USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci

žalobců:  a) N. A.

              b) nezletilý J. A.

 zastoupeni JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem

 se sídlem Šafaříkova 666/9, 500 02 Hradec Králové 2  

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2018, č. j. OAM-310/ZA-ZA11-ZA15-2018

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se včas podanou žalobou domáhali zrušení shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný ve smyslu ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil, když žádost o udělení mezinárodní ochrany shledal nepřípustnou dle ust. § 10a odst. 1 písm. b) uvedené právní úpravy.

V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobci dne 31. 5. 2018 svévolně opustili Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jejich současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 14. 6. 2018 a následně dne 10. 7. 2018 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobců.

Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 15. 6. 2018 sdělila, že nemá žádné informace o současném místo pobytu žalobců, kteří byli dne 31. 5. 2018 vyřazeni z evidence ubytovaných z důvodu svévolného odchodu z pobytového střediska.  Ředitelství služby cizinecké policie na dotaz soudu sdělilo, že žalobci k datu 31. 5. 2018 Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí svévolně opustili. Současné místo pobytu není tomuto ředitelství známo. Zástupce žalobců přípisem ze dne 8. 7. 2018 soudu sdělil, že mu současné místo pobytu žalobců není známo, nemá s nimi spojení, odeslaná korespondence se mu vrací zpět.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.

Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobců, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobců bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však opustili dne 31. 5. 2018.  Aktuální místo pobytu žalobců není známo krajskému soudu ani žalovanému.

Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 11. července 2018

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

samosoudkyně