[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

žalobce: C. P. Y.

zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíkům

se sídlem v Praze 9, Kovářská 4

proti

žalovanému: Ministerstvu vnitra ČR

se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2017, čj. OAM-268/ZA-ZA11-VL18-2017

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2017, čj. OAM-268/ZA-ZA11-VL18-2017 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze dne 4. 5. 2017 rozhodl žalovaný správní orgán o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany, odkázal na ustanovení § 25 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Ve svém rozhodnutí žalovaný uvedl, že z informace Správy uprchlických zařízení, provozovatele pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí, zjistil, že žadatel opustil dne 30. 4. 2017 bez povolení správního orgánu pobytové středisko, od uvedeného dne správnímu orgánu není známo místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, na základě dosud zjištěného stavu věci nelze o jeho žádosti rozhodnout. Z uvedených důvodů došlo k aplikaci ust. § 25 písm. j) zákona o azylu.

2.              Žalobní argumentace

2. V žalobě žalobce namítl porušení zákona o azylu, a to konkrétně ustanovení §§ 25, 12 písm. b) a 14a), když nebyly důvody pro zastavení řízení, žalobce splňuje podmínky § 12 a je ohrožen vážnou újmou pro případ návratu do země původu. Pochází z Kubánské republiky, je transsexuální ženou – z uvedeného důvodu jsou vedeny u správního orgánu dokumenty pod mužským pohlavím. Pobývá v pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí, několikrát navštívil Prahu za kamarádkou, vždy s řádně vyřízenou propustkou. Naposledy si chtěl vyřídit propustku na konci dubna 2017, dostavil se za pracovníkem panem K., který měl ten den službu. Snažil se mu sdělit, že chce propustku, tento však urážlivým způsobem odpověděl formou poznámek, týkajících se jeho sexuální orientace. Uvedl, že je muž a měl by také tak vypadat, dále, že propustka vydána nebude. Žalobce byl z uvedeného konfliktu rozčilen, rozhodl se odcestovat i bez propustky, za přibližně l0 dní se do střediska navrátil. Zde sepsal proti jednání pracovníka stížnost.
3. Žalobce se domnívá, že pro vydání rozhodnutí o zastavení řízení nebyl reálný podklad, propustku neobdržel ne vlastním přičiněním, i kdyby se tak stalo, jedná se o přílišnou tvrdost, kterou by bylo lze řešit domluvou či pokutou. Žalovaný nemá povinnost zahájit další tzv. opakovanou žádost o mezinárodní ochranu a žalobce by tak neměl naději na zahájení azylového řízení. V případě návratu na Kubu mu hrozí pronásledování z politických důvodů, z důvodu menšinové sexuální orientace a z důvodu pohlaví. Ve správním řízení hodlal předložit řadu zpráv dokládajících pronásledování LGBT osob na Kubě. Navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

3.            Vyjádření žalovaného

4. Z písemného vyjádření žalovaného ze dne 14. 6. 2017 plyne, že v daném případě byla důvodem pro zastavení řízení skutečnost, že žalobce bez povolení správního orgánu opustil pobytové středisko za situace, kdy dosud nebyl dostatečně zjištěn stav věci, nutný pro meritorní rozhodnutí a jeho pobyt tak nebyl správnímu orgánu v době rozhodnutí znám. Forma rozhodnutí je tak pouze důsledkem neoprávněného jednání samotného žalobce, rozhodnutí je řádně odůvodněno. Pokud žalobce argumentuje až v žalobě zdůvodňováním opuštění střediska, žalovaný toto považuje za účelové. Situaci, kdy pracovník střediska měl žalobce urážet a odmítnout mu vystavení propustky měl žalobce řešit ihned, a to využitím všech zákonných možností určených k nápravě takového jednání. Pokud stížnost nebyla podána ihned, zřejmě celá situace nebyla tak vážná, jak je posléze prezentována. Stížnost na chování pracovníka střediska žalobce podal až po vydání napadeného rozhodnutí. Žalovaný je přesvědčen, že žalobce je povinen respektovat zákonnou úpravu a plně se jí podřídit i ujasnit si priority svého jednání.
5. K zmíněným mírnějším prostředkům řešení věci žalovaný zdůrazňuje, že zákonná úprava zde hovoří jasně a bez možnosti jakéhokoliv správního uvážení ohledně pohnutek, vedoucích žalobce k porušování zákonných povinností. Navazující úvahy o dalších žádostech s podstatou věci nijak nesouvisí. Žalovaný správní orgán tedy z uvedených důvodů navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4.           Posouzení věci krajským soudem

6. Ze správního spisu je patrné poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu, které provedl správní orgán s žalobcem dne 7. 4. 2017. Žalobce v něm uvedl, že si přeje být oslovován jako žena, má umělené transsexuální jméno Y., je muž, ale cítí se jako žena. Je státní příslušník Kubánské republiky, cestoval letecky z vlasti do Moskvy, odtud do Srbska, kde mu byl zcizen cestovní pas, dále do Černé Hory a České republiky. Nejsnazší cesta z Kuby je do Ruska, s nímž má Kuba bezvízový styk. Je katolického vyznání, svobodný, naposledy žil v Havaně, kde žije i jeho matka. Do ČR přicestoval o Vánocích 2015, spolu s kamarádkou, též transsexuálkou. Po obdržení zdejších dokumentů k pobytu cestoval po Evropě, do Španělska a Itálie. Byl zachycen v Maďarsku, tam o mezinárodní ochranu nežádal, v ČR ji obdržel, ale jen na dva roky, neví, proč nedostal azyl. Nesouhlasí s kubánským politickým režimem, byl obětí diskriminace, často zadržován policií. Již byla shromažďována dokumentace, aby šel v budoucnu do vězení.
7. V průběhu pohovoru týž den žalobce vypověděl, že obdržel jen jakýsi „humanitární azyl“ na dva roky, musel toto prodlužovat, je tu hodně Kubánců, jako v USA. Má mezi nimi hodně přátel. Uplynulé dva roky žil v Praze, jezdil pracovat do Španělska do kadeřnictví, v ČR bylo těžké najít si práci, neumí řeč a do kurzu přestal chodit, moc tomu nerozuměl. V Itálii byl na dovolené. Na Kubě jsou transsexuálové perzekuováni a biti policií. Matka kdysi byla v ČR, moc si to pochvalovala. Proto byla ČR cílovým státem. Jako transsexuálovi mu na Kubě nechtěli dát zaměstnání, je tam ale povinnost pracovat, hrozilo mu proto vězení. Takoví lidé jsou hlídáni. Byl na něho asi dva roky před odjezdem založen spis PPI, a to pro účast na demonstraci, kubánští policisté jsou velmi xenofobní. Byl občas zadržen, někdy jen na chvíli, začalo to od 15 let. V r. 2014 již měl stálé problémy s režimem pro oblékání a transsexualitu. Je vyučen v oboru výroba potravin a příprava pokrmů, byl přihlášen u jedné pracovní agentury, ale nikdy mu nic nesehnali. Demonstrace se konaly i 5 x do měsíce, byli ale malá skupina, asi 6 lidí. Jednalo se o tři transsexuálky a jejich matky. Matka prodala dům, aby měl žalobce peníze na cestu, vyřizovali doklady a v té době se již demonstrací neúčastnil, aby mohl vycestovat. Chce se cítit svobodně, bez diskriminace. Na Kubu se vrátit nemůže, po dvou letech člověk ztratí přídělovou knížku nas jídlo, majetek, všude ho vyškrtnou.
8. Ve správním spisu se dále nachází kopie žádosti žalobce ze dne 8. 1. 2015, posléze provedeného pohovoru a rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2015, kterým byla žalobci udělena doplňková ochrana dle § 14a zákona o azylu na dobu 24 měsíců. Dále je přítomno rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2017 a úřední záznam ze dne 5. 5. 2017 o učiněném pokusu o doručení předvolání k rozhodnutí do vlastních rukou, pracovníci OAMP a SUZ prováděli doručování v Pobytovém středisku, kde bylo zjištěno, že žalobce se zde nezdržuje, nebyl zastižen ani na pokoji, kde je ubytován a z evidence zjištěno, že svévolně opustil středisko dne 30. 4. 2017.
9. Žalovaný v napadeném rozhodnutí aplikoval § 25 písm. j) zákona o azylu, z něhož plyne, že správní řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout.
10. Po přezkoumání věci soud konstatuje, že podmínky citovaného ustanovení v daném případě nelze považovat za naplněné. Soud po přezkoumání věci zjistil, že v daném případě je skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, v rozporu se správním spisem, tedy, že nastala situace upravená ust. § 76 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s. ř. s.
11. Ze správního spisu plyne, že 7. 4. 2017 byl s žalobcem proveden pohovor, následně je do spisu vložena kopie z předchozího správního řízení o udělení mezinárodní ochrany (2015), jak uvedeno shora, a poté je ve správním spise napadené rozhodnutí ze dne 4. 5. 2017 a úřední záznam ze dne 5. 5. 2017, kdy byl žalobce hledán za účelem doručení předvolání k rozhodnutí do vlastních rukou. Jakékoliv skutečnosti o tom, že žalobce svévolně opustil pobytové středisko, či že bylo zjišťováno, zda se zde nachází či nikoliv ve správním spise zcela chybí. Soud tak reálně nemohl přezkoumat správnost postupu žalovaného ve věci aplikace § 25 písm. j) zákona o azylu, konstatoval podstatnou vadu řízení a v souladu s § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věci mu vrací k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.).

5.              Náklady řízení

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., když ve věci úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nevyčíslil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 21. srpen 2018

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně