto nezbylo, než žalobu v souladu s § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítnout jako nedůvodnou, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
  2. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 23. květen 2018

 

JUDr. Jaroslava Skoumalová,v.r.

předsedkyně senátu