USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobce: Ing. I. F.

zastoupen Ing. V. P., obecným zmocněncem

H. 767/2a, P. 8

proti

žalovanému: Městský úřad Chotěboř

Trčků z Lípy 69, 583 01 Chotěboř

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4

takto:

I.                                               Žaloba se odmítá.

II.                                             Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 15. 3. 2017 domáhal soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného Městského úřadu Chotěboř ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4 (tedy žalovaným je právě tento správní orgán), kterým bylo vydáno J. B., povolení ke kácení 1 ks lípy na poz. parc. č. x v kat. území P., a to dle § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Žalobce v petitu žaloby navrhoval, aby soud uvedené rozhodnutí zrušil a zároveň stanovil žalovanému Městskému úřadu Chotěboř povinnost písemně se mu omluvit za chybný prostup v souvislosti s vydáním tohoto rozhodnutí o povolení ke kácení. Věcná argumentace žaloby spočívala v podstatě v tom, že předmětná lípa rostla na pozemku žalobce, byla jeho vlastnictvím a přesto s ním žalovaný jako s účastníkem řízení nejednal a povolil lípu pokácet nevlastníkovi – panu J. B. Tím měla být žalobci způsobena škoda. Uvedenou věcnou stránkou věci se však krajský soud nemohl zabývat z dále zmíněných důvodů. 

Před každým věcným projednání žaloby se totiž musí soud rozhodující ve správním soudnictví v řízení vedeném podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen   „s. ř. s.“), zabývat tím, zda jsou splněny zákonné podmínky pro věcné projednání žaloby. Jednou ze základních zákonných podmínek pro věcné projednání žaloby je i přípustnost žaloby; pokud je žaloba nepřípustná, soud takovou žalobu musí odmítnout (§ 68 písm. a/ a § 46 odst. 1 písm. d/  s. ř. s.). A přesně tak tomu bylo v projednávané věci.

Jak žalobce uvádí ve své žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem ze dne 29. 3. 2016, adresované Ministerstvu životního prostředí, o pokácení lípy se dozvěděl dne 22. 2. 2016 a předmětné rozhodnutí o povolení kácení mu bylo na základě jeho žádosti ze dne 24. 2. 2016 správním orgánem následně doručeno. Pokud tedy s jeho obsahem nesouhlasil, mohl proti němu podat odvolání, jak byl o tom ostatně i v tomto prvoinstančním správním rozhodnutí poučen. Na straně první dole žalovaného rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4, se mu totiž dostalo náležitého poučení nejen o tom, že účastník řízení proti němu může podat odvolání, ale i o jeho náležitostech a lhůtě, v níž lze odvolání podat. Žalobce se ovšem tímto poučením vůbec neřídil. Namísto toho požádal Ministerstvo životního prostředí o náhradu škody (viz výše), kterou spojoval právě s rozhodnutím Městského úřadu Chotěboř ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4. Dopisem ze dne 20. 6. 2016 jej dále informovalo Ministerstvo životního prostředí o předpokladech případné náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, v konkrétní věci by to bylo zrušení žalovaného rozhodnutí pro nezákonnost.

Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2017, č. j. 9 C 450/2016-39, krajský soud zjistil, že se žalobce žalobou podanou dne 19. 8. 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 2 (z důvodu místní nepříslušnosti došlo k jejímu postoupení Obvodnímu soudu pro Prahu 10) domáhal zrušení rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4, a omluvy ze strany uvedeného správního orgánu. Řízení o tomto návrhu bylo citovaným usnesením zastaveno, přičemž žalobce byl poučen o pravomoci soudů přezkoumávat rozhodnutí vydaná v oblasti veřejné správy, jakož i o jejich věcné a místní příslušnosti. Poté podal žalobce nyní projednávanou žalobu u Městského soudu v Praze, který ji postoupil jako věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Hradci Králové k rozhodnutí. Podáním ze dne 20. 9. 2017 upravil žalobce žalobu ještě v tom směru, aby rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř ze dne 6. 10. 2015, č. j. MCH-10285/2015/ZP-4, bylo zrušeno pro nezákonnost a že žalovaný je povinen se žalobci písemně omluvit za svůj chybný postup v případě tohoto rozhodnutí.

Žalobce se tedy žalobou domáhal přezkumu prvoinstančního správního rozhodnutí, aniž by vyčerpal možnost zákonného postupu ve správním řízení, tj. možnost brojit proti žalovanému rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvoláním. Jedním z důvodu nepřípustnosti žaloby je přitom právě i to, že žalobce nevyčerpá řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného (§ 68 písm. a) s. ř. s.). O takový případ se však v posuzované věci nejedná, když je žalováno prvoinstanční správní rozhodnutí, které odvolacím řízením „neprošlo“. Lze tak uzavřít, že žalobce v dané věci nevyčerpal řádný opravný prostředek, tj. nepodal odvolání proti výše zmíněnému žalovanému rozhodnutí o povolení kácení ke Krajskému úřadu Kraje Vysočina a žaloval tak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Za této situace ale krajský soud nemohl rozhodovat meritorně o žalobě, ale musel žalobu odmítnout z důvodu její nepřípustnosti, když žalobce nevyčerpal uvedený řádný opravný prostředek (§ 68 písm. a/ a  § 46 odst. 1 písm. d/ s. ř. s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 25. června 2018

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu