USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou ve věci

žalobce: S. K.,

  státní příslušník U.,

  bytem P., P. L.,

  zastoupen Organizací pro pomoc uprchlíků, z. s.,

  se sídlem Kovářská 4, Praha,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra,

se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2018, č. j. OAM-619/ZA-ZA12-K03-2017,

takto:

1.                              Žaloba se odmítá.
2.                           Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, jímž žalovaný rozhodl, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) žalobci neuděluje.

Podaná žaloba, v níž žalobce požádal o ustanovení zástupce, neobsahovala žádný žalobní bod, pouze výčet zákonných ustanovení, která měla být porušena. Soud proto žalobci usnesením ze dne 2. 8. 2018, č. j. 45 Az 10/2018-41, ustanovil zástupce a současně žalobce vyzval, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, doplnil žalobní body, z nichž bude patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok napadeného rozhodnutí za nezákonný, a v čem spatřuje porušení namítaných zákonných ustanovení, případně aby navrhl důkazy k prokázání těchto tvrzení.

S napadeným rozhodnutím byl žalobce seznámen dne 15. 5. 2018, jak soud zjistil z protokolu o předání rozhodnutí z téhož dne obsaženého ve správním spisu. Podle § 32 odst. 1 zákona o azyl lze žalobu proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Žaloba byla soudu podána dne 21. 5. 2018, tedy šestý den lhůty. Současně s podanou žalobou žalobce požádal o ustanovení advokáta, čímž se v souladu s § 35 odst. 9 předposlední věty s. ř. s. lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení zastavila. Soud usnesením ze dne 2. 8. 2018, č. j. 45 Az 10/2018-41, ustanovil zástupce a současně žalobce vyzval k doplnění žalobních bodů ve lhůtě pro podání žaloby. Toto usnesení bylo podle doručenek dne 6. 8. 2018 doručeno zástupci do datové schránky a dne 7. 8. 2018 žalobci vložením do domovní schránky. Pro určení okamžiku nabytí právní moci usnesení je proto rozhodné doručení žalobci, neboť nastalo později. Usnesení ze dne 2. 8. 2018 tedy nabylo právní moci dne 7. 8. 2018. V té době z patnáctidenní lhůty pro podání žaloby zbývalo 10 dní. Posledním dnem lhůty byl tedy čtvrtek 17. 8. 2018. Žalobce však ve lhůtě pro podání žaloby žalobní body (ostatně ani později do vydání tohoto usnesení) nedoplnil.

Jelikož žalobce přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby a jedná se o nedostatek, pro který není možno v řízení pokračovat, soud žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

O náhradě nákladů rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 22. srpna 2018

Mgr. Jitka Zavřelová v. r.

soudkyně