USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

navrhovatele:  Přípravný výbor pro konání místního referenda,

zastoupen zmocněncem Mgr. J. K.,

  bytem A. V. 629, L.,

proti

odpůrci: Statutární město Liberec,

  sídlem nám. Dr. E. Beneše 1/1, Liberec,

o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda ve Statutárním městě Liberec ze dne 27. 7. 2018 nemá nedostatky,

takto:

1. Určuje se, že návrh na konání místního referenda ve Statutárním městě Liberec ze dne 27. 7. 2018 nemá nedostatky.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včas podaným návrhem ze dne 27. 8. 2018 se navrhovatel domáhal určení, že návrh na konání místního referenda ve Statutárním městě Liberec ze dne 27. 7. 2018 nemá nedostatky, a náhrady nákladů řízení. Uvedl, že zmíněným návrhem podaným u odpůrce se dožadoval zodpovězení pěti otázek v místním referendu. Dne 17. 8. 2018 byla navrhovateli ze strany odpůrce doručena výzva k odstranění vad jím podaného návrhu v sedmidenní lhůtě. Výzvou byly navrhovateli vytknuty tři okruhy vad návrhu. U páté navrhované otázky týkající se výkupu hráze u Veseckého rybníka nebyl navrhovatelem uveden odhad nákladů spojených s realizací rozhodnutí přijatého v referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu města, dále jméno jednoho ze členů přípravného výboru, R. H., bylo uvedeno nesprávně, a nakonec byl jako nedostatečný vyhodnocen počet předložených platných podpisů podporujících konání místního referenda.

2. Navrhovatel k těmto výtkám uvedl, že chybějící odhad nákladů doplnil podáním doručeným odpůrci dne 24. 8. 2018, jímž vyčíslil předpokládané náklady na výkup hráze částkou 2,25 až 2,5 mil. Kč a náklady na vyhotovení projektu revitalizace okolí rybníka částkou 150 až 400 tisíc Kč s tím, že doplnil, z jakých položek rozpočtu města by dle něj měly být tyto výdaje hrazeny. K nesprávně uvedenému jménu člena přípravného výboru navrhovatel namítl, že výzva nebyla dostatečně konkrétní, když nebylo přesně uvedeno, v čem nesprávnost spočívá. Navrhovatel nicméně sám pochopil, jakou vadu měl odpůrce na mysli, proto zmocněnec navrhovatele dne
   20. 8. 2018 učinil u odpůrce ústní podání, jímž k označení zmíněného člena přípravného výboru doplnil druhé jméno T. Tvrzenou vadu nicméně považuje za ryze formální.

3. K vytknutému nedostatku platných podpisů navrhovatel namítl, že výzva byla obecná, když obsahovala pouze paušální výčet nedostatků obsažených v podpisových arších, jako např. „chybné adresy pobytu“ apod. Z judikatury správních soudů přitom plyne, že důkladnosti kontroly návrhu musí odpovídat obsah výzvy k odstranění vad návrhu. Z výzvy musí být určitě a jasně seznatelné vady jednotlivých podpisů. Odpůrce je povinen zákonný důvod pro vyškrtnutí podpisu u každého vyškrtnutého podpisu srozumitelným způsobem specifikovat, aby se iniciátor referenda byl schopen rozhodnout o svém následném postupu. K tomu navrhovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99.

4. Navrhovatel dále podotknul, že mu byla k odstranění vad stanovena nejkratší možná lhůta sedmi dnů. Současně mu v rozporu s § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, nebyly vráceny podpisové archy. Z uvedených důvodů považuje navrhovatel výzvu k odstranění vad návrhu za nekvalifikovanou, když na jejím základě nemohl odstranit vytknuté vady týkající se podpisů. Vady vytknuté pod bodem 1 a 2 tedy byly odstraněny a výzva nebyla v bodu
   3 kvalifikovaná. Podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu je tedy třeba považovat návrh za bezvadný.

5. Odpůrce se k podanému návrhu vyjádřil tak, že potvrdil přijetí návrhu na konání referenda, učinění výzvy, kde byly vytknuty uvedené nedostatky návrhu, a reakci navrhovatele na výzvu k odstranění vad. Návrh na konání referenda nemohl být předložen na zasedání zastupitelstva dne 6. 9. 2018, neboť magistrátu po opravě návrhu běžela patnáctidenní lhůta k přezkoumání doplnění návrhu. Pokud jde o bod 2 výzvy, nebylo možno navrhovateli sdělit, jaké je správné jméno člena přípravného výboru, a to s ohledem na povinnou ochranu osobních údajů. Podle
   § 62 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, je fyzická osoba povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.

6. K bodu 3 výzvy odpůrce uvádí, že postupoval standardně, když zjistil, že 3 183 podpisů vykazuje vady. Výzva obsahovala výčet jednotlivých typových vad. Detailněji s nimi byl zmocněnec navrhovatele seznámen při nahlížení do spisu. Odpůrce se neztotožňuje s názorem vyjádřeným v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 9. 2014, č. j. 40 A 15/2014-42, a v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99, že výzva musí obsahovat specifikaci důvodu vyškrtnutí u každého jednotlivého neuznatelného podpisu. Realizace takého požadavku je těžko proveditelná z důvodu krátké lhůty stanovené pro kontrolu návrhu. Zmíněný rozsudek krajského soudu k tomu odkazuje na použití správního řádu, jehož použití zákon o místním referendu výslovně vylučuje. Rozhodnutí soudů navíc nejsou v České republice pramenem práva. Odpůrce poukázal na to, že celková chybovost podpisů představuje 36,8 % a uvedl několik příkladů chyb. Situaci dle něj neprospělo, že otázky a poučení byly uvedeny na zadní straně podpisových archů. Odpůrce zpracoval dokument obsahující hodnocení všech podpisů, má nicméně za to, že tento dokument nemohl navrhovateli předložit s ohledem na to, že jde o interní dokument obsahující řadu osobních údajů.

7. Odpůrce dále odmítá, že by postupoval příliš formalisticky či přísně. Např. osoby, které v mezidobí od podpisu do podání návrhu změnily trvalý pobyt v rámci města Liberec, byly započítány do platných podpisů. Navrhovatel v obdobné situaci v r. 2013 na podobně formulovanou výzvu reagoval a respektoval ji. Dle odpůrce byla v daném případě stanovena zákonná sedmidenní lhůta s ohledem na blížící se zasedání zastupitelstva. Navrhovateli byl spolu s výzvou vrácen originál návrhu, podpisové archy byly u magistrátu k dispozici k vyzvednutí,
   o čemž byl zmocněnec navrhovatele informován. Odpůrce má za to, že respektoval právní předpisy, výzva byla učiněna řádně, a proto navrhuje zamítnutí návrhu a poukazuje na to, že v tomto typu řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

8. Z předloženého spisového materiálu soud ověřil, že navrhovatel podal u odpůrce dne 27. 7. 2018 předmětný návrh na konání místního referenda. Výzvou ze dne 10. 8. 2018 byl navrhovatel v sedmidenní lhůtě vyzván k odstranění tří shora popsaných nedostatků návrhu. Dne 20. 8. 2018 se na magistrát dostavil zmocněnec navrhovatele, který doplnil jméno T., jakožto druhé jméno R. H. Dne 20. 8. 2018 zmocněnec navrhovatele osobně jednal s pracovníky magistrátu, dle úředního záznamu mu bylo umožněno odnést si originály podpisových archů, což však zmocněnec nepožadoval. Dne 24. 8. 2018 zástupce navrhovatele podal u odpůrce doplnění původního návrhu na konání referenda, jímž sdělil odpůrci odhad nákladů týkající se otázky č. 5 a zpochybnil kvalitu výzvy k odstranění nedostatku týkajícího se počtu platných podpisů, kterou nepovažoval za kvalifikovanou. V průběhu lhůty k odstranění vad návrhu zástupce navrhovatele opakovaně nahlížel do spisu.

9. Podáním návrhu bylo zahájeno řízení o poskytnutí ochrany ve věcech místního referenda dle části třetí, hlavy druhé, dílu čtvrtého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

10. Podle § 12 odst. 1 zákona o místním referendu, návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen "obecní úřad") nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen "magistrát statutárního města"), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

11. Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

12. Podle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu, v případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

13. V tomto řízení se navrhovatel v souladu s § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu
    a § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. domáhá určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, neboť nesouhlasí s výzvou magistrátu k odstranění vad podle § 12 odst. 2 zákona
    o místním referendu.

14. Soud především podtrhuje, že při svém rozhodování vychází ze skutkového a právního stavu ke dni vydání svého rozhodnutí. Soudní řád správní toto sice explicitně nestanoví, nicméně vyplývá to z povahy tohoto řízení. Shodný závěr byl ostatně vysloven i Nejvyšším správním soudem v usnesení ze dne 22. 1. 2015, č. j. Ars 7/2014-126 (judikatura NSS je dostupná na www.nssoud.cz). Zmíněný předpoklad znamená, že pokud v době po vydání výzvy k odstranění vad návrhu došlo k odstranění vytýkaného nedostatku, soud k takovému odstranění vady přihlédne a návrh na konání místního referenda bude považovat v takovém rozsahu za bezvadný.

