[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Jiřího Lifky a Mgr. Kamila Tojnera v právní věci

o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu v tom, že dne 21. 10. 2015 nepřijal žalobcovu žádost o zaměstnaneckou kartu,

takto:

1. Určuje se, že zásah žalovaného spočívající v tom, že dne 21. 10. 2015 nepřijal žalobcovu žádost o zaměstnaneckou kartu, byl nezákonný.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobce se po opravě žaloby ze dne 12. 3. 2018 domáhá určení, že se vůči němu žalovaný dopustil nezákonného zásahu tím, že od něj dne 21. 10. 2015 nepřijal jeho žádost o zaměstnaneckou kartu. Žalobce se dostavil osobně do budovy žalovaného uvedeného dne, a to v úředních hodinách pro ostatní konzulární agendu, načež sdělil pracovnici žalovaného svůj úmysl požádat o zaměstnaneckou kartu. Zaměstnankyně žalovaného žalobci sdělila, že tak může učinit výhradně v úředních hodinách k tomu určených v pondělí, a to pouze po předchozí registraci v systému Visapoint. Na to žalobce podal na postup pracovnice žalovaného stížnost, k níž připojil svou žádost o zaměstnaneckou kartu.
2. Po změně označení žalovaného na Velvyslanectví ČR v Hanoji soud žalovanému doručil výzvu k vyjádření (č. l. 44). Na tuto výzvu reagoval e-mailem zaměstnanec Ministerstva zahraničních věcí, v němž sdělil, že žalovaný trvá na nařízení jednání. Soud na tomto místě konstatuje, že žalovaného opakovaně poučil o skutečnosti, že v řízení, v němž vystupuje Velvyslanectví České republiky, za něj nemůže bez dalšího jednat Ministerstvo zahraničních věcí. V souladu s § 33 odst. 5 s. ř. s. jedná za správní orgán jeho vedoucí, popřípadě jiná osoba k tomu oprávněná podle vnitřních předpisů. Na úkony zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí, kteří nebyli pověřeni k tomu jednat za žalovaného, tedy soud nebral zřetel. Tato situace byla jednoznačně žalovanému vysvětlena naposledy v řízení sp. zn. 10 A 77/2017; kopie sdělení je založena na č. l. 48 soudního spisu.
3. Dne 1. 8. 2018 se ve věci konalo ústní jednání. V rámci jednání žalobce setrval na svém stanovisku vyjádřeném v písemných podáních. Žalovaný odkázal a připojil se k argumentaci vyjádřené ve vyjádření ministerstva zahraničních věci ze dne 4. a 6. ledna 2016 k žalobě.
4. Z předloženého správního spisu se soud seznámil s přípisem žalovaného ze dne 18. 12. 2015, č. j. 1698/2015-HANOI-VII, jímž byla vyřízena žalobcova stížnost. V tomto přípise se uvádí: „Dne 21. 10. 2015 byla v odpoledních hodinách na recepci Velvyslanectví České republiky v Hanoji podána stížnost společně s žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání pana L.H. B. Vhledem k tomu, že se žadatel dostavil na konzulární oddělení Velvyslanectví České republiky Hanoji v úředních hodinách, které nejsou vyhrazeny pro podání žádostí tohoto druhu, nemohl být žadatel do prostor čekárny konzulárního úseku vpuštěn. Žádost o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání tedy nebylo možné přijmout, jelikož nebyla řádně podána v úředních hodinách vyhrazených pro taková podání“.
5. Dále soud k návrhu žalobce důkazem provedl sdělení žalovaného ze dne 14. 8. 2015 zveřejněné na internetových stránkách (předložený náhled je ze dne 9. 11. 2015). Z tohoto dokumentu vyplývá, že od 17. 8. 2015 umožňovaly úřední hodiny žalovaného příjem žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu v pondělí od 9:00 do 12:00, a to s poznámkou „pouze pro žadatele, kteří si sjednali schůzku prostřednictvím Visapoint“. Ve středu od 14:00 do 15:00 byly úřední hodiny určeny mimo jiné pro další konzulární agendu.
6. Městský soud v Praze přistoupil k věcnému posouzení žaloby, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 částí věty za středníkem rozhodoval podle skutkového a právního stavu, který zde byl v době zásahu.
7. Žaloba je důvodná.
8. Soud má za prokázané, že se žalobce skutečně dne 21. 10. 2015 dostavil osobně k žalovanému za účelem podání žádosti o zaměstnaneckou kartu, a to v úředních hodinách žalovaného. To vyplývá zejména ze sdělení žalovaného, jímž byla vyřízena žalobcova stížnost, kde se výslovně potvrzuje, že se tak stalo.
9. Soud konstatuje, že podle zákona o pobytu cizinců ve znění účinném uvedeného dne neměl žalovaný pravomoc po žadatelích o povolení k pobytu, jakým je zaměstnanecká karta, požadovat předchozí sjednání termínu podání žádosti. Podle ustanovení § 170 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) se totiž tato pravomoc výslovně vztahovala jen na žadatele o víza. Jak uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 - 52, č. 3601/2017 Sb. NSS, bodu 74, „podle zákona o pobytu cizinců se oprávnění pro zastupitelský úřad stanovit cizincům povinnost předem si sjednat termín podání žádosti se vztahuje toliko na podání žádostí o víza, nikoli však na podání žádostí o povolení k pobytu“.
10. Z výpisu úředních hodin žalovaného, který byl proveden důkazem, vyplynulo, že v rozhodné době nebyly stanoveny žádné úřední hodiny, v nichž by bylo možné podávat žádosti o povolení k pobytu bez předchozí registrace v systému Visapoint. Žalovaný tedy vůči žadatelům včetně žalobce uplatňoval nezákonný požadavek, aby si sjednali termín podání žádosti dopředu. Za takových okolností bylo zcela racionální, pokud se žalobce rozhodl žádost podat v úředních hodinách určených pro zbytkovou konzulární agendu. Pakliže žalovaný v této době žádost od žalobce nepřijal s poukazem na nesplnění neexistující povinnosti předem si sjednat termín podání žádosti, dopustil se vůči žalobci nezákonného zásahu.
11. Žalovaný se tedy vůči žalobci dopustil nezákonného zásahu, což soud prvním výrokem tohoto rozsudku v souladu s § 87 odst. 2 s. ř. s. určil.
12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., dle nějž má právo na náhradu nákladů ten účastník, který byl v řízení úspěšný, v tomto případě tedy žalobce. Jeho náklady tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále pak čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy převzetí právního zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne 4. 2. 2016, a účast na ústním jednání. Podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč (2 x 3 100 = 12 400). Náhrada hotových výdajů pak dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu tvoří 300 Kč za každý úkon (4 x 300 = 1 200). Odměna advokátky tak činí 13 600 Kč a DPH ve výši 21 %, celkem tedy 16 456 Kč. Spolu se soudním poplatkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci celkem 18 456 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 1. srpna 2018

 JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.

 předsedkyně senátu