[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobkyně:  xxxxx

   zastoupené: Mgr. Igor Petrecký, advokát, se sídlem Na záhonech 845/20,                                           Praha 4

proti

žalované:   Univerzita Karlova, se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1

proti rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy ze dne 28.2.2017, č.j.: POP/UKRUK/12/128097/2016-3

takto:

I. Rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy ze dne 28.2.2017, č.j.: POP/UKRUK/12/128097/2016-3, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 9 800 Kč do třiceti (30) dnů od právní moci rozsudku do rukou Mgr. Igora Petreckého, advokáta.

Odůvodnění

[1]        Žalobkyně napadla shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo změněno rozhodnutí rektora žalované ze dne 12. 12. 2016, čj. POP/UKRUK/128097/2016-1. Ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobkyni byl stanoven poplatek za delší studium ve výši 27 500 Kč na dobu od 23. 10. 2016 do 23. 4. 2017 podle ust. § 58 odst. 2, 3 a odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“).

[2]        Žalobkyně napadla rozhodnutí v celém rozsahu a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. V žalobě uplatnila tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Namítá, že napadené rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění, z něhož by byly seznatelné důvody, pro něž bylo rozhodnuto a nevypořádává se s žádným odvolacím důvodem žalobkyně. V tom spatřuje rozpor s ust. § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), stejně jako porušení zásady obdobného řešení skutkově obdobných věcí podle ust. § 2 odst. 4 správního řádu.

[3]        Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, poukázala na to, že žalobkyně požádala o prominutí poplatků z důvodu tíživé sociální situace, když s manželem tvoří dvoučlennou domácnost. Důvody pro prominutí poplatků jsou stanoveny v opatření rektora č. 12/2015, v němž důvody, které žalobkyně uváděla, nejsou důvody pro prominutí nebo snížení poplatku.

[4]        K vyjádření žalované podala žalobkyně repliku, v níž setrvala na svém právním názoru.

[5]        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že při vydání prvostupňového správního rozhodnutí byl řádně zjištěn skutkový stav a byly splněny podmínky pro stanovení poplatku spojeného se studiem, je zmíněno ust. § 58 odst. 7 zákona o vysokých školách a čl. 3 odst. 5 přílohy č. 2 Statutu vysoké školy, podle něhož jsou důvody pro prominutí nebo odložení splatnosti (a) vynikající studijní, vědecké nebo další tvůrčí výsledky, dosažené v rámci studia, v němž bylo vydáno rozhodnutí o vyměření poplatku; (b) absolvování studijního pobytu organizovaného nebo zajištěného prostřednictvím fakulty anebo univerzity na jiné vysoké škole v zahraničí; (c) tíživá sociální situace nebo jiné vážné důvody; (d) jiný důvod zvláštního zřetele. Dále je zmíněno již uvedené opatření rektora č. 12/2015, a závěr, že poradní komise rektora nedoporučila poskytnout úlevu, s čímž se rektor ztotožnil.

[6]        V podaném odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem ze dne 18. 1. 2016 žalobkyně mj. uváděla, že s manželem tvoří dvoučlennou domácnost s jediným příjmem, manžel působí jako začínající advokát, měsíční příjmy v předchozím čtvrtletí tvořily xxxx Kč měsíčně, nájem bytu s poplatky činí xxxx Kč. Prodloužená doba studia byla převážně zapříčiněna událostmi v osobním životě, v letošním roce absolvovala stáž v Izraeli, což představovalo rovněž určitý výdaj. Poukázala na rodinný rozpočet, snahu o přivýdělek, který je při studiu medicíny ztížen. K odvolání předložila potvrzení o pobírání přídavku na dítě, fotokopie průkazu ZTP/ZTP/P, potvrzení o vedení v evidenci IPSC UK, lékařským potvrzením o dlouhodobé hospitalizaci, rodný list dítěte, zdravotní potvrzení o nadstandardní nutné péči o dítě, o nutné osobní péči o invalidní nebo dlouhodobě nemocnou osobu, o oboustranném osiření, potvrzení proděkana o zvláště významné vědecké nebo další tvůrčí práci, potvrzení studijního oddělení o celkovém studijním průměru, potvrzení o zahraničním studijním pobytu, odklady o uhrazených správních poplatcích, výplatní páskou manžela, nájemní smlouvou na byt, certifikátem o stáži v Izraeli.

