USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci

žalobce: A. B.

zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem v Hradci Králové, Šafaříkova 666/9,

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 5. 2018, č. j. OAM-311/ZA-ZA11-ZA15-2018

takto:

1. Řízení se zastavuje.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný ve smyslu ust. § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil, když žádost o udělení mezinárodní ochrany shledal nepřípustnou dle ust. § 10a odst. 1 písm. b) uvedené právní úpravy.

V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce dne 31. 5. 2018 svévolně opustil Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Krajský soud z databáze Ministerstva vnitra dne 9. 8. 2018 zjistil, že jediné místo pobytu u žalobce je uváděno Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. Z této adresy se však zásilka vrátila jako nedoručitelná. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobců.

Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra soudu přípisem ze dne 11. 7. 2018 sdělila, že nemá žádné informace o současném místo pobytu žalobce, který  byl dne 31. 5. 2018 vyřazen z evidence ubytovaných z důvodu svévolného odchodu z pobytového střediska. Dále uvedla, že dne 3. 5. 2018 žalobce odešel na dlouhodobé opuštění střediska a udal jako adresu pobytu: Moskevská 146/51, Liberec.  Ředitelství služby cizinecké policie na dotaz soudu sdělilo, že poslední známá adresa pobytu žalobce je Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí. Zástupce žalobce přípisem ze dne 23. 7. 2018 soudu sdělil, že mu současné místo pobytu žalobce není známo.

Krajský soud provedl pokus o zjištění aktuálního pobytu žalobce šetřením na shora uváděné adrese Moskevská 146/51, Liberec. Zásilka se však z této adresy vrátila jako nedoručená.  Pokus o zjištění aktuálního pobytu žalobce tak byl neúspěšný.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s., soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.

Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.

Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobce, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobce bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však opustil dne 31. 5. 2018.  Aktuální místo pobytu žalobce není známo krajskému soudu ani žalovanému.

Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 10. srpna 2018

JUDr. Magdalena Ježková v. r.

samosoudkyně