[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Martina Láníčka ve věci

žalobce:  K.R.

zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Novákem

sídlem Farní 19, 738 01  Frýdek - Místek

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 2771/117, 702 18  Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2017, č. j. MSK 65102/2017, ve věci záznamu bodů v registru řidičů

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 19. 9. 2017 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu ve Frýdlantu nad Ostravicí (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 10. 4. 2017, č. j. MUFO_S 5700/2016, kterým správní orgán I. stupně podle § 123f odst. 3 zákona číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítl jeho námitky proti záznamu bodů v registru řidičů a provedené záznamy bodů potvrdil. Námitkové řízení bylo po upřesnění žalobcových námitek zaměřeno na posouzení bloku na pokutu ze dne 10. 3. 2015, ve kterém nebylo uvedeno datum u podpisu žalobce a u jeho prohlášení o souhlasu s projednáním věci v blokovém řízení, o souhlasu s údaji uvedenými na obou částech bloku a o převzetí části A bloku, z jehož absence žalobce dovozoval nezpůsobilost tohoto bloku být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů.

2. Žalobce uplatnil v žalobě jediný konkrétní žalobní bod, a to nesouhlas se způsobem, jakým správní orgány právně posoudily již zmíněný blok na pokutu týkající se přestupkového jednání ze dne 10. 3. 2015, který byl jedním z podkladů pro záznam bodů žalobci v registru řidičů. Žalobce nadále považuje uvedený blok za vadný, protože v něm není uvedeno datum za textem: „Souhlasím s projednáním v blokovém řízení, potvrzuji, že údaje uvedené na obou částech bloku souhlasí  a potvrzuji převzetí části A bloku dne ….“, což má podle žalobce hned několik následků. Pro absenci data nelze určit, kdy měl žalobce souhlasit s projednáním přestupku v blokovém řízení, dále kdy prohlásil, že údaje na obou částech bloku souhlasí a také, kdy měl předmětný blok převzít, a tedy kdy měl nabýt právní moci. Žalobce v této souvislosti poukázal na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 775/2000) a Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 8 As 68/2010 a 2 As 19/2009), ze kterých podle jeho názoru vyplývá nutnost dodržení všech formálních a obsahových náležitostí pokutových bloků, včetně toho, že až podpis přestupce je rozhodující z hlediska vydání rozhodnutí o blokové pokutě a jeho právní moci. Proto je podle žalobce nezbytné, aby z bloku na pokutu bylo seznatelné, kdy byl žalobcem podepsán, což ze sporného pokutového bloku nevyplývá. Závěrem žalobce poukázal na to, že mu byla provedena oprava záznamu ze dne 26. 8. 2014, která byla odůvodněna právě absencí povinných náležitostí na bloku, konkrétně časového údaje v kolonce popisu přestupku. Taktéž žalobce nepovažuje za šťastnou argumentaci žalovaného, který podmiňuje platnost bloku jeho nezrušením Policií České republiky, která jej sama vydala.   

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odkázal na obsah napadeného rozhodnutí. Souhlasil  s žalobcem, že blok na pokutu - jako každé rozhodnutí orgánu veřejné správy - by měl být formálně bezvadný, ale ne každá vada a absence formálních náležitostí způsobují podle žalovaného jeho nezákonnost, natož jeho nezpůsobilost být podkladem pro záznam bodů do registru řidičů. K poukazu žalobce na opravu záznamu bodů ze dne 26. 8. 2014 žalovaný uvedl, že se jednalo o odlišnou vadu bloku než u bloku ze dne 10. 3. 2015. Pokud žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že předmětný blok nebyl v přezkumném řízení zrušen, pak pouze konstatoval existující stav.

4. Žalobce v rámci repliky doručené krajskému soudu dne 5. 1. 2018 zopakoval, že od počátku brojil proti postupu správních orgánů, které nehodnotily veškeré formální náležitosti sporného bloku a vyslovil názor, že je namístě posuzovat blokové řízení s vysokou mírou formální přísnosti. Podle žalobce není možné ponechat některé náležitosti pokutových bloků nevyplněné  a pouze odhadovat datum nabytí jejich právní moci, pro které je datum převzetí bloku zcela zásadní skutečností.

5. Krajský soud ve věci rozhodl při splnění podmínek uvedených v § 51 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) bez nařízení ústního jednání; žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil a žalobce  se k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání v poskytnuté 2 týdenní lhůtě nevyjádřil, proto je jeho souhlas s tímto postupem dán (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

6. Ze spisu správního orgánu I. stupně sp. zn. MUFO_S 5700/2016 (dále jen „správní spis“) krajský soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámil žalobci dopisem ze dne 7. 10. 2016 dosažení 12 bodů v registru řidičů a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče z téhož dne založeného ve správním spise krajský soud zjistil, že žalobci byly zaznamenány 2 body mimo jiné za přestupek ze dne 10. 3. 2015. Žalobce podal proti záznamům bodů včasné námitky, ve kterých ke všem záznamům bodů (včetně toho ze dne 10. 3. 2015) uvedl, že nebyl dán jeho souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení a z opatrnosti namítl, že se daného přestupku nedopustil. Správní orgán I. stupně si v rámci řízení o žalobcových námitkách vyžádal od příslušných správních úřadů kopie relevantních bloků na pokuty, včetně kopie bloku na pokutu ze dne 10. 3. 2015, která je součástí správního spisu. Z obsahu tohoto bloku krajský soud zjistil, že se jedná o blok na pokutu zaplacenou na místě, že byl vydán orgánem Policie ČR, dále že se jedná o blok série GE/2014, číslo E2041430, je v něm označen žalobce, v kolonce „Přestupkové jednání - doba, místo a popis“ je uvedený text: „Dne 10. 3. 2015 v 13:40 hod., na ul. 17. Listopadu ve F-M zastaveno vozidlo RZ: X jehož řidič za jízdy telefonoval z mobil. zařízení čímž porušil § 7/1c z. č. 361/2000 Sb.“ a  v kolonce „Pokuta uložena za přestupek dle §“ je údaj: „125c/1f1 zák. č. 361/2000 Sb.“. V bodě 7 je uveden údaj o výši pokuty za přestupek, poučení, že se proti uložení této pokuty nelze odvolat a že platí jako stvrzenka o zaplacení pokuty. V bodě 8 bloku je ručně dopsáno: „Ve Frýdku – Místku dne 10. 3. 2015“ a následuje podpis příslušné úřední osoby (policisty) vyřizující přestupek s uvedením jejího jména, příjmení, služebního čísla a hodnosti. Následuje poslední bod 9, ve kterém je předtištěný text: „Souhlasím s projednáním přestupku v blokovém řízení a potvrzuji, že údaje uvedené na obou částech bloku souhlasí, a potvrzuji převzetí části A bloku dne …“, kdy údaj o datu na místě k tomu určeném vyplněný není a navazuje podpis žalobce (přestupce). Ve správním spise je dále založeno Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 10. 3. 2015, ve kterém policejní orgán informoval správní orgán I. stupně o přestupku žalobce z téhož dne, který identifikoval shodně jako na příslušném pokutovém bloku. Oznámení je elektronicky podepsáno dne 10. 3. 2015 v 16:35:13 hod. V podání doručeném správnímu orgánu I. stupně dne 8. 12. 2016 žalobce (po převzetí právního zastoupení advokátkou) doplnil prostřednictvím zástupkyně své námitky,  a to proti chybějícímu datu v bloku na pokutu ze dne 10. 3. 2015 způsobem shodným jako v žalobě. Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2017 správní orgán I. stupně námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů zamítl a provedené záznamy (včetně záznamu ze dne 10. 3. 2015) potvrdil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí správní orgán I. stupně ve vztahu k bloku ze dne 10. 3. 2015 uvedl, že tento sice skutečně neobsahuje údaj o datu jeho převzetí (resp. jeho oddělené části) žalobcem, je však žalobcem podepsán na místě k tomu určeném a není zde žádný důvod domnívat se, že žalobce blok převzal jiný den nebo že by jiný den nastala jeho právní moc. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 10. 4. 2017 podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím způsobem uvedeným v narační části odůvodnění tohoto rozsudku. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí krajský soud zjistil, že žalovaný v odůvodnění zdůraznil význam podpisu žalobce na pokutovém bloku s tím, že absence data podpisu nemá na souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení vliv a navíc, že oznámení o uložení blokové pokuty postoupil policejní orgán správnímu orgánu I. stupně již dne 10. 3. 2015, proto o okamžiku nabytí jeho právní moci nelze mít pochybnosti. Závěrem žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí dodal, že předmětný blok na pokutu ze dne 10. 3. 2015 nebyl v přezkumném řízení zrušen, je tedy v právní moci, svědčí mu presumpce správnosti a zůstává rozhodným podkladem pro záznam bodů do registru řidičů ve smyslu § 123a a násl. zákona o silničním provozu. Z odvolacího správního spisu žalovaného krajský soud zjistil přesné datum doručení napadeného rozhodnutí zmocněnci žalobce, ke kterému došlo 11. 8. 2017.

7. Krajský soud po ověření, že žaloba doručená do datové schránky krajského soudu dne 25. 9. 2017 byla podána včas ve lhůtě dvou měsíců od doručení napadeného rozhodnutí zmocněnci žalobce stanovené v § 72 odst. 1 s. ř. s., že je přípustná a projednatelná, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

8. Již v průběhu správního řízení o námitkách žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů zakončeného napadeným rozhodnutím se spor mezi žalobcem a správními orgány koncentroval na jediný sporný bod, a to na posouzení bloku na pokutu ze dne 10. 3. 2015, konkrétně na právní následky neuvedení data v místě za prohlášením žalobce, že souhlasí s projednáním přestupku v blokovém řízení, s údaji uvedenými na obou částech bloku a že potvrzuje převzetí části A bloku a před jeho podpisem. Není sporné a vyplývá to taky z obsahu hodnoceného pokutového bloku, že datum v uvedené části bloku doplněné není, přestože předtištěný údaj v bloku ( …. potvrzuji převzetí části A bloku dne ….) jeho doplnění předpokládal. Stejně tak však z obsahu sporného bloku vyplývá, že v popise přestupkového jednání a před podpisem příslušníka policie (bod 8 bloku), který přestupek vyřizoval, je uvedeno shodné datum 10. 3. 2015.

9. Úvodem hodnocení předestřené právní otázky považuje krajský soud za vhodné nejprve stručně uvést právní rámec problematiky řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. Systém bodového hodnocení řidiče je s účinností od 1. 7. 2016 upraven v § 123a až § 123f zákona  o silničním provozu a jeho podstatou je (stručně řečeno), že řidičům motorových vozidel jsou za vybrané přestupky a trestné činy postupně zaznamenávány body v návaznosti na jejich právní kvalifikaci až do celkového počtu 12 (§ 123c odst. 1 zákona o silničním provozu), při jehož dosažení řidič přichází o řidičské oprávnění. Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu podat proti provedení záznamu bodů písemné námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle § 123f odst. 2 tohoto zákona shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů  a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče a naopak podle odst. 3 shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí. Recentní rozhodovací praxe správních soudů důsledně rozlišuje mezi řízením o jednotlivých přestupcích (jiných deliktech)  a řízením o námitkách proti záznamu bodů podle § 123f odst. 1 a 3 zákona o silničním provozu. V řízení o přestupku se projednává, zda se stal skutek definovaný zákonem jako přestupek, zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. Předmětem řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je pak pouze to, zda pro záznam existuje způsobilý podklad (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda byl záznam proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení dle přílohy k zákonu o silničním provozu. Správní orgán však v tomto řízení o námitkách zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci (nepřezkoumává skutkové okolnosti jednotlivých přestupků či jejich právní kvalifikaci), na základě kterých byly záznamy provedeny, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (srov. zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. srpna 2009, č. j. 9 As 96/2008 – 44 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. prosince 2013, č. j. 6 As 67/2013 - 16, oba dostupné na webových stránkách Nejvyššího správního soudu, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 6. června 2017, sp. zn. II. ÚS 1109/16, dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).

10.                      Jak se podává z výše uvedeného, v řízení o námitkách proti záznamu bodů zkoumá příslušný správní orgán především to, zda existuje pro záznam způsobilý podklad (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu). Z toho důvodu tak považuje krajský soud za stěžejní pro rozhodnutí ve věci posouzení vlivu absence data u podpisu žalobce na právní moc bloku na pokutu. Z absence údaje o datu podpisu totiž žalobce dovozuje, že nelze určit, kdy měl předmětný blok na pokutu nabýt právní moci a nedostatek právní moci podkladového pokutového bloku nepochybně může být způsobilou námitkou proti záznamu bodů provedenému na jeho podkladě. Se žalobcem lze souhlasit potud, že podle ustálené rozhodovací praxe správních soudů je okamžik vydání rozhodnutí v blokovém řízení a s ním v jedno spadající okamžik nabytí právní moci tohoto rozhodnutí závislý na podpisu bloku  na pokutu přestupcem. Teprve tímto podpisem stvrzuje přestupce svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení, tedy jednoznačně potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v § 84 zákona číslo 200/1990 Sb., o přestupcích, platného do 30. 6. 2017 (dále jen „zákon o přestupcích“). Z uvedených důvodů soudní praxe dovodila, že pokud pokutový blok neobsahuje podpis obviněného z přestupku, nestává se pravomocným a vykonatelným rozhodnutím (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 1. 2009, čj. 2 As 89/2008 - 54, nebo ze dne 29. 12. 2010, čj. 8 As 68/2010 - 81, č. 2264/2011 Sb. NSS, oba dále dostupné na webových stránkách Nejvyššího správního soudu). Uvedené závěry platí podle přesvědčení krajského soudu jak pro blok na pokutu na místě nezaplacenou, tak pro blok na pokutu na místě zaplacenou. O takový stav se však v projednávané věci nejednalo, protože sporný blok na pokutu podepsán byl a podpis žalobce na něm nebyl zpochybněn ve správním ani v soudním řízení. Sporné tak může být pouze to, kdy byl blok žalobcem podepsán a kdy nabyl právní moci, což je kvalitativně zcela odlišná situace. Je nepochybné, že pokud by datum  na sporném bloku na místě k tomu určeném před podpisem žalobce uvedeno bylo, nevznikaly by pravděpodobně žádné pochybnosti o tom, kdy k podpisu žalobcem došlo a kdy tedy blok nabyl právní moci. Pokud však údaj o datu podpisu chybí, jak se stalo v posuzované věci, pak je namístě určit toto datum pomocí jiných skutečností. Tento postup lze přirovnat k situaci, kdy např. poštovní doručenku pro její formální vady nelze považovat za veřejnou listinu (nebo nebyla soudu vůbec vrácena), což však nevylučuje prokázání okamžiku doručení příslušných soudních rozhodnutí účastníkům jiným způsobem. Správní orgány zcela správně vyhodnotily, že k podpisu předmětného bloku žalobcem nemohlo dojít jiný den než právě 10. 3. 2015. Jejich závěr je v tomto směru řádně odůvodněn a odpovídá zásadám logického myšlení. Ve shodě s nimi proto krajský soud konstatuje, že pokud k přestupku došlo dne 10. 3. 2015 a téhož dne blok na pokutu vyplnila a podepsala příslušná úřední osoba (což jsou údaje, které z bloku jednoznačně vyplývají) a současně ještě téhož dne orgán, který v blokovém řízení rozhodl, oznámil uložení pokuty příslušnému správnímu orgánu (což nebylo ani v jednom případě zpochybněno), pak vskutku nelze učinit jiný závěr než ten, že blok na pokutu byl žalobcem podepsán právě dne 10. 3. 2015. Uvedený závěr podporuje také obsah příslušného pokutového bloku, ze kterého vyplývá, že řidič byl zastaven na místě (na ul. ve F-M zastaveno vozidlo ….) a s ohledem na to, že se jedná o blok na pokutu na místě zaplacenou, lze si jen sotva představit jiný skutkový děj než ten, že celé blokové řízení proběhlo po zastavení řidiče (žalobce) na místě, kde byla také pokuta zaplacena, pokutový blok žalobcem podepsán a jeho oddělená část žalobcem převzata. Aby bylo možné přes uvedené závěry určit datum podpisu bloku žalobcem v jiný den než 10. 3. 2015, musel by žalobce přijít s jinou konkrétní skutkovou verzí, a navíc ji prokázat. Žalobce nic takového netvrdil, ani žádné ze skutečností, na kterých správní orgány (zejména žalovaný) vybudovaly své závěry o datu podpisu (myšleno skutečnosti jako datum spáchání přestupku, datum podpisu bloku policistou, datum odeslání oznámení o pokutě správnímu orgánu, zaplacení pokuty na místě) nezpochybnil, proto pouhá absence údaje o datu podpisu žalobce, jakkoliv jej předtištěný blok předpokládal, nemůže závěr o právní moci bloku na pokutu dne 10. 3. 2015 zpochybnit.     

11.                      Na výše uvedeném závěru nic nemění ani skutečnost, že k obsahovým náležitostem bloku  na pokutu patřilo podle tehdejší právní úpravy vedle údajů uvedených v § 85 odst. 4 větě druhé zákona o přestupcích (komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, což blok ze dne 10. 3. 2015 nepochybně splňuje) také vyplnění dalších údajů na bloku předtištěných. Z tohoto pohledu nepochybně předepsaný údaj data o souhlasu žalobce s projednáním přestupku a jeho podpisu vyplněn být měl bez ohledu na to, zda bylo možné pro účely posouzení jeho právní moci údaj o tomto datu zjistit jiným způsobem. Ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012 - 20, č. 2145/2010 Sb. NSS). V tomto směru krajský soud žádný negativní vliv v absenci údaji o datu podpisu žalobce na bloku neshledal. I bez tohoto údaje blok na pokutu ze dne 10. 3. 2015 obstojí z hlediska skutečností zkoumaných správními orgány v námitkovém řízení, když jsou z něj zřejmé veškeré údaje potřebné pro záznam bodů (osoba přestupce, dostatečně konkrétní identifikace skutku, jeho právní kvalifikace, podpis úřední osoby i žalobce) a jedinou pochybnost, kterou chybějící údaj mohl vyvolat, tj. pochybnost o datu podpisu žalobce a jeho souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení (včetně souhlasu s obsahem bloku a převzetí jeho části), lze odstranit jiným způsobem. Proto krajský soud považuje žalobní námitky ohledně nevyplnění data podpisu bloku žalobcem za nedůvodné. Pro úplnost právní argumentace krajský soud dodává, že mu nepřísluší hodnotit správnost postupu správního orgánu I. stupně při opravě záznamu ze dne 26. 8. 2014, protože ten není předmětem soudního přezkumu, proto se krajský soud omezuje na konstatování, že neuvedení časového údaje při popisu přestupku je zcela odlišnou vadou od té, které byla předmětem tohoto řízení, protože bude mít zpravidla za následek nedostatečnou identifikaci skutku (přestupkového jednání) a může vést až k nezpůsobilosti tohoto bloku coby podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Stejně tak v odůvodnění napadeného rozhodnutí nezaznělo, že by žalovaný podmiňoval platnost bloku jeho nezrušením Policí ČR, jak nesprávně (resp. nepřesně) tvrdil žalobce. Žalovaný se toliko správně zabýval tím, zda nedošlo ke zrušení bloku v přezkumném řízení, protože pokud by k jeho zrušení došlo, pokutový blok by bez dalšího přestal být způsobilým podkladem pro záznam bodů. Současně je však z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé, že se žalovaný zabýval namítanými nedostatky sporného bloku bez ohledu na vyřízení podnětu k přezkumnému řízení.

12.                      Krajský soud z výše uvedených důvodů vyhodnotil námitky žalobce proti závěrům žalovaného o způsobilosti bloku na pokutu ze dne 10. 3. 2015 být podkladem pro záznam bodů žalobci v registru řidičů jako nedůvodné. Protože žádné jiné pokutové bloky, proti kterým směřovaly námitky žalobce ve správním řízení, nebyly s ohledem na vázanost správního soudu obsahem žaloby otevřeny soudnímu přezkumu a v žalobě nebyly uplatněny ani jiné žalobní body, uzavírá krajský soud, že žaloba není důvodná, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

13.                      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s.; v řízení byl procesně úspěšný žalovaný, který by tak měl podle uvedeného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení, ale podle obsahu spisu mu v řízení žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, proto krajský soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení         k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 28. června 2018

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu