[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. et Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a soudce Mgr. Martina Lachmanna ve věci

žalobce: O. Č

 zastoupený advokátkou Mgr. Karin Konstantinovovou

 se sídlem Benediktská 690/7, 110 00  Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

 se sídlem Karmelitská 529/5, 118 12  Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2017, č. j.: MSMT-30550/2017-1

takto:

I. Rozhodnutí – vyrozumění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 2. 11. 2017, č. j.: MSMT-30550/2017-1 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19.456,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce advokátky Mgr. Karin Konstantinovové.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný vyrozuměl žalobce podle § 82 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) o tom, že jeho žádost doručená žalovanému dne 19. 5. 2017 o přezkoumání výsledku didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika není důvodná a výsledek didaktického testu se nemění. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný na základě posouzení podkladů, které mu byly zpřístupněny Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV), konstatoval, že hodnocení žadatele (tj. žalobce) bylo správné. V procesu tvorby zadání, zpracování dokumentů a výpočtu výsledků nebyly shledány žádné chyby. V daném případě žalobce v žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu namítal, že mu u úlohy č. 4 měly být uznány 2 body a nikoliv pouze 1 bod, protože postup řešení i výsledek se shoduje s klíčem správných řešení. Žalovaný konstatoval, že u úloh stejného typu, jako byla úloha č. 4 v didaktickém testu ze zkušebního předmětu matematika v jarním zkušebním období, je jednou z očekávaných a často se vyskytujících chyb záměna úpravy výrazů s úpravami rovnic. Součástí úprav výrazů i řešení rovnic jsou podmínky, pro které mají výrazy smysl, a v obou případech se může stát, že žádná hodnota proměnné výrazu, resp. vypočtená hodnota neznámé v rovnici podmínkám nevyhovuje. Pak je smysluplné zapsat v závěru symbol prázdné množiny. V uvedené úloze zapisovali někteří řešitelé symbol prázdné množiny v domnění, že podmínky ze zadání úlohy jsou v rozporu s výsledným výrazem. Žáci se totiž chybně orientují v tom, co proměnná či hodnota výrazu ve skutečnosti představuje. Chyba, které se dopustil žalobce, je tedy očekávanou chybou a všichni žáci, kteří řešili úlohu s touto chybou, získali jednotně po 1 bodu. Žalovaný dále uvedl, že k posouzení toho, zda žalobce do záznamového archu uvedl symbol prázdné množiny jako chybný závěr řešení úlohy, využil i předchozí vykonané didaktické testy žalobce, z nichž zjistil, že při přepisování výsledků a řešení úloh do záznamového archu žalobce pracuje pečlivě a škrtá minimálně. V úloze č. 15 je přesto v záznamovém archu jeden zápis přeškrtán, a to vlnovkou a nikoliv pečlivě nakreslenou šikmou čarou. V záznamovém archu v podzimním zkušebním období 2016 žalobce v závěru řešení rovnice v úloze 5 použil symbol prázdné množiny, z čehož je zřejmá jeho znalost toho, jak tento symbol vypadá (šikmo přeškrtnuté kolečko). Žalovaný uzavřel, že v záznamovém archu jsou (u úlohy č. 4) k řešení připsány odpovídající podmínky, které ovšem byly součástí zadání, a nesprávně je uveden symbol prázdné množiny. Prázdná množina v daném případě představuje chybný závěr, za který byl v souladu s pokyny odečten 1 bod ze 2 maximálně možných.

2. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. V žalobě nejprve popsal dosavadní průběh řízení, jež vyústilo ve vydání napadeného rozhodnutí, přičemž poukázal na předchozí rozhodnutí – vyrozumění žalovaného ze dne 5. 6. 2017, č. j. MSMT-13644/2017-1, proti němuž rovněž brojil žalobou, a především na zrušovací rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55, kterým soud jeho žalobě vyhověl a předchozí rozhodnutí – vyrozumění žalovaného ze dne 5. 6. 2017, č. j. MSMT-13644/2017-1 zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce má za to, že žalovaný v dalším řízení v rozporu s § 78 odst. 5 s.ř.s. nerespektoval závazný právní názor vyslovený soudem ve zrušovacím rozsudku, což je samo o sobě dostatečným důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Dále vznesl tytéž věcné námitky, které uplatnil již v předchozím řízení vedeném pod sp. zn. 9 A 113/2017. Uvedl, že v odpovědi na úlohu 4 uvedl správný výsledek i správný postup, kterým k výsledku dospěl, a přesto za tuto úlohu neobdržel plný počet bodů, tj. 2 body. Obdržel pouze 1 bod, ačkoliv měl správně obdržet 2 body, což ve výsledku rozhodlo o tom, že maturitní zkoušku z matematiky nesložil (poznámka soudu: žalobce obdržel celkem 16 bodů z 50 možných; k úspěšnému složení zkoušky z matematiky potřeboval získat alespoň 17 bodů). Přesvědčení žalovaného, že sporný symbol je matematickým symbolem pro prázdnou množinu, je dle žalobce zcela mylné. Zadání úlohy č. 4 nemá s problematikou množin nic společného. Na množiny se tedy nikdo neptal a množiny nemají s řešením úlohy č. 4 žádnou souvislost. Kolečko, které žalobce v záznamovém archu udělal, je nesprávným zápisem. Proto ho žalobce v souladu s pokynem uvedeným v bodě 2.1. zadání didaktického testu, kde se uvádí: „Chybný zápis přeškrtněte a nově zapište správné řešení,“ přeškrtl. Žalovaný navíc nevysvětlil, proč vlastně žalobci strhl jeden bod a nikoliv oba, eventuálně půl bodu. Jeho rozhodnutí strhnout žalobci za řešení úlohy 4 jeden bod je tak nepřezkoumatelné. V případě, kdy je vyžadován postup, žalobce výsledek vždy podtrhává dvojitě. To, co v rámci otevřené úlohy dvojitě podtrženo není, není výsledkem úlohy. Škrtnutý znak u úlohy č. 4 není dvojitě podtržen, a nepředstavuje tedy výsledek úlohy. Za nezákonný považuje žalobce také argument, v němž žalovaný poukazuje na předchozí vykonané didaktické testy žalobce, protože § 82 odst. 2 školského zákona neumožňuje žalovanému přezkoumávat jinou zkoušku než tu, o které se rozhoduje

3. Žalobce též poukázal na to, že mu byl v důsledku chybného hodnocení testu ze strany žalovaného znemožněn přístup ke studiu na vysoké škole, protože v důsledku nesprávného hodnocení nesplňuje podmínky k tomuto studiu. Žalobce dokázal úspěšně složit náročné přijímací zkoušky na Fakultu managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, nicméně jednou z podmínek zahájení studia na univerzitě je úspěšné složení maturitní zkoušky.

4. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že proti zrušovacímu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55 podal kasační stížnost, o níž je u Nejvyššího správního soudu vedeno řízeno pod sp. zn. 10 As 327/2017. Žalobní námitky označil žalovaný za nedůvodné, přičemž odkázal na svou argumentaci obsaženou v odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž se vypořádal s problematikou prázdné množiny jako řešením předmětné úlohy, a poukázal na to, že se jedná o jednu z častějších a dle CZVV očekávaných chyb. V napadeném rozhodnutí tak byl dle žalovaného reflektován závazný právní názor soudu. Odkazem na předchozí pokusy žalobce žalovaný toliko demonstroval, že argumenty žalobce ohledně jeho jednotného způsobu přeškrtávání nesprávných řešení úloh či zjištěných chyb jsou irelevantní, poněvadž žádnou souvislost mezi způsobem škrtání u žalobce nelze nalézt. Navíc i v rámci přezkoumávaného didaktického testu je škrtání žalobce odlišné. Argumentace žalobce, že výsledek vždy dvojitě podtrhává, nemůže obstát, protože v rámci hodnocení se bere v potaz veškerý obsah příslušné části záznamového archu, a pokud se v něm nachází určitý matematický symbol (zde prázdná množina), je nutno jej zahrnout jako jeho platnou součást.

5.  V replice k vyjádření žalovaného se žalobce opětovně dovolává závěrů, k nimž dospěl Městský soud v Praze ve zrušovacím rozsudku ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55 s tím, že žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí závazný právní názor soudu ignoroval.

6. V podání ze dne 4. 6. 2018 žalobce uvedl, že Nejvyšší správní soud vydal dne 16. 5. 2018 rozsudek č. j. 10 As 327/2017 – 42, kterým zamítl kasační stížnost podanou žalovaným proti zrušovacímu rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55. V něm mj. dovodil, že žalobcovu odpověď na otázku č. 4 není možné považovat za chybnou či nejednoznačnou, takže žalobce měl za řešení této úlohy obdržet plný počet bodů. Ve zmíněném rozsudku pak Nejvyšší správní soud deklaroval, že právní názor vyjádřený v obou dosud vydaných rozsudcích je pro žalovaného závazný a není na jeho posouzení, zda se cítí být těmito rozhodnutími vázán či nikoliv. Závěrem žalobce požádal soud o přednostní projednání věci, neboť složení maturitní zkoušky je nezbytnou prerekvizitou pro přijetí na vysokou školu a další vzdělávání žalobce.

7. Městský soud v Praze po posouzení věci dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nutno rozsudkem bez jednání zrušit pro podstatnou vadu řízení, jíž se žalovaný dopustil tím, že v rozporu s § 78 odst. 5 s.ř.s. při vydání napadeného rozhodnutí nerespektoval závazný právní názor vyslovený soudem v předchozím zrušovacím rozsudku ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55. V něm soud mj. uvedl následující: „Není sporu o tom, že za otevřenou úlohu č. 4 bylo možné získat maximálně dva body. Správným řešením této úlohy je podle Klíče správných řešení, který je součástí spisového materiálu, zlomek ve tvaru 5a lomeno 5 + a spolu s uvedením postupu řešení. Žalovaný v napadeném rozhodnutí ani v průběhu řízení před soudem nezpochybnil argumentaci žalobce, že jeho postup řešení otevřené úlohy č. 4 uvedený v záznamovém archu je správný. Ze záznamového archu je rovněž patrno, že žalobce ve vyznačeném poli záznamového archu, kam měl zapsat řešení úlohy č. 4, uvedl též správný výsledek, tj. zlomek ve tvaru 5a lomeno 5 + a, který, jak v žalobě opakovaně zdůraznil, jako výsledek dvakrát podtrhl. Jádrem sporu je skutečnost, že žalobce v pravé dolní části vyznačeného pole, kam mělo být zapsáno řešení úlohy č. 4, zapsal též symbol, který je možné považovat za přeškrtnutou nulu, přeškrtnuté písmeno „o“, nebo též, jak žalobce tvrdí, přeškrtnuté kolečko. Žalovaný v něm spatřuje matematický symbol prázdné množiny, který vyhodnotil jako chybný závěr. S tímto hodnocením však soud nesouhlasí.

Za podstatnou považuje soud předně tu skutečnost, že úloha č. 4 vůbec nesouvisí s množinami. Úkolem, který měl žalobce v této úloze vyřešit, bylo zjednodušit zadaný příklad (rozdíl dvou zlomků) při respektování hodnot uvedených v zadání úlohy. Nelze než přisvědčit žalobci, že množiny nemají s danou úlohou, a tedy ani s jejím řešením, žádnou souvislost. Soud proto neshledává naprosto žádný důvod k tomu, aby žalobce, který při řešení úlohy č. 4 správným postupem dospěl ke správnému výsledku, jímž je zlomek ve tvaru 5a lomeno 5 + a, jako výsledek úlohy zapsal navíc symbol prázdné množiny, který s danou úlohou nikterak nesouvisí.“

Tento závěr soudu byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018 č. j. 10 As 327/2017 – 42, ve kterém Nejvyšší správní soud v rámci posouzení této otázky uvedl, že „souhlasí se stěžovatelem, že znak uvedený v pravém dolním rohu vyznačeného pole objektivně vypadá jako symbol pro prázdnou množinu. Ztotožňuje se také s jeho tvrzením, že maturant má symbol pro prázdnou množinu znát a přeškrtne-li kolečko či nulu tímto způsobem, musí si být vědom toho, že vytvoří nejednoznačný znak. V nynější kauze proto není podstatné, zda žalobce tento znak skutečně znal a ani o to, zda bylo možné v této souvislosti přihlížet k předchozím pokusům žalobce o složení maturitní zkoušky z matematiky. Stěžovateli lze přisvědčit také v tom, že v didaktickém testu z matematiky nelze škrtat libovolným způsobem se zdůvodněním, že pokyny k testu způsob přeškrtnutí nespecifikují. Studenti při škrtání v matematice musí být obezřetní. V matematice totiž existuje celá řada symbolů, jejichž přeškrtnutí zleva doprava má zcela specifický význam a nejedná se o vyjádření skutečnosti, že se k tomuto zápisu nemá přihlížet. Jako příklad lze kromě symbolu pro prázdnou množinu uvést také případy zjednodušení lomeného výrazu krácením, nebo třeba matematické symboly ≠ (nerovná se), ∉ (není prvkem množiny) atd. V nynější kauze šlo nepochybně údajné kolečko či nulu přeškrtnout způsobem, který nebude vzbuzovat žádné pochybnosti (například zcela zaškrtat). V této části je proto nutné modifikovat odůvodnění městského soudu.

Podle NSS se však i přesto nemohlo jednat o chybu, která by měla být hodnocena ztrátou bodu. NSS souhlasí s městským soudem a považuje za podstatné, že řešení příkladu s ohledem na jeho zadání vskutku s množinami nesouvisí. Zadání úlohy č. 4 znělo následovně:

[OBRÁZEK]

Smyslem příkladu je tedy jen a pouze zjednodušení lomeného výrazu tvořeného čísly a neznámými a. NSS nezpochybňuje tvrzení stěžovatele, že obecně lomené výrazy s množinami mohou souviset, jelikož je „u úprav výrazů důležité, v jaké množině mají provedené úpravy výrazu smysl“. V souladu s tvrzením stěžovatele tedy množiny mohou souviset s podmínkami řešitelnosti výrazu (tj. podmínkami, pro které má lomený výraz smysl), nikoliv se zjednodušením lomeného výrazu. Zadání úlohy č. 4 však po maturantech nepožadovalo určit, v jaké množině má lomený výraz smysl. Samo zadání naopak autoritativně stanovilo, že neznámá a náleží do množiny všech reálných čísel s výjimkou čísel ±5 a žalobce tuto podmínku do záznamového archu přepsal. Z grafického záznamu odpovědi žalobce na zadání úlohy č. 4 jasně vyplývá, že sporný zápis není součástí postupu při zjednodušení zlomku ani výsledkem zjednodušení. Žalobce dvakrát podtrhl výraz, který se shoduje s výsledkem v klíči správných řešení. Podtržený výraz navíc logicky navazuje na postup řešení. Naproti tomu znak, který je předmětem sporu, je oddělený značnou mezerou od zbývající části textu a podtržený není.

Žalobce zcela vyhověl zadání úlohy č. 4 a uvedl správný postup i výsledek zjednodušení lomeného výrazu. Nad rámec řešení příkladu zapsal do archu také symbol pro prázdnou množinu, resp. nejednoznačný znak, který však s ohledem na výše uvedené nesouvisel se zjednodušením lomeného výrazu. Tento znak tedy nebyl s to zpochybnit správnost a ani jednoznačnost postupu žalobce při zjednodušení lomeného výrazu a konečného výsledku zjednodušení. Proto se neuplatní pravidlo v pokynech k testu o tom, že „nejednoznačný nebo nečitelný zápis odpovědi bude považován za chybné řešení“.

NSS podotýká, že smyslem úlohy č. 4 bylo ověřit konkrétní znalosti maturantů v oblasti zjednodušování lomených výrazů. Žalobce v odpovědi prokázal, že zjednodušování lomených výrazů rozumí. V didaktickém testu z matematiky nelze bez dalšího považovat jakýkoliv nadbytečný zápis za chybné řešení, přestože tento zápis nesouvisí se zadáním příkladu a konkrétní matematický úkol žalobce vyřešil přesně v souladu s klíčem správných odpovědí. Proto není možné odpověď na otázku č. 4 považovat za chybnou či nejednoznačnou; žalobce měl za řešení úlohy obdržet plný počet bodů. Hodnocení Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání potvrzené stěžovatelem je proto zjevně věcně nesprávné.“

Shora citované závěry soudů obou instancí jednoznačně prokazují, že žalovaný při přezkoumání výsledku didaktického testu žalobce ze zkušebního předmětu matematika pochybil, a to při posouzení správnosti bodového hodnocení odpovědi na úlohu č. 4, neboť řešení této úlohy s ohledem na její zadání s množinami nijak nesouvisí. Žalobci proto nelze za uvedení symbolu prázdné množiny u řešení této úlohy v záznamovém archu odečíst jeden bod. K totožnému závěru, jenž byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018 č. j. 10 As 327/2017 – 42, Městský soud v Praze dospěl již ve zrušovacím rozsudku ze dne 13. 9. 2017 č. j. 9 A 113/2017 – 55, a podle § 78 odst. 5 s.ř.s. bylo povinností žalovaného tento právní názor v dalším řízení respektovat. To však žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí neučinil a dál setrval na svém původním nesprávném názoru, že symbol prázdné množiny u úlohy č. 4 v daném případě představuje chybný závěr, za který byl žalobci právem odečten jeden bod.

Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2009, čj. 4 Azs 72/2008-100, nerespektování závazného právního názoru vysloveného ve zrušujícím rozsudku krajského soudu představuje natolik závažné porušení procesních předpisů správním orgánem [§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.], že k němu soud musí přihlédnout i bez námitky. V souzené věci žalobce tuto vadu řízení v žalobě dokonce výslovně namítl. Soudu proto nezbylo než napadené rozhodnutí pro shora vytčenou vadu řízení rozsudkem bez jednání zrušit (§ 76 odst. 1 písm. c/, § 78 odst. 1 s.ř.s.). V souladu s  § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení.

S ohledem na shora citovaný závěr, že žalobcovu odpověď na otázku č. 4 není možné považovat za chybnou či nejednoznačnou, takže žalobce měl za řešení této úlohy obdržet plný počet bodů, se soud již nezabýval posouzením dalších souvisejících žalobních námitek, neboť jejich vypořádání by na výsledku řízení nemohlo nic změnit.

Žalovaný správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem soudů obou instancí, že žalobce zcela vyhověl zadání úlohy č. 4, jejíž řešení s ohledem na její zadání s množinami nijak nesouvisí, a proto měl za řešení této úlohy obdržet plný počet bodů (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Jeho zákonnou povinností je tento závazný a zcela jednoznačný právní názor soudů respektovat a zohlednit při vydání nového rozhodování o předmětné žádosti o přezkoumání výsledku didaktického testu ze zkušebního předmětu matematika.

Ve druhém výroku tohoto rozsudku přiznal soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 věta prvá s.ř.s. žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady, které žalobci v řízení vznikly, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3.000,- Kč a v nákladech souvisejících s právním zastoupením žalobce advokátkou. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za právní zastoupení žalobce advokátkou, a to za čtyři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, replika, podání ze 4. 6. 2018), přičemž sazba odměny za každý z těchto úkonů činí 3.100,- Kč (§ 7, § 9 odst. 4 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2013). Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny čtyřmi paušálními částkami ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006) a částkou 2.856,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokátka povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s.ř.s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, tak činí 19.456,- Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě k rukám právní zástupkyně žalobce advokátky Mgr. Karin Konstantinovové (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 64 s.ř.s.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 24. července 2018

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu