USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci

žalobce:  L. B. 
bytem S., Ú. n. L. 
zastoupený advokátem Mgr. Michalem Chuchútem, LL.M. 
sídlem náměstí Junkových 2772/1, 155 00 Praha 5

proti

žalované:  obec Libež 
sídlem Libež 53, 257 26 Libež

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

3. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Michala Chuchúta, LL.M., advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 24. 6. 2018 ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal vydání rozhodnutí v řízení o své žádosti ze dne 1. 2. 2018 podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), kterou se domáhal poskytnutí informací vztahujících se k volbám do Poslanecké sněmovny konaným ve dnech 20. ‑ 21. 10. 2017 a volbám prezidenta republiky v roce 2018.
2. Podáním ze dne 27. 7. 2018 žalobce vzal žalobu zpět. Uvedl, že dne 22. 7. 2018 mu byl doručen e-mail žalované s požadovanými informacemi, čímž došlo k ukončení její nečinnosti. Požádal přitom soud o náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. v celkové výši 13 342 Kč. K tomu uvedl, že po něm jako studentovi třetího ročníku právnické fakulty lze jen stěží požadovat, aby byl vybaven rozsahem znalostí a praktických dovedností nezbytných k podání takové žaloby. Nicméně i pokud by byl odborníkem na správní právo, nebyl by s odkazem na judikaturu Ústavního soudu dán důvod k nepřiznání náhrady nákladů řízení. Důvodem k zastoupení je i větší objektivita zástupce, který drží spor ve „střízlivé“ právní rovině a zároveň snižuje míru stresu, které je žalobce v souvislosti se soudním řízením vystaven. V dané věci žalobce navíc udělal vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, a vyčerpal všechny prostředky k ochraně proti nečinnosti žalované. Žalobce dosud strávil sběrem dat pro daný výzkum 1 000 hodin, a pokud vzorek nebude úplný, přijde tato činnost vniveč. Nelze tedy konstatovat, že pro něj žaloba má malý význam. Navíc ocenění práce formou stipendia za vědecké výsledky je vázáno na dokončení výzkumu. S odkazem na judikaturu Městského soudu v Praze pak žalobce upozornil též na to, že pokud by ostatní obce Středočeského kraje viděly, že s dlouhodobým ignorováním jejich zákonných povinností pro ně nejsou spojeny negativní důsledky ani v případě, že se žadatel obrátí na soud, nebudou mít důvod vyřizovat žádosti o informace ani jiná podání. Žalobce navíc minimalizoval počet úkonů a náklady řízení uměle nezvyšoval.
3. Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.  Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
4. S ohledem na to, že žalobce vzal svůj návrh zpět a o obsahu tohoto podání nejsou pochybnosti, soud prvním výrokem řízení zastavil podle § 47 písm. a) s. ř. s.
5. Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podle § 10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích v řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
6. K zastavení řízení došlo před jednáním ve věci, soud tedy podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona o soudních poplatcích rozhodl druhým výrokem o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení (§ 10a odst. 1 téhož zákona).
7. Pokud jde náhradu o nákladů řízení, podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „[ž]ádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“ Podle § 60 odst. 7 s. ř. s. „[j]sou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.“
8. Žalobce vzal žalobu zpět, neboť poskytnutím informací došlo k ukončení nečinnosti žalované. Z předloženého e-mailu zaslaného žalovanou žalobci vyplynulo, že žalovaná skutečně žalobci požadované informace poskytla. Jak soud dále ověřil, na původní žádost žalobce (a následnou stížnost žalobce ze dne 1. 3. 2018 na postup při vyřizování žádosti o informace) reagovala žalovaná e-mailovou zprávou ze dne 2. 3. 2018, v níž mimo jiné uvedla, že v dané obci „jsme rádi, že stíháme nutnou agendu“, přičemž to, co žalobce požaduje, „je na několik hodin hledání“. Požadované informace tedy před podáním žaloby žalobci neposkytla. Žalobce tedy zjevně vzal žalobu zpět až pro pozdější chování žalované a mělo by mu tedy podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. svědčit právo na náhradu nákladů řízení.
9. Soud nicméně při rozhodování o náhradě nákladů přihlédl i k dalším okolnostem dané věci a dospěl k závěru, že jsou zde splněny podmínky pro aplikaci § 60 odst. 7 s. ř. s., tedy že je na místě přiznat žalobci náhradu nákladů řízení jen zčásti. Soud k tomu uvádí, že tímto závěrem nikterak neomlouvá ani nebagatelizuje nerespektování povinností, které povinným subjektům dle zákona o svobodném přístupu informacím plynou. Přestože soud vnímá nelehké postavení osob působících v rámci orgánů nejmenších obcí, stejně tak jako procesní i praktické komplikace při aplikaci zmiňovaného zákona v praxi, je třeba zdůraznit, že nelze akceptovat faktickou rezignaci na plnění povinností podle tohoto zákona. Je přitom zjevné, že ke změně pasivního přístupu žalované, pokud jde o žádost žalobce, vedla v dané věci právě až podaná žaloba. Proto soud shledává zcela důvodným uložit žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení spočívající v zaplaceném (a nevráceném) soudním poplatku ve výši 1 000 Kč.
10. Ve vztahu k dalším žalobcem požadovaným nákladům řízení spočívajícím v odměně advokáta nicméně zdejší soud především poukazuje na to, že je mu z vlastní úřední činnosti známo, že žalobce podal ke zdejšímu soudu v červnu tohoto roku větší množství žalob směřujících proti Krajskému úřadu Středočeského kraje nebo proti obcím ve Středočeském kraji, jimiž se za obdobných (byť ne zcela shodných skutkových okolností) domáhá buď ochrany proti nečinnosti obcí při vyřizování jeho podobných žádostí o poskytnutí informací, anebo zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje o odvolání proti rozhodnutím, kterými jednotlivé obce jako prvostupňové správní orgány rozhodly o jeho žádostech o poskytnutí informací (např. řízení vedená pod sp. zn. 43 A 72/2018, 43 A 73/2018, 43 A 74/2018, 43 A 76/2018, 54 A 69/2018, 54 A 70/2018, 54 A 71/2018, 54 A 72/2018, 55 A 73/2018, 55 A 74/2018 a 55 A 75/2018). Jedná se typově o podobné žaloby, přičemž některé z nich žalobce dokonce podal samostatně, tedy bez zastoupení advokátem (např. řízení o žalobě časově předcházející nyní projednávané věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 43 A 65/2018, kde zástupce žalobce do řízení vstoupil až v jeho průběhu). Soud samozřejmě nijak nezpochybňuje právo žalobce zvolit si pro dané řízení zástupce. Pokud ovšem žalobce, který je studentem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, za těchto okolností v nyní projednávané věci zastoupení advokátem využil, přičemž daná věc se nikterak významně neodlišuje od jiných jeho (předchozích) žalob, má soud za to, že tu jsou důvody zvláštního zřetele hodné, pro které nelze žalobci přiznat náhradu nákladů odpovídající odměně zvoleného advokáta. Soud v tomto případě zohlednil i to, že tvrzená nečinnost žalované nezasahuje bezprostředně do žalobcovy právní sféry, nýbrž se toliko týká jeho akademického výzkumu. Z toho důvodu soud proto ani nemohl přihlédnout k tvrzení žalobce týkající se míry stresu, kterému je vedením daného soudního sporu vystaven. S obdobnými úvahami soudu o možnosti uplatnění § 60 odst. 7 s. ř. s. byl ostatně žalobce již obeznámen z usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 7. 2018, sp. zn. 54 A 72/2018. Uložit žalované povinnost zaplatit žalobcem požadovanou částku na náhradu nákladů řízení v plné výši se ve shora popsaném kontextu jeví jako nepřiměřené. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. července 2018

JUDr. Milan Podhrázký v. r. 
předseda senátu