[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým ve věci:

žalobkyně:  K. M.

bytem M. H., K.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 12. 2017, č. j. 825 508 0669/315-LBO,

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.        Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla pro opožděnost její námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 10. 2017, č. j. 825 508 0669. Žalovaná tímto prvostupňovým rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu.

2.        Žalobkyně v žalobě (včetně jejího doplnění) namítá, že prvostupňové rozhodnutí jí bylo (dle poštovního systému sledování zásilek) doručeno dne 24. 10. 2017 a nikoliv dne 23. 10. 2017. Navrhuje proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalované vydat rozhodnutí nové.

3.        Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě poukázala na to, že dle dodejky k zásilce obsahující dané rozhodnutí byla dne 11. 10. 2017 po neúspěšném doručovacím pokusu žalobkyni zanechána výzva s příslušným poučením. Poslední den odvolací lhůty připadl na středu 22. 11. 2017, žalobkyně však námitky podala až dne 24. 11. 2017.

4.        Z předloženého správního spisu soud v dané věci především ověřil, že v návaznosti na žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podanou dne 22. 9. 2017 žalovaná vydala shora již označené (prvostupňové) rozhodnutí, kterým tuto žádost zamítla.  Jak plyne z doručenky připojené k tomuto rozhodnutí, v jejím levém horním rohu je vyplněno prohlášení doručujícího orgánu, podle něhož „protože adresát nebyl zastižen, zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí od: 11. 10. 2017“ a je zde připojen podpis doručovatele. Dále je na doručence vyplněno, že byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky s poučením o následcích nevyzvednutí. Na doručence je dále vyplněn údaj o vložení zásilky do schránky s vyznačením data 24. 10. 2017 a podpisem doručovatele. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 24. 11. 2017 ze své datové schránky námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas s  posouzením svého zdravotního stavu. Žalovaný pak rozhodnutím napadeným nyní projednávanou žalobou námitky žalobkyně zamítl, a to pro jejich opožděnost.

5.        Krajský soud v Praze na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobkyní uplatněných námitek, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu
[§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Ve věci přitom soud rozhodl bez jednání, neboť žádný z účastníků s takovým postupem soudu nevyslovil nesouhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

6.        Soud v dané věci předesílá, že předmětem řízení o této žalobě může být pouze posouzení toho, zda žalovaný postupoval správně, pokud námitky žalobkyně zamítl jako opožděné. Rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí námitek (odvolání) pro nepřípustnost nebo opožděnost totiž není rozhodnutím, v němž by se správní orgán, a tudíž ani soud, věcně zabýval odvolacími námitkami in meritum (předmětem tohoto soudního řízení tedy nemůže být přezkum zákonnosti posouzení zdravotního stavu žalobkyně orgány žalované).

7.        Klíčovým tedy v dané věci je určení toho, kdy bylo prvostupňové rozhodnutí žalované žalobkyni řádně doručeno, resp. kterého dne se tak stalo.

8.        Pravidla pro doručování písemností fyzickým osobám i v případě řízení ve věcech důchodového pojištění upravuje [v souladu s § 90 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“)] ustanovení § 19 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podle § 23 odst. 1 správního řádu, „nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Podle § 23 odst. 4 správního řádu se adresát „vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“ Uplynutím desetidenní lhůty pak nastává fikce doručení, písemnost se tedy posledním dnem této lhůty považuje za doručenou (§ 24 odst. 1 správního řádu). Podle § 23 odst. 5 správního řádu se zároveň s oznámením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2.

9.        Otázkou doručování správního rozhodnutí a fikcí doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu se již zabýval i Nejvyšší správní soud, který ve svém rozsudku ze dne 31. 3. 2010, č. j. 5 As 26/2009 ‑ 67, dospěl k závěru, že „splnění podmínek pro uložení doručované písemnosti dle § 23 správního řádu z roku 2004, a tudíž i pro její doručení na základě fikce dle § 24 odst. 1 téhož zákona, pokud si ji adresát ve lhůtě 10 dnů od uložení nevyzvedne, prokazuje správní orgán obvykle tím, že založí do spisu vrácenou obálku s nevyzvednutou písemností, včetně předtištěné doručenky, na níž je zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že byla tato zásilka určitého data uložena a že bylo v místě doručování zanecháno oznámení o tomto uložení a rovněž poučení o následcích nevyzvednutí zásilky. Pokud takový doklad chybí, je třeba splnění podmínek pro doručení písemnosti na základě fikce prokázat jiným způsobem, a není-li to možné, je nutno vycházet z toho, že k doručení písemnosti na základě fikce nedošlo.“

10.    Žalobkyně v nyní projednávané věci poukazuje na to, že dle „poštovního systému sledování zásilek“ jí bylo dané rozhodnutí doručeno až dne 24. 10. 2017. Toto tvrzení však dle soudu není s to věrohodným způsobem vyvrátit či zpochybnit údaje na doručence. Z té bez pochybností plyne, že prvostupňové rozhodnutí bylo uloženo a připraveno k vyzvednutí dne 11. 10. 2017 s tím, že adresátovi byla zanechána příslušná výzva a poučení. Dnem následujícím po uvedeném datu (§ 40 odst. 1 správního řádu) pak počala běžet desetidenní lhůta k vyzvednutí zásilky
(§ 24 odst. 1 správního řádu), která tak skončila dne 23. 10. 2017. Marným uplynutím této lhůty pak došlo k doručení fikcí a počala běžet třicetidenní lhůta k podání námitek (§ 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.). Posledním dnem lhůty k podání námitek byla tedy v dané věci středa
22. 11. 2017. Jak již nicméně plyne z výše již reprodukovaného správního spisu, žalobkyně námitky podala až dne 24. 11. 2017, tedy po marném uplynutí uvedené lhůty.

11.    S ohledem na shora uvedené lze dospět k závěru, že žalovaný postupoval v souladu se zákonem, pokud námitky žalobkyně posoudil jako opožděné. Ostatně námitky žalobkyně by byly opožděné i v případě, jestliže by soud akceptoval její tvrzení o tom, že jí prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno až dne 24. 10. 2017, neboť v takovém případě by jí lhůta pro podání námitek skončila již dne 23. 11. 2017. Krajskému soudu v Praze proto nezbylo, než žalobu zamítnout
(§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

12.    Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Úspěšné žalované žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, ostatně v tomto druhu řízení jí ani nepřísluší (§ 60 odst. 2 s. ř. s.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13.    Nad rámec výše uvedeného soud v shodě se žalovanou upozorňuje žalobkyni na to, že pokud hodlá docílit nového posouzení svého zdravotního stavu (resp. má za to, že došlo k jeho zhoršení), může podat u příslušné OSSZ novou žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení jejího zdravotního stavu. 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 31. července 2018

JUDr. Milan Podhrázký, v. r.

samosoudce