č. j. 78 Ad 7/2017 - 42

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Jany Záviské a JUDr. Petra Indráčka v právní věci

 

žalobce:   J.K.

 

proti

žalovanému:  Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

se sídlem Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3

 

k žalobě ze dne 1. 11. 2017  proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-VZP-17-03030847-T8E6, agendové číslo RO/2892/17Kar, ve věci úhrady penále ve výši 34.341,- Kč

 

takto:

 

  1. Rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-VZP-17-03030847-T8E6, agendové číslo RO/2892/17Kar se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

 

  1. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobci bylo vyčísleno penále ve výši 34 341 Kč z neuhrazeného dlužného pojistného na Všeobecné zdravotní pojištění.

 

  1. Zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému byla dne 14. 12. 2017 Městským soudem v Praze postoupena k projednání a rozhodnutí žaloba sepsaná žalobcem dne 1. 11. 2017 a původně podána u Městského soudu v Praze dne 8. 11. 2017. Žalobce uvedenou žalobou napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. S-SP-VZP-17-03030847-T8E6, agendové číslo RO/2892/17Kar, kterým bylo zamítnuto podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání a potvrzeno rozhodnutí č.j. VZP-17-03088433-T8E6 ve věci úhrady penále ve výši 34.341 Kč. Uvedl dva žalobní body: 1) neměl možnost se k věci vyjádřit a nahlédnout do spisu a 2) namítl zánik nároku na pohledávky v důsledku toho, že se nikdo ve stanovené lhůtě nepřihlásil do vyhlášené insolvence, když dle rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. SOSINC27254/2012 o skončení, zastavení insolvence jsou všechny právní úkony z vyhlášených bankrotů, insolvencí platné. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a žalované současně uložit povinnost nahradit mu náklady řízení.

 

  1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9. 4. 2018 popřel oprávněnost žalobních bodů v žalobě. Uvedl, že žalobce je evidován v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (dále jen VZP ČR) v těchto kategoriích plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění: od 1.1.1993 do 31.12.2006 osoba samostatně výdělečně činná, od 1.11.2000 do 31.3.2007 zaměstnanec, od 14.2.2007 do 21.4.2009 uchazeč o zaměstnání a od 25.8.2009 – dosud poživatel důchodu z důchodového pojištění. Od 7/1999, tj. v období kdy byl evidován jako osoba samostatně výdělečně činná a osoba bez zdanitelných příjmů nehradil dle § 7 a § 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zálohy na pojistné, doplatek pojistného a pojistné včas a ve správné výši nebo je nehradil vůbec. Na základě vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění byl dne 14.8.2017 za období 26.3.2010 – 7.7.2017 vydán výkaz nedoplatků na penále č. 8641700914 ve výši 34 341 Kč z neuhrazeného dlužního pojistného. Plátci byla spolu s výkazem nedoplatků zaslána tři po sobě následující vyúčtování pojistného:

1)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění do prohlášení konkurzu, tj. za období od 26.3.2010 do 25.6.2013, dlužné pojistné ve výši 37 574 Kč a penále ve výši 109 371 Kč.

2)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění v průběhu konkurzu, tj. za období od 26.6.2013 do 30.1.2016, dle kterého pohledávka na pojistném přihlášená do konkurzu nebyla penalizována a vyúčtování je v nulové výši na pojistném i penále.

3)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění po ukončení konkurzu, tj. za období od 31.1.2016 do 7.7.2017, dlužné pojistné ve výši 29 762 Kč a penále ve výši 110 801 Kč.

V období od 26.3.2010 do 7.7.2017, za které byl výkaz nedoplatků na penále vydán, již neměl plátce povinnost hradit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, neboť byl za něj plátcem pojistného stát dle ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pohledávka na dlužném pojistném zahrnutá do konkurzu, nebyla po celou dobu konkurzu penalizována. Výkaz nedoplatků byl převzat na doručenku dne 26.8.2017 a tímto dnem se stal vykonatelným. Dne 2.9.2017 plátce podal v zákonné lhůtě námitky do výkazu nedoplatků a vyúčtováním, které byly jeho přílohou. Uvedl, že po skončení insolvence nemá nikdo nárok na nic a namítl, že výkaz nedoplatků je vykonatelným dnem doručení. Dle jeho názoru je takový výkon rozhodnutí neplatný, protiprávní. Každý má právo se vyjádřit, odvolat se. Dne 6.9.2017 regionální pobočka VZP rozhodnutím č.j. VZP-17-03088433-T8E6 námitky zamítla. Rozhodnutí plátce převzal na doručenku dne 12.9.2017. Proti rozhodnutí podal plátce v zákonné lhůtě odvolání, kde uvedl stejné důvody jako do podaných námitek k výkazu nedoplatků. Nové skutečnosti neuvedl. Konkurzu na majetek plátce byl prohlášen dne 26.6.2013 a dne 30.1.2016 byl ukončen. Dne 14.1.2016 Krajský soud v Ostravě vydal usnesení o zrušení konkurzu č. KSOS 31 INS 27254/2012 - B 39 z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Dle sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.8.2017 č. KSOS 31 INS 27254/2012 – B 45 se mohou věřitelé po skončení insolvenčního řízení opět domáhat úhrady svých nezaplacených pohledávek v exekučním řízení s tím, že insolvenční soud nemá pravomoc do těchto řízení zasahovat. Po skončení konkurzu, resp. po skončení insolvenčního řízení je regionální pobočka VZP následně oprávněna pokračovat ve vymáhání neuspokojených pohledávek, a to jak na dlužném pojistném, tak na penále, a to až do zaplacení všech pohledávek. Věřitelé se po skončení konkurzu mohou opět domáhat úhrady svých nezaplacených pohledávek v exekučním řízení, a to i přesto, že byl konkurz pro nedostačující majetek zrušen. Regionální pobočka VZP i Rozhodčí orgán VZP ČR odmítají námitku, že žalobci nebylo umožněno v průběhu správního řízení nahlédnutí do spisového materiálu. Žalobce po celou dobu správního řízení nepožádal o možnost nahlédnout do spisového materiálu. Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout.

 

  1. Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu rozhodnutí VZP ČR, Regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj č.j. VZP-17-03088433-T8E6 ze dne 6. 9. 2017, kterým byly zamítnuty námitky plátce pojistného a potvrzen výkaz nedoplatků č. 8641700914 ze dne 14. 8. 2017, kterým bylo předepsáno penále ve výši 34 341 Kč potvrdil a odvolání zamítl. V odůvodnění uvedl, že Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Regionální pobočka Ostrava, pobočka pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj (dále jen regionální pobočka VZP) vystavila plátci pojistného panu J. K. na základě vyúčtování pojistného s nasazenými zůstatky za období 26.3.2010 – 25.6.2013 (do konkurzu), 26.6.2013 – 30.1.2016 (konkurz), 31.1.2013 – 7.7.2017 (po skončení konkurzu) výkaz nedoplatků, kterým předepsala penále ve výši 34 341 Kč. Penále bylo předepsáno za nedostatky v platbách pojistného (dosud neuhrazené dlužné pojistné, tj. jedná se o penalizaci dosud neuhrazených předchozích titulů vydaných na dlužné pojistné). Pan K. podal námitky do výkazu nedoplatků a třem vyúčtováním v zákonné lhůtě a po prošetření námitek dne 6. 9. 2017 rozhodnutím tyto zamítla a výkaz nedoplatků potvrdila. Proti uvedenému rozhodnutí podal odvolání v zákonné lhůtě, kde uvádí stejné důvody jako do podaných námitek k výkazu nedoplatků. Dne 14.8.2017 regionální pobočka VZP vydala výkaz nedoplatků č. 8641700914. Tímto výkazem nedoplatků bylo plátci předepsáno penále ve výši 34 341 Kč. Výkaz nedoplatků byl předepsán na základě Informačního systému VZP za období 26.3.2010 – 7.7.2017. Přičemž pohledávka zahrnutá do konkurzu, nebyla po celou dobu konkurzu penalizována. Plátci byly spolu s výkazem nedoplatků zaslány tři po sobě následující vyúčtování: Konkurzu byl prohlášen dne 26.6.2013 a dne 30.1.2016 byl skončen.

1)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění do konkurzu, tj. od 26.3.2010 do 25.6.2013, dlužné pojistné ve výši 37 574 Kč a penále ve výši 109 371 Kč.

2)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění během konkurzu, tj. od 26.6.2013 do 30.1.2016, dle kterého pohledávka na pojistném přihlášená do konkurzu nebyla penalizována.

3)      Vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění po konkurzu, tj. od 31.1.2016 do 7.7.2017, dlužné pojistné ve výši 29 762 Kč a penále ve výši 110 801 Kč.

Dne 14.1.2016 Krajský soud v Ostravě vydal usnesení o zrušení konkurzu z důvodu, že pro spokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Dle sdělení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.8.2017 se mohou věřitelé po skončení insolvenčního řízení opět domáhat úhrady svých nezaplacených pohledávek v exekučním řízení. Jak z uvedeného a z platné právní úpravy vyplývá po skončení konkurzu, resp. po skončení insolvenčního řízení je regionální pobočka VZP následně oprávněna pokračovat ve vymáhání neuspokojených pohledávek, a to jak na dlužném pojistném, tak na penále až do zaplacení všech pohledávek. Povinnost vymáhat na dlužníkovi jak zaplacení dlužního pojistného, tak i penále je navíc uložena VZP ČR přímo ze zákona, a to v ust. § 8 odst. 5 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. VZP ČR je povinna vymáhat dluh všemi dostupnými právními prostředky stanovenými pro vymáhání pohledávek, a to až do doby jeho úplné úhrady. Dle ust. § 16 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

 

  1. Krajský soud nejprve posoudil zákonné náležitosti žaloby a konstatoval, že žaloba byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž není žaloba ve smyslu § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) nepřípustná (srovnej usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2013, č.j. 6 Ads 109/2009-114). Poté krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby v souladu s ustanovením § 75 s. ř. s., v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného. Neshledal přitom vady, např. podle § 76 odst. 2 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

 

  1. Soud žalobu shledal důvodnou, neboť žalobci uznal oprávněnost prvního žalobního bodu.

 

  1. K žalobnímu bodu 1: předně soud zdůrazňuje, že výkazem nedoplatků zdravotní pojišťovny předepíší plátci pojistného dlužné pojistné a penále, které je nesporné. Za nesporné lze považovat takové pojistné a penále, o kterém lze důvodně předpokládat, že jej plátce nezpochybní co do důvodu a výše. Proti výkazu nedoplatků může plátce pojistného podat do 8 dnů od jeho doručení písemné námitky, pokud nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší, přičemž důvod podání je plátce pojistného povinen v námitkách uvést (§ 53 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb.). Námitky však nemají odkladný účinek a výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem doručení (§53 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.). Po podání námitek následuje řízení o námitkách, kdy zdravotní pojišťovna je povinna do 30 dnů ode dne doručení námitek rozhodnout tak, že buď výkaz nedoplatků potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo jej zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách do 30 dnů od jejich doručení, pozbývá výkaz nedoplatků platnosti (§ 53 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.). Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.

 

  1. Obecně na rozhodování zdravotních pojišťoven se vztahují obecné předpisy o správním řízení, tedy zákon č. 500/2004 Sb., nestanoví-li však zákon o veřejném zdravotním pojištění jinak (§53 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Podle § 53 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění se  na řízení o vydání výkazu nedoplatků obecné předpisy o správním řízení nevztahují. 

 

  1. V dané věci bylo řízení zahájeno vydáním výkazu nedoplatků, když současně žalobci byla zaslána tři vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění ze dne 10. 7. 2017. Žalovaný s odkazem na citované v odstavci 8 tohoto rozsudku neměl vůči žalobci před vydáním výkazu nedoplatků povinnost jej seznámit se svými podklady. Žalobce byl i ve výkazu nedoplatků poučen, že na řízení o vydání výkazu nedoplatků se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Podáním námitek proti výkazu nedoplatků žalobce však řízení posunul do další fáze, tedy do řízení po vydání výkazu nedoplatků a na toto „pokračující“ řízení se již nevztahuje výluka správního řádu. Žalovaný tak byl povinen v souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. žalobci dát možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, přičemž tuto možnost žalovaný nemůže chápat tak, že by žalobci v jeho vlastní iniciativě seznámit se podklady nebránil. Naopak tato aktivita leží na straně správního orgánu, a je to správní orgán, který je povinen účastníka řízení vyzvat k možnosti vyjádřit se k pokladům rozhodnutí. Právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí ve věci k pokladům rozhodnutí je jedno ze základních procesních práv účastníků řízení, vyplývající z Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny platí, že každý má právo, aby se (mimo jiné) mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, čj. 8 Afs 21/2009). Protože správní orgán v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu nevyzval žalobce k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, porušil svým postupem právo žalobce tak, jak výše uvedeno. Absence tohoto procesního úkonu na straně správního orgánu je takovou vadou řízení, která je sama o sobě důvodem zrušení napadeného rozhodnutí.

 

  1.                      K žalobnímu bodu 2: v rámci insolvenčního řízení byl na majetek žalobce prohlášen konkurz, který však byl výrokem I. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2016, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-B39 zrušen. Krajský soud v Ostravě zrušil konkurz na majetek žalobce z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. V odůvodnění uvedeného usnesení uvedl, že usnesením ze dne 26. 6. 2013, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-13 byl zjištěn úpadek a usnesením ze dne 1. 10. 2013, č.j. KSOS 31 INS 27254/2012-B5 bylo rozhodnuto o řešení úpadku konkursem. Dále v odůvodnění citoval  ust. § 308 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona,  dle kterého  soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující. Protože v dané věci majetek dlužníka nepostačil, byť jen k úhradě nákladů konkursu, insolvenční soud konkurs zrušil a současně vyslovil, že zjištěné nároky přihlášených věřitelů uspokojeny nebudou.

 

  1.                      Dále z konečné zprávy insolvenčního správce ze dne 25. 6. 2015 z části G. bylo zjištěno, že zajištěný věřitel Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, nebyla uspokojena vůbec a nebude uspokojena ani v rozvrhu, jelikož nejsou žádné finanční prostředky. 

 

  1.                      Žalobci nelze přisvědčit v jeho názoru žalobce, že byl-li konkurz zrušen, zanikly věřitelům práva na úhradu pohledávek, které nebyly uspokojeny v rámci insolvenčního řízení. Naopak právě proto, že žalobcův majetek nebyl dostačující k úhradě pohledávek, byl konkurz zrušen, a proto žalovanému nadále svědčí právo na vymáhání neuspokojených pohledávek. 

 

  1.                      Pro úplnost soud dodává, že se již nezabýval v pořadí druhou žádostí o osvobození od soudních poplatků, neboť o první žádosti (součást žaloby) rozhodl usnesením ze dne 14. 2. 2018, č.j. 78 Ad 7/2017-22, a osvobození nepřiznal. Soud současně žalobci dává poučení, že toto řízení je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků (§ 11 odst. 1 písm. b/ zákona č. 549/1991 Sb.).

 

  1.                      Soud shledal důvodnost žaloby, jak výše uvedeno, a proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. bez jednání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení dle § 78 odst. 4 s.ř.s. Žalovaný v dalším řízení bude vycházet z právního názoru soudu, že na řízení po vydání výkazu nedoplatků podáním námitek se vztahuje správní řád.

 

  1.                      O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Jak vyplynulo z obsahu spisu, úspěšnému žalobci žádné náklady řízení nevznikly.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava  29. června 2018

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje