[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudkyň Olgy Stránské a JUDr. Věry Šimůnkové ve věci

žalobce:   M.H.

bytem B., B.

zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Maxou,

sídlem Petrská 1136/12, 110 00  Praha 1,

proti

žalovanému:  Krajský úřad Středočeského kraje,

sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2016, č. j. 107301/2016/KUSK-DOP/HRO, sp. zn. 107301/2016/KUSK/4,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 23. 12. 2016, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád) odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Černošice, správního odboru, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4. 7. 2016, č. j. MUCE 46123/2016 SO, sp. zn. S-MUCE 44303/2016 SO, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zadržel žalobci podle ustanovení § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), řidičský průkaz číslo X z důvodu stanoveného v § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu, neboť žalobce dne 17. 6. 2016 řídil v obci Všenory, v ulici K. M. č. p. X, osobní motorové vozidlo Peugeot, RZ X a při kontrole po pozitivním testu na návykové látky – pervitin, se odmítl podrobit v rozporu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. g) zákona o silničním provozu, vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn návykovou látkou.
2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné z důvodu, že nebyly splněny předpoklady pro zadržení řidičského průkazu. Žalovaný se ztotožnil s postupem správního orgánu I. stupně, který změnil v prvostupňovém rozhodnutí důvod, pro který byl žalobci zadržen řidičský průkaz, neboť uvedl, že k zadržení řidičského průkazu došlo na základě ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu a nikoli na základě ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, což byl důvod, který uvedli policisté do potvrzení o zadržení řidičského průkazu, jehož náležitosti upravuje ustanovení § 15a odst. 1 vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o řidičských průkazech“). Žalobce má za to, že není možné v rámci správního řízení měnit důvod zadržení řidičského průkazu a žalovaný postupoval nezákonně, jestliže prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
3. Dále žalobce namítá, že podle ustanovení § 15a odst. 1 písm. e) vyhlášky o řidičských průkazech musí být na potvrzení o zadržení řidičského průkazu uvedeno místo spáchání skutku. Toto místo je třeba označit tak, aby nemohlo dojít k záměně s jiným skutkem, a proto v případě, kdy byl skutek spáchán na území obce, je nutné uvést kromě názvu ulice především název obce, ve které se skutek stal. Na potvrzení o zadržení řidičského průkazu však název obce uveden není. Toto potvrzení obsahuje pouze vymezení místa „v ulici K. M. u domu č. p. X“. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že postačuje, aby místo spáchání skutku bylo dostatečně specifikováno v oznámení o zadržení řidičského průkazu.
4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve citoval rozhodnou právní úpravu, podle které správní orgány postupovaly při zadržování řidičského průkazu. Žalovaný uvedl, že v potvrzení o zadržení řidičského průkazu sice není uveden název obce, ve které byl skutek spáchán, nicméně je zde uvedena adresa včetně čísla popisného spáchání skutku. Podle žalovaného nejde o vadu způsobující nezákonnost rozhodnutí, poněvadž podkladem pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu není potvrzení o zadržení řidičského průkazu, ale je jím až oznámení o zadržení řidičského průkazu. Toto oznámení o zadržení řidičského průkazu ze dne 17. 6. 2016 obsahuje uvedení obce Všenory, jako místo zadržení řidičského průkazu, a důvod pro jeho zadržení. Podkladem pro vydání rozhodnutí je taktéž oznámení o přestupku ze dne 17. 6. 2016, které také obsahuje konkrétní název obce, ve které ke spáchání přestupku došlo. Žalovaný tak vyvrací tvrzení žalobce, že místo spáchání skutku nebylo dostatečně specifikováno.
5. Ohledně údajné změny důvodu pro zadržení řidičského průkazu žalovaný uvedl, že mezi účastníky nebylo sporné, že amfetamin patří mezi návykové látky a nejde o alkohol a že se žalobce podrobil orientačnímu testu na omamné látky a psychotropní látky s pozitivním výsledkem na amfetamin. V oznámení o zadržení řidičského průkazu ze dne 17. 6. 2016 byly uvedeny jako důvody pro zadržení řidičského průkazu důvody podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) a f) zákona o silničním provozu, tedy že byl žalobce jako řidič podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po užití jiné návykové látky nebo v takové době po užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem návykové látky, a přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona, se odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou. Řízení o zadržení řidičského průkazu tak bylo zahájeno pro odmítnutí se podrobit zjištění, zda nebyl žalobce pod vlivem jiné návykové látky a tento důvod byl podle žalovaného uváděn od samého počátku.
6. V replice k vyjádření žalovaného žalobce nesouhlasil s právním názorem žalovaného a uvedl také, že oznámení o zadržení řidičského průkazu není podkladem pro vydání rozhodnutí, ale pouze podnětem k zahájení řízení, ve kterém následně správní orgán rozhoduje o tom, zda byl naplněn důvod pro zadržení řidičského průkazu uvedený v oznámení o jeho zadržení. Žalobce zdůraznil, že potvrzení o zadržení řidičského průkazu je vypracováváno policistou za přítomnosti řidiče, kdežto oznámení o zadržení řidičského průkazu je vypracováváno až s jistým časovým odstupem a řidič se již nemá možnost k jeho obsahu jakkoli vyjádřit. Dále má žalobce za to, že pokud by nebyl důvod zadržení řidičského průkazu uvedený v potvrzení o zadržení řidičského průkazu podle ustanovení § 15a odst. 1 vyhlášky o řidičských průkazech určující, pak by toto ustanovení zcela ztrácelo smysl.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

7. Ze správního spisu soud zjistil, že správnímu orgánu I. stupně bylo doručeno oznámení o zadržení řidičského průkazu ze dne 17. 6. 2016, ve kterém bylo uvedeno, že „V souladu s ustanovením § 118b odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, Vám zasíláme zadržený řidičský průkaz číslo X vydaný 29. 11. 2010, kým Měú Beroun, který byl zadržen dne 17. 6. 2016 příslušníkem Územní odbor Praha venkov – ZÁPAD, Obvodní ředitelství Řevnice, Nádražní 213, 252 30 Řevnice z důvodu § 118a odst. 1 písm. d) f) zákona č.  361/2000 Sb.“ Následovalo slovní uvedení důvodů, pro které byl řidičský průkaz zadržen, a to, že „ – Jmenovaný je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. – Jmenovaný se přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 379/2005 Sb.) ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.“ Dále byl v oznámení o zadržení řidičského průkazu uveden stručný popis skutku: „Podezřelý M. H. dne 17. 6. 2016 v 18:40 hodin v obci Všenory ul. K. M. u domu č. p. X řídil OA tov. zn. Peugeot zelené barvy RZ X, kdy byl kontrolován hlídkou Policie ČR a na výzvu se podrobil testu DrugWipe 5 S na přítomnost návykových látek, který byl pozitivní na látku amfetamin, Lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu se odmítl podrobit.“
8. V potvrzení o zadržení řidičského průkazu, které bylo vystaveno zasahujícím policistou je pak uvedeno v kolonce důvod zadržení řidičského průkazu včetně stručného popisu skutku, na jehož základě došlo k zadržení řidičského průkazu, s označením místa a času spáchání tohoto skutku následující: Dne 17. 6. 2016 v 18:40 hod. byl jmenovaný v ulici K. M. u domu č. p. X ve vozidle OA RZ X zastaven policejní hlídkou. Jmenovaný se podrobil testu na omamné a psychotropní látky v čase 18:45 hod s pozitivním výsledkem na amfetamin.“ Potvrzení o zadržení řidičského průkazu žalobce podepsal.
9. V úředním záznamu ze dne 17. 6. 2016 vypracovaném pprap. V. P., vrchním asistentem, bylo uvedeno, že „Pprap. P. vyzval H., zdali se podrobí testu na přítomnost omamných a psychotropních látek, kdy H. souhlasil a podrobil se testu DrugWipe 5s s pozitivním výsledkem a to na látku amfetamin a to dne 17. 6. 2016 v 18:45 hod. H. hlídce na místě uvedl, že příležitostně užívá drogu pervitin. Hlídka H. vyzvala, zdali se podrobí lékařskému vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu, kdy H. lékařské vyšetření na místě odmítl.“
10. V oznámení přestupku vyhotoveném ve Všenorech dne 17. 6. 2016, podepsaném žalobcem je uvedeno, že „Dne 17. 6. 2016 v 18:40 hod. v obci Všenory ul. K. M. u domu č. p. X byl výše uvedený ve vozidle RZ: X zastaven hlídkou PČR OOP Řevnice, kdy se podrobil testu na přítomnost drog a to DrugWipe 5S s pozitivním výsledkem na přítomnost amfetaminu a to dne 17. 6. 2016 v 18:45 hod. H. byl vyzván, zdali se podrobí lékařskému vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu, které na místě odmítl.“
11. V oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu byl již jako důvod pro zahájení řízení uveden důvod podle § 118a odst. 1 písm. f) a nikoli důvod uvedený v potvrzení o zadržení řidičského průkazu § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. Tento postup rozporoval zmocněnec žalobce ve vyjádření ze dne 28. 6. 2016 a namítal, že správní orgán I. stupně překročil rámec řízení, neboť zahájil řízení o zadržení řidičského průkazu z důvodu, pro který nebyl zadržen.
12. Dne 4. 7. 2016 vydal správní orgán I. stupně prvostupňové rozhodnutí, kterým rozhodl o zadržení řidičského průkazu žalobce. V odůvodnění uvedl, že se žalobce i přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. g) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.
13. Dne 13. 7. 2016 podal žalobce odvolání, ve kterém namítal nesplnění podmínek pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Uvedené důvody se shodují s žalobními body popsanými výše.
14. Dne 18. 10. 2016 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že lze mít zadržení řidičského průkazu žalobce za důvodné a v souladu s platnými právními předpisy. Důkazní materiál považoval žalovaný za dostatečný a přesvědčivý. Žalovaný uvedl, že k zabránění v jízdě podle ustanovení § 118a postačuje jako důvod podezření na důvody uvedené pod písmeny a) až h) zákona o silničním provozu. Protože orientační test vzbudil podezření na ovlivnění žalobce jinou návykovou látkou, byl policejní hlídkou vyzván k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření, které ale žalobce odmítl podstoupit, proto svým jednáním naplnil skutkovou podstatu ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu. Žalovaný nesouhlasil s argumentem, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zadržení řidičského průkazu žalobce.

Splnění procesních podmínek a rozsah soudního přezkumu

15. Soud zkoumal, zda jsou v daném případě splněny procesní podmínky, jejichž případný nedostatek by mohl bránit meritornímu projednání věci.
16. V prvé řadě posuzoval, zda je žaloba přípustná. V této věci lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2009, č. j. 7 As 69/2008 – 47, ve kterém na základě závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu konstatoval, že „rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu nemůže být předmětem zákonné výluky podle § 70 písm. b) s. ř. s.“  Rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu podle ustanovení § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu tudíž není vyloučeno ze soudního přezkumu.
17. Soud dále ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků, a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal. O žalobě rozhodl soud podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce vyslovil s takovým postupem výslovný souhlas již v žalobě a souhlas žalovaného se presumuje, neboť ani na výzvu soudu nesdělil, že by s rozhodnutím věci bez jednání nesouhlasil.

Posouzení žalobních bodů

18. Podle ustanovení § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu zadržet řidičský průkaz.
19. Na základě ustanovení § 118b odst. 3 zákona o silničním provozu, policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu.
20. Podle § 118b odst. 4 zákona o silničním provozu policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo.
21. Důvodem pro zadržení řidičského průkazu může být podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu to, že je řidič podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
22. Podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu může být důvodem zadržení řidičského průkazu, že se řidič přes výzvu podle § 5 odst. 1 písm. f) odmítl podrobit vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.
23. Podle ustanovení § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu.
24. Hlavní žalobní námitkou je přesvědčení žalobce o tom, že obecní úřad s rozšířenou působností nemůže rozhodnout o zadržení řidičského průkazu z jiného důvodu, než který uvedl policista do potvrzení o zadržení řidičského průkazu.
25. Soud konstatuje, že potvrzení o zadržení řidičského průkazu vydaného podle ustanovení § 118b odst. 3 zákona o silničním provozu, které musí splňovat náležitosti podle ustanovení § 15a vyhlášky o řidičských průkazech, není správním rozhodnutím, neboť nenavazuje na řádné správní řízení. Jedná se toliko o osvědčení o vykonání bezprostředního zásahu spočívajícím v mocenském úkonu – zadržení řidičského průkazu řidiči. Proti vydanému potvrzení o zadržení řidičského průkazu není možné podat opravný prostředek, svá práva může osoba, jíž byl řidičský průkaz zadržen hájit až v navazujícím správním řízení zahajovaném na základě oznámení o zadržení řidičského průkazu.
26. V řízení o zadržení řidičského průkazu podle ustanovení 118c zákona o silničním provozu následně rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností o tom, jestli jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu do doby vydání pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu. V této souvislosti zdejší soud odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřené v rozsudku ze dne 27. 5. 2011, č. j. 5 As 74/2010 – 74, ze kterých plyne: „Nejvyšší správní soud má za to, že právě ustanovení § 118a odst. 1 ve spojení s § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu neposkytují správním orgánům možnost správního uvážení. Uvedená ustanovení zákona o silničním provozu stanoví správnímu orgánu jednoznačně, jakým způsobem má rozhodnout v případě naplnění některého z předpokladů předvídaných v § 118a odst. 1 písm. a) – h) uvedeného zákona. Tato ustanovení nedávají správnímu orgánu žádný prostor pro vlastní úvahu o aspektech předmětného jednání či pro zohlednění jiných než v těchto ustanoveních uvedených kritérií.“ Správní orgán proto výhradně posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro zadržení řidičského průkazu podle § 118a odst. 1 písm. a) – h) zákona o silničním provozu. V případě, že podmínky naplněné jsou, musí rozhodnout o zadržení řidičského průkazu. Správní orgán v řízení o zadržení řidičského průkazu neprovádí kontrolu nad činností policie při zadržování řidičského průkazu spočívající například v neuvedení důvodu pro zadržení řidičského průkazu v potvrzení o tomto zadržení. Dílčí pochybení při nedůsledném vyplnění potvrzení o zadržení řidičského průkazu nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Potvrzení o zadržení řidičského průkazu má totiž zejména informovat řidiče, jemuž byl řidičský průkaz zadržen, a poučit o následcích spojených se zadržením řidičského průkazu. Nejde o úkon, jímž by bylo zahajováno správní řízení o zadržení řidičského průkazu, tímto úkonem je až oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu, které vyhotovuje obecní úřad s rozšířenou působností a nikoli policejní orgán. V oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu vyhotoveném v dané věci přitom již byl uveden důvod podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu.
27. Podle ustanovení § 50 odst. 1 správního řádu tvoří podklady pro vydání rozhodnutí zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Účastník řízení má zároveň v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. 
28. Podkladem pro vydání rozhodnutí nebylo v projednávané věci pouze potvrzení o zadržení řidičského průkazu, ale též oznámení o zadržení řidičského průkazu ze dne 17. 6. 2016 (tímto soud nedává žalobci za pravdu, že je oznámení o zadržení řidičského průkazu pouze podnětem k zahájení řízení a nikoli i podkladem pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 50 odst. 1 správního řádu) či oznámení přestupku ze dne 17. 6. 2016. V oznámení přestupku, které bylo žalobcem podepsáno, bylo jako přestupek (jednání, které má znaky přestupku) uvedeno následující: „Dne 17. 6. 2016 v 18:40 hod. v obci Všenory ul. K. M. u domu č. p. X byl výše uvedený ve vozidle RZ: X zastaven hlídkou PČR OOP Řevnice, kdy se podrobil testu na přítomnost drog a to DrugWipe 5S s pozitivním výsledkem na přítomnost amfetaminu a to dne 17. 6. 2016 v 18:45 hod. H. byl vyzván, zdali se podrobí lékařskému vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu, které na místě odmítl.“ Uvedený skutek přitom zcela odpovídá popisu uvedenému v oznámení o zadržení řidičského průkazu, kterým Policie České republiky oznamovala správnímu orgánu I. stupně, že byl žalobci zadržen řidičský průkaz z důvodu § 118a odst. 1 písm. d) f) zákona o silničním provozu. Následovalo uvedení popisu skutku. Ačkoli policista vyplnil v potvrzení o zadržení řidičského průkazu jako popis skutku pouze skutečnost, že žalobce byl podroben testu na omamné a psychotropní látky s pozitivním výsledkem na amfetamin a neuvedl tam i skutečnost, že se žalobce odmítl podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, byl žalobce s tímto popisem skutku prokazatelně seznámen prostřednictvím oznámení přestupku ze dne 17. 6. 2016, které podepsal.
29. Soud zároveň uvádí, že v i průběhu správního řízení může dojít ke změně právní kvalifikace důvodu pro zadržení řidičského průkazu za podmínky, že bude zachována totožnost skutku, která měla zadržení řidičského průkazu způsobit, přičemž Nejvyšší správní soud již v minulosti rozlišil pojem „skutek“ a „popis skutku“, kdy zdůraznil, že povinnost zachovat totožnost skutku neznamená, že správní orgán musí rozhodnout na základě totožného popisu skutku, který byl uveden v oznámení o zahájení řízení. Řízení slouží právě k tomu, aby konkrétní okolnosti charakterizující daný skutek byly zjištěny a ověřeny, jiné naopak odpadnou, ukáže-li se, že jsou pro následek irelevantní. Toto upřesnění nenarušuje totožnost skutku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2016, č. j. 1 As 46/2016 – 24, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2001, sp. zn. 3 Tz 279/2000). V uvedeném případě je však bezpředmětné řešit otázku totožnosti skutku, neboť správní řízení o zadržení řidičského průkazu bylo zahájeno a i dokončeno z důvodu podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu.
30. Podstatou správního řízení o zadržení řidičského průkazu je zjištění, zda byly naplněny důvody pro zadržení řidičského průkazu a případná korekce jednání policisty, který by překročil své pravomoci a zadržel řidiči řidičský průkaz, aniž by k tomu byly splněny zákonné podmínky. Předmět správního řízení o zadržení řidičského průkazu nicméně není omezen uvedením důvodu v potvrzení o zadržení řidičského průkazu vydávaného řidiči podle ustanovení § 118b odst. 3 zákona o silničním provozu. V oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu bylo uvedeno, že podkladem pro zahájení řízení se stalo zjištění správního orgánu o skutečnosti, že se žalobce jednak odmítl i přes výzvu podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. g) podrobit lékařskému vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou, a dále, že výsledek testu DrügWipe 5S byl pozitivní na látku amfetamin. Správní orgán I. stupně zahajoval řízení o zadržení řidičského průkazu pouze z důvodu podle § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu a nikoli i podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, ačkoli uváděl informaci o tom, že výsledek testu na přítomnost návykových látek byl pozitivní na amfetamin, což by mohlo naplňovat důvod zadržení řidičského průkazu i podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu (pozn. soudu: srov. následující odstavec tohoto rozsudku). Zároveň platí, že ustanovení § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu nevylučuje vydat rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu pro naplnění více důvodů podle § 118a zákona o silničním provozu; je však pro zadržení řidičského průkazu dostatečné, je-li konstatován a naplněn alespoň jeden z uvedených důvodů. Soud má tudíž za to, že správní orgán I. stupně nepřekročil pravomoc, pokud zahájil řízení o zadržení řidičského průkazu z důvodu podle ustanovení § 118a odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu a následně podle tohoto ustanovení i o zadržení řidičského průkazu rozhodl. Žalobce navíc nijak netvrdil ani neprokázal, že se neodmítl lékařskému vyšetření podrobit. Žalobní bod není důvodný.
31. Lze doplnit, že zákonem č. 233/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, došlo k úpravě skutkových podstat uvedených v § 118a odst. 1 písm. c) až f), kde zákonodárce již prostřednictvím užití slovního spojení „je podezřelý, že“ v písm. c) a d) tohoto ustanovení reagoval na situaci, kdy ne všechny přístroje zjišťující ovlivnění návykovou látkou jsou dostatečně průkazné, a je proto třeba jejich výsledky pro potvrzení závěru, že řidič řídil motorové vozidlo pod vlivem této návykové látky, doplnit i o lékařské vyšetření. Zákonodárce tak s ohledem na to, že se zabránění v jízdě, potažmo zadržení řidičského průkazu týká pouze těch nejzávažnějších a nejvíce bezpečnost silničního provozu ohrožujících skutků připustil i akceptovatelnou míru nejistoty ze získaných měření orientačními testy. Jednoduše řečeno, pro zadržení řidičského průkazu není nutná absolutní jistota v ovlivnění řidiče návykovou látkou, ale postačuje podezření na toto ovlivnění. To, že zasahující policisté měli důvodné podezření na ovlivnění žalobce návykovou látkou, vyplývá i z napadeného rozhodnutí, ve kterém žalovaný uvedl: „protože tedy orientační vyšetření vzbudilo důvodné podezření, že odvolatel vykonává činnost, řídí motorové vozidlo, pod vlivem návykové látky, byl hlídkou policie v souladu s ust. § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů vyzván k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu, což však odvolatel odmítl, Svým jednáním tak naplnil podmínku stanovenou v § 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., a zabránění v jízdě a zadržení jeho řidičského průkazu tak bylo policí provedeno plně v souladu s uvedenými právními předpisy.“ Tento postup je v souladu i se závěrem uvedeným v komentáři k ustanovení § 16 zákona č. 379/2005 Sb., o ochraně před škodlivými vlivy tabáku, alkoholu a návykových látek (Vetešník, P., Jemelka, L.: Ochrana před škodlivými vlivy tabáku, alkoholu a návykových látek. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 59 – 86), ve kterém se uvádí, že „vzhledem ke skutečnosti, že v případě zjišťování jiných návykových látek než alkoholu zatím neexistují adekvátní přístroje jako u zjišťování alkoholu, nelze důkazu o ovlivnění jinou návykovou látkou než alkoholem přiznat vyšší míru přesvědčivosti. Proto v případě pozitivního orientačního vyšetření zjišťujícího obsah jiné návykové látky než alkoholu, by mělo s ohledem na důvod zjišťování obsahu jiné návykové látky než alkoholu, následovat lékařské vyšetření.“ Policisté proto nijak nepochybili, jestliže pro potřeby dokazování ve správním řízení o přestupku vyzvali žalobce, aby se podrobil lékařskému vyšetření, kterým mělo být s jistotou potvrzeno, zda řídil pod vlivem návykové látky.
32. Žalobce v dalším žalobním bodu namítal, že potvrzení o zadržení řidičského průkazu je nedostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu z důvodu, že neobsahovalo přesnou specifikaci místa spáchání skutku. V potvrzení o zadržení řidičského průkazu bylo uvedeno: „v ulici K. M. u domu č. p. X“, avšak chybí zde název obce, ve které měl být skutek spáchán. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že postačí, když je místo spáchání skutku dostatečně specifikováno v oznámení o zadržení řidičského průkazu, kde byla uvedena i obec Všenory.
33. Soud má za to, že místo spáchání skutku bylo dostatečně specifikováno i v potvrzení o zadržení řidičského průkazu, neboť – jak plyne z internetových stránek www.mapy.cz – v České republice se vyjma obce Všenory nenachází žádná jiná ulice K. M. (a už vůbec ne taková, v níž by byl dům č. p. X). Žalobce nadto neuvádí žádnou jinou obec, s níž by byla záměna i jen teoreticky možná. V uvedeném případě tak nemohlo dojít k záměně skutku tak, že by byl omylem lokalizován v jiném městě. Soud pak také dává za pravdu i žalovanému, že místo spáchání skutku bylo i s uvedením obce, ve které k tomuto skutku došlo, specifikováno v oznámení o zadržení řidičského průkazu, případně v oznámení přestupku, které, jak soud uvedl již výše, bylo žalobcem podepsáno. Žalobní bod není důvodný.

Závěr a rozhodnutí o náhradě nákladů řízení

34. Podaná žaloba není důvodná, soud ji proto v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl v řízení úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný, který byl naopak plně úspěšný, požadoval náhradu nákladů řízení v paušální výši za písemné úkony ve věci, s odůvodněním, že soudní přezkum není pokračováním správního řízení, přičemž § 60 s. ř. s. přiznává nárok na náhradu nákladů správnímu orgánu, které by nebyly vznikly podáním žaloby. Podle ustálené judikatury správních soudů však lze procesně úspěšnému správnímu orgánu přiznat náhradu pouze takových nákladů řízení, které přesahují rámec jeho běžné úřední činnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 31. 3. 2015, čj. 7 Afs 11/2014 – 47). V daném případě však žalovaný netvrdil, že mu vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a ani z obsahu soudního spisu takové náklady nevyplývají. Soud proto žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 1. srpna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová v. r.

předsedkyně senátu