č. j. 53 Az 9/2018 - 48-49
USNESENÍ
Krajský soud v Praze rozhodl soudcem Tomášem Kocourkem v právní věci
žalobce: D. L., narozen X,
státní příslušnost U.,
bytem R., Z.,
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2018, čj. OAM-384/ZA-ZA12-VL16-2017,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce žalobou, která byla soudu doručena dne 3. 5. 2018, napadá shora označené rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Žalobce v žalobě pouze uvedl, jaká zákonná ustanovení žalovaný napadeným rozhodnutím porušil, aniž tato tvrzení jakkoliv rozvedl, a dodal, že žaloba bude doplněna za pomoci právního zástupce. Zároveň soud požádal, aby mu právního zástupce ustanovil, neboť nemá dostatečné prostředky. Soud usnesením ze dne 24. 5. 2018, čj. 53 Az 9/2018 – 32, žalobcovu žádost o ustanovení zástupce zamítl a současně žalobce vyzval na základě § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), aby ve lhůtě 15 dnů od doručení napadeného rozhodnutí odstranil nedostatky žaloby, tj. konkretizoval žalobní body tak, aby z nich bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný, a v čem konkrétně spatřuje porušení namítaných zákonných ustanovení, popřípadě uvedl, jaké důkazy k prokázání tvrzení navrhuje provést. Poučil jej také o tom, že pokud neodstraní vadu žaloby ve stanovené lhůtě, soud žalobu odmítne podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Podle doručenky bylo usnesení žalobci doručeno dne 28. 5. 2018, kasační stížnost proti němu nebyla podána. Žalobce doplnil žalobu podáním ze dne 15. 6. 2018, které podal k poštovní přepravě dne 15. 6. 2018 a které bylo soudu doručeno dne 18. 6. 2018.
Podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. musí žaloba obsahovat mimo jiné žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Tomuto požadavku žaloba ze dne 2. 5. 2018 nedostála, neboť žalobce v ní pouze označil ustanovení zákona o azylu a správního řádu, která měla podle něho být porušena, a parafrázoval text těchto ustanovení. Žádná konkrétní tvrzení vztahující se individuálně k napadenému rozhodnutí žalobce neuvedl. Tvrzení obsažená v žalobě nelze považovat za žalobní bod (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 10 Azs 65/2017 – 72).
Vadu žaloby spočívající v absenci žalobního bodu lze odstranit pouze ve lhůtě pro podání žaloby (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017 – 31). Lhůta pro podání žaloby v daném případě činí podle § 32 odst. 1 zákona o azylu 15 dnů a počíná plynout ode dne doručení napadeného rozhodnutí žalovaného žalobci. Tím, že žalobce soud požádal o ustanovení zástupce, došlo ke stavení běhu této lhůty, a to od doby podání žádosti do právní moci rozhodnutí o ní (§ 35 odst. 9 s. ř. s.). Z obsahu správní spisu i tvrzení žalobce plyne, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 2. 5. 2018 tím, že jej osobně převzal. Lhůta pro podání žaloby tedy měla začít běžet dne 3. 5. 2018 (§ 40 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce však téhož dne, tj. 3. 5. 2018, podal žádost o ustanovení zástupce, v důsledku čehož se lhůta pro podání žaloby staví, aniž by z ní uplynul byť jediný den. Soud o žádosti rozhodl usnesením ze dne 24. 5. 2018, jak již bylo zmíněno výše. Soud z doručenky založené v soudním spisu zjistil, že toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 28. 5. 2018 vhozením do domovní schránky (§ 50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, užitý na základě § 64 s. ř. s.). Tuto skutečnost ověřil i z aplikace České pošty, s. p. „Sledování zásilek“. Lhůta pro doplnění žaloby tedy počala běžet dne 29. 5. 2018 a uplynula dne 12. 6. 2018. Žalobce ovšem podal doplnění žaloby (datované dnem 15. 6. 2018) k poštovní přepravě až dne 15. 6. 2018. Jinými slovy, žalobce doplnil žalobu až po uplynutí zákonné lhůty pro podání žaloby. Zároveň ve svém podání neuvedl žádný důvod, pro který lhůtu zmeškal. K odstranění vady žaloby spočívající v absenci žalobního bodu až po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby a lhůty stanovené ve výzvě soudu k odstranění této vady nelze přihlédnout. Soud proto výrokem I. tohoto usnesení žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť žaloba trpí neodstranitelnou vadou, která brání jejímu věcnému projednání.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 13. července 2018
Tomáš Kocourek v. r.
Shodu s prvopisem potvrzuje A. S.