15. Tak je tomu v případě odpůrcem vytýkané první vady návrhu spočívající v absenci uvedení odhadu nákladů a způsobu jejich úhrady ve vztahu k otázce č. 5. Podáním ze dne 24. 8. 2018 navrhovatel požadované informace v dostatečném rozsahu doplnil. Soud konstatuje, že v porovnání s uvedením odhadu nákladů a způsobu jejich úhrady ve vztahu k ostatním čtyřem navrhovaným otázkám, kde neměl odpůrce výhrady a nevyzýval navrhovatele k doplnění dalších informací, odůvodnil navrhovatel odhad nákladů k otázce č. 5 podrobněji. Vzhledem k tomu, že § 10 odst. 1 písm. d) zákona o místním referendu požaduje uvedení pouhého odhadu, který má poskytnout základní představu o nákladech a možnostech jejich úhrady, přičemž navrhovatelem uvedené informace nejsou zjevně nereálné, považuje soud učiněné doplnění navrhovatele
    za dostatečné. Lze proto uzavřít, že v tomto ohledu již návrh na konání místního referenda nedostatky nemá, přestože původně uvedenou vadou trpěl, a výzva tak byla ze strany odpůrce učiněna důvodně.

16. Pokud jde o druhý vytýkaný nedostatek spočívající v nesprávném uvedení jména jednoho
    ze členů přípravného výboru, lze odpůrci přisvědčit v tom, že z § 62 odst. 2 zákona o matrikách, jménu a příjmení, plyne, že fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. Současně však soud konstatuje,
    že vyžadování doplnění druhého jména člena přípravného výboru R. H. považuje z hlediska naplnění účelu zákona o místním referendu za nadbytečné. Z vyjádření samotného odpůrce je zřejmé, že odpůrci bylo známo, o jakou osobu se jedná, odpůrce neměl pochybnosti
    o její totožnosti, dokonce určitým způsobem pomáhal zmocněnci navrhovatele toto jméno doplnit. Výzva tak byla v tomto bodě činěna spíše z formálních důvodů. Stejně jako v případě prvního vytknutého nedostatku navíc navrhovatel na výzvu zareagoval a jméno člena přípravného výboru doplnil. Na základě uvedeného soud tedy i v tomto bodě dospěl k závěru, že návrh na konání místního referenda uvedeným nedostatkem netrpí, a je tedy po této stránce bezvadný.

17. Nejpodrobnější argumentace ze strany obou účastníků směřuje k problematice třetího vytknutého nedostatku, tedy počtu oprávněných podpisů, resp. k tomu, jak měla v souvislosti s nedostatky podpisů vypadat výzva k odstranění nedostatků. V tomto ohledu dává soud za pravdu navrhovateli, jenž správně uvádí, že výzva má obsahovat specifikaci nedostatků u každého jednoho neakceptovaného podpisu a nepostačí pouhé souhrnné typové označení vytýkaných vad.

18. Nedůvodná je argumentace odpůrce, že realizace požadavku na přesnost výzvy s ohledem na krátkou lhůtu k vydání výzvy případně na velký počet podpisů ve velkém městě je těžko proveditelná. Soud nepochybuje, že magistrát byl po obdržení návrhu na konání referenda zatížen jeho zpracováním a přípravou výzvy k odstranění jeho vad, nicméně ze spisového materiálu je zřejmé, že magistrát byl schopen provést (a provedl) důkladnou kontrolu všech podepsaných osob a jejich údajů. Výstupem z této kontroly pak byl obsáhlý dokument nazvaný „Kontrola údajů uvedených na podpisové listině pro konání místního referenda v roce 2018“. Tento dokument obsahuje ke každé osobě, která se podepsala pro konání místního referenda, údaje, jež byly uvedeny v podpisových arších, konkrétně jméno, příjmení a datum narození,
    a následně je zde ke každé osobě uvedeno, zda byl její podpis uznán či v čem spočívá chyba, pro niž podpis do celkového počtu platných podpisů započítán nebyl. Z uvedeného je zřejmé, že odpůrce nejen že provedl zcela podrobnou kontrolu všech podepsaných osob, ale zároveň byl schopen zpracovat materiál, který jednotlivé vady podpisů přehledně zachycuje a specifikuje.

19. V daném případě se vzhledem k uvedenému nabízelo, aby odpůrce ve výzvě k odstranění nedostatků návrhu odkázal na zmíněný dokument, který by zároveň k výzvě navrhovateli připojil. Poněkud absurdně působí argumentace odpůrce, že tak neučinil, aby před navrhovatelem chránil osobní údaje osob uvedených v tomto dokumentu. Soud připomíná, že dokument obsahuje přepsané údaje (včetně chyb) z podpisových archů, jimiž navrhovatel pro účely přípravy
    a realizace místního referenda oprávněně disponuje, neboť mu je pro tyto účely podepsané osoby samy poskytly, což bylo i výslovně uvedeno na každém podpisovém archu. Byl to navrhovatel, kdo tyto osobní údaje v rámci podání návrhu předložil odpůrci, a logickému přístupu pak odporuje, pokud odpůrce uvádí, že za takové situace není oprávněn navrhovateli konkrétně vytknout vady jednotlivých podpisů s odkazem na ochranu osobních údajů. Soud zdůrazňuje, že jeho výhrada k postupu odpůrce nespočívá v tom, že by snad odpůrce měl navrhovateli poskytnout správné osobní údaje podepsaných osob. Takový postup by byl chybný a bylo by v jeho případě možno hovořit o prolomení ochrany osobních údajů. Odpůrce nicméně měl specificky a jednotlivě u každé podepsané osoby, jejíž podpis neakceptoval, poukázat na to, v čem spočívá vada, pro niž podpis nebyl uznán. Například, že u osoby XY podepsané na archu číslo Z je chybné datum narození apod.

20. Lze říci, že právě takové informace nutné k odstranění jednotlivých vad podpisů obsahuje zmíněný dokument „Kontrola údajů uvedených na podpisové listině pro konání místního referenda v roce 2018“. Pokud by byl takový dokument pro interní účely odpůrce zpracován se zahrnutím správných osobních údajů nad rámec údajů uvedených v podpisových arších, bylo by na místě jej pro účely výzvy navrhovatele o tyto údaje oprostit a využít jej jako součást výzvy. V daném případě dle názoru soudu tento dokument jiné údaje než ty, jimiž je navrhovatel oprávněn disponovat, neobsahuje, a mohl tedy být využit jako součást výzvy. Je nicméně na odpůrci, jakým způsobem prakticky docílí toho, aby byl navrhovatel kvalifikovaným způsobem vyzván k odstranění vad návrhu na konání místního referenda. Jednotlivé vady mohou být pochopitelně vytknuty přímo samotnou výzvou bez zpracovávání samostatného dokumentu. Vzhledem k tomu, že v daném případě byl takový dokument vyhotoven, jevilo by se soudu jeho využití pro účely výzvy účelné.

21. Pokud odpůrce ve svém vyjádření polemizoval s existující judikaturou správních soudů a uváděl, že výklad požadující vydání výzvy s konkrétní specifikací vad je mimo rámec zákona, nelze mu dát za pravdu. Jednak, jak zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99, ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu hovoří o vytknutí „takových nedostatků“, čímž je naznačen požadavek konkrétnosti, jednak lze takový požadavek dovodit ze základních zásad použitelných při výkonu veřejné správy, jak jsou zakotveny v § 2 až § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neboť aby mohlo být dosaženo účelu veřejné správy, musí výzva orgánu veřejné moci k odstranění nedostatků návrhu skutečně směřovat k umožnění odstranění těchto nedostatků, tedy musí být koncipována tak, aby adresátu výzvy bylo umožněno reagovat na konkrétní výtky a nedostatky odstranit. Odpůrce má pravdu, že podle § 54 zákona o místním referendu se na postup podle tohoto zákona správní řád v zásadě neužije, pomíjí však, že podle § 177 odst. 1 správního řádu se základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.

22. Odpůrce se rovněž nemýlí, pokud uvádí, že v českém právním prostředí nejsou rozhodnutí soudů pramenem práva. Jestliže zdejší soud na několika místech odůvodnění tohoto usnesení na podporu své argumentace odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, činí tak proto, aby své závěry argumentačně podpořil a dal účastníkům najevo, že správní soudy o obdobných otázkách v minulosti již rozhodovaly, účastníkům tak mohlo být zřejmé, jak mají v dané věci postupovat, a rozhodnutí zdejšího soudu pro ně bylo do jisté míry předvídatelné. Stěžejním pramenem práva pro posouzení této věci je zákon o místním referendu, zejména jeho § 12, jak to ostatně plyne z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

23. Zdejší soud se tedy ztotožňuje s názorem vyjádřeným např. v již zmiňovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014-99, že z výzvy k odstranění nedostatků musí být určitě a jasně seznatelné vytýkané vady návrhu na konání místního referenda tak, aby bylo odstranění jednotlivých vad fakticky proveditelné. Po provedení důkladné kontroly podpisů tedy měly být specifikovány vady jednotlivých podpisů. Pakliže výzva těmto požadavkům nevyhovuje, jde o výzvu nekvalifikovanou, která nevyvolává účinky předvídané v § 12 odst. 2 zákona o místním referendu a která nebrání nastoupení nevyvratitelné domněnky bezvadnosti návrhu podle § 12 odst. 3 tohoto zákona. Výzvu, která se týkala více oddělitelných vad, je pak třeba ohledně každé jednotlivé vady posuzovat zvlášť (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2017, č. j. Ars 1/2017-44).

24. V daném případě výzva k odstranění vad návrhu na konání místního referenda shora popsaným požadavkům na určitost v bodu 3 týkajícím se vytýkaných vad podpisů nevyhovuje, soud ji proto považuje za nekvalifikovanou. Navrhovatel tedy nebyl ve třicetidenní lhůtě dle § 12 odst. 3 zákona o místním referendu řádně vyzván k odstranění nedostatku spočívajícího v nedostatečném počtu platných předložených podpisů. V souladu s posledně uvedeným ustanovením je proto třeba považovat návrh na konání místního referenda v tomto bodě za bezvadný, neboť zde v důsledku absence kvalifikované výzvy nastoupila zákonem zakotvená nevyvratitelná domněnka bezvadnosti návrhu. Ten byl podán dne 27. 7. 2018, zákonná třicetidenní lhůta pro nastoupení domněnky uplynula 27. 8. 2018, návrh je tedy v tomto bodě od 28. 8. 2018 bez vad. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že zmocněnec navrhovatele byl po obdržení výzvy nahlížet do spisu a jednal s pracovníky magistrátu, kteří mu dle úředního záznamu ze dne 20. 8. 2018 umožnili nahlédnout do podpisových archů a k jeho žádosti mu příkladmo uvedli dvě nalezené chyby v podpisových arších. Takovýto postup nelze postavit naroveň učinění řádné výzvy s konkrétní specifikací všech vytýkaných vad.

25. Z výše uvedeného plyne, že ke dni vydání tohoto usnesení soud neshledal navrhovatelův návrh na konání místního referenda vadným ani v jednom ze tří bodů vytýkaných odpůrcem. Návrh byl bez vad již ke dni 28. 8. 2018. Za této situace je již nadbytečné blíže se zabývat otázkou nevrácení podpisových archů navrhovateli současně s učiněním výzvy, nerozhodná pro posouzení věci je argumentace odpůrce ohledně míry chybovosti podpisů na podpisových arších dosahující 36,8 %, ohledně příkladů chyb a možných motivací či důvodů, proč se takové chyby vyskytují, či ohledně porovnání postupu navrhovatele s jeho postupem v r. 2013, kdy rovněž podal návrh na konání místního referenda. Skutečnost, že otázky do referenda jsou na jedné straně podpisových archů, zatímco podpisy jsou na opačné straně listu, soud nevnímá jako problematickou, zejména ne v situaci, kdy odpůrce tuto skutečnost navrhovateli jako vadu nevytkl, naopak téměř 5,5 tisíce podpisů na těchto arších označil za platné. Stanovením lhůty k odstranění vad návrhu jako sedmidenní postupoval odpůrce v souladu s § 12 odst. 2 zákona o místním referendu a jeho postup je dle názoru soudu pochopitelný, když bylo třeba vzít v potaz, že dle podaného návrhu na konání místního referenda mělo být referendum realizováno v relativně brzkém termínu komunálních voleb, tedy ve dnech 5. a 6. 10. 2018.

26. Soud tedy uzavírá, že předmětný návrh na konání místního referenda považuje za formálně bezvadný, proto v souladu s § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. určil, že tento návrh nemá nedostatky.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož na náhradu nákladů řízení mj. ve věcech místního referenda nemá právo žádný z účastníků řízení.

28. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 91a odst. 3 s. ř. s. Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení dle § 93 odst. 5 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 11. září 2018

Mgr. Lucie Trejbalová, v. r.

předsedkyně senátu