[OBRÁZEK][OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně:  I. Ř.        

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4.8.2017, č.j. X/46091-MM,

takto:

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.8.2017, č.j. X/46091-MM se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.     
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou nadepsanému krajskému soudu dne bylo zahájeno řízení o přezkum zákonnosti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení uvedeného ve výroku tohoto rozsudku podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“).  Uvedeným rozhodnutím žalované byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí téhož správního orgánu č.j. X ze dne 9. 6. 2017 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu na invalidní důchod II. stupně pro nesplnění podmínek podle ust. § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) s tím, že pracovní schopnost žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 45 %. 
2. Žalobkyně tvrdí nezákonnost žalovaného rozhodnutí, neboť žalovaná nezjistila řádně skutkový stav věci, když podhodnotila zdravotní potíže žalobkyně a následně uzavřela, že žalobkyně není osobou, jejíž stav odpovídá invaliditě druhého stupně. Za rozhodující zdravotní příčinu svých obtíží označila žalobkyně organickou poruchu se středně těžkým kognitivním deficitem, MMSE 25 bodů. 
3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na právním názoru předestřeném v žalobou napadeném rozhodnutí.           
4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s.  
5. Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že podle posudku OSSZ Pardubice ze dne 25. 5. 2017 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně organická porucha se středně těžkým kognitivním deficitem, MMSE 25 bodů, čemuž podle kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování), položky 1, písm. c/ (organické a symptomatické duševní poruchy - středně těžké postižení) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti 45 %.
6. V průběhu námitkového řízení došlo k novému posouzení dne 25. 7. 2017, přičemž uvedené zdravotní postižení žalobkyně bylo jako rozhodující potvrzeno a shodně zařazeno do kapitoly V., položky 1, písm. c) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity a míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla ohodnocena na 45 %.
7. Krajský soud provedl při jednání ve věci dne 18. 7. 2018 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně. Posudek byl vypracován v souladu s § 4 odst. 2 ZOPSZ dne 22. 6. 2018 Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborná lékařka (psychiatrie) zasedala MUDr. T. S. Z uvedeného posudku krajský soud zjistil, že PK MPSV vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně organickou poruchu osobnosti s deficitem poznávacích funkcí středně těžkého až těžkého stupně s progresí cca od roku 2015 (MMSE v 3/17 - 18 bodů, v 4/17 - 25 bodů, v 6/18 - 17 bodů), úzkostnou symptomatologií, emocionální labilitou, nasedajícími stavy zmatečnosti, přičemž procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila podle kapitoly V., položky 1, písm. d) přílohy vyhlášky o posuzování invalidity na 60 % a toto ohodnocení dále navýšila podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky o 10 % vzhledem rozvíjejícímu se onemocnění RSM.   
8. Uvedený posudek je řádně odůvodněn, zhoršování vývoje organického psychosyndromu je doloženo lékařskými vyšetřeními od roku 2015 do současnosti. Zvýšení podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity je opodstatněno páteřními obtížemi a zejména rozvíjejícím se demylianizačním onemocněním žalobkyně. 
9. Krajský soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2.
11. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Podle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se při změně stupně invalidity nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.
13. Shora uvedeným posudkem PK MPSV, k němuž neměla žádná z procesních stran výhrady, bylo prokázáno, že žalovaná ve správním řízení nezjistila přesně a úplně skutečný stav věci, když podhodnotila zdravotní stav žalobkyně a následně pak učinila ten právní závěr, že žalobkyně je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
14. Žalovaná uvedeným postupem porušila ust. § 3 správního řádu a dopustila se tak vady řízení, která způsobila nezákonnost napadeného rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, když jí v rozporu s ust. § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění byla zamítnuta žádost o změnu invalidity, ačkoliv u žalobkyně ke změně invalidity došlo. 
15. Krajský soud proto žalované rozhodnutí podle § 78 odst. 1, 4 s.ř.s. pro vady řízení zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána právním názorem soudu vysloveným ohledně stupně invalidity žalobkyně, včetně příslušného zákonného zařazení zdravotního postižení žalobkyně a procentuálního ohodnocení míry poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu přílohy vyhlášky o posuzování invalidity. Tedy žalovaný bude v dalším řízení plně respektovat posudkový závěr shora uvedeného posudku PKMSV, pracoviště v Hradci Králové ze dne 22. 6. 2018.
16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se vzdala.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 18. července 2018 

JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v. r.

samosoudkyně