č. j. 3 A 178/2018‑ 16

 

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce:  BDO IT a.s., IČO 25056646

sídlem Olbrachtova 1980/5, Praha 4

zastoupený advokátem Mgr. Janem Hladkým, LL.M.

sídlem Orlí 483/1, Brno

proti
žalovanému:  Ministerstvo spravedlnosti

   sídlem Vyšehradská 16, Praha 2

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2018 č. j. MSP-43/2017-ORA-ROZ/3,

takto:

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 6. 6. 2018, č.j. MSP-43/2017-ORA-ROZ/3. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto, že žalobce spáchal správní delikt proti pořádku ve státní správě na úseku znalců, tlumočníků a znaleckých ústavů podle § 25b odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
  2. Žaloba byla doručena Městskému soudu v Praze elektronicky dne 8. 8. 2018 v 23:42:36 hodin. V žalobě uvedl žalobce, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a napadá jej v celém rozsahu s tím, že žalobu doplní na výzvu soudu. Závěrem žalobce navrhl, aby soud zrušil rozhodnutí obou stupňů.
  3. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek.
  4. Podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) musí žaloba, kromě jiných náležitostí, obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
  5. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci doručením písemného vyhotovení.
  6. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že žaloba musí alespoň v nejhrubších rysech obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů žalobce rozhodnutí napadá. Pokud žaloba žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, a to ve lhůtě pro podání žaloby, na rozdíl od konkretizace v žalobě již uvedeného žalobního bodu (viz např. rozsudky ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003 40, publ. pod č. 113/2004 Sb. NSS, ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 95/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS, či ze dne 2. 8. 2007, č. j. 2 Azs 54/2007 – 42, dostupné na www.nssoud.cz; srov. také nález Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2000 sp. zn. III. ÚS 236/99, publ. pod č. 5/2000 Sb. nál. a usn., sv. č. 17, str. 35 a na http://nalus.usoud.cz).
  7. Zdejší soud nemůže podanou žalobu vyhodnotit jinak než jako blanketní. Z jejího obsahu je  zřejmé, že neobsahuje ani jeden žalobní bod, neboť je v ní uvedeno pouze, že s napadenými rozhodnutími žalobce nesouhlasí a že žalobu doplní žalobce až na výzvu soudu. Správní soudnictví je přitom ovládáno dispoziční a koncentrační zásadou. Ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s. správní soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Žalobce sám neuvádí ani, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno. Z doručenky zaslané žalovaným vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 8. 6. 2018 v 10:51:34 hodin. Posledním dnem dvouměsíční lhůty pro podání žaloby tedy byl den 8. 8. 2018 (středa). Vzhledem k tomu, že žaloba byla doručena tohoto dne tj. 8. 8. 2018 až ve 23:42:36 hodin, nezbýval již vzhledem ke končící zákonné lhůtě představující časový úsek od 23:42:36 hodin do 24:00 hodin dne 8. 8. 2018 prostor pro doplnění žalobních bodů.
  8. Za této situace nemohl tedy zdejší soud vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. 2 As 69/2008 - 148, dostupném na www.nssoud.cz, uvedl, že „pokud jde o nezbytnost výzvy k doplnění žalobního bodu, tak Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že v případech, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod, a zároveň již není objektivně možné, že by žalobce žalobní bod ve lhůtě pro podání žaloby doplnil, neexistuje zákonná povinnost soudu vyzývat žalobce k odstranění těchto vad ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť takto široce pojímaná povinnost soudu by odporovala zásadě dispoziční a zásadě koncentrace řízení, v souladu s nimiž je řízení o žalobě koncipováno (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, č. j. 2 Azs 9/2003 – 40, publikovaný pod č. 113/2004 Sb. NSS.“. Procesní postup účastníků řízení včetně toho, zda žalobce podá žalobu až v samém závěru lhůty, kdy již není prakticky možné vyzvat žalobce k odstranění vady v zákonem stanovené lhůtě, souvisí s jeho procesní odpovědností a musí nést případné důsledky, které z jeho vlastního načasování takových kroků plynou.
  9. Zdejšímu soudu tak nezbylo než žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť žalobci se v žalobní lhůtě nepodařilo uvést žádný žalobní bod. V řízení tedy nebyla – a vzhledem k načasování žaloby neodstranitelně – splněna podmínka řízení spočívající v tom, že by v žalobě byl účinně uplatněn alespoň jeden žalobní bod.
  10. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

Praha 23. srpna 2018

 

 

 

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu