č. j. 32 Ad 23/2017
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci
žalobkyně: I. B.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25, Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2017, č. j. X, o invalidní důchod,
takto:
Odůvodnění:
Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 10. 2017, č. j. X, kterým žalovaná k námitkám žalobkyně změnila své prvoinstanční rozhodnutí ze dne 27. 6. 2017, č.j. X tak, že pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a s přihlédnutím k článkům 40 a 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 se žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítá. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobkyně byla sice shledána invalidní pro invaliditu II. stupně dle § 39 odst. 1 písm. b) zdp (pokles pracovní schopnosti o 50%) s datem vzniku invalidity od 8. 12. 2016, ale nezískala pro vnik nároku na invalidní důchod potřebnou dobu pojištění (§ 38 písm. a) ve spojení s § 40 odst. 1 zdp.
V žalobě žalobkyně sporovala datum vzniku invalidity, když namítala, že s rozhodujícím zdravotním postižením (astma) se léčí již od roku 2012.
V řízení před soudem byl dne 12. 4. 2018 vyhotoven posudek PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové, dle jehož závěrů byla žalobkyně ode dne 24. 1. 2013 invalidní pro invaliditu prvního stupně a od 23. 4. 2013 je invalidní pro invaliditu druhého stupně. Žalovaná k výzvě soudu přípisem ze dne 23. 5. 2018 sdělila, že hodlá žalobkyni uspokojit ve smyslu ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Z tohoto důvodu soud požádala o stanovení lhůty, v níž je třeba takové rozhodnutí vydat (§ 62 odst. 2 s. ř. s.).
Podle § 62 odst. 1 s. ř. s. platí, že dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení předseda senátu stanoví lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat a oznámit je navrhovateli a soudu. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení, dojde-li oznámení odpůrce o vydání nového rozhodnutí soudu, vyzve soud navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení, soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen.
Usnesením ze dne 8. 6. 2018 soud stanovil žalované lhůtu k vydání nového rozhodnutí ve smyslu ust. § 62 odst. 2 s. ř. s.
Žalovaná soudu dne 25. 7. 2018 oznámila, že dne 26. 6. 2018 vydala rozhodnutí č. j. R-26.6.2018-428/625 805 6695, kterým žalobkyni I. přiznala ode dne 24. 1. 2013 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 1 827 Kč měsíčně, II. od 23. 4. 2013 zvýšila výši invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, který činí 2 054 Kč měsíčně, a tím uspokojila požadavky žalobkyně ve smyslu § 62 odst. 1 s. ř. s. Citované rozhodnutí přiložila.
Soud ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s. ř. s. následně vyzval žalobkyni k vyjádření, zda byla postupem správního orgánu uspokojena.
Podáním ze dne 6. 8. 2018 žalobkyně soudu oznámila, že obdržela nové rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2018, kterým byla plně uspokojena ve smyslu ust. § 62 odst. 1 s. ř. s. Navrhla, aby řízení bylo zastaveno.
Podle § 47 písm. b) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, prohlásí-li navrhovatel, že byl postupem správního orgán plně uspokojen (§ 62 s. ř. s.).
Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že žalobkyně byla postupem správního orgánu uspokojena, což výslovně prohlásila, a proto soud řízení dle ust. § 47 písm. b) s. ř. s. zastavil.
Protože řízení bylo zastaveno, soud výrokem II. určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3, věta první s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 9. srpna 2018
JUDr. Ivona Šubrtová v. r.
samosoudkyně