[7]        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

[8]        V dané věci, jak plyne z konstatační části rozsudku uvedené shora, je zjevné, že odůvodnění napadeného rozhodnutí je naprosto zlomkovité, obecné a vůbec nereaguje na konkrétní odvolací námitky, které žalobkyně uplatňovala v podaném opravném prostředku. Odůvodnění sice odkazuje na příslušné opatření rektora č. 12/2015, nehodnotí však nikde (a to nečiní žalovaná ani v podaném vyjádření k podané žalobě) konkrétní důvody, proč žalobkyně těchto podmínek nedosahuje (např. z důvodu příjmu domácnosti, svého zdravotního stavu apod. – stačí porovnat přílohu k opatření rektora s potvrzeními a tvrzeními, které žalobkyně uváděla v odvolání, aby bylo na první pohled zřejmé, že jí uváděné důvody by mohly tyto podmínky splňovat). Rovněž pouhý odkaz na doporučení poradní komise (které se ve správním spise předloženém žalovanou nikde nenachází) nemůže postačovat, pokud v odůvodnění rozhodnutí nejsou aspoň přebrány konkrétní závěry tyto komise (což se však ani v takto minimální míře v daném případě nestalo).

[9]        Pokud žalovaný poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2009, čj. 6 Ads 26/2009-67, pak právní názor vyjádřený v tomto rozsudku není pro tuto věc přiléhavý – případ řešený Nejvyšším správním soudem vykazoval alespoň nějaké konkrétní odůvodnění, určité skutečnost byly seznatelné ze správního spisu či jiných podkladů. To se v tomto případě nestalo, obsahem spisu není vůbec žádný podklad ve smyslu posouzení odvolacích námitek, chybí dokonce i doporučení poradní komise, jehož se žalovaná v odůvodnění rozhodnutí dovolává – ve správním spise je založeno odvolání žalobkyně s přílohami, a hned po něm následuje napadené rozhodnutí. Za tohoto stavu nelze ani s mimořádným úsilím seznat, proč bylo v konkrétní věci tímto způsobem rozhodnuto.

[10]      V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu považuje za důvodnou a proto napadené rozhodnutí žalované bez jednání zrušil pro vady řízení spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a věc jí vrátil k dalšímu řízení, v němž je vázána právní názorem soudu (ust. § 76 písm. a), § 78 odst. 4, 5 s.ř.s.). V dalším řízení při rozhodování o odvolání žalobkyně žalovaná konkrétně uvede důvody, pro které žalobkyně nesplňuje podmínky uvedené v opatření rektora č. 12/2015, a to případným výpočtem, proč žalobkyně nedosahuje zde uvedených limitů či nesplňuje podmínky např. zdravotního omezení. Samotný obecný odkaz na toto opatření rektora či doporučení poradní komise (které není ani součástí předloženého správního spisu) je naprosto nedostatečný.

[11]      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že ve věci byla úspěšná žalobkyně, náleží jí náhrada nákladů, která se sestává ze zaplaceného soudního poplatku a odměnou za zastupování advokátem ve výši 2 úkonů právní služby po 3 100 Kč a 2 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí věci, sepis žaloby). Soud nepřiznal žalobkyni úkon a režijní paušál za sepsání repliky k vyjádření žalované, neboť tento úkon není v řízení nutný, když důvody pro podání žaloby byly vyjádřeny v žalobě a replika pouze znovu opakuje již jednou uvedené. Konkrétní výpočet náhrady je tento: odměna 3100 Kč x 2, režijní paušál -  300 Kč x 2, soudní poplatek - 3000 Kč x 1, celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH : 9800 Kč.

[12]      Pro úplnost soud uvádí, že do nákladů řízení nezapočetl soudní poplatek z podaného návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, v němž byla žalobkyně neúspěšná (tento návrh soud usnesením zamítl).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 17. července 2018

JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r.

předseda senátu