43 Af 21/2018 – 9

USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci

žalobkyně: J. S.,

  bytem x,

proti

žalovanému: Obecní úřad Petříkov,

se sídlem Petříkov 61,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 1. 2018, č. 6/2018, č. j. 10/48/2018-OZV/2/2017,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Praze dne 2. 7. 2018, podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí – platebního výměru, jímž jí žalovaný vyměřil místní poplatek za zhodnocení pozemku možností připojení na vodovod a kanalizaci ve výši 1 253 784 Kč.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, odmítne soud usnesením návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, jestliže žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Krajský soud v Praze při prověřování přípustnosti žaloby shledal, že žalobou napadené rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Proti platebnímu výměru je možno v souladu s § 109 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, podat odvolání, o čemž byla také žalobkyně v napadeném rozhodnutí řádně poučena. Z textu žaloby vyplývá, že žalobkyně odvolání patrně podala a žalovaný následně řízení usnesením zastavil, neboť žalobkyně své odvolání neodůvodnila. Z žaloby již není jasné, zda (případně jak) řízení dále probíhalo, např. zda se žalobkyně proti zastavení řízení bránila odvoláním.

Žalobkyně nicméně v žalobě výslovně uvedla, že napadá právě rozhodnutí prvostupňové, jehož kopii také k výzvě soudu dne 8. 7. 2018 doručila. Proti prvostupňovému rozhodnutí však nelze brojit žalobou; je třeba nejprve vyčerpat řádné opravné prostředky a teprve proti nim se lze bránit ve správním soudnictví, přičemž žalobou je třeba napadnout teprve v rozhodnutí o opravném prostředku, neboť právě ono (tj. způsob, jakým se nadřízený správní orgán vypořádal s odvolacími námitkami a případně zda zhojil vady prvostupňového rozhodnutí) je předmětem následného soudního přezkumu. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65 „[p]odmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve svojí procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“

Protože žalobkyně žalobou napadla prvostupňové rozhodnutí a nikoli rozhodnutí o opravném prostředku, je její žaloba nepřípustná. Soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s. odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19. července 2018

Mgr. Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu