č. j. 3 A 175/2018‑ 24

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

Žalobců  a)  Společenství vlastníků jednotek Taussigova 1165 – 1171, Praha 8                                          IČ 28993608

   sídlem Taussigova 1165/15, Praha 8

b)      Společenství vlastníků jednotek Taussigova 1152 – 1157, Praha 8

IČ 28533836

sídlem Taussigova 1152/27, Praha 8

oba zastoupeni advokátem JUDr. Viktorem Rossmannem

sídlem Senovážné náměstí  1464/6, Praha 1

proti
žalovanému:  Úřad městské části Praha 8

   sídlem Zenklova 35, Praha 8

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2018 č. j. MCP8 006671/2018 Kobylisy/p 2364/85

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobci domáhali přezkoumání rozhodnutí žalovaného specifikovaného v záhlaví tohoto usnesení. V prvním výroku napadeného rozhodnutí rozhodl žalovaný o vydání povolení k odstranění stavby technického vybavení bez č.p./č.e., na pozemku parc. č. 2364/85 v k.ú. Kobylisy podle ust. § 128 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a § 18o vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Ve druhém výroku žalovaný rozhodl o umístění stavby nazvané „Rodinné centrum Kobylisy“ Praha, Kobylisy, Taussigova na pozemcích parc. č. 2364/85 a parc. č. 2364/106 v katastrálním území Kobylisy podle ust. § 94a odst. 5, § 79 a § 92 stavebního zákona a § 13a vyhlášky. Ve třetím výroku napadeného rozhodnutí rozhodl žalovaný o vydání stavebního povolení na stavbu nazvanou „Rodinné centrum Kobylisy“ Praha, Kobylisy, Taussigova na pozemku parc. č. 2364/85 v katastrálním území Kobylisy podle ust. § 94a odst. 5 a § 115 stavebního zákona a § 13a vyhlášky.
  2. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro to, aby žaloba mohla být věcně projednána.
  3. Podle ustanovení § 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
  4. Ve správním soudnictví tedy soudy poskytují ochranu jen ve věcech subjektivních oprávnění a povinností veřejnoprávního charakteru a rozhodují v dalších věcech veřejného práva, v nich však jen tehdy, jestliže s. ř. s. takovou ochranu výslovně a konkrétně zakládá.
  5. Podle ustanovení § 5 nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práva jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.
  6. Podle ustanovení § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práva změněno k opravnému prostředku jiného.
  7. Svých práv se s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení nemůže žalobou úspěšně domáhat proti rozhodnutí správního orgánu ten, kdo ve správním řízení proti rozhodnutí správního orgánu první instance odvolání nepodal, ledaže by v odvolacím řízení k odvolání jiného účastníka došlo ke změně nebo zrušení prvoinstančního rozhodnutí správního orgánu na újmu práv žalobcových. Soudní ochrana nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány všechny možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.
  8. V daném případě žalobce podanou žalobou napadá rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 5. 1. 2018, vydané žalovaným pod č.j. MCP8 006671/2018 Kobylisy/p 2364/85.
  9. Z obsahu správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručováno žalobcům ve správním řízení vyvěšením na úřední desce ÚMČ Praha 8 od 9. 1. 2018 do 25. 1. 2018, tedy po dobu 15 dnů. Z potvrzení o vyvěšení z elektronického systému spisové služby vyplývá, že rozhodnutí bylo zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup od 9. 1. 2018 do 25. 1. 2018.
  10. Ze správního spisu a ze sdělení o podání odvolání ze dne 9. 8. 2018 na žádost soudu rovněž vyplývá, že žalobci proti tomuto rozhodnutí nepodali odvolání. Z napadeného rozhodnutí, tedy z rozhodnutí Úřadu městské části Praha 8, odboru územního rozvoje a výstavy soud zjistil, že toto rozhodnutí obsahuje poučení o odvolání, tedy že se proti rozhodnutí lze odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení.  Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv žalobci byli řádně poučeni o možnosti čerpání řádných opravných prostředků, ve lhůtě stanovené zákonem tak neučinili.
  11. Podle § 46 odst. 1 písm. b/ soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
  12. Podmínkou věcného posouzení žaloby je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem, jak vyplývá z ust. § 68 písm. a) s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žalobci tak neučinili, nemohl soud žalobu meritorně posoudit.
  13. Výše uvedený názor se shoduje i s četnou judikaturou v této věci, konkrétně např. s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2008, č. j. 1 As 78/2008-33, dle nějž „Podle § 5 s. ř. s. se lze ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon, pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak. Soudní řád správní tak důsledně zavádí tradiční žalobní řízení, kdy soudní ochrana nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Nevyčerpání řádných opravných prostředků žalobcem je za podmínek stanovených v § 68 písm. a) s. ř. s. důvodem nepřípustnosti žaloby a takovou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu soud odmítne podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve svojí procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.“
  14. Lze dodat, že žalobce ani netvrdí, potažmo neprokazuje, že by existovala nějaká skutečnost, která by mu v podání odvolání bránila. Pokud žalobce nesouhlasil s tím, že mu bylo doručováno  vyvěšením na úřední desce ÚMČ Praha 8, i tuto námitku mohl uplatnit v rámci odvolacího řízení a poté (tj. po vyčerpání řádných opravných prostředků) bylo v jeho dispozici proti rozhodnutí odvolacího orgánu brojit žalobou.  
  15. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  16. Pro úplnost tak soud uvádí, že žaloba je rovněž žalobou opožděnou, neboť nebyla podána ve lhůtě stanovené ust. § 72 odst. 1 s. ř. s., kdy napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 25. 1. 2018 a žaloba podána dne 1. 8. 2018.
  17. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tedy tak jak je v I. výroku uvedeno dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b), d) s. ř. s. ve spojení s ust. § 68 písm. a) a § 72 odst. 1 s. ř. s. Soud se tak nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku, neboť žalobu v celém rozsahu odmítl.
  18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 23. srpna 2018

